Komentáře Logistika Názory Zprávy

Komentář: Kamiony a sklady jsou daň za pohodlí naší civilizace

Kamion. Ilustrační foto. Autor: Esa logistika
Kamion. Ilustrační foto. Autor: Esa logistika

Deník Zdopravy.cz dává prostor názorům odborníků z nejrůznějších dopravních oborů. Je něco dobrého na tom, že u nás sklady zabírají stále větší prostor a kamiony se vyskytují ve stále větších počtech? Jednatel společnosti Esa logistika Roman Pekrt píše, že doprava a skladování je jedním s pilířů českého hospodářství. „Bude-li se vám zdát, že na silnicích potkáváte příliš mnoho kamionů, uvědomte si, že je to daň za pohodlí naší civilizace a naši životní úroveň,“ vzkazuje v komentáři.

Roman Pekrt. Autor: Esa logistika
Roman Pekrt.
Autor: Esa logistika

Nelíbí se vám jako houby po dešti rostoucí skladové haly podél českých dálnic? Nadáváte na množství kamionů křižujících naše silnice? Ačkoli se to nezdá, skladování a doprava, neboli zjednodušeně odvětví logistiky, přináší Česku i mnoho pozitivního.

Ale popořadě – je pravda, že podle dostupných statistik se za posledních pět let rozloha skladů v tuzemsku zvětšila o 160 procent na sedm milionů metrů čtverečních. Nové sklady a výrobní areály rostou především na okraji velkých měst nebo v blízkosti hranic. Důvodem je strategická poloha Česka ve středu Evropy s dobrým přístupem na východní i západní trhy i šikovnost našich lidí podpořená nižšími platy oproti západu. Díky tomu je u nás uskladnění zboží o 30 procent levnější než v sousedním Německu.

Svůj podíl na tomto vývoji má i náš komfort – nakupujeme ve velkých supermarketech anebo online z pohodlí domova a zboží dostáváme už druhý den. Chceme mít také možnost vybírat z různých značek a variací jednoho produktu. To vše se odráží ve zvýšené potřebě skladových prostor a rostoucí hustotě dopravy. Současně je za nárůstem i tlak výrobců všeho možného – od autodílů až po spodní prádlo, kteří nechtějí držet velké zásoby a nechávají si suroviny pro výrobu dovážet právě v okamžiku, kdy je skutečně potřebují.

Pokud se bude ekonomika vyvíjet podobným tempem, nelze očekávat, že se tento trend v nejbližších letech změní. Logistika je totiž zrcadlem ekonomiky a hospodářský růst generuje růst logistických potřeb. Stále se staví nové sklady, a to i spekulativně, tedy bez předem dohodnutého nájemce. Na konci roku 2017 bylo ve výstavbě přes 500 000 m2 skladových a výrobních prostor, z toho více než dvě pětiny v okolí Prahy.

Má takový rozvoj i pozitivní stránky? Co nám přináší? Hlavně práci a státu tím pádem i daně z příjmu a přidané hodnoty. Možná vás to překvapí, ale v dopravě a skladování dnes v ČR pracuje zhruba tolik lidí, jako v celém školství. Jde zhruba o 6 procent všech zaměstnaných občanů ČR, tedy nějakých 314 200 lidí. Důležité je, že toto číslo zůstává podle dat ČSÚ (2016) od roku 2005 víceméně stabilní a neklesá ani v období ekonomické krize po roce 2008, kdy se naopak citelně propadl počet zaměstnanců průmyslu.

S tím souvisí i ekonomický význam, který logistika pro Česko má. Ekonomický výkon vyjádřený ukazatelem hrubé přidané hodnoty zůstává pro odvětví skladování a dopravy dlouhodobě zhruba na úrovni výkonu českého stavebnictví a představuje zhruba 5,6 procenta hrubé přidané hodnoty vyprodukované v ČR (údaj ČSÚ z r. 2016). Stavebnictví ovšem na obdobná čísla potřebuje o několik desítek tisíc lidí víc (386 300 v r. 2016).

Pro srovnání – hrubá přidaná hodnota českého zemědělství je o více než polovinu nižší než výkon české logistiky. Hrubá přidaná hodnota skladování a dopravy tvoří čtvrtinu přidané hodnoty celého českého zpracovatelského průmyslu, kam spadá. Z toho plyne, že logistika je – přestože si to málokdo připouští – jedním z pilířů českého hospodářství. Přitom lze očekávat, že její podíl se bude udržovat na zhruba stejné úrovni.

Bude-li se vám zdát, že na silnicích potkáváte příliš mnoho kamionů, uvědomte si, že je to daň za pohodlí naší civilizace a naši životní úroveň. A pravda, také důsledek nevyhovující infrastruktury a podinvestované silniční sítě. Praha by mohla vyprávět o svém vnějším okruhu… ale to už je jiný příběh.

Roman Pekrt, zakladatel a jednatel společnosti ESA logistika

16 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Kamioňáci jsou hladovou zdí kapitálismu. Co se statisíci mamlasů, kteří se dříve dobře živili v olbřímích armádách, hutích, dolech? Zde se velice dobře a snadno uplatní, není to kvalifikovaná práce a proto je EU tak massivně podporována. Co by jinak dělali? Proto na „profesi“ kamioňáka stačí úspěšně absolvovaná zvláška. A proto s tím nic nejde dělat.

    • To není o hladové zdi kapitalismu, s těmito lidmi by si musel nějak poradit každý systém a režim, je naprosto jedno jestli to bude tak že je pošlete s kamionem raizovat po evropě, nebo budete produkovat řeky ocele, pro kterou svět nemá užití (momentálně máme nadbytek železa), leda že bychom začali stavět ocelová města. (tak si říkám že by to nemuselo být zlé) Čím složitější systém a vyvinutější společnost, tím více lidí spadá do skupiny „problém uplatnit“, jestli před 150 lety byl problém akorát upíchnout vesnického idiota, kterému se ve finále mohla akorát tak dát koza kterou pásl, tak dneska je problém upíchnout i lidi co dřív mohly být schopnými řemeslníky. Ale i na to je dnes potřeba skrz všechnu byrokracii trochu víc a nehledě na to nikdo na to nejde a nedělá si ani rekvalifikaci.

      Další problém, proč se MKD používá je ten že dráha nebyla schopná nabídnout odpovídající služby, kvalitu, bezpečnost a přístup. Například existuje podnik poměrně náročný na železo cca 30m od železniční stanice, materiál se vozí po silnici protože nákladiště je dobré tak na dřevo a štěrk, přístup nic moc, respektive tankodrom, oplocení 0, sklad nezabezpečitelný (respektive ty dveře vyvalíte i s futry jen se na ně škaredě podíváte), takže z pohledu něčeho trochu dražšího je to nepoužitelné. Pak také ani ČDC ani AWT, ale hlavně ani SŽDC (bez infrastruktury to nejde) nedělá nic pro to aby se zakázky dostaly na dráhu, pochybuji že v posledních letech někdo obvolával firmy ve městech a dělal si průzkum co by potřebovaly aby přepravy směřovaly na železnici.

  • Z čeho jsem smutný? Z toho, že jsme vsadili na krámy a na prosperitu a zapomněli jsme na Boha, na duši i na to, že máme kulturu, že máme taky rádi krásné věci, které nás odlišují od toho žraní jako stádo. Že se měníme na zvířata, na příští otroky a děláme to dobrovolně.

    Karel Kryl

    • Tak tak, dobře to pan Kryl napsal. Doporučuji též Tomáše Sedláčka a vynikající knihu Ekonomie dobra a zla, především poslední kapitolu pojednávající o (ne)udržitelnosti současného růstu hnaného monstrózní spotřebou za masivního zadlužování západní civilizace.

      Viz malá citace z recenze: Závěr knihy, v němž Tomáš Sedláček volá po opuštění excentrické dráhy západní civilizace směřující ke stále většímu hromadění a materiální rozmazlenosti, po jakémsi zvolání Hrnečku dost!, je nadmíru sympatický, ale stejně tak i utopický.

  • Nevím jestli je pozitivní vázání pracovní síly na nízko kvalifikovaných pozicích, vůbec tato podpora nízko kvalifikovaných profesí, měli bychom se posouvat k oborům s vyšší přidanou hodnotou, eventuálně se možná začít zaměřovat na zemědělství dražších plodin. Čerstvě jsem sem dozvěděl že na jižní Moravě je zřejmě možné již docílit dvou sklizní brambor, respektive letos to chtějí vyzkoušet, běžnou rostlinou zahrad se stává fík, olivovníky se přesouvají z kategorie okrasných stromů do ovocných, tradičně se pěstují mandloně, to jsou všechno plodiny které stojí na trhu více než třeba obilí. Navíc by přechod na sady mohl pomoci proti erozi půdy a dalším negativům spojeným se současným zemědělstvím a používanými plodinami. Současná podoba skladů nesvědčí rozhodně ani krajina ani obyvatelstvu, ono to že je to zde o 30% levnější je krásné, ale jaké jsou průměrné mzdy? Pokračovat dále v tomto dumpingu nelze, nemůžeme dlouhodobě konkurovat jenom cenou práce, to je neudržitelné a bude nás to odsouvat zase akorát do pozice posluhovaček Evropy místo alespoň dílen, kterými jsme byli za C.K.

    I kdyby nebyla se sklady spojena negativa životního prostředí a úrovně, jakože jsou, například zrychlením odtoku vody, stačí malý déšť a z Černovické terasy teče díky zastavění divoká řeka, normální stav v tom korytě je 1mm!, tak současná koncepce kdy se vozí výhradně jen po silnici je neudržitelná, není možné realizovat přepravy z Hamburku a pak do Mnichova, nebo třeba Budapešti, po silnici. Ani Labe nepomůže, to je omezené, nepomůže Zemanův kanál, zase je to omezené, pomalé, můžou sloužit jako vstup pro zboží, když už nikdo nechce jezdit s náklady přes Rumburk, Liberec a eventuálně nějaký další přechod, ale již jimi nelze realizovat obsluhu. Železnice by mohla výrazně pomoci, ale jsou tu dva problémy.

    První je asi složitost, protože ani logistické areály nedaleko existujících kolejí nemají vlečku, pokud města plánují průmyslové zóny poblíž tratí, není středem ani vedena kolej která by mohla sloužit pro odbočení vleček k halám, to je problém, (A možná úkol pro ŽESNAD aby rozšířil povědomí o možnostech přeprav) přidává se jedna překládka navíc a to už znamená že zboží s velkou pravděpodobností pojede tisíce kilometrů po silnici. V Hustopečích u Brna je například logistické centrum 100m od tratě, vybudování večky by představovalo 1 výhybku a cca 400m kolejí. V Mikulově je průmyslová zóna – brownfield, zavlečkovaná, vlečka podle všeho snesena, toto by bylo první třeba změnit. Najít způsob jak zajistit že existence vlečky nebude představovat problém pro majitele areálu a ani extrémně vysoké náklady navíc při stavbě, také jak je snadno napojit na železniční síť, alespoň u tratí kde doposud není žádné sofistikované ZZ, tedy je tam telefonní čí žádné zabezpečení.

    Dalším je místy nízká či vyčerpaná kapacita tratí, ať už obecně či pro nákladní dopravu. Současné tramvajizace tratí kde se ve stanici vyhnou nejvýše dva trojvozové osobáky musí skončit a k dispozici by měla být alespoň jedna dlouhá kolej pro nákladní vlak. Možná by to také chtělo k hlavní síti pro nákladní vlaky najít síť doplňkovou a na ní provádět vylepšení s ohledem na nákladní dopravu. Například trasa Břeclav-Znojmo-Havlíčkův Brod je o 10km delší než Břeclav-Brno-Havlíčkův Brod a brejlovec na ní uveze asi tolik co 363.5 na trase přes Tišnov, po zadrátování by se možná hmotnost vlaku mohla zvednout, bohužel stanice je krátká a vlak se tam neotočí neobrátí, navíc minimálně trať na Břeclav je stále z části se stanicemi kde se výhybky přestavují ručně, to je zase problém.

    Ve stanicích podle všeho také chybí technika pro manipulaci s kontejnery, čímž by se mohly některé dálkové zásilky, zejména od přístavů, přesunout na železnici, chybí nám pořádné terminály u velkých měst, jeden je sice v Praze, ale ten v Brně je prostě směšný na to co je to za město, malé terminály, jako ten v Zaječí, který navíc je určen nejspíše jen pro přepravu návěsů a nikoliv kontejnerů, to nemohou vytrhnout.

    Pokud má být podstatnou součástí naší ekonomiky logistika, pak je třeba tomu přizpůsobit sítě a najít způsob jak dostat co nejvíce nákladu ze silnic, jinak se tu z toho zblázníme.

    • Naprosto trefné. A EU buď opravdu řeší ptákoviny a skutečné problémy evropské civilizace nechce vidět anebo ji takto jako neschopnou (možná záměrně) opět prezentují mainstreamová média, resp. o mnohé užitečné práci se ani nedozvíme, protože je to mediálně nezajímavé jako „špeky“ kolem žárovek, výkonu vysavačů, zahnuté zeleniny apod.

    • A to ještě pomíjíte, že při dobré organizaci práce lze část zboží (zejména asi toho rychloobrátkového) vlastně „skladovat“ přímo v těch železničních vozech (resp. kontejnerech) a překládat byz zbytečné práce v meziskladech přímo do rozvozových automobilů, takže skladové haly by v případě inteligentního zavlečkování logistických areálů nemusely být zbytečně velké – ale musel by být k dispozici dostatek vhodných a řádně udržovaných železničních vozů a kontejnerů …

  • Je dosti smutné, jestli pilířem českého hospodářství je armáda nekvalifikovaných šoupačů krabic.

    • Navíc ani mnohdy nejsou místní, takže nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu.

  • Neoznačené komerční sdělení a „nezávislý“ odborník, který plká nesmysly. Máte tohle zapotřebí?

    • 1. Komerční sdělení se vyznačuje tím, že za něj někdo zaplatí. Tohle není ten případ, to vás ujišťuji.
      2. Nikde nikdo netvrdí, že jde o nezávislého odborníka. Naopak, je to odborník závislý, nicméně odborník z dopravy. A toto je jeho pohled.
      3. K těm nesmyslům: pokud se sám odborně zabýváte dopravou z jakékoliv pozice, napište nám protikomentář (pod svým jménem a funkcí) a my ho vydáme.

      • Právě, že se jedná jen a pouze o jednostranný a naprosto závislý pohled, podsouvaný všemi mainstreamovými médii především lidem neznalým (což je většina) jako jediný správný a to je právě to špatné. To by jsme za daň civilizaci a pokroku mohli dát jako příklad v podstatě cokoliv, je to pohodlné a nic to zdánlivě nestojí. Ale jen zdánlivě, o negativních dopadech a hledání jiných alternativ do budoucna ani slovo, čili vyváženost nula (min.do doby, než zde bude dán prostor i jiným se k dané problematice vyjádřit též).
        Když lidé nemají jinou alternativu a nemohou ji příliš ignorovat, dokonáno jest a je tu, co tu je. Tihle, co myslí jen na svůj mamon a vnucují lidem jejich vizi, že to právě chtějí. 8 ha zničené cenné orné půdy denně je výsledkem jejich práce. Orné půdy, která vznikala stovky let, aby nám dala možnost být a žít. Bolševici v této zemi započali destrukci morálních, kulturních i jiných hodnot v míře větší, než bývalo kdy dřív běžné, současný systém jejich dílo pouze dovršil. Zbytek za mne zde napsali jiní.

        • Destrukce ornice… No když jsem se díval naposledy na stavbu něčeho většího ve Slatině, tak se udělala skrývka asi do půl metru ornice se dala na hromadu a pak se stavělo, (hádám že ji někdo odkoupil, respektive mohl by velmi snadno, možná šla na rekultivace) ale to co předvádí zemědělci je otřesné. Na Moravě jsou písky, ví to všichni, nebo by měli, když stavěli D2, prý jim odcestovaly pilíře kamsi pod zem, na tom byl asi metr až metr a něco ornice, před deseti lety, na poli ještě něco bylo, dneska je tam obrovský flek kde nic není, jenom jemný písek. Kdo to pole obhospodařuje je asi hotentot, protože ne jenomže je písek pod naplaveninou, toho si nemusí př mělké orbě všimnout, ale je tam před ním dobrých 15m vysoký sráz z písku.kus od toho pole vede hranice, takže ze signálky je vidět nádherný kontrast, na naší straně zničená půda, fleky písku, na rakouské louka, mokřad, a stovky ptáků, u nás ani kos. Občas dravec co zabloudí.

          Mimochodem do doby než se začala na naplaveninách pěstovat řepa, tak na jihu Moravy nebylo co by se dalo nazvat „těžkým zemědělstvím“, to byly buď sady, vinohrady, nebo pastevectví/rybníkářství, protože 2ta půda, která je jenom splavenina více méně, z lesů a všeho nahoře proti proudu, to nemá šanci vydržet. Kdo si přečte nejzákladnější informace o geologii moravských úvalů a jednou to projede, musí pochopit že moderní zemědělství to zničí velmi rychle. Pískovna v každé dědině, cihelna či keramička v každé druhé (bývala, ale to už se neví moc, protože Němce vyhnali a nový obyvatelé si to nepamatují a budovy se hned po válce strhly, přestavěly, nebo fabrika zanikla už před ní)

          Ještě se to dá zastavit, ale znamená to okamžitě všechno otočit, předělat celé zemědělství, někde sehnat kvanta digestátu, hnoje, a finálních produktů ČOV mleté dřevěné uhlí, říznout to hydrogelem, navézt na nejhorší místa a čekat aby to zarostlo, pak snad po pár letech se bude dát zasadit sad ovocných stromů. Samozřejmostí je zavezení melioračních struh a zřízení železných či betonových překážek v některých místech, protože i po zavezení může hrozit že tudy bude voda podzemím unikat, do doby než se nějak půda propojí a zvodeň zacelí a doplní.

          Otázka je co se dá s tím morálně-kulturním rozkladem, dělat. Odmítám tezi že nic.

        • „podsouvaný všemi mainstreamovými médii především lidem neznalým (což je většina) jako jediný správný“
          Takže vy nejste schopen svůj komentář napsat (natož obhájit) a s odborností to taky nebude žádná sláva, ale o to drsnější hejty máte na někoho jiného?

  • Ona ta infrastrukturní podinvestovanost se týká mimo celé dopravy (silniční, železniční, vodní).

    • Ano. Železnici chybí kapacita a místní napojení, silnice nižších tříd se rozpadají a pro lodě je málo vody.

Newsletter

Partneři