Konec rakouských strojvedoucích v Čechách. Přestali zajíždět do Budějovic
Jižní expres v Českých Budějovicích. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Změna jízdního řádu 8. června udělala definitivní tečku za působením strojvedoucích Rakouských spolkových drah (ÖBB) v českých zemích, když skončilo
Myslím si, že je v článku chyba, protože rakouští strojvedoucí jezdí až do Znojma, přechodová stanice je přitom Šatov, takže to není úplně pravda, na Moravu rakouští strojvedoucí zajíždí dál.
Původně mě to napadlo také, ale PPS určitě není Šatov, nýbrž Znojmo – podobně jako třeba s Polskem není PPS Višňová, ale Frýdlant v Čechách.
pokud nejsem spatne, tak strojvedouci z CD jezdi misto tech rakouskych az do Retzu.
To je zde naprosto normalni.
Ta poslední věta není úplně správně – na Praha – München jezdí čeští strojvedoucí až do Schwandorfu.
Pokud teda ten vlak vůbec jede, což nebývá pravidlem.
Ono je to nešťastně formulované, zřejmě bylo myšleno na ostatních hraničních přechodech s Rakouskem (vedle H. Dvořiště/Summerau máme ještě Č. Velenice/Gmünd, Šatov/Retz a Břeclav/Bernandstahl). Furth im Wald je Německo. A zrovna do Německa tuším zajíždí do vnitrozemí i přes Dolní Žleb/Bad Shandau a možná i další.
Tohle pohraniční předávání výkonů v železniční dopravě asi nikdy moc dobře nepochopím. Z mého pohledu se jedná o absolutně nesmyslnou komplikaci provozu a tudíž i o snižování konkurenceschopnosti železniční dopravy kvůli uměle vytvořeným komplikacím.
Pokiaľ by bola v železnici jediným dorozumievacím jazykom Angličtina tak prosím, dalo by sa s tebou súhlasiť. Avšak nie je a tým pádom je tu prvý zásadný problém. Druhým je samozrejme získanie skúšok pre danú krajinu, nakoľko riadenie dopravy, signalizácie, návesti, pravidlá a podobne sú všade iné a pokiaľ to v celoeurópskom meradle nebude všade rovnaké – čož si myslím že je nereálne a aj keby bolo tak zavedenie jednotných pravidiel by trvalo minimálne 10-15 rokov a stálo neskutočné množstvo peňazí. Čiže to takto na železnici bude vždy. Samozrejme sú výnimky ako je napr. ČR-SR ale aj tu musia mať… Číst vice »
Já měl za to, že Slováci mají pro Česko vyjímku..
Na jazyk ano, na předpisy ne.
Nicméně i slovenský výpravčí, který chce zkusit štěstí v Čechách, je u dopravních zkoušek trápen češtinou, protože se hovory vedou v českém jazyce. Jen nemusí mít certifikát na češtinu jako jeho třeba polský kolega.
V Česku se u zkoušek mluví česky, to je překvapení. Někteří to dokonce vidí jako trápení.
Jiří 2 to asi myslel tak, že dotyčný výpravčí je blb a pro Slováky obecně srozumitelné češtině nerozumí, zvlášť, když na Slovensku je minimálně třetina pořadů v televizi napříč všemi stanicemi v češtině, knihkupectví jsou plná knih v češtině, to znamená: Slováci rozumí detailům v češtině perfektně – obráceně to je, bohužel, horší, zvláště pro mladší.
Podstatné jsou „fráze“, které zjevně musíte umět ve „služebním“ jazyku příslušné země: jak je to upraveno nyní, nevím, ale kdysi (ještě „za bolševika“) třeba na česko-polských přechodech používali výpravčí na české straně češtinu a české „fráze“ a výpravčí na polské straně polštinu a polské „fráze“ a úkony spojené s traťovým provozem na tratích s „telefonickým“ dorozumíváním (nabídka a přijetí i odhláška) se prováděly a dokumentovaly na separátně provozovaném traťovém dálnopisném spojení.
Pro zajímavost: Jak probíhala (resp. správně měla probíhat) česko-slovenská služební konverzace tehdy? Vždyť nebylo výjimkou stěhování napříč federací, takže klidně mohl být slovensky hovořící občan jako výpravčí nebo fíra třeba v Chomutově. Byly nějaké „jazykové hranice“ např. podle obvodu Východní dráhy, nebo se mohlo používat obojí všude a všichni měli povinnost alespoň pasivně znát obojí znění?
Pokud se pamatuji, mohlo se používat „všechno všude“: předpisy byly vydány v obou národních jazycích a „fráze“ byly prakticky jednotné v češtině i ve slovenštině, takže v nich problém nebyl – ale hlavně všichni „soužili jednomu pánovi“, protože železnice byla unitární a platilo, že „finálním produktem dopravy je přeprava“, takže podle toho také ke svému zaměstnání přistupovali spíše jako k povolání a až na některé „nečestné“ výjimky nevyhledávali komplikace a nesnažili se vytvářet zbytečné problémy.
A nebo všichni povinně anglicky po vzoru kapitánů v letadlech. To by dávalo největší smysl. Nevýhoda by byla, že by to zřejmě vedlo k ještě většímu nedostatku strojvedoucich – třeba kamionova doprava žádné takové omezení nemá
Jazyk a předpisy…
Přesně tak, umět používat cizí jazyk je v dnešní době a zejm. tak malé zemi, jako je ta naše, naprostou nezbytností.
Ale to bude ještě dlouho trvat,než si bude strojvedoucí s výpravčím např. v Čerčanech domlouvat provedení posunu v angličtině.
V současné době by to i bylo snad i proti předpisům. Jinak je to věc, o které bysme během několika let neměli vůbec diskutovat.
Už dneska na trochu lépe placených pozicích v nadnárodních firmách i Češi mezi sebou pracovně komunikují anglicky, takže až zase pod jiným článkem se někdo bude rozčilovat, proč strojvecoucí není lépe placený, než „kancelářská krysa“, tak ať si vzpomene právě na jazyky a ochotu je používat.
Přesně, s tímhle lze jen souhlasit.
A ta kancelářská krysa snad má tolik zodpovědnosti a povinností co já?
Profese by měla být hodnocena hlavně dle toho a ne jazyka. A na české železnici je opravdu blbost mít ještě ke všemu povinnou angličtinu, byť jen v mezinárodní dopravě, protože pak chudák výpravčí. Jasně na hranicích by se to využilo, ale ve vnitrozemí? Povinná angličtina aby tam jednou za uherský rok projel cizí fíra? To je trochu přehnané.
A pak tu jsou stejně další věci, jako předpisy, návěstidla, apod….
Profese je hodnocena dle nabídky a poptávky, tedy kolik musí zaměstnavatel zaplatit, aby sehnal tolik lidí, kolik potřebuje.
Rozvedl byste prosím větu „trochu lépe placených pozicích“. Díky
Poněkud se zapmíná na to, že v příhraničí se pěstovala biligválnost, tj. ve zmíněné oblasti uměl Čech německy a Rakušák česky. Angličtina je zcela cizí element, který proniká z IT a formou euroenglish. Anglicky hovořím, ale s Čechy se hodlám dorozumívat pouze česky, bohatost výraziva je naše národní bohatství a toho se nemámem co vzdávat. Takže – v příhraničí biligvální schopnosti, ve vnitrozemí čeština/slovenština. Angličtinu si nechme na komunikaci s nesousedy a do oborů, kde se v ní píší kódy. Místo rusismů se nám tu rozlézají anglikanismy…
Naprostý a bezvýhradně jednoznačný souhlas !!!
CO furt melete s tou Angličtinou? žádná země s tímto jazykem ani výhledově v EU nebude… a do GB pokolejích se hned tak snadno jet nedá, on přece jen je to ostrov, že . A ty tunely mají jistá specifika. Takže doporučuji sjednotis jazyk, budiž, ale nějaký, kterým se v Evropě (EU) hovoří…
Angličtina je mezinárodní jazyk, kterým se domluvíte naprosto všude a který se učí naprosto všude.Použivá se jako univerzální v letecké i jiné dopravě…Podle vás bychom měli na železnici používat co?Francouzštinu?Němčinu?Španělštinu???? Pardon, ale tento váš názor je naprosto, ale naprosto mimo 😀
Vemte si předpis D1 a přeložte ho do angličtiny. Angličtina je jednoduchý jasný jazyk, ale na spousty slov má více výrazů (rozuměj nádražáckých) a čeština hodně bohatý, ale je tam striktně každý pojem definovaný. Vzhledem k složitosti předpisu a nejen tohoto, je angličtina skoro nepoužitelná.
– zhlaví/záhlaví
– stanice/zastávka/odbočka/výhybna/trať/širá trať
– obsluha vlaku/doprovod vlaku/vlakové náležitosti
– vlaková cesta/jízdní cesta/závěr jízdní cesty
– jízda se zvýšenou opatrností/jízda podle rozhledových poměrů/jízda na odpovědnost strojvedoucího (na Radiobloku)/podobný ekvivalent v ETCS/jízda na vzdálenost rovnající se délce volné koleje, kterou strojvedoucí vidí před sebou (za zhoršených povětrnostních podmínek)
– dopravní dokumentace/základní dopravní dokumentace/vlaková dokumentace/dopravní deník/sestava vlaku/rozbor vlaku
– místo zastavení/obvyklé místo zastavení
A to jsem stále jen v základních pojmech v provozu používaných (s výjimkou ETCS, to bude až za pár let)… A teď mi to předložte do angličtiny včetně vysvětlení 🤔😂
Nějak se mi moc nechce věřit tomu, že by neexistovaly mezinárodní (myšleno a anglickém jazyce) ekvivalenty těchto pojmů. Železnice rozhodně není nejsložitější technický/dopravní obor a ledaskde jinde, dle mé zkušenosti, mezinárodní ekvivalenty existují (energetika, strojírenství, atd.).
Anglicky neumím, tak nemohu soudit za sebe (školní léta za bolševika, tj. ruština, němčina), ale kolegyně se státnicemi z angličtiny i francouzštiny psala nedávno odbornou práci a musela ji doplnit resumé ve Fj tak Aj a říkala, že tím, že francouzština se vyjadřuje absolutně přesně, mělo resumé ve francouzštině 1 stránku, ale v angličtině 5 stránek, a to díky opisům termínů.
„Ledaskde jinde“ mezinárodní ekvivalenty možná existují, a leckteré možná existují i pro NĚKTERÉ výrazy související se železnicí, ale provozní předpisy jsou v každé zemi jiné, takže mnoho výrazů může znamenat v každé zemi něco trochu jiného, specifického.
Nektery neexistuji. Zhlavi/zahlavi – pro polsky strojvedouci je nerozlisitelene a takovy rozdil nerozlisuji i polsky drazni predpisy. Mam platni osvedceni pro rizeni vlaky v Cesku tak vim co rikam.
Na a hraj si : https://www.rissb.com.au/glossary/
Dalibor: Pisete zde nepravdive informace, prosim, prestante spekulovat.
Urednim jazykem Irska je gaelstina a anglictina. Urednim jazykem Malty je anglictina a maltstina. V mnoha dalsich statech je anglictina druhy nejpouzivanejsi jazyk. Cili mate dva staty EU, ve kterych je AJ uredni jazyk.
Na konferencich a mezinarodnich jednanich se pouziva AJ zcela bezne, v letecke doprave a v lodni doprave tez, cili by davalo smysl jeji rozsireni i na zeleznici. Treba v USA a Kanade jedete tisice kilometru ve stejnojazycne zone na zeleznici, coz usnadnuje podnikani na zeleznici. Proc tedy ne v EU?
Uvedene jsem myslel za predpoklasu, ze probehne Brexit, jinak jsou 3 clenske staty EU s AJ jako urednim jazykem (vcetne Spojeneho kralovstvi).
Při nedostatku strojvedoucích velice dobrý nápad. Jenže především letecká doprava je z velké části prováděna mezistátní, takže tam ten význam je, ale železniční doprava u nás převažuje vnitrostátní, tudíž cizí jazyk je zbytečná komplikace. A i kdyby se to zavedlo jen pro mezinárodní dopravu, tak chudák výpravčí v celé republice. Budou muset umět angličtinu jen kvůli tomu, že tam jednou za uherský rok projede díra, který nemluví česky. Navíc tranzitní doprava skrz x států by stejně byla prováděna více strojvedoucími, jelikož by se jinak cesta protáhla o pauzy (jako to mají kamiony. Jak říkám, nevidím tedy jediný rozumný důvod, proč… Číst vice »
Rozumný člověk se angličtinu naučí a používá tak jak tak.
(Ano, ne každý to zvládne tak, aby mohl číst Shakespeara v originále, ale ta B1, která pro běžné dorozumění stačí, není nic obtížného.)
Angličtinu jsem se sice na škole učil, ale že bych si troufl komunikovat jako fíra anglický ideálně pro sjednání třeba PMD, posunu, či třeba posunu za označník. To ani náhodou. Když pojedu na dovolenou tak se domluvím, ale mluvit na dráze, kde existuje závazné slovní znění a další technické názvy, ani náhodu. Nejvíce by to odnesli asi výpravčí, ano v pohraničí by se asi mluvilo často, ale ve vnitrozemí, kam by cizí fíra zavítal jednou za uherský rok? Navíc, je potřeba poznání tratí, takže i z toho důvodu je nereálné, že by jeden strojvedoucí jel přes tři státy, protože by… Číst vice »
Nevím, co jste se na škole učil, ale logika to nebyla, protože jinak by vám bylo jasné, že tam, kde existuje závazné slovní znění (což by při angličtině jako spolukomunikačním jazyce na dráze muselo být) je domluva snazší, než tam kde se mluví kdo co chce.
Navíc debata vznikla kvůli zajíždění fírů na relativně krátkých mezistátních výkonech. Tzn. aby rakouský fíra mohl jezdit až do Budějovic, ne aby jednou za uherský rok jel přes Starou Paku.
Bavíme se obecně o jazyku na železnici a zákon zde hovoří jasně a není jediný důvod něco měnit, stejnak daný strojvedoucí musí vykonat zkoušku z našich předpisů.
Já jsem se předtím nevyjádřil přesně, závazné slovní znění existuje jen v některých případech, jindy je jen určeno co všechno musí při komunikaci zaznít. A jde o technické věci, které se v běžné angličtině ani nevyskytují kolikrát.
Že Rakušanovi se nechce na přezkoušení, není naše vinna.
Bohužel u některých strojvedoucích je poznání cizí slovo a jezdí podle návěstí. Mnohdy pravda lépe, než ti, co to tam znají, protože místo odstavení lokomotivy nechají na výpravčím a ne stylem „vem mě sem pod okna ať to nemám daleko“. A radši vysvětlím, jak budeme posunovat, kde si má přejít a jaký simplex si naladit, že minutku počká u červený a ještě mu to prodloužím, protože tady musím s něčím vyjet, než aby mi tam mistr světa co všude byl a od všeho má klíče něco projel, protože obvykle už bývá postaveno, nebo hulákal, proč zrovna on musí stát a… Číst vice »
Přesně! Ve středověku a začátkem novověku latinsky nikdo nemluvil jako svým rodným jazykem a přesto třeba angličan Isaac Newton napsal své nejslavnější dílo Principia latinsky. Latina prostě tenkrát byla „lingua franca“ stejně jako je dnes angličtina. Když se každý dobře naučí svůj rodný jazyk a angličtinu, tak se domluví každý s každým i bez překladatelů.
Tým skôr by sa mala angličtina používať, lebo to nikoho nezvýhodňuje…
I v tom ,,přiblblém europarlamentu,, je úřední řeč francoužština z důvodu moc velké obecnosti angličtiny. Ve Francii pokud člověk jen anglicky pozdraví tak je to konec komunikace. Na druhé straně planety vyjma Kanady a států vévodí všude španělština ( kromě portugalské Brazílie) Němčina je v Evropě nejrozšířenějším jazykem (Švýcarsko, Rakousko, Němeko i velká část holandanů ji používá) takže ty řeči o všemocné angličtině jsou trochu úsměvné.
Ne všichni povinně, ale jako jazyk na mezinárodní výkony ano…
Nojo to je retardace ČD
A tak je to správně. Proč by se měl strojvedoucí pohybovat po území, kde s jazykovou zkouškou B1pochopí z rádia akorát pár naučených frází a k tomu si vytvoří v hlavě guláš z odlišných znění dopravní legislativy.
Třeba proto, že jinak není důvod se na hranicích zdržovat, ostatně auta už tam také nemají povinnou zastávku.
A s narodnima predpisama udelate co? Chytrolini. A kazdy dopravce ma taky sve predpisy.
Jednoduché (zdánlivě) – sjednocení do mezinárodních.
To vzhledem k historickým technickým odlišnostem infrastruktur není záležitost měsíce ani roku (vizte stav ETCS, které se o tohle snaží).
Čím méně rozdílú, tím menší problém.
Třeba dopravní značení (silniční) se v Evropě sjednocuje už minimálně 40 let a výsledky jsou takové, že každý bez ohledu na jazyk dnes rozumí dopravním značkám po celé Evropě a je oprávněn tam jezdit bez přezkušování. Není to proces jednoduchý ani rychlý, ale je nanejvýš užitečný a dnes v podstatě i nutný.
Sjednotíte do evropských. Pro zatím, aby zase někdo nevytáhl návěstidla, tak ty, které nemají co společného s klackama u tratě a v průběhu je můžete třeba i, nedej bože, zjednodušit.
Co se týče předpisů dopravce, tak ty jsou někde trochu jinde a jestli si bude chtít ÖBB jezdit se svými vnitřními předpisy tady a ČDC někde do Vratislavy, tak to je taky jedno, pokud máte sjednocené to kolem.
Ano, neználku, člověk s B1 umí jen naučené fráze…
jazykove-urovne. cz/uroven-b1/
S B1 by neměl být problém aby zvládali pracovní situace, pokud se někdo do vysílačky vykecává od věci a používá si místní specifika jazyka, tak bych hledal spíš problémy někde jinde než v B1. Komunikace přes rádio má být co nejjasnější a nejpřesnější.
A samozřejmě je tu problém v tom že každý stát má vlastní předpisy, ale tady je tím pádem možnost ke zjednodušování a sjednocování, kterému se železnice brání jak čert kříži.
Souhlas👍,ale největší sranda je,že oni si nerozumějí mezi sebou(vídeňák vs jódlující hradečák nebo bavorák vs sasík🤪)tak co potom my,že?
S těmi předpisy to je taky jak pojď na mě zleva😔.Tady mám pocit,že platí evropský §1 a nebo skrytá podpora kamionové dopravy.Zase na druhou stranu to 5ti min.zatavení na rychlou osu,čemu vadí?
No to potěš koště 😀
Já myslím že to je §1 a k tomu jsou na dráze masochisti se zálibou střílení se do nohy.
To je teda fakt. Němci, Rakušáci, a Švýcaři si kolikrát nerozumí mezi s sebou. On je dokonce rozdíl i v písemném projevu mezi němčinou a tzv. bavorštinou – v té se některé věci, které jsou v němčině s „t“, píší s „d“. Jazyková bariéra je značná, neboť se mohou vyskytnout antitalenti jako já, kteří se mohou učit anglicky 13 let a přesto budou rádi na úrovni B1. Ale pozor! Aby to vůbec mělo smysl, tak by musel ten mezistátní provoz probíhat neustále a každodenně. Já jsem za 14 dní opět dutý jako bambus… S tou slovní zásobou je to taky… Číst vice »
Vážně neznalé…
Abych mohl jezdit po Německu musím mít nejen 4x B1 z Goethova institutu (ne nějaké DVI nebo něco podobného) a hlavně mám několik zkoušek z německých předpisů a jsem každý rok přezkoušení že znalostí.
Sjednotit předpisy? A co uděláme s návěstidly? Ta pokácíme a postavíme jiná?
Ani bych nesjednocoval, protože by to stejně ve finále dopadlo, že by z našich skoro nic nezbylo a převzalo by se to většinově z Německa či Rakouska. A to bych nechtěl učit se všechny předpisy znova, navíc si nemyslím, že by ty naše byly tak špatné.
A nemá to být výhledově tak, že pokácíme a jiná už stavět nebudeme, protože ETCS?
No jenže to je ta vyšší úroveň ETCS s fiktivními oddíly, my budeme mít tu nižší, na tu vyšší to snad bude chvíli trvat. Kdyby aspoň ETCS za mě nerozhodovalo kdy mám začít brzdit.
Nikoliv. Čistě teoreticky se bez návěstidel obejde už L1 a na Betuweline máme dokázáno prakticky, že L2 to bez návěstidel zvládá rutinně. L3 nepotřebuje detekční prvky v kolejišti.
„Kdyby aspoň ETCS za mě nerozhodovalo kdy mám začít brzdit.“
LVZ za vás nerozhoduje. Důsledky znáte…
Vzato doslova, ETCS nerozhoduje, kdy máte začít brzdit. Ono jen kontroluje, jestli jste začal brzdit včas.
Jenže to je křivka, kterou má ETCS vypočítáno. Jenže to neznamená, že ani pak nemohu bezpečně zastavit. Třeba takové Pardubice, zkušení strojvedoucí tam mají na začátku perónu i 80 km/h, protože ví, že to ubrzdí, s ETCS se bude do perónu vjíždět 40 km/h.
Ano důsledek může být projeté návěstidlo, ale není to každá jízda.
No vida. A je bezpečné vletět 80 km/h k peronu plného lidí? Ano, když tam někdo spadne těsně před mašinu, nezastavíte to ani ve 40, ale když to bude na druhém konci? Proč se omezuje rychlost aut ve městech? Opravdu se ušetří tolik času, že je nutno najíždět k peronu 80?
Je to bezpečné stejně jako prolítnout zastávku ve 160. To byste se divil, kolik při zpoždění ušetřite času brzděním „na hraně“. Ovšem to ten fíra musí vědět, kde si to může líznout.
Při dostatečných brzdících procentech vám ETCS klidně dovolí 80 km/h na hraně perónu. Otázkou je, co vám dovolí těsně před návěstidlem s návěstí Stůj.
Nečtěte ty Zájmy tak zuřivě…
Nejsi na prototypovou modrou gumu Dominika moc náročný?
Prudce přijíždět do stanice je jeden ze způsobů jak se alespoň pokusit snížit zpoždění.
ETCS je jen a jen komplikace!
Nerozhoduje. Klidně si začněte nabrzďovat už dřív, pokud to třeba klouže. Ale když pojedete 140 proti Stůj, tak vás to nenechá jet plnou rychlostí až k němu, protože ví, že na fleku ta mašina nezastaví ani bez vagónů a zabrání vám návěstidlo projet (ono tedy se za jistých okolností projet dá, ale ne v plné rychlosti)
Zkouška B1 byť z GI prokazatelně ještě nikoho nepřipravila na plynulou komunikaci v německém jazyce. Někteří jedinci se i dlouhé měsíce po první samostatné jízdě zdráhali přijímat příchozí hovory v GSM R na německém území. A při přezkoušení na simulátoru museli jednomu nejmenovanému kolegovi vypnout zařízení na kontrolu bdělosti, aby byl vůbec schopen v tom stresu absolvovat test. Nejeden velký železničář díky této stresové zátěži raději kapituloval, než aby si přivodil nějaký prů..r, z důvodu jazykové nekompetentnosti.
No jasně, pokud si lidi myslí o B1 že s ní si akorát umí objednat v hospodě, tak to je pak těžké. Tady není problém v úrovni, můžete mít třeba C1 a mít problém přijmout telefon, ten problém je totiž v něčem co další a další úrovně neřeší. Nevím jakým stylem ten přípravný kurz je, ale pokud je to taková česká klasika, psát opravovat chyby, psát, občas poslech… ad infinitum, tak se nedivte že mají strach telefonovat. Pokud je toto problém, tak musíte toho člověka, tak říkajíc, rozmluvit, to je v závislosti na člověku horší, nebo lehčí, ale v zásad… Číst vice »
P.S. Ten člověk je tak na úrovni A2, spíš než na B1, ale to je jenom odhad. Ale berte to tak že nemá moc formálního vzdělání a že do toho kontaktu s jazykem nedojde tak často jako by došel případný strojvedoucí.
To není nesmyslný strach, ale oprávněná obava, předpisy, domlouvání, atd… Něco jiného je totiž učit se angličtinu, jelikož se chci podívat do světa, třeba dovolená a něco jiného je práce, kde máte velkou zodpovědnost.
Mluvím o strachu, obecném, vůbec cizím jazykem mluvit. Abyste byl schopný ten jazyk použít v práci takto, tak je třeba být schopný jej použít i normálně, tedy jím mluvit. K tomu abyste jím byl schopný mluvit potřebujete nemít ten strach z mluvení. Nevím jakou zkušenost máte Vy, ale v mém okolí pokud mají lidi problém mluvit cizím jazykem (třeba anglicky), tak je to strach z toho že místo has dají have ve 3 os. j. č. (opravdu chyba za kterou vás uvězní v Toweru 🙂 ) a pod. tedy z chyby. (nevím jestli je to dáno naší výukou jazyků) To… Číst vice »
Že zaměním have za has se opravdu nebojím, ale vzhledem k náročnosti profese budu vždy raději jednat s výpravčím v Češtině jak Angličtině abych měl jistotu, že vše je v pořádku. Nezajíždím tedy do ciziny, jelikož nejsem blízko hranic.
Pravda, řešíme tu variantu, že by jazykem na železnici byla jen angličtina pak by tu teoreticky mohla být varianta, že by to byly oba jazyky, jak Čeština tak Angličtina, ale to se mi také nezdá jako dobrý nápad.
Závazné slovní znění máte jen v některých variantách, u jiného máte jen co musí zaznít nikoliv přesné slovní znění.
Ok. Ale to je otázka spíše na ministerstvo školství, proč se v ČR dělá takováto výuka. Nedávno jsem na Twitteru narazil na diskusi učitelů ohledně možnosti opravných testů (byla to konkrétně matematika, ale to je celkem jedno). Jeden špatnou známku škrtne, když se žák naučí a přijde si napsat opravu (klidně i opravu opravy), jeden opravné testy odmítá, že by pak všichni měli dobré známky. První argumentuje tím, že žák má snahu se naučit, druhý tím, že školství je založeno na známkování a ne všichni mohou být jedničkáři a že se to má naučit všechno hned a ne jen opravovat… Číst vice »
Já se ani na jednu stranu nedivím. Sice nemám možnost posoudit rozdíly signálu anebo nastavení hlasitosti Messy mezi oběma zeměmi na různých úsecích. A dokážu to pochopit v situaci, když se blížím do nějakého toho uzlu a začne mi „svou“ němčinou dispečer frázovat souvětí (zbytečně dlouhé?). Ještě jsem neměl možnost až do takového uzlu někdy vjet, takže nevím přesně, co se se tam povídá, ale stačí mi třeba úsek Libeň-Libčice, když z CDP zavolají 3 dispečeři a každého slyším fakt jinak a ikdyž jsem rodilý čech, tak musim sakra poslouchat a kolikrát dávat věty dohromady, abych si byl jistý vo… Číst vice »
Přesně tak. Mě nabízeli místo střídače na post výpravčího pohraniční stanice. Dokázal bych jezdit asi do prvního stromu, pak konečná a mezinárodní ostuda. Někdo umí jazyky, někdo řídit dopravu. Někdo dělá tlumočníka, jiný výpravčího/strojvedoucího.
Správná připomínka: ne každý má totiž talent na jazyky, a pokud si nejsou aspoň trochu blízké, což v našem „československém“ prostředí splňuje ze sousedních aspoň trochu asi jen polština, tak je jednotný jazyk dost výrazným omezením zejména pro starší lidi, kteří už se učí obvykle mnohem obtížněji než mládež. A argumentovat latinou ve středověku je úchylné, protože latinsky tehdy uměla jen „špička ledovce“ a naprostá většina lidí neuměla ani pořádně psát i jen v „rodném“ jazyku, natož mluvit latinsky nebo jinou řečí. A „píchnu do vosího hnízda“: ani „bolševik“, který nás všechny nutil učit se rusky, nepřišel na takovou hloupost,… Číst vice »
Nelze nesouhlasit. 13 let jsem měl angličtinu(od 3.třídy ZŠ do 4.ročníku SUŠ) a neumím ji. Slovíčka by se ještě dala, ale ta gramatika…(angličtina s němčinou fungují úplně jinak než čeština).
Ve středověku lidé ani nevěděli, kdo je momentálně jejich panovníkem, natož aby uměli latinsky. První mapa vznikla až v r.1517, kdy až tehdy mohli mít představu o vlastní zemi. Gramotnost byla vymýcena až za Rakouska-Uherska(1867-1918).
V Británii byl mimochodem jednotný čas zaveden právě až s železnicí. Do té doby měli v každém městě jiný čas.
Nemusíte mít B1 z Goethe-Institutu ale od libovolné akreditované instituce, třeba od toho DVI.