Konec efektu státních slev. Cestujících v autobusech začalo opět ubývat
Nové autobusy Scania pro DSÚK. Foto: Jan Sůra
Autobusoví dopravci zažili po zavedení nových státních slev na jízdné pro studenty či seniory největší nárůst cestujících. Doba velkého růstu
A na zeleznicich jako Cista-Rakovnik, Nepomuk-Blatna nebo Mirosov-Nezvestice cestujicich ptibyva? 😀 😀 😀 A vycet by mohl pokracovat dal….
Dopravní podnik Prahy oznámí, že v zimě vždycky pozoruje úbytek v zimních obdobích a na to konto škrtá spoje a natahuje intervaly a bere se to už jako samozřejmost. Ale tady je bombastický titulek o konci efektu státních slev a úbytky cestujících… 😀
ANO, už je líp. Tato vláda umí kouzlit s čísly jak se jí to hodí, ale skutečnost je jiná……. Je mi z toho smutno, jak nemyslíme na budoucnost, která nás stejně dostihe.
Nechápu ty mínusy, když je to pravda:-(
Dal jsem minus, protože tato statistika nijak nesouvisí s něhjakým kouzlením s čísly ze strany vlády. Tj. naprosto zbytečné tahání politiky do diskuze.
A co je zavedení slev, od něhož se statistky odvíjejí? Čistá politika…
Co mohlo k poklesu přispět:
home office
zařizování, vyřizování přes Internet z domova
live kamery po celém světě
my home my castle
Totéž by ale pokles mělo zapříčinit i u vlaků, což se neděje.
Lidí není nekonečně mnoho. A jedou tím, co je pro ně zrovna výhodnější. Zejména časově výhodnější.
Jenže homeoffice je tady nějakých … kolik vlastně roků? Deset? Jo, kdyby to byla novinka zavedená k 1.9. 2019, tak prosím.
Ještě bych přidal řidičský průkaz
Podle informací, co mám, se spíše kontrolou z ministerstva omezily podvody některých bus firem… Osobní názor – protože vím přímo z ministerstva, jak velký problém to byl, tak se domnívám, že se nikdy žádný nárůst bus cestujících nekonal…
Brzdič: A co u těch linek, kde byl opakovaně vidět nárůst už při letmém pohledu na obsazenost busů?
Alespoň v Ústeckém, Pardubickém, Jihomor. a Stč. kraji určitě takové případy byly (jsou).
Nevím , jak třeba u Ostravy, Plzně nebo Liberce…..
Tak to jste dobrej když, letmým pohledem zjistíte obsazenost busu ve čtyřech krajích napříč republikou.
Lektor: Tak to není samozřejmě myšleno. Ostatní jistě pochopili, na co jsem reagoval.
K ÚK: Nevím, jak Lounsko a Mostecko, ale jinak státní slevy přilákaly jenom důchodce (a prozměnu oldákaly „střední vrstvu“ a některé studenty vlastnící řidičák). Do toho DSÚK přitáhla Intoura a dostali jsme se opět někam na hodnoty přepravovaných osob z roku 2014. A cestující stále ubývají, zatímco IAD pomalu narůstá. Tolik odsud ze severu.
Taky kdo by se chtěl mačkat… s důchodci cirkulujícími mezi nákupními centry, kde nahání slevy 😀
Nemůžou za to státní slevy i na vlaky a tím přesun lidí do vlaku. Dříve celkem drahé vlaky (bez slevových kartiček) -> nyní se slevou 75% pěkná cena a rozdíl proti busu minimální. Napadá mě třeba relace Cheb-Praha… + k tomu zlepšení vlaku na mnoho tratích a ještě často akční ceníky. třeba: J.Hradec- Praha, Plzeň- Praha….
A nemůže být pokles spojen i jen s obyčejný vývojem? Studentů o něco ubylo demograficky, důchodci taky podle předpovědí nejezdí sem a tam , aby ušetřili za topení. Dnes má každý auto, takže na krátké vzdálenosti jezdí jen jednotlivci. Bus nemá v zácpách žádnou výhodu proti autu, oddělené pruhy v pár městech se týkají MHD. Nebo jiný příklad: sousedka, 65, na chalupu, 20km, dojížděla většinou autem. Po zavedení slev zkusila bus, pochvalovala si ,že ušetří. Jenže když brala něco těžšího, zjistila, že těch asi 600m od zastávky to není nic moc. Zvlášť, když začalo pršet. Koupila el.kolo, teď nejčastěji jezdí… Číst vice »
Poměrně velká redukce linek RegioJetu…? Sledované období je červenec 18 až září 18 oproti letošku. Redukce na vnitru od července 18 do září 19 byly tři páry Plzně v pracovní dny a kolem 5 o víkendu plus po dvou měsících od začátku sledování zrušen Špindl. Přibyly 2 spoje na Brně (byť jen pátek a neděle). To mi nepřijde jako zas tak velká redukce…
Velké redukce byly na jaře 18 a teď v prosinci zase Plzeň, ale toto na uvedená data vliv nemá
Třetí čtvrtletí je atypické, protože jsou tam letní prázdniny. Tohle číslo nemusí tedy o ničem vypovídat.
V tom pripade by melo smysl mezirocni srovnani.
Nedávno naše oblast (Křivoklatsko) byla též integrovaná. Efekt se zde začíná dostavovat tím způsobem , že lidi zacinaji tahat auta. Jediné pozitivní je zlevnění. Jinak naprosté zpretrhani linkoveho vedení po léta zažitá, naprosto nevhodné odjezdove a prijezdove časy pro 12 hodinové směny v krajském městě atd. Takže u nás se pravdivost nadpisu tohoto článku potvrdi.
U nás – na jih od Prahy okolo Vltavy – se to projevuje naprosto stejně, i když část linek byla „integrovaná“ už před patnácti lety. Před dvěma lety přibylo Sedlčansko, pak Benešovsko a Příbramsko a s každým rozšířením je to spíš horší.
Drtivá většina linek směřuje jen do a z Prahy, na ty nečetné tangenciální prakticky nefungují přípoje, vazba mezi vlaky a autobusy taky spíš není.
Kdo má vyšší přepravní potřeby než od pondělka do pátku ráno do práce a navečer rovnou domů, ten se bez auta neobejde.
Zajímala by mě použitá metodika k měření obsazenosti ve veřejné dopravě. Jak jsou počítáni cestující s předplatným? V rámci PID dost často ani nestihne průvodčí vlak projít nebo se jezdí bez průvodčího – př. Arriva na S49. Jízda takových cestujících tak ani nemůže být pro statistiku zaznamenána.
Způsobů pro zaznamenávání těchto statistik je mnoho, ne jenom odborným odhadem personálu..
Jistě, „způsobu je mnoho“, ale všechny jsou založené na odhadech, takže rozdíly přepravených cestujících v řádech zmíněných jednotek procent jsou v rámci statistické chyby.
S roční jízdenkou jsem jeden cestující za celý rok, jinak při 3 přestupech se 4 jízdenkami jsem 4 cestující?
Na mnoha linkách ve stč. kraji a v JMK bzl vidět docela n výrayný nárůst, přesto jsou tito cestující kolikrát započítaní do vlaku…
Z jakého důvodu jsou započítáni do vlaku?
Jan Sůra: Díky (ne)počítání lidí s předplatníma nebo přestupníma jízdenkama např. v JMK ale i jinde. Dá se docela čarovat s čísly, to ale trvá už delší dobu, docela si vzpomínám před pár lety na „počítání“ ve vlaku ze Dzbelu do MT, to byl mazec, anebo na lince 106 v JMK……. U dálkových bus linek, který jdou(šly) ve velkým do kopru se nezohledňují některý věci. Např. tím že šly nahoru mzdy řidičů a linka se dostala na + – nulu, se i pro nezájem dopravců ruší linky, kde rozhodně málo lidí nejezdí a ti jsou pak nuceni do vlaku(často ale… Číst vice »
U dálkovek bych ještě doplnil, že mnohdy samotný kraje „pomůžou zrušit“ linku pomocí přidělování časů a paragrafů, další neštěstí jsou kolikrát přehnaný poplatky za vjezdy nádraží…..
jak přitom vypadají AN např. ve vlastnictví ICOM asi každý ví….
Samoz. že někde je převedení relace na vlak nebo místní dotovanou linku logické, kolikrát ale žádná (nebo pro většinu vazeb) KVALITNÍ NÁHRADA NENÍ.
A šotoušci z ČD ještě doplní, že hlavním důvodem poklesu je neexistence jednoho státního ČSAD s jediným síťovým efektem, takže se nedá jet na jednu jízdenku z Českého Dubu do Mladé Vožice, takhle nějak se předvídá pokles, který prý už brzy nastane u vlaků.
chlapče, ty už jsi se v tom zamotal, jedno ČSAD nebylo nikdy a na jednu jízdenku se busem nejezdilo taky nikdy
tak z toho těžko může dělat někdo precedens
PS: před rokem 89 bylo ČSAD organizováno po krajích, každý kraj měl své ČSAD
„jedno ČSAD nebylo nikdy“
Ale notak. Stačí prolistovat Wiki a hned zjistíte, že jedno ČSAD bylo. Ovšem kdo chce psa bít, ten ho seřeže i za sežrané jabka.
a přečet jsi si alespoň tu wiki??? asi ne jinak bys neplácal nesmysly a nedělal chytráka:
“ ČSAD, byly názvy národních, později státních podniků“
všimni si množného čísla ve slově podnik, a dále:
„Od roku 1952 byl rozdělen na 19 samostatných krajských národních podniků (13 krajů v českých zemích a 6 slovenských krajů) a dvě hlavní správy (česká a slovenská). “
„“
ještě raději doplním, aby jsi nepřišel s další wiki teorií, ten stav z roku 1952 samozřejmě nebyl konečný, chvíli byly podniky rozdělené po okresech a pak se měnilo jejich teritorium se změnou krajů, k roku 1989 bylo těch krajských podniků 10 (bylo 10 krajů), dokonce středočeské ČSAD jmenovalo ČSAD KNV Praha, každopádně pořád to byly teritoriální samostatné podniky……
Neboj nezamotal a nikde nepíšu, že někdy exiatovala jedna síťová jízdenka ČSAD.
Častějším důvodem rušení třeba i mírně ziskové linky je nedostatek řidičů. Dopravci si nemohou dovolit neodjezdit výkony v závazku veřejné služby.
Josef J: Znáte příklad takto zrušené linky?
Často je naopak pro řidiče možnost svézt se na něčem jiném , než kolem kostela, motivace zůstat(resp. jedna z motivací).
Je ale asi pravda, že šéfové firrem můžou uvažovat i takto.
Ale jako ČASTÝ, nebo HLAVNÍ důvod bych to neviděl.
přímo linky ne, ale spoje ano, rušili se některé spoje na komerční lince Domažlice-Plzeň, rušil se bus Klatovy-Praha, vše se zdůvodňovalo nedostatkem řidičů, určitě by se dalo najít více, ale v jiných krajích to už tak bedlivě nesleduji
asi máte pravdu, že hlavní důvod poklesu to nebude, ale uvažujte, budete radši platit pokutu za neodježděné ZDO nebo zrušíte linku, která vydělává „pár korun“??
díky, ta metodika se změnila?
Jan Sůra. Existuje někde v oblasti s IDS nějaká „spolehlivá věrohodná metodika“, která by byla důsledně dodržována??
To by mě zajímalo velice
V nových autobusových standardech PIDu je povinnost dopravců mít určité procento vozů vybavené systémem sčítání cestujících (optická čidla u dveří). Tak z toho by mělo být dat…
Svojsin: V rámci integrovaných tarifů bude jakékoliv dělení vlak/autobus (potažmo MHD autobus/trolejbus/tramvaj/metro/vlak) velmi obtížné, pokud nebude například Vaše elektronická karta načítana v každém dopravním prostředku při nástupu a výstupu automaticky.
Tak zrovna u metra vzhledem k optickým sčítačům není problém získat velmi přesné číslo.
tak třeba v PLK u ČSAD nelze jet bez jízdenky, i když máte předplatné na celou trasu, dostanete nulovou jízdenku, takže pokud na to řidiči nekašlou, dá se získat dobrý přehled o využití busů, ČSAD se už dlouho chlubí, že dokáže přesně vykázat kolik lidí kde a za jaké jízdné jezdí, tak bych jim i věřil