Komora na jezu Bělov se vzdaluje, ŘVC musí zajistit propustnost Moravy i potoka
Plavební komora na jezu Bělov, vizualizace. Pramen: ŘVC
Rekreační lodě se z Baťova kanálu do Kroměříže dostanou nejméně o dva roky později.
Rekreační lodě se z Baťova kanálu do Kroměříže dostanou nejméně o dva roky později.
Jen by mě zajímalo, co by říkal Jakub Krčín, když budoval z rybníky v JČ a musel by řešit nějaký EIA. Teď se tam jezdí rekreovat a je to dokonce oblast s vlastním biotopem, zapsaná v UNESCO. Uměle vytvořené a dnešní ekologové to berou, přitom je to absolutní převorání původní krajiny.
Podobných člověkem omylem vytvořených biotopů se dá najít mnohem víc. Na Slovensku třeba železniční tunel pro netopýry https://sk.wikipedia.org/wiki/Tunel_pod_Dielikom a když si projdete na turistické mapě trasu exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav, tak u Čebína narazíte na přírodní rezervaci Obůrky-Třeštěnec a dál na sever u Černé Hory je pro změnu přírodní památka Čtvrtky za Bořím.
Jo podobný tunel pro netopýry je u Ejpovic kde Klabavu převáděly kolem lomu na železnou rudu (komanči a jejich soběstačnost + tresty, o tu rudu by neměli zájem ani za krále klacka, je mizerná) tunely, na jednom se teď postavila elektrárna, druhý jim zůstal.
Zajímavé je, že podmínky Krajského úřadu Zlínského kraje mají při výstavbě plavební komory vylepšit současný stav životního prostředí, nikoli ho proti nulové variantě nezhoršit. To je novinka, nebo už to bylo někde uplatněno?
MVE Bulhary a asi tak každá druhá MVE co se staví.
ZL kraj? Marný
Och bože, to je neštěstí narazí-li na sebe dva berani. Shrňme si místní situaci: Jez Bělov nahrazuje starší nepohyblivý kamenný splav. Při levém břehu jest hydroelektrárna, komora má být při pravém. Do prostoru komory dnes vtéká Široký potok, pilíře jezu jsou též společné s pilíři silničního mostu. Při levém břehu se nalézají odstavené meandry kterými protéká říčka Mojena. Komora se má nacházet zhruba zde: mapy. cz/s/padaguhara Potok teče zde“ mapy. cz/s/docufevugu Výkres komory na listě 19: docplayer. cz/114131400-Plavebni-komora-belov. html Teoreticky by mohlo požadavku migrační průchodnosti potoka vyhovovat jeho nezatrubněné napojení na Moravu, vodu ať si tam dodají ekologové sami. To… Číst vice »
Co neodpovídá třídě I na této komoře? Šířky i délky komor na Baťáku jsou dostatečné, ale hloubka a podjezdné výšky byly od prvopočátku menší (a časem se kanál zanesl sedimenty, což hloubku ještě snížilo).
Ta nová je myslím nějakých 38,5m dlouhá ne s 38,5m užitné délky, nehledě na to je myslím problém na celém kanále s ponorem. Někde jsem si to počítal, nezakreslil jsem si to do mapky, zatím. Nějaký problém tam s tím je myslím. Navíc by to bylo podle komor západně od Labe a Morava je jaksi na východ od Labe a tam musí být komory dlouhé 41m, to nebude tato nová splňovat. A je to škoda, mohla z toho pomalu vznikat připravená vodní cesta pro místní nákladní dopravu některých hmot. Kapacita Baťova kanálu a další věci jsou také otázkou. Kdyby se… Číst vice »
U kategorie I je víceméně jedno, jestli je na východ nebo na západ od Labe, protože pokud tam nějaká nákladní doprava bude, tak bude vždycky lokální. Zajímavé by to bylo, kdyby byly nějaké betonárky u kanálu a vozily se tam třeba štěrkopísky (jako TBG Metrostav v Praze). Nebo biomasa do elektrárny Hodonín? Víc komodit pro takto skromnou vodní cestu mě fakt nenapadá. Možná ještě odpadky do spalovny nebo železný šrot do elektroocelárny.
A nebyl by tam třeba nějaký problém z hlediska legislativy? Každopádně štěrkopísek je jedna z věcí která mne napadla jako první, zejména pokud by se udělalo prodloužení na Olomouc kde by lodě mohly přímo do jezer u Tovačova. Dále jsem uvažoval o zrninách a podobných věcech. Eventuálně dřevu a ano, i biomasa by mohla být zajímavá, problém bych trochu ale viděl v posledních pár metrech do elektrárny a příliš nízkém mostě na Jánošíkově. Odpadky, nuž proč ne. Celé to ale podle mne bude hodně záležet případně právě na tom kam až by to lodí šlo. Pokud jenom do Kroměříže, tak… Číst vice »
Nemyslím si, že by nějaký legisltivní problém bránil přepravě nákladů na Baťáku. Spíš je to ekonomický nesmysl. Původní čluny na lignit (tažené na kanále ze břehu traktorem a na řece remorkérem) byly tuším na 150 tun. To dneska zvládne za stejnou dobu jedna klasická návěsová souprava, když se šestkrát otočí (celková hmotnost soupravy 40 tun, nosnost 25 tun). Při využití českého limitu 48 t bude stačit jen pětkrát. Když se občas kouknu na endless-live, tak nejmenší komerčně používané čluny jsou kategorie III, třeba https://www.endless-live.cz/ondine/ Finowmaß jsem viděl jen pro údržbu kanálů kategorie I, jinak ne. Naprosto zásadní ale je, aby… Číst vice »
To fakt už není možné toto. Jak dlouho ten člověk a jemu podobní ještě budou škodit??!!
Myslíte projektanta ŘVC?
Oni neškodí, oni chtějí přinést nebe na zemi, něco jako když podobní dobroserové na Jižní Moravě chtěli z 30 leté Barbory Škrlové vytvořit druhého 13 letého mesiáše a v průběhu toho mučili ty opravdu malé kluky.
Kdyby škodil je u takovýchto staveb, které už 50 roků nespěchají, tak by to prakticky nevadilo. Turistické lodě, teď v podzimních plískanicích… Rybochod je fakt za pakatel vůči ceně plavební komory. Že na to soudruzi kašlali je věc druhá.
https://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_F_J/4aY5y0.jpeg
Málem bych zapomněl: Na Moravě netřeba tak velý, není nutné ho dimenzovat na lososy.
Není?! Ale je! není důvod to na ně nepřipravit, v momentě kdy se podaří migračně propojit jezy na Moravě tak se tam dostanou. Bude se pak dělat rybochod 2.0? Mě by se třeba líbil právě, jak jsem popisoval, rybochod přes meandr.
Losos do řeky Moravy nikdy netáhl, ale to neznamená že tudy nemigrují jiné ryby, které mohou narůst do podobných rozměrů.
A které? Že by jeseteři dopluli až do Kroměříže? https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pres-150-tisic-jeseteru-se-vraci-do-moravy-a-dunaje
Jeseter, parma, hlavatka a další druhy by migrovaly, pokud by mohly. Bohužel překážek na toku je tolik, že migrace ryb je prakticky vyloučená. Díky tomu taky řada druhů z naší přírody zmizela.