Komora na jezu Bělov se vzdaluje, ŘVC musí zajistit propustnost Moravy i potoka

Plavební komora na jezu Bělov, vizualizace. Pramen: ŘVCPlavební komora na jezu Bělov, vizualizace. Pramen: ŘVC

Rekreační lodě se z Baťova kanálu do Kroměříže dostanou nejméně o dva roky později.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) se musí smířit s dalším oddálením výstavby plavební komory Bělov, která má přivést po řece Moravě lodě z Baťova kanálu až do Kroměříže. Krajský úřad Zlínského kraje mimo jiné popřál sluchu ekologickým spolkům (Egeria, Lužňáci a Děti Země) a poslal projekt už podruhé k podrobnému posouzení vlivu na okolí (EIA).

ŘVC přitom mluví o patové situaci, která trvá už několik let. Spočívá v tom, že v prvním procesu EIA byl vydán souhlas se závaznou podmínkou „zajištění migrační prostupnosti Širokého potoka“. Ten ústí do řeky Moravy u jezu.

„Tato podmínka je ale věcně neproveditelná,“ uvedl už dříve mluvčí ŘVC Jan Bukovský. Podle ŘVC je Široký potok jen vyschlou polní strouhou, která v úseku k řece vede v potrubí. Voda v něm teče jen při deštích. Není tak možné zajistit jeho migrační prostupnost.

ŘVC se podle Bukovského léta snažilo najít administrativní řešení této podmínky, až zvolilo variantu s novou dokumentací EIA. Doufalo přitom, že krajský úřad pouze vyškrtne podmínku a nebude trvat na podrobném posouzení, kterým projekt už jednou prošel. Plán ale nevyšel a vypadá to na pokračování patu. Krajský úřad totiž trvá na zajištění migrační prostupnosti nejen potoka, ale i samotné řeky Moravy.

Stavba zdymadla přitom do samotného jezu nezasáhne, komora vznikne vedle něj, čímž dojde k rozšíření řeky. Podobný postup zvolilo ŘVC například u vltavského zdymadla České Vrbné v Českých Budějovicích.

Široký potok pak měl být podle původních plánů zaústěn do dolní rejdy plavební komory. Toto řešení je podle Bukovského možné právě proto, že v potoce není voda, takže proud neohrozí bezpečnost lodí. Nově bude muset ŘVC zřejmě do projektu zapracovat i rybí přechod, ačkoliv nikdy součástí jezu nebyl. Nevznikl ani v souvislosti se stavbou vodní elektrárny v roce 2013. Samotný jez je z roku 1965.

„Pokud se v Bělově již postavil jez a malá vodní elektrárna a nyní to má být plavení komora, tak je zásadní, aby byla konečně zajištěna i efektivní propustnost řeky Moravy, Širokého potoka a Mojeny pro vodní živočichy, hlavně pro ryby. Je také nutné vytvořit lepší vtok Širokého potoka do Moravy,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Závěr procesu EIA musí investor doložit stavebnímu úřadu, aby mohl dokončit územní řízení. To probíhá u Městského úřadu v Otrokovicích od roku 2013, aktuálně je přerušeno. Se zahájením stavby ŘVC původně počítalo na rok 2022, hotovo mělo být o tři roky později. Předpokládané náklady činily 292 milionů. Podle Bukovského ale rozhodnutí krajského úřadu odsune zahájení stavby zhruba o dva roky.

Baťův kanál je jako rekreační vodní cesta stále oblíbenější. Plavebními komorami na Baťově kanálu letos proplulo oproti loňsku zhruba o desetinu lodí více. Státní podnik Povodí Moravy napočítal za tuto sezonu proplutí 3804 lodí, což je o 373 více než loni. ŘVC přitom chystá prodloužení cesty i na jih do Hodonína. To je mnohem blíže než prodloužení na sever, běží tendr na zhotovitele nové komory Rohatec.

Z rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje
Na základě došlých vyjádření je v dokumentaci nutné rozpracovat zejména kapitoly týkající se:

1. úpravy Širokého potoka a jeho zaústění do Moravy, včetně možných variant úprav i zaústění
2. zabezpečení migrace vodních živočichů jak na řece Moravě (překonání Bělovského jezu
jakožto migrační bariéry), tak do toků Mojena a Široký potok; zabývat se možnými technickými
i územními variantami
3. dopadů záměru na faunu, flóru a místní ekosystémy
4. expanze lodní dopravy na řece Moravě a její vlivy na složky životního prostředí, jelikož plavební
komora Bělov otevře možnost splavnění až do míst budoucího přístaviště v Kroměříži (které
však není součástí tohoto záměru)
5. opatření, která navazují na výstavbu plavební komory Bělov (např. úpravy Panenského potoka,
úpravy pláží u Kvasic atd.) a která jsou navržena jako kompenzační opatření k výstavbě
plavební komory
6. problematiky světelného smogu
7. minimalizace vlivu na povodňové průtoky

K dokumentaci EIA bude přiložena hluková studie, která vyhodnotí zatížení lokality hlukovou zátěží
v době výstavby, provozu plavební komory i provozu lodní dopravy v úseku od plavební komory Bělov
až po místo budoucího přístaviště Kroměříž

Tagy Baťův kanál jez Bělov ŘVC seznam
21 komentářů