Infrastruktura Silnice Stavebnictví

Kritický úsek D1 u Humpolce je téměř hotov. Zbývá středový pás a ekodukt

Modernizovaná část D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Foto: Skanska
Modernizovaná část D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Foto: Skanska
Skanska pro dálnici vyvinula speciální směs s využitím popílku z chvaletické elektrárny.

Řidiči na dálnici D1 mohou od včerejška využívat poslední modernizovanou část úseku dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Šlo o nejproblematičtější část celé modernizace D1. Ředitelství silnic a dálnic muselo ze stavby vypovědět původní česko-italsko-kazašské sdružení poté, co zde před dvěma lety došlo k totálnímu kolapsu dálnice. Modernizaci nakonec převzala společnost Skanska za 1,398 miliardy korun. Řidiče čekají drobná omezení ještě tento víkend a pak až na jaře.

Od včerejšího dne dochází k odstraňování dočasných svodidel a veškerého provizorního dopravního značení. „Vzhledem k tomu, že modernizovaný úsek mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem leží ve vyšších polohách, je důležité, že zhotovitel dodrží harmonogram a ještě před začátkem zimy budou odstraněna veškerá dopravní omezení,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Zakázku původně získalo sdružení  Geosan, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy. ŘSD jim nakonec vypovědělo smlouvu kvůli jejímu neplnění, zejména termínu.

Projekt modernizace úseku 12 zahrnoval vybudování dvou nových mostů, rekonstrukci dvou stávajících mostních objektů, osazení klenby budoucího nadchodu pro zvěř, vybudování 800 metrů dlouhé betonové protihlukové stěny a kompletní rekonstrukci jedenadvaceti kilometrů jízdních pásů, včetně nových povrchů a odvodnění. Sedm kilometrů levého jízdního pásu Skanska rekonstruovala už vloni.

Při rekonstrukci úseku bylo na dálnici položeno 222 tisíc m² nového cementobetonového krytu. Beton pro dálnici vyráběla Skanska ve dvou vlastních mobilních betonárnách, které v březnu vyrostly téměř v sousedství stavby. „Vyrobili jsme v nich bezmála 100 tisíc m³ betonu určeného do dálničního tělesa. Díky blízkosti betonáren byla pro stavbu nepřetržitě zajištěna zásoba kameniva až na tři dny a mohli jsme tak eliminovat jakékoliv riziko výpadku dodávek tohoto materiálu,“ uvedl projektový manažer společnosti Skanska Michal Vozdecký. Vybouraný cementobetonový kryt z dálnice o objemu téměř 56,5 tisíc m³ stavebníci rozdrtili a bezezbytku použili zpět do stavby.

Povrch z unikátní směsi včetně popílku z Chvaletic

Skanska se v tiskové zprávě pochlubila unikátní recepturou na směs, po které nyní řidiči jezdí. Označila ji SC 0/32 C8/10. „Tuto recepturu vyvinula laboratoř společnosti Skanska před zahájením stavby. Použili jsme do ní velké množství asfaltového recyklátu frakce 0/32, který byl získán z vybouraného asfaltového krytu D1 a upraven na mobilní drticí a třídicí lince, dále přírodní kamenivo a jako příměs k cementu jsme použili elektrárenský popílek z Chvaletic, což znamenalo nejen cenovou úsporu, ale především výrazné snížení uhlíkové stopy,“ upřesnil manažer technologií Skanska Ladislav Vysloužil.

K nové receptuře bylo třeba doložit veškerou dokumentaci a provést potřebné zkoušky. „Přivést nově vyvinutou recepturu k reálnému využití na D1 nebylo jednoduché, ale zato velmi přínosné. Úspora CO2 byla vyčíslena na 554 tun a také na stavbě byla tato novinka hodnocena velmi kladně,“ dodal Vysloužil.

Skanska zvládla termín dodržet i přes pandemii Covid-19. Do výstavby se zapojilo téměř 250 zaměstnanců společnosti Skanska. V příštím roce bude zhotovitel v modernizaci úseku pokračovat. V plánu je dokončení části středního dělícího pásu (km 90-98) a dokončení nadchodu pro zvěř, jehož konstrukci je třeba zasypat zeminou. Dokončení se plánuje v září 2021.

Odebírat
Upozornit na
guest
72 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
franzJosej

to je cirkus…. hanba. ale kdyz clovek vidi tu uroven lidi, tak zaplat Buh se to dokoncilo.

Démon

jak to jde, když se chce, i ekologicky

Frend

Vtipné na tom je, že všechen beton je ekologický. Každý beton lze znovu přetavit v cement a znovu z něj udělat beton. Otázka pouze je, kolik energie chci vynaložit a podle toho část vracím jako plnivo v podobě suti a část mohu hodit zpět do pecí.

Vojta

Podobný ekodukt by se hodil na Kývalce, místo toho tam chcou zrušit lávku bez náhrady

Martin V.

To roznodně. Nevím jak teď, ale v minulosti svah v zářezu opakovaně ujel a musel se sanovat. Tím by zabili dvě mouchy jednou ranou.

Démon

jenže to jsou papíry zase papíry a povolení a geotesty a biologický průzkum atd
takhle to prostě opraví 🙂
Od toho roky 2012 už mohla být povolení na 3+3 a celková bezpečnost D1 vyřešena, dnes by se to jenom překreslilo

michal šedivý

Cementobetový kryt vozovky. Proč je vozovka pod krytem? Existuje beton bez cementu ?

Radim Cenek

Vozovka není „pod krytem“, ale skládá se z několika konstrukčních vrstev, ta vrchní vrstva se nazývá kryt.
Beton bez cementu je třeba asfaltobeton, který se na kryty vozovek obvykle používá.

Rosťa

10 let opravovat 160 km dálnice za dvojpruh, to je fakt světový unikát. ANO, bude Líp.

Mirko

a jak ze dlouho trva vyrizeni a výběr firem nez se vubec muze nekdo pustit do rekonstrukce dalnice !!! Zlodejska ODS. Jo a kdyz tak se mrknete kdo to zacal a proc se nedelala 3 prouda dalnice v kazdem smeru, treba vam to nektery ministr dopravy z ODS muze rict, Stanjura a Rebicek. Pak muzete psat ANO.

Ludvík

Máte pravdu, že stavba trvá nesmyslně dlouho. Příprava liniové stavby u nás trvá přes 10 let. To ale mimo jiné znamená, že ANOdopravní „odborníci“ nyní mohou dokončovat opravu D1 právě proto, že jim to někdo předtím ty roky připravoval. Když si chceme položit otázku „proč?“, je třeba se podívat do slovníku především na pojem „ekoterorismus“. ANO také ovládá ministerstvo dopravy více než 8 let, skoro 9. A výsledek? Tristní. Nikdy se nestavělo a neopravovalo tak málo komunikací, jako nyní. ANO ovládá ministerstvo pro místní rozvoj, které mělo 8 let možnost změnit stavební předpisy, aby to netrvalo tak dlouho. A výsledek?… Číst vice »

Paja

Můžete vysvětlit jak souvisí první věta vašeho příspěvku s tou druhou?

franzJosej

3pruh nejde protoze zaostale obyvatelstvo by blokovalo vystavbu 300 let

Aleš

Tupec v slovech

franzJosej

ano bude. dokud bude vetsina lidi mit informovanost a vzdelani horsi nez bulharsko, tak budes dostavat furt minusy. lenost hloupost prolhanost je to co se obdivuje. ale koukni jak bidne vetsina cechu zije a pochopeni

Pašák

Jel jsem tam dnes ve 4.00, bylo už třeba zimní údržby a kdyby zase víc překvapivě nasněžilo tak to bude zase v p****

Jandík Bohumil

No ono je otázka jak dlouho to při dnešním provozu vydrží a za další co bude dělat sůl s betonem.Určitě už by bylo lepší,kdyby to stavěli všude na tři pruhy.Je pravda,že po nových úsecích se jede vyborně,ale nové je vždy nové,jak dlouho.

Roman

Než získáte všechny povolení tak to v ČR trvá 10-15 let a za tu dobu by se už některé úseky úplně rozpadly. Proto zvolili rekonstrukci.

Flinta19

Co se týče soli při zimní údržbě a jejího vliv na nový kryt vozovky, nemám žádné obavy. Po Pražském okruhu se na tomto typu povrchu jezdí už více než deset let a stále je ve velmi dobré stavu. Pokud jsou prováděny nějaké opravy, je to zpravidla v místech, kde je živičný povrch.

Jakub (easydrink)

Pro mě dodnes nepochopitelné, že se D1 neupravila na třípruh v každém směru.

Jakub W

zatím na ní není takový provoz, tři pruhy mají smysl při 80 000 aut denně. hodně úseků je však jen na polovině, po dostavbě D3 a D35 se čeká spíš pokles. navíc úsek u Brna se na tři pruhy bude rozšiřovat. a hlavně, čeští řidiči v třech pruzích absolutně neumí jezdit

666

Hlavně, až české pravé pruhy budou z hlediska povrchu odpovídat EU a ne balkánu, tak v tom budou řidiči jezdit.

Láďa

Česká dálniční síť se za poslední roky ,kdy se pravidelně opravuje, velice zlepšila,,, už i D1 je skoro celá supr , nebyl bych tak negativní ,,,

Jirka

Musím vás trochu poopravit. Jezdím na Balkán již 20 let a jsem toho názoru, že až mi budeme mít takové hlavní silnice a dálnice jako mají na tom Balkáně, tak se teprve pěkně svezem. Nejhorší úsek z celé trasy co jezdím, je právě naše D1. A to nemluvím o tom, jak rychle se tam nové silnice a dálnice staví. Kam se na ně hrabem.

Flinta19

Ano, dálnice tam staví rychle, ale jen ty dálnice na tranzitu. Ostatní silnice jsou zpravidla v podstatně horším stavu než v ČR. A co se týče rychlosti výstavby. Velkým problémem v ČR je hustota osídlení, která je mnohem větší než na Balkáně.

Ketchup1970

Oni v tom pravém nejezdi někteří nikdy. Ani hned po rekonstrukci . Úsek D0 ani rozšířena D1 od Chodova k Průhonicům nikdy nebyla využívána správně ani při absenci kamionů.

Paja

Bláboly. To že vás obtěžuje používat pravý pruh neznamená, že to je chyba toho pruhu. Tyhle nesmysly používají „řidiči“ vemi rádi i na úsecích, kde pravý pruh je v naprostém pořádku.

Alf

To je sice pravda, že to teď neumí, ale až budou mít kde, tak se to naučí.

X 1

30 let je málo?

MLB

D1 vzhledem k dlouhodobě špatnému stavu a 10 let trvající rekonstrukci nebyla tak atraktivní a teď to navíc sráží corona-time. Až bude třeba za 2 roky vše v normálu, čekal bych, že provoz na D1 bude stoupat. A tři pruhy ostatně neslouží jen na pokrytí běžného provozu, ale taky umožňují mnohem plynulejší provoz při mimořádných událostech jako jsou nehody nebo klimatické problémy. Až na Vysočině v prosinci napadne sníh, silničáři budou zase v šoku a v pravém pruhu se zasekne šňůra kamionů, byla by opravdu velká výhoda mít stále dva pruhy jakž takž v provozu… S těmi alternativami bych to… Číst vice »

Jiří Kocurek

Jenže Olomouc (a když jede Ostravak přes Oloumouc, tak ten taky) jezdí do Prahy přes Brno, čili po D1. Přes kopce a tunel po I/35 se sice jezdí taky, ale tam je taky plno a kolony jsou na denním pořádku.
Být D35 hotová, pojede Hanák, Valach i Ostravak kratší cestou a odpustí si zajížďku na D1 přes Brno.

...

Uvidíme, můj názor je, že ten vliv D35 na pokles provozu na D1 nebude zase tak významný, 20 %, víc ne.

Otázkou taky zůstává, kudy začne jezdit Přerovsko, Zlínsko, Kroměřížsko, zvláště pak po vybodování toho kousku D55 mezi Přerovem a Olomoucí.

zdrh

Pro Zlíňáky i Kroměřížáky bude pořád kratší přes Brno. Přerov to bude mít zhruba nastejno.
Na druhou stranu nemusí být cílem vždy Praha. Při cestě do Krkonoš je z této části lepší jet přes Prahu, po dobudování D35 (ideálně včetně úseku Liberec – Hradec) to bude opět výhodnější severní trasou.

Tomáš Gottschalk

Kdo by jezdil do cajzlovskéch kopečků, když můžu do Alp?

...

Jenže teď nemůžete…

Paja

Pán má rakušáky rád, tak si myslím že oni jeho taky a pustí ho tam 🙂

Paja

Taky můžete do Beskyd, Tater a tak. A spousta dalších lidí z Moravy, co tu o tom nepíšou, taky. Ale někteří mají chorobnou touhu svojí malost dávat najevo zas a znova co? 🙂

Vladimír Bílý

Ten vliv bude ještě výrazně menší a to zejména mimo Vysočinu, kde je podíl tranzitu do Ol a MS kraje výrazně pod těch 20% (převládají dojezdy do Prahy resp. Brna). Přesná čísla buhužel nejsou od ŘSD k dispozici, ačkoliv vytáhnout je z mýtných bran by měla být hračka. Kromě toho, než se dokončí D35, bude organický nárůst provozu D1 určitě vyšší, než těch 20%. Takže suma sumárum, na D1 provoz již nikdy nižší nebude a to ani po dokončení D35. Už bude jen vyšší a vyšší.

Hona

Zkus scitace.rsd.cz 🙂

PetrN

tak ty vám řeknou intenzitu na profilu, ale rozhodně ne, kolik % aut končí v Brně, kolik jede dál na D2, a kolik Olomouc a Ostravu 😀

Hona

U bluetooth snímačů by šlo i to, ale to se nesmí říkat 🙂

PetrN

jo ale takové sčítače na dálnicích nejsou… naprostá většina z nich jsou smyčkové (na bázi změny elektromagnetického pole nad smyčkou ve vozovce pří průjezdu vozidla)

Hona

Silné tvrzení, je něčím podložené ?
Na dálnicích jsou nejen indukční snímače, ale i zmiňované bluetoothove. Především jde o scitace k c-its systému je to dokonce i vidět (D0, D5, D11 i D1), ale nejen tam.
Více informaci, mene „přesvědčených“ tvrzeni, příště prosim. :).

PetrN

taky je potřeba nezapomínat na velmi silný tranzit na D2 na Slovensko a dál do Maďarska… No a mýtní brány nám zatím dají informace jen o nákladní dopravě, zatím je pořád většina té osobní a zřejmě vždy bude… u té asi bude převažovat více vazba Praha-Brno a nebo jen část trasy, zatímco u nákladní bude víc té tranzitní. Můj odhad je kdyby teď najednou otevřeli celou D35, pokles intenzit přes Vysočinu bude cca 5000 voz/den z toho klidně i přes 50% kamionu

Jakub P

Dva pruhy zaseknou při sněžení kamiony do pěti minut, tři pruhy do sedmi minut. To není úplně závratný přínos…

MLB

Pokud budou mít kamiony zákaz do levého (případně úplný zákaz předjíždění), tak ne. To už je jen záležitost proměnlivého značení.

Jakub P

Zákaz není zeď… Ten odhad pět a sedm minut počítá s takovým zákazem. Bez něj by to byly tři a pět.

Paja

A co ten zákaz změní? Že by balkánec zůstal stát za zapadlým kolegou? Od kdy? To přece není předjíždění, takže na to se ten zákaz nevztahuje.

Flinta19

Pokud kamioňáci spořádaně nezastaví při špatné sjízdnosti dálnice v pravém pruhu a budou se snažit objet již uvíznuvší kolegy, nepomůže ani 5 pruhů, protože dálnici zasekanou kaminony ve všech pruzích silničáři neuklidí, ani kdyby byli nejlepší na světě.

Jakub (easydrink)

D1 vždy bude hlavní dálnici v ČR, kde se provoz bude zvyšovat. Což také bude znamenat nejvíce mimořádných situací. Stačí jedna bouračka a dálnice stojí. Nyní byla příležitost tento problém vyřešit, i když jak se píše níže, bylo třeba rychle prostavět peníze.

K.S.

Nemusí být, pokud bude síť nikoliv radiální a s redundancemi, tak něco jako „hlavní dálnice“ existovat nemusí. Pokud budou dvě trasy zhruba téhož směru se zátěží řekněme 30k aut denně, která z nich je hlavní?

Paja

Což je pěkné, ale je to aplikovatelné na dopravní proudy v ČR? Tranzit na Rakousko, Slovensko a další Balkán vede všechen na Brno. Takže kdo jede z Čech, Německa atd. těmito směry, tak pojede po D1 vždy.

...

Pak byste musel postavit D1 spíše ve stylu New Jersey Turnpike aby vůči takovým problémům byla odolná:

https://www.google.com/maps/@40.4324812,-74.4343039,189m/data=!3m1!1e3

Paja

Tak součástí rekonstrukce bylo rozšíření krajnic, čili 2 pruhy tam máte i když v jednom bude nehoda. Nemyslím si, že zrovna tohle by řešil 3 pruh.
Ostatně v pátek byla nehoda na D1 u Prahy a kolona měla 11 km, přestože tam 3 pruhy jsou.

Martin V.

S tou intenzitou nemáte absolutně pravdu. 80 tis. vozidel denně je už nad schopností dvoupruhové dálnice. Taková intenzita by musela být zcela rovnoměrně rozdělena do 24 hodin, což není. Přes Vysočinu sice nejsou výrazné špičky během dne jako na radiálách u velkých měst, ale při intenzitách přes 50 tis. vozidel je potřeba na třetím pruhu pracovat (Vysočina má dnes 37-45 tis). V sousedním článku https://zdopravy.cz/rozsireni-nejstarsi-casti-prazskeho-okruhu-na-sest-pruhu-ziskalo-souhlas-mzp-66529/ se probírá rozšíření jednoho ze dvou kriticky přetížených úseků 2+2, kde je intenzita 70-75 tis. vozidel za den (z toho 17 tis. těžkých). Druhý podobný úsek je v Brně na D1 (exity Centrum a Jih)… Číst vice »

Jirka

Už při 50 tisících je vhodné 3+3. Nicméně po rekonstrukci bude dálnice třeba 20 let bez nutnosti oprav, takže 2+2 to dá a pak se rozšíří na 3+3. Něco uhelčí D35. Líbila by se mi i další dálnice Plzeň – Humpolec v trase I/19 nebo I/20, ale to je také na desítky let.

K.S.

Existoval projekt Dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava, něco se postavilo, z něčeho jsou hotové náspy a propustky, někde jenom terénní práce a něco se možná jenom našlo jako trasa.

Vladimír Bílý

Do 5 let bude mít D1 50 000 vozidel denně i na nejslabším úseku. Za mě má smysl udělat 3+3 z Brna do Jihlavy, ale dál do Prahy už je lepším řešením redundantní dálnice v trase I/38 a I/12. A ano, k tomu pokud možno i poměrně náročný jižní obchvat pražského dálničního uzlu směrem cca na Veselí nad Lužnicí, Písek a Plzeň, který by odlehčil (nejen) Pražskému okruhu. To by ale na MD musel někdo začít myslet a po 30 letech zaktualizovat koncepci výstavby dálnic, která je dnes již beznadějně zastaralá.

John Bodlina

Studie na to existuje (dálnice z Plzně do Budějc), ale toho už se nedožijeme… 🙁

Tomáš Gottschalk

Není takový provoz? A kdy jste tam jel naposledy? Rakouská A1 byla v nemlich takovém stavu a dnes je mezi Vídní a Solnohradem skoro celá třípruhová. Co dělají naši jižní bratři lépe?

Paja

Měli blíže k největšímu budovateli dálnic v Evropě.
A po jeho pádu neměli jako hlavní úkol budovat těžký průmysl a armádu pro vedení útočné války.

Mech

Lepší propojení přitáhne víc dopravy, to je prostá logika. Teď se díky uzavírkám na D1 řidiči ČR vyhýbají, ale zase se vrátí a bude jich víc. To že to teď stačí neznamená, že tomu tak bude i za deset-dvacet(v případě D52, za sto) let.

Láďa

Ekonomicky to prostě nevychází při těch intenzitách přes Vysočinu , proto se zatím připravily mosty na dálnici a mosty nad dálnicí na 3+3 aby k tomu mohlo dojít za 25 let,,,

Jirka

Bylo potřeba prostavět peníze a stavba pro 3+3 nebyla připravena. EIA, ÚR, … by si vyžádali nejméně 6 let a mezitím se dálnice rozpadala.
Logické by bylo rozšíření na 3+3, ale díky byrokracii to nešlo.

Jarda Š.

Šlo hlavně o to, že plánovaná životnost CB povrchu je 25 let, takže na D1 už přesluhoval cca 15 let a jenom se záplatoval, což bylo naprosto neúnosné, takže s výměnou nebylo možné čekat, až se připraví rozšíření (ÚR, výkupy pozemků atd.).

Peeetr

Daleko lepší by bylo co nejrychleji prioritně dostavět D35.

Jakub (easydrink)

To určitě. Já na trase Praha – Olomouc jezdím zásadně severní trasou a proto netrpělivě vyhlížím dokončení nyní rozestavěných úseků na Pardubicku. Ale i po úplném dostavění D35 bude D1 hlavní spojnicí Prahy a Moravy.

Jiří Kocurek

Spíš se o to obě dálnice rovnoměrně podělí. Morava není Brno a Čechy nejsou Praha, speditér si vybere kratší/sjízdnější trasu. O D1 v zimním období se brzo dočteme zase.

Paja

Tak ona D35 bude v zimě mít asi taky svoje problémy kolem Moravský Třebový.

MildaIV

Potěšilo by aspoň dobudování třetího pruhu ve stoupáních. Přece jenom nákladní doprava tvoří podstatnou část na D1, zvlášť v její střední části.

Paja

Vždyť ve stoupáních 3 pruhy všude jsou.

Kalanis

Máte vyřešené papíry? EIA, hluková studie, územní rozhodnutí, pozemky, stavební povolení? Ne? Tak je zkuste vyřešit a nefňukejte tady.