Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava

Ke stažení: Studie na kanál Dunaj – Odra – Labe, kterou stát zatím odmítá zveřejnit

Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497
Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497

Ministerstvo dopravy odmítá zveřejnit studii proveditelnosti na vodní koridor Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), za kterou zaplatilo téměř 27 milionů korun. Deníku Zdopravy.cz se poslední pracovní verzi materiálu, kterou úředníci prezentovali prezidentu Miloši Zemanovi, podařilo získat.

O studii žádala redakce prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, žádost ministerstvo zamítlo. Odmítlo vydat i materiály, které v polovině října prezentovali zástupci ministerstva na setkání s prezidentem. Deník Zdopravy.cz studii získal z jiných zdrojů a dává ji veřejnosti k dispozici.

Hlavní zpráva je ke stažení zde, kompletní materiál o velikosti více než 4 GB zde.   Jde o poslední pracovní verzi, ze které ministerstvo vydalo tiskovou zprávu o tom, že se kanál vyplatí.

Ministerstvo dopravy odmítnutí vydání studie vysvětluje tím, že ještě nebyla v plném rozsahu projednána členy monitorovacího výboru a nebyly do ní zapracovány jejich připomínky.  Zveřejní ji až po schválení Centrální komisí.

Server iRozhlas.cz, který studii také poptával, upozorňuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého musí úřad přesvědčivě zdůvodnit, proč by bylo zveřejnění informace nežádoucí. Ministerstvo se omezuje toliko na konstatování, že „diskuse o nehotové, nepřipomínkované studii by byla zavádějící a věcně nesmyslná“.

Oni sami, tím, že zveřejnili výsledky studie, zahájili veřejnou debatu,“ řekl  serveru iROZHLAS.cz expert na informační právo Adama Ruta z Otevřené společnosti

Autoři studie upozorňují, že kanál nemá jen dopravní funkci, ale bude sloužit například také pro zadržování vody nebo rozvoji cestovního ruchu. „Autoři této studie jsou přesvědčeni, že odklad nebo zamítnutí plánu výstavby vodního spojení D-O-L je vážnou ztrátou příležitosti s dlouhodobě negativním dopadem, příležitosti, kdy se na podpoře díla budou podílet minimálně dva sousední státy, finanční zdroje Evropské unie či jiné další výhodné finanční mechanizmy, poskytující podporu pro financování velkých infrastrukturních projektů (EIB, EBRD, WB, (Junckerův balíček), komerční bankovní úvěry). Celkové ekonomické efekty přímé a nepřímé budou dlouhodobě pozitivní, zejména v oblasti hospodaření s vodou a oblasti energetické. Navíc je vodní dílo součástí mezinárodních úmluv České republiky v rámci předvstupních dohod do EU (AGN),“ uvedli v závěru studie.

Štítky

66 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Ekonomická efektivita DOL vyšla jen tak tak. U studií proveditelnosti je řada možností, jak výsledek trochu poupravit, tu se nějaké benefity přidají, tu se nějaké náklady sníží. Jedna z věcí na zamyšlení v případě projektu DOL je neřešení modernizace Labské vodní cesty a nezahrnutí jejích nákladů do projektu DOL. Přitom bez DOL by tato modernizace nebyla potřeba. A nejde o malé investice, např. rozšíření, tj. kompletní přestavba všech plavebních komor mezi Mělníkem a Přeloučí, zvýšení podplavné výšky u mostů na 7 m, třeba u dálničního mostu D10 u Brandýsa n. L. nebo historických mostů v Obříství či Nymburce to nebude jednoduchá záležitost, anebo zvýšení plavební hloubky Labe… Náklady na tyto investice vyvolané stavbou DOL by do tohoto projektu měly být promítnuty. Pak by ovšem ekonomická efektivita DOL patrně nevyšla…

  • Takže na veřejnost unikla dokumentace ve verzi „k připomínkám“. Supr, ale finální verze se může dost lišit… A že ji nechtěli zveřejnit se nedivím, když z technického hlediska ještě hotová není. Nevím proč by se mělo zveřejňovat nedokončené dílo. Zveřejnění toho, že studie ekonomicky vychází, byla v této fázi chyba, o tom žádná. Když oni se politici ale tak strašně rádi chlubí…

  • Kdybych byl urednikem, ktery ma na starosti tuto studii, tak bych nemel koule na to predlozit zamitavou studii.

  • 17 km dálnic ročně. Tolik asi ke schopnostem ČR v oblasti dopravních staveb.
    Takže o realizaci kanálu si nemusíme dělat starosti.

  • Vazeni (hlavne Vy trollisti) velmi se bavim, jak se tu snazite resit neco co nema sebemensi sanci byt zrealizovano. Mame dnes a denne problemy zrealizovat projekty nasobne mensiho rozsahu po vsech strankach, to je realita a tyhle DOL sny nemocneho utvaru a hordy prisluhovacu, jenz si na tom jen chteji „odklonit“ sve, snad jiz brzy zapadnou do propadliste dejin. To je cele.

    • nezapadne je to jedna podmínka členství v eu, na slovensku to dělají taky a prý to nebude nám konkurovat, akorát se to zkomlikovalo nedostavění díla Nagymaros pod Gabčíkovem.

  • My jsme přesvědčeni, že cokoliv se plánuje provézt kanálem, tak to převezeme bez problémů po železnici a taky se tomu tak konkurenčně postavíme. Přepravní povinnost kanálem DOL v budoucnu snad nenastane 😊

  • Nemáme dálnice, nemáme dořešené vlaky ale budeme stavit další tunely… pardon kanály. Až budou mít všechny kraje dálnici a budeme napojeni na okolní státy, až tady budou jezdit rychlovlaky Ostrava-Brno-Praha-Plzeň, pak se pojďme bavit o nějakém kanálu. Nejsme schopni dořešit jednu věc a budeme se zadlužovat další megalomanskou stavbou. Naše republika není tak veliká, a opravdu tento kanál nepotřebujeme, pokud budeme mít kvalitní síť železnic a dálnic. Nehledě na to, že z ekologického hlediska je to naprostá katastrofa.

    • Již na úseku D-O je mnoho stupňů s výškou nad 20 metrů (snad až 27,5)m). Korunu tomu všemu nasazuje kanál – tunel (v pravém slova smyslu, správně snad plavební tunel) severně od Č. Třebové o délce cca 7,5km. No a přes Bezpráví by se napřed musela udělat přeložka trati, jenže tam je problém v tom, že kopec, skrz který by trať měla vést tunelem, je nacucaný vodou a je to také zdroj pitné vody pro celou oblast. Pokud se někde mýlím prosím o upřesnění, pouze lovím z mírně omšelehého HD posazeném na krku 🙂

    • Celkem bych s vámi souhlasil, až na to poslední, že to bude ekologická katastrofa. Ony ekologické důsledky se nedají na 100% předpovědět, ale troufám si tvrdit, že budou převážně pozitivní. Prvně kanál zadrží v krajině vodu a to způsobem, kdy se nezatopí velká území, jako při stavbě přehrad. Ekologové upozorňují, že kanál protne několik chráněných území. Ale ochránci vždy mají tendenci konzervovat stávající stav. Ano, zaniknou některé stávající biotopy, ale vytvoří se jiné. Příklad je Třeboňsko. Stavbou rybníku a soustavy stok se zničilo spoustu mokřadů a jiných krajinných prvků, ale vzniklo unikátní dílo, ve kterém se vytvořily biotopy jiné. Pokud by ale v 16.století existovali ekologové, tak by si Jakub Krčín ani neškrt a Třeboňsko by bylo krajem bažin a rašelinišť.

      • Správně-Baťův kanál je toho příkladem, koryta řek mají vysoké břehy a hladina je pod zemní vodou a kanál má hladina tak metr od břehu. Velice je to pěkný u gabčíkova, kde starý koryto dunaje je planovaně zaplavovaný. Pěkně je to vidět i se studnama, já třeba mám studnu hlubokou 9m-hladina 7m, až bude kanál tak bude 150m od studny a hladina bude na 4m.

      • Myšlenka že „kanál zadrží v krajině vodu“ je bohužel dosti nesmyslná. Plavební kanál nelze napouštět a vypouštět jako přehradu. A těch nesmyslů se snadno nejde víc. Zatím je to jen drahá (kdo inkasuje ty miliony?) studie nesmyslu.

  • S dovolením nechápu jak to někdo může podporovat… Stavět kanál „jenom“ pro turisty (neb doprava zboží po kanálech v zahraničí klesá), to jsme asi opravdu bohatá země…

    Ale jsem naprosto v klidu, neb s naší schopností něco postavit a hlavně to prosadit a správně to „úřednicky zprocedurovat“ to bude trvat ještě století… Akorát mě štvou ty prachy vyhozené za nesmyslné studie, které v době výstavby (kdyby se náhodou stavělo) již beztak platit nebudou, neb bude jiná situace…

    • jděte raděj do hospody, všude ve světě stavějí něco pro lidi, jenom tady si hrajete na svojím pískovišti. Za chvilku budete kritizovat i sečení trávy ve městě!

      • S dovolením, ten kanál není pro lidi. Lidem v území, kde by měl kanál teoreticky vést strpčuje život už desetiletí, neb se nemůže ve vymezené oblasti stavět.

        Dále na veřejnou dopravu je také nevhodný. Zbývá již zmiňovaná turistika a přeprava zboží a to spíš mezinárodní. Těžko po něm budou vozit firmy zboží z Přerova do Olomouce, či Otrokovic… Takže opět nic pro většinu našich lidí.

        • Vy se snad netěšíte na LEx (Lodní Expres) na trase Břeclav – Ostrava? Jste protispolečenský živel a zpátečník :-)))

        • máte ty plány v počítači? Já mám a nevidím v okolí, že by tady někomu strpčoval život a právě ten přerov má přerovský strojírny a ty na ten kanál čekají, i jiný firmy co chcou vyrábět, ale jsou omezeni velikostí výrobku na přepravu po silnice.

          • jj, tak kvůli tomu, že chtějí strojírny, či dejme tomu i pár jiných firem přepravovat něco velikého, tak budeme stavět kanál :-D. Opravdu dobré, co tam máte dál? :-).

            No, obce si již na stavební uzávěru zvykly, tak ji většinou již neřeší, neb by ji stejně nevyřešily. Ale to neznamená, že jim nevadí.

            • A včem jim mají vadit, napište něco konkrétně včetně souřadnic až se pobavíme na stěžovateli. Podle tonu Vám vadí vše, příroda, průmysl, doprava…..

          • To si piště že ztrpčuje. U nás ve vesnici je celá ulice plus historický most, který by se musel zbourat kvůli stavbě kanálu. Máme zabraný pozemek, na kterém nemůžeme stavit. Kamarádi kolem museli posouvat stavby domů nebo platit pokuty za černé stavby a to je teprve teď v době kdy se o kanálu mluví. Jinak pro lidi z okolí to nic nepřinese. Je to asi jako dálnice ale na vodě. Nevidím že by kamijoňáci nějak přispívali okolí. Kolem dálnic je bordel, hluk. To samé čekám i na kanálu. Bude zde hluk, lodě na tuhé pohonné hmoty budou znečišťovat okolí (třeba i v případě nehody to vždy teče dolů) A zase z naší republiky děláme překladiště a montovnu… Nebylo by lepší začat se zaměřovat na vývoj?
            A ještě mi dovolte jednu úvahu a možná malé sci-fi. V době kdy začínají se dostávat čím díl víc do oběhu 3d tiskárny a možnost si danou věc vyrobit doma, není toto směr který převládne? Nebude jednodušší si danou věc prostě vyrobit? Ano nevyrobíme si asi auto, ale pokud jednou budou samoříditelná auta tak to si ke mě stejně přijede samo z fabriky kde ho z poloviny vytisknou.

        • Bohužel, díky takovým omezencům jako vy s nulovou představivostí se takovéto veledílo ještě nezačalo stavět. Kdyby jste o vodních cestách něco věděl, tak by jste nevypouštěl do světa takové hlouposti. Např. v Německu se budují vodní cesty, dalo by se říci nepřetržitě, pokud budeme do budování počítat i jejich rozšiřování. Pro mamlasy dávám odkaz, kde můžete sledovat plavbu po průplavu živě online:
          https://slowtv.idnes.cz/lod-rio-2-brazdi-vody-labe-0xe-/lodi-do-hamburku.aspx?c=A160401_112359_hamburk_plap

          • A můžete mi prosím říci důvody, proč bych měl být omezenec a proč píši hlouposti? Zatím jste mě jenom napadl, což o Vás něco vypovídá… Dalo by se tedy říci, že vy jste na oplátku zaslepenec.

            A Německo má na budování vodních cest lepší podmínky – není střechou Evropy. A navíc drtivá většina jejich vodních cest se nachází na severu v relativní blízkosti moře.

      • Pokud jste v letošním suchém létě viděl jezdit sekačky po uschlém trávníku, tak kritizovat sečení trávy ve městě je již aktuální. Je potřeba rozumně hospodařit s vodou, v krajině i ve městě. A kanál, ani leckde sečení na kraťoučko rozhodně k hospodaření s vodou nepřispívá.

  • Hezká fotka ,,, kabinová loď ,,, těch bych se točilo k Olomouci a dál na Ostravu aspoň 30,,, po Rýně jich jezdí 150,,, ty turisti to miluju každý den se probudit v jiném městě,,, hodně českých kapitánů tam jezdí ať už firmy Viking nebo ostatních,, už aby začali stavět,,, pokud to udělají tak supr jako Holanďani , tak si s tou vodou budeme opravdu hrát,

    • na ty lodě se jezdím dívat na dunaj, taky bych si to představil jako dobrou dovolenou spojenou s cyklovýlety kde ta lod zakotví. A mět nějakou tu lod jak v holandsku místo chaty.

      • Na to nepotřebujete stavit nový kanál za x miliard a navíc to už dávno na Moravě funguje. Stačí si najít Baťův kanál…

      • Podobné kabinové lodi zajíždějí z Německa do Děčína do přístavu s turisty zcela běžně, často tu kotví i dvě vedle sebe. Musejí jim ale většinou pustit umělou vlnu že zdymadel ve Střekově.

  • Díky za zveřejnění. Na Radiožurnálu zatím jen proběhla diskuse, kdy oponent studie pouze upozorňoval na to, že ekonomický přínos bude posuzován jen asi z 30% a zbytek bude význam pro vodní režim a pro turistiku, kde se návratnost zřejmě neposuzuje. Mimo jiné se tam prý navrhuje čerpání vody z Dunaje do nejvyšších stupňů kanálu, což je určitě také „ekonomická výhoda“. O sporném vlivu na životní prostředí je asi škoda se zmiňovat. Ale určitě bude dobré si to načíst.

    • Prosím, aby jste se nevyjadřoval k věcem o kterých víte houby.
      U většiny průplavů dochází k čerpání vody tu ve větším tu v menším množství.
      Je to naprosto normální součást vyrovnávání hladiny do určité nadmořské výšky.

      • Pan Mach se ale ptá na ekonomické náklady takového čerpání. Můžete je tedy zodpovědět, když jste, zdá se znalec?

        • byl jste na světě jak byla povodeň? To čerpání se nemusí využít třeba dvacet let po kterých bude jen vyrábět elektřinu a nebudeme muset zhánět čerpadlo když bude potřeba.

      • Možná by bylo lepší uvést nějaký konkrétní příklad. Bavíme se o kanálu, který povede do kopce a na druhé straně z kopce, a budeme čerpat vodu z 300 km (nebo i víc) vzdálené řeky do vrcholného stupně, kde žádná voda možná nebude. Na většině řek se staví vodní cesta odshora a jednotlivé stupně napájí řeky přirozeným spádem. Předpokládám, že předpokládáte, že čerpadla bude pohánět levně nějaká nová jaderná elektrárna v době, kdy nemá jiný odběr. Pokud vím, tak v Německu jsou kanály napájeny přirozeně jen zdvihnutím stavidel. A nebo ne? Nechám se poučit.

  • nemám rád moc studie, mělo by se začít už kopat. V polsku to vypadá jak? Od té doby co byl článek, že poláci nás předběhnou, že to udělají se slovenskem po váhu je ticho.

    • „nemám rád moc studie, mělo by se začít už kopat“ Vy pane budete jistě intelektuál. Jestli se vám to tolik líbí, tak si zaplaťte že svého, ale nenuťte k tomu ostatní

      • Jestli máte jiný názor než já, tak mně ho nevnucujte, stačí napsat, že stím nesouhlasíte, máte studnu plnou a záplavy se vás nedotknou.

    • Pane Petře, přejdětě od slov k činům. V železářství si kupte krumpáč, lopatu a přístroj K1/2R (jedno kolečko a dvě rukojeti) a můžete jít ostatním příkladem. Nejlépe v sobotu a celé to nazvat „subotniky ke světlým zítřkům“
      P.S. Můžete dát link na variantní kanál Polsko – Váh? Dopředu upozorňuji, že Třinec je u nás a ne na Slovensku.

      • Nevím jak odpovědět, ale jste docela nevzdělaný v mechanizaci, nejsem stavbař, ale i děcka ve školce by se vám vysmáli.

        • Ano, i děcka ve školce vědí že je to renaultovina, tunel na státní prachy v prospěch spřátelených jedinců (a „spřátelených mocnosti“ – tam jde o sféry vlivu) a celkově nesmysl. Jeho hlavní protagonista hlásá „politiku všech azimutů“. Zkuste si na mapu světa namalovat všechny jeho zahraniční cesty a možná budete překvapen „množstvím“ cest západním směrem. Kolikrát třeba letěl přes velkou louži a kolikrát směrem opačným? Osobně zde cítím bezpečnostní riziko – kulturně fakt nepatříme k pojídačům rýže ani k sibiřským hordám.

Newsletter

Partneři


Výběr editora