Klíčový drážní zákon se zadrhl v Senátu. Neprošlo jednotné jízdné ani kácení stromů
Koridorová trať v Praze. Foto: Jan Sůra
Ministr dopravy Vladimír Kremlík utrpěl první velký politický debakl. Navzdory očekáváním dnes neprošla Senátem klíčová novela zákona o dráhách, která
Nemuselo by se kácet, jen by stačilo uzákonit že vlastník lesa je zodpovědný za škody způsobené pádem stromu a uhradí je, včetně třeba újmy na zdraví.
Tak toto je snad i dnes , ne ? Pokud mám nějaký majetek, je mojí povinností o něj pečovat. Pokud svoje povinnosti zanedbám a můj majetek někomu udělá škodu, je mojí povinností tuto škodu nahradit. Samozřejmě , odpovědnosti se mohu vyhnout v případě , pokud prokážu že nebylo v mé moci škodě zabránit. Například orkán , který zlikviduje i zdravý strom.
Je houby platné že vlastník je zodpovědný.Když ten strom spadne před vlak /a že jich už bylo hodně/,tak na to dojede většinou strojvůdce,někdy se pomlátí i cestující.Nejlepší by bylo ,aby si pan senátor v takovém vlaku namlátil papuli.Pak by s takovou krávovinou nepřišel.
páni senátoři jezdí vlakem?
Správně, stejně tak je potřeba vybít veškerou vysokou, která by mohla ohrozit auta na silnici. A vlastně všechno zabetonovat. A nakonec i ten vlak zrušit, ještě by mohl vykolejit, ohrozit fíru a cestující a zmasakrovat okolí…
Vlastník odpovídá již dnes, když způsobí škodu tak hradí, když ji způsobí vyšší moc, nedá vám nikdo nic, ani pojišťovna.
Co tu všichni šílíte z toho, že si někdo napíše vaše jméno a případně číslo telefonu. To všichni tady, co jste proti tomu, nemáte čisté svědomí a chystáte se provést nějakou nezákonnost ? Zajímavé, že za „komančů“, kdy počítače a internet prakticky neexistoval, o vás stát věděl daleko více než dnes. Například o mém bratru, když nastoupil na základní vojenskou službu, věděl politruk i to, že dva roky před tím, když jel s kámošem autem na výlet, tak jim vykradli auto a jemu ukradli kazeťák. A nikomu to nevadilo, neb to běžný člověk běžně nevěděl, neb nebyl internet a takovéto… Číst vice »
Doplním, že se to stalo v roce 1983.
Potenciál v možném šmírování je dnes někde jinde , než byl za komančů. Takže tleskám každému návrhu, jak alespoň něco z tohoto odstranit.
Tyto dvě připomínky hodnotím pozitivně. Ostatní nehodnotím , protože se o nich článek moc nezmiňuje. Apropos.. kolik stromů by muselo padnout silnic (může padnout před auto či na auto) , nebo jiné cesty ??? A co takhle stromy v zahradách , které mohou padnout na dům či chatu ? Já si myslím , že tady to byl hlavně lobbing SŽDC , aby se jí snížilo množství starostí a práce. Prostě to vykácíme a budeme mít klid. Na druhou stranu , když jsem u nás místní buňku SŽDC upozorňoval na dva evidentně nemocné stromy , které byly v blízkosti koleje ,… Číst vice »
Holt když si kupujete jízdenku na webu, někam vám ji systém musí doručit. Tudíž potřebuje třeba e-mailovou adresu.
Pokud se chcete vyhnout i tomuto jedinému povinnému údaji, koupíte si ji na pokladně v papírové formě.
Zaplať pánbůh že tu podivnost ohledně stromů které mohou ohrozit (něco jako množství větší než malé) senátoři minimálně pozdrželi, snad bude vyhozena úplně. Senát má u mě další malé +
Co je na tom podivného? Nebo souhlasíte se Senátorem, že strom, který svým pádem může zasáhnout do průjezdného průřezu není nebezpečný?
Souhlasím s tím, že je to nesmyslná definice, každý strom stojící ve vzdálenosti rovnajici se zhruba vlastní výšce je potenciálně nebezpečný, výška se mění a může v našich podmínkách dosáhnout cca 70 metrů. Smysl této novely evidentně není bezpečnost dráhy, ale krytí slendrianu v SZDC a zavedení kolektivní nezodpovednosti. Zajímavé je, že kolem lanovek nebo linek přenosové soustavy stojí stromy bezne a nikdo žádné novely nechystá.
ale prosimvás ….
https://frankbold.org/poradna/kategorie/ochrana-prirody-a-krajiny-ochrana-lesa-a-pudy/dotaz/ochranna-pasma-podle-energetic
Neproste, jak je v odkaze uvedeno, mají dratenici pasam v metrech v co nejmenší šíři – 20m pro VVN. Žádné kecy o nebezpečných stromech. Mám les u VVN a vždy najmou firmu, která vlastníky obesle, zdarma v pásmu stromy vykaci, odvětví a nareze do metrů takže si je můžu v klidu odvézt nebo po dohodě seštepkuje. .
20 m na každou stranu. A v nich se o ničem nediskutuje. To by ostatně pro dráhu mohlo stačit taky, ne.
Jenže takhle to tam definované není. Navíc údržba by měla mít přednost před destrukcí, ať už jde o dráhu, stromy nebo třeba památky. Za vichřice se může urvat kdeco. Za chvíli byste mohl kácet sloupy trolejového vedení, bourat okolní domy se střechami, nakonec i zasypávat koryta řek, aby se náhodou něco nestalo. Řešit zanedbávání jiným zanedbáváním, no, nevím.
To jako že u nás rostou sekvoje?
Stačí smrky, nejvyšší smrk v ČR má 76 metrů.
a u které trati roste
„nikdo žádné novely nechystá“? Ta nyní projednávaná novela (a to konkrétní ustanovení o těch stromech) se vztahuje na všechny dráhy, tedy i na lanové. A dokonce i na tramvajové a trolejbusové.
Co to znamená „svým pádem může zasáhnout“?Strom na skalách nad pacifikem? Dřevo převážené vlakem (na dvoukolejce)? Komplet Klánovický les?
Nebo reálnější varianty jako nahnilý strom, strom s nerovnoměrnou korunou či posunutým těžištěm?
Bohužel nezrušitelý nadbytečný Senát se opět předvedl. Ještěže ho lze přehlasovat, takže snad zase jenom to obligátní a naprosto zbytečné zdržení.
A co konzervace dráhy? Obsahuje jí tento zákon?
Naše drahá pojistka demokracie…
Ačkoli senát nepodporuju, v tomto případě byly jeho důvody k odmítnutí celkem rozumné.
Tak ať senát poradí, jak zajistit bezpečnost drážní dopravy, když jim prales podél tratí nevadí.
Co třeba zažádat o povolení, vyrovnat se s vlastníky a kácet? To umí CEPS ale na ajznbony je to moc složité.
Jenže zde jde o zkrácení procesu, dnes musíte vlastníka vyzvat aby strom pokácel (případně požádal SŽDC, aby ho pokácela) a až po 30 dnech nečinnosti můžete jednat.
Však stejně rádi zavádějí výluky, ne? Co je 30 dnů… Nebo radši všechny kolem vynecháte a pořežete si, co chcete? Proč se tedy jen nezkrátí ta lhůta?
Při kácení výluka? Hodně záleží na trati a na tom, zda se bude dělat jen ořez (z jeřábu např. takže ano výluka) či celé kácení, a jak hodně toto kácení ohrozí provoz.
V případě pochybnosti se provoz zastavuje (hodně nemocný strom, atd…), ale ostatní kácení se na koridoru dělá běžně za provozu (lze-li zajistit směr pádu).
Takže ne, výluka nebývá pro kácení běžná, alespoň an koridoru.
A ČEPS těch třicet dnů nestačí?
Já bych řekl přesně naopak – ač Senát obvykle má podstatné připomínky, tentokrát je úplně vedle.
Kolik stojí stát , že vlak nemůže projet? A nebo to nikoho nezajímá ??? Když letíte do USA , taky data odevzdáte, jinak se tam nepodíváte ! Objevili jsme Ameriku……..
To, že nemůže vlak projet, nestojí stát ani korunu.
Průvodčí si posledně prohlížel můj doklad totožnosti (e-jízdenka ČD) asi jako dřív pasovka na čáře, přišlo mi to u plného jízdného humorné.. “ je vše v pořádku?“ rýpnul jsem si lehce ( v uličce přeplněného vagonu OL-PHA).. smysl evidence mi v tomto případě uniká
Smysl je naprosto jasný. Když nebude jízdenka na jméno, tak bude muset být vázána na konkrétní spoj, protože jinak „vychcánek“ pojede z Olmu do Prahy, pak svou elektronickou jízdenku pošle kamarádovi a ten vyrazí na stejnou jízdenku taky. Všechny tyhle obstrukce jsou založený na tom, že to někdo zkusil.
Přesně tak, cestující to zneužije, dráhu si rozvracet nenecháme!
PS: proč ČD jméno vyžadují i u těch jízdenek, které platí jen v povinném vlaku, Superakční nebo jak se to tento měsíc jmenuje
I jízdenku vázanou na vlak můžete použít v jiném (po zaplacení rozdílu jízdného).
Vždyť říkám: Cestující to zneužije!
Akorát než si z nějaké té superakční doplatit na obyčejné jízdné, tak už je lepší koupit si další superakční.
A teď si představte, že se cestující domluví s kamarádem, půjčí mu řidičák a každý pojede z Olomouce jiným vlakem na dva různé doklady a v Praze si je zase vrátí, to by chtělo podchytit, jinak dráha přijde na buben!
A co třeba zavést na elektronické jízdenky čárové kódy , které když průvodčí načte, tak jízdenku znehodnotí pro další použití ? Všechno lze nějak řešit , ale třeba chtít.
Znehodnotit ji může leda do nejbližší stanice kde vlak zastavuje, protože tam můžu přerušit jízdu.
100 km/1h jízdy. Prakticky ještě průvodčí odpouští „přerušení při přestupu“ (pokud nejsou splněny podmínky přerušení, měl bych správně pokračovat prvním možným modrým vlakem)
Za hodinu jízdy od nástupu vesměs průvodčí stihne přijít.
Jen by mě zajímalo kde se flákalo další 17 senátorů do počtu 81.
Vykácet Senát.
Parta „trafikantů“ a politických mrtvol má jen potřebu dát vědět o své existenci.
To, co jste napsal, přesně sedí na jednu, dle zdání nejspíš brzy nejen politickou, mrtvolu na místě v české politice nejvyšším 🙂 Naproti tomu senát je pojistka toho, aby si sněmovna plná populistů nemohla schválit kdejaký nesmysl ji napadne 🙂
Bohužel v současném nastavení není. Vhodnější podoba by byla, kdyby při přehlasování senátu získal prezident právo absolutního veta. (V současnosti by to k ničemu nebylo, ale Ovar tam nebude věčně.)
O všem bude rozhodovat jediný člověk (jedno který)? To snad ne.
Takže podle pana Senátora není nebezpečný strom, který může spadnout do průjezdného průřezu není nebezpečný? A jaké dřeviny to podle něj jsou, až ty co na ty koleje opravdu spadnou a vjede do nich vlak?
Strom může být vysoký 20 i více metrů. Znamenalo by to paušálně průseky kolem tratí v šířce 50 m všude. Obrovské množství pokacenych stromů, bez možnosti dovolání tam, kde to smysl nemá. Co by to vyvolalo v době, kdy usychají lesy, si lze jednoduše domyslet. Pan senátor tím chtěl pravděpodobně naznačit, že postupovat od zdi ke zdi je nesmysl a nikoliv, že se kacet nemá.
Holt asi neumím číst mezi řádky, ale pro mě tam je jednoznačně napsáno, že chce vyškrtnout pasáž, podle které stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy, by byly stromy, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy. Z toho mi jasně plyne, že podle pana senátora není 15 metrový strom 10 metrů od kolejí ohrožující, i když i zdravý strom může při větším větru spadnout. O nějakém průseku 50 metrů tam není ani slovo. A 20 metrové stromy by podle mě neměli být blíž jak 30 metrů od kolejí, jinak takový strom je ohrožující. Takže řešením je, konečně… Číst vice »
Vy máte ten odezdikezdismus snad vypálený natvrdo v hlavě.
Samozřejmě nikdo nerozporuje potřebu vykácet prohnilé akáty rostoucí hnedlevedle sloupů trakčního vedení. Ale mít uzákoněné, že jakýkoli strom, vyšší než jeho vzdálenost od průřezného profilu, je nebezpečný, a dávat dráze bianco šek vše vykácet, je doslova ekologická katastrofa.
To není ode zdi ke zdi, ale realita, ale tak to je, pokud je strom vyšší než je jeho vzdálenost, tak je potencionálně nebezpečný, to je holý fakt. Já nechci vykácet planiny, jen aby dřeviny v dané vzdálenosti byly nižší, aby případný pád neohrozil bezpečnost provozu, tudíž nic nebrání vysázet nižší stromy, než je daná vzdálenost.
Takže zas bych to s tou ekologickou katastrofou černě neviděl.
Já bych uzákonil logiku jako povinný předmět, a kdo neprojde, nebude mít ukončené vzdělání… Ale asi je to marný. 🙁 Pak se divíme, jaké paskvily lezou kolikrát z reprezentantů.
Nemuselo by se kácet, ale ať se potom při pádu stromů na trať zodpovídá a škodu platí vlastník lesa.
Na jednu stranu máte pravdu, ale to strojvedoucího neuzdraví (dojde-li k zranění) a myslím si, že je žádoucí nehodám předcházet než řešit následky.
1) „Na návrh Mikuláše Beka (STAN) chtějí vyškrtnout pasáž, podle které stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy by byly stromy, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdu dráhy.“ A jak si to ten dotyčný představuje zabezpečit jinak? Ať se podívá, jak na DB Netz začali kácet v posledních letech. To jsou ukázkové koridory. 2) Nevidím jediný důvod, proč by se neměly sbírat údaje o cestujících. V letecké dopravě se tak děje zcela automaticky. Bez ID karty nebo pasu se do letadla nedostanete. U vlaku to (zatím) většinou možné je. 3) Samozřejmě je fajn mít harmonizován vnitrostátní zákon s… Číst vice »
Máš to Karle trochu popletené, za domácí úkol si nastuduj do příště co to je a) směrnice a b) nařízení a jak to tam funguje nebo nefunguje s právní závazností a vymahatelností ve vztahu k EU.
2) proč by údaje se sbírat měly? Že se to děje v letecké dopravě není argument pro. Že EU se snaží směřovat všechno, to ano, ale nevím proč ji máme jít naproti.
V letecké dopravě se sbírají především proto, aby byly letenky nepřenosné a aerolinky mohly účtovat obrovské poplatky za změnu cestujícího. Trend v poslední době je ale spíše nesbírat více údajů, než je nutné. Čím dál víc aerolinek při check-inu už ani nechce číslo dokladu a ověřovat, jestli máte vízum do cílové destinace. Jak jsem psal níže, na železnici je to jen kvůli zamezení duplikace elektronických jízdenek, které nejsou vázány na konkrétní spoj. Nikdo vás nechce monitorovat, bohužel lepší způsob zabezpečení elektronických jízdenek, se kterými se zároveň snadno pracuje, ještě nikdo nevynalezl. Udivuje mě, jak se to rozhořčení z toho, že… Číst vice »
Elektronická jízdenka zakoupená prostřednícvím aplikace PID Lítačka je důkazem, že není třeba mít vazbu na jméno ani jinou identitu.
ad PID Lítačka – ano, také ji využívám, ale zas je tam vazba na to, že s sebou musím mít ten telefon, na kterém jsem si tu jízdenku koupil. Elektronická jízdenka ČD má zas výhodu, že ji můžu vytisknout na papír třeba pro babičku a žádný telefon s sebou nepotřebuje. Obojí má něco do sebe.
Jasně a jako „výhodu“ jste zapomněl dodat, že ten papír s vytisknutým kódem můžete babičce poslat v obálce poštou.
Aplikaci PID Lítačka a její způsob vydávání anonymních jízdenek je mi sympatický, ale bohužel v tak komplikované síti jako české železniční (a to s požadavkem, aby elektronické jízdenky mohli vydávat všichni dopravci v co nejvíce prodejních kanálech) je technické řešení natolik komplikované a má tolik potenciálních bodů selhání, že kombinace QR kód + jméno prostě bude fungovat líp i za cenu toho zadávání jména. Nejde jen o ty babičky, ale na železnici je vázání na jeden konkrétní telefon, ze kterého byla jízdenka koupena, až moc velké omezení. Proto jsem také v původním komentáří psal „se kterými se zároveň snadno pracuje“.
To je problém dané aerolinky, která tím, že nekontroluje zda má dotyčný na přepravu nárok (tzn. zda má vízum) docela riskuje udělení mastné pokuty od vládních institucí dané cílové země. Dopravce (letecký, železniční, autobusový, jiný…) je zodpovědný za to, koho bere na palubu. Proto je nutné vést jmenný seznam včetně spoje, kterým se kdo, odkud a kam přepravoval, aby bylo usnadněno vyšetřování případných kriminálních činů (včetně terorizmu) daných osob. Toto bude realizováno v budoucnu i v IAD, protože bez personální identifikace v čase a místě své auto nenastartujete. Všechno souvisí s internetem věcí a 5G sítěmi. Centrální databáze následně ověří,… Číst vice »
Proč pokuty? Prostě ho jen musí dopravit nejbližším volným letem zpátky.
Jem možné někde stáhnout kompletní znění tohoto zákona? Myslím samozřejmě tu novelizovanou verzi. Děkuji moc.
https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/tabulka?IS=6315#4473
Dekuji moc!!!
Kremrole nejak nezvlada. Nechapu, proc by mely byt shromazdovany info o kupujicim pres internet a na pokladne ne.
Dráha musí mít co nejvíce ucelený obrázek o cestujících!!! To by tak hrálo, aby nevěděla koho poveze! Když se to někomu nelíbí, ať si jede jinak!😂
Protože na pokladně bude jízdenka fungovat jako „hotovost“: rozhodující bude cenný papír, na kterém bude vytištěna. Ten zaručí, že si ji neokopíruji třeba 100× a nerozprodám dále. U internetových jízdenek, které nebudou vázány na konkrétní spoj (což OneTicket nebude), to zajistí jen navázání na jiný nezfalšovatelný doklad, a to právě pomocí jména. Je to přesně ekvivalent toho, jak to dnes dělají ČD… nebo i většina velkých dopravců v Evropě.
Na rozdíl od Ruska, kde u dálkových vlaků zaznamenávají identitu i na pokladnách, to v případě OneTicket rozhodně nemá sloužit jako nástroj sledování obyvatel, jde čistě o zamezení falšování.
A zajímavé že jinde není problém mít elektronické jízdenky/vstupenky bez vázání na jméno a doklad totožnosti, prostě se kontrolou zneplatní resp. navazou na konkrétní vlak
…což by bylo super, kdybychom měli 100% jistotu kvalitního signálu a vše by fungovalo full online. To je bohužel v rozporu s místní realitou. A taky by to úplně nefungovalo třeba u síťových jízdenek.
Nic nemusí být full online – v rámci jednoho vlaku klidně mohou zařízení komunikovat vzájemně a na server se to holt odešle se zpožděním několika minut. Riziko zneužití minimální.
Stejně tak není nezbytné, aby síťovka nebyla nepřenosná. Opatření lze provést podobně.
Tady nejde o jeden vlak, ale o všechny vlaky na lince. Prostě jakmile systém připouští, že validace (načtení) jízdenky může do systému dorazit až s časovým odstupem, nic by nebránilo třem lidem vyjet různými vlaky na jednu jízdenku.
U síťovek je to ještě horší, protože na základě validace se přiřazují tržby z poměrného jízdného. Pokud bych měl v jediném dni deset jízd v úplně různých částech republiky, které pak ponechám a které zamítnu jako fraud?
Spíš jízd v rozmezí maximálně několika desítek minut, ne?
Já chápu, že v IT chcete inženýrsky pokrýt vše matematicky kompletně, ale akce, kterou popisujete, by byla natolik nepravděpodobná a nepraktická, že nemá smysl se jí blíže zabývat.
U vstupenek máte obvykle jen jednu možnost, kudy na akci projdete, a kontrole se nevyhnete. A obvykle se konají pro všechny v jeden moment. Na železnici by musela kontrola probíhat opravdu poctivě a všude (a to by bylo peklo: turnikety nebo povinné použití validátorů by přinesly podle mě více nepříjemných situací než kontrola totožnosti). Když je kontrola jízdenek jen namátková, často by ke zneplatnění jízdenky nedošlo. U dokladů beze jmen by byla mnohem větší pravděpodobnost, že je někdo po cestě přeprodá dál, než že pojede po stejné relaci ve stejný den ten samý cestující (což je možné v takovém případě… Číst vice »
je ale naprosto absurdni to, ze se mam prokazovat pruvodcimu osobnim dokladem. takto nastavene overeni jizdenky je jasna ukazka zneuziti osobnich udaju (neplati u zlevnenych jizdenek, kde naopak cestujici ma dolozit narok na slevu).
Elektronická jízdenka zakoupená prostřednícvím aplikace PID Lítačka není vázaná na jméno ani jinou identitu. Takovou jízdenku můžete použít i ve vlacích v rámci PID.
Ani nebudou.
Jediné, co se má ukládat, je identita cestujícího u elektronických jízdenek – přesně tak, jak to je dnes u ČD. Kupující (pokud je to někdo jiný než cestující) se může nebo nemusí registrovat.
Aneb o tom opět rozhodují ti, co tomu vůbec nerozumí. Klasika…
Nebo jim to možná spíše někdo neschopný, ale za podklady pro rozhodování odpovědný, nedokázal včas a řádně logicky vysvětlit.
Problém s jednotným jízdným se ve Sněmovně jistě podaří vyřešit – já bych za mnohem závažnější podraz považoval to omezování práva železnice na neohrožování jejího provozu a jeho bezpečnosti překážkami majícími původ v ochranném pásmu dráhy!
My určitě budeme chtít po poslancích podpořit sněmovní verzi, tohle je hrozně špatně pro nákladní dopravu. To se fakt nepovedlo.
Nelze potřeby dopravy en bloc nadřazovat potřebám ochrany přírody a krajiny.
Funkční a spolehlivá železnice je asi jediná možnost, jak aspoň část lidí vytáhnout z aut, a to je přesně ten zájem přírody. 🙂
To, že se porazí schnilý strom, biotop určitě nerozhodí. A pokud ano, tak je ten biotop stejně mrtvý.
Jenze tady nejde o shnile stromy, ale o ty zdrave, ktere podle snemovniho navrhu musi byt pokaceny, prestoze zatim hrozbu nepredstavuji.
A v tom zákoně je snad napsáno, že se smí kácet jen shnilé stromy?
To je pořád dokola; ti lidi snad neumí číst nebo co…
A taky zájmu majitelů okolních pozemků. Dobrá správa má na železnici všechno v úplném rychtyku a tak by chtěla hospodařit bez omezení i na cizím.
Lesní správa má také možnost kácet nebezpečné stromy (např. mrtvé nebo napadené) na cizím pozemku a to na náklady vlastníka
Ano, a podle tohoto ustanovení tzv. „havarijního kácení“ má právo SŽDC postupovat již dnes. Ale evidentně jí to nestačí.
Ty stromy tam jsou už desítky let a do teď nevadily. Proč by je měla SŽDC najednou vykácet? Pochybuji, že budou na SŽDC zkoumat zdraví stromů a vykácí to raději vše naráz viz nedávné pokuty za kácení, které dostala. Už stačí, že SŽDC je na km čtvereční jeden z největších znečišťovatelů glyfosáty.
Stromy jsou tam desítky let a vadí hodně.
Čím vadí, že provádí fotosyntézu?
To je vztah dopravce vs zákazník. Dopravce ty data zpracovává dle obchodních podmínek a zákazník si může vybrat komu ty data dá. Zákon by ty data dal automaticky do systému velkého bratra, který s tím bude dělat co? Respektive k čemu to potřebuje?
Eshop neprovozuje konsorcium dopravců, ale přímo státní podnik pověřený provozem eshopu Jedné jízdenky. Dopravci v tomto kroku nejsou vůbec zahrnutí.
Údaje – bavíme se o jménu – jsou potřeba, protože jsou jízdenky nepřenosné na jméno. Ochranný prvek dohodnutý mezi dopravci a MD a akceptující to, co už na železnici funguje, popř. navrhuje UIC a ERA.
Navíc má SJT pod sebou sdružit objednávkový systém na přepravy vozíčkářů. Jak dáte vozíčkáři vědět, že jeho cesta byla/nebyla zajištěna (mj. objednání zvedací rampy do z/vlaku), když si neuložíte e-mail a či telefon?
Ne, jméno není třeba k jízdence ukládat.
Není, ale zcela tím vyloučíme třeba možnost následné změny jízdenky online. Jméno je totiž zakódováno i do datové věty (2D kódu) elektronické jízdenky, a tedy bychom vyloučili možnost jízdenku jakkoliv aktualizovat. Stejně tak by padla možnost nechat si vystavit duplikát ztracené papírové síťové jízdenky, což třeba u čtvrtletní traťové by bylo docela bolestivé.
Ovšem není třeba ukládat identitu cestujícího ani u elektronických jízdenek.
Elektronická jízdenka je z principu vždy vázaná na identitu, aby nešla použít více osobami.
Alternativou by bylo vázat jízdenku na konkrétní spoj (nebo dokonce místo), což popírá pointu celého systému.
Elektronická jízdenka z aplikace PID Lítačka není vázaná na identitu cestujícího, ani na konkrétní spoj.
Viz výše – jízdneka v PID Lítačka se dá ukázat jen v aplikaci, takže se prokazujete držením toho zařízení. PID nemá webový eshop na jednorázové jízdenky. Naopak dlouhodobé jízdenky taky prokazujete nějakou kartou a revizor vidí při načtení vaši fotku, kterou PID zpracovává. To je ještě horší, ne?
A já opět podotýkám, že nákup jízdenky prostřednictvím aplikace PID Lítačka není vázaný na identitu cestujícího a není proto třeba kvůli nákupu jízdenky do vlaku shromažďovat identifikační údaje cestujícího. To je důvod zamítavého stanoviska Senátu k zákonu.
Při prodeji přes pokladnu je sbírat nepotřebují. Ale v takovém případě budete řvát jako první, proč to nejde online.
Jízdenka v aplikace PID Lítačka je vázaná na konkrétní fyzické zařízení. Nejde ji nijak přeposlat dál. Kdyby byla Jedna jízdenka na železnici limitována stejně, fakticky bychom ji omezili pouze na uživatele mobilní aplikace. To nejde.
Že je jízdenka PID vázaná na zařízení, to vychází se smluvního vztahu mezi PID a cestujícím, ale není potřeba, aby na to byla zákonná povinnost. U časových jízdenek na MHD to má i svoji logiku, aby někdo na 90minutovou jízdenku nejel 20 minut a pak ji nepřeprodal, ale to není případ SJT. „z principu vždy“ – že to tak v této chvíli někteří dopravci dělají, nemusí nutně znamenat, že to tak musí být navěky věků, a ještě navíc ze zákona. Není žádný racionální důvod, aby vůbec jízdenka SJT byla vázaná na jméno, když každá bude mít nějaké číslo. Když si… Číst vice »