Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava

Kanál DOL za 600 miliard ze studie vyšel efektivně. S labskou větví je ale na hraně

Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497
Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497

Prezident Miloš Zeman musel mít v posledních dnech radost. Jím prosazovaný kanál Dunaj-Odra-Labe (DOL) těsně prošel hodnocením ekonomické efektivity, které si v podobě studie proveditelnosti nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Práce na studii probíhaly od července 2016. Deník Zdopravy.cz získal informaci o výsledku ze dvou zdrojů, ministerstvo dopravy ji následně potvrdilo.

Projekt jako celek přitom stanovenou hranici překročil jen velmi těsně. Dolů jej táhne labská větev kanálu, se kterou jsou spojeny největší náklady. Její součástí jsou například plavební tunely. Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii. Mnohem lépe pak vychází omezená varianta, která představuje propojení jen dvou řek: Odry a Dunaje.

Kanál Dunaj - Odra - Labe. Pramen: MDČR
Kanál Dunaj – Odra – Labe.
Pramen: MDČR

Materiál by měl nyní zamířit do úředního kolečka na ministerstvu včetně centrální komise, začátkem příštího roku by se jím měla zabývat vláda, která rozhodne, co dál. Následovat by mohlo hodnocení vlivu na přírodu, u kterého zpracovatelé studie předpokládají velké střety. Proti kanálu už se ozvala řada přírodovědců.

Náklady na stavbu všech tří větví kanálu se odhadují na téměř 600 miliard korun (582 mld.), při vynechání labské větve by byly zhruba poloviční (281 mld.). S výsledky studie už se seznámil i prezident Zeman, který prosazuje projekt jako celek včetně Labe. Studie vyšla na 22 milionů korun.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
jan
Host
jan

Je možno tu studii o efektivnosti D-O-L na tomto webu celou zveřejnit nebo to bude státní tajemství ? Možná by mohlo pomoci použití §106 o zveřejňování informací?

Jan Sůra
Admin

106 odeslána hned po zveřejnění informace. Čekáme

Poutnik99
Host
Poutnik99
DRABADURA
Host
DRABADURA

Je smutné číst tuto diskuzi a vidět, jak o vodní dopravě diskutují lidé, kteří v životě neseděli snad ani v pramici. Lidi, co vykládaj, jak je to nesmyslně drahé a o tunelech a jiné výlevy jsou vedle jak ta jedle. Takovej průplav by se stavěl 30+ let a když se podíváte, kolik by to stálo ročně a porovnáte to s letošníma výdajema na infrastrukturu ve výši skoro 90 mld., tak to člověku, co umí počítat, nepřijde zas tak moc. To, že se začne od Dunaje a Odry je jasné, o tom není diskuze. To že nám schází dobudovaná silniční a… Číst vice »

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

Vzhledem ke geografické poloze ČR a velikosti našich řek, je to prostě tak, že vodní cesty mohou sloužit jako doplněk dopravní infrastruktury, ale v žádném případě nemohou převzít páteřní úlohu.
K tomu Vámi uvedenému rozložení investice do delšího časového horizontu… Ročně se u nás proinvestuje přes 80mld na dopravní stavby a všichni jasně vidíme, jak je tato částka nedostatečná. A Vy byste navíc každoročně vyvázat čtvrtinu těchto peněz na stavbu vodního plavebního kanálu, čímž by zbytek nestačil už vůbec.

Asdf
Host
Asdf

Takže dle vaší zvrácené logiky nemůžou diskutovat lidi o kosmonautice, i když žádný z nich nikdy nebyl kosmonautem? 😉

Asdf
Host
Asdf

Přijde mi docela komické, že studie o rentabilitě megalomanského kanálu vyjde zrovna v roce, kdy pro velké sucho je s obtížemi splavné i Labe a dle klimatologů to nebude zřejmě v příštích letech o moc lepší a otázka je, jak bude klima vypadat za nějakých 50 / 100 let. Sucho může být ještě horší.
Ale tak aspoň jim v té výstavbě nebude překážet nějaká blbá voda 😉

Martin V.
Host
Martin V.

Několik diskutujících tu srovnávalo plavební kanál se železnicí, tak jsem se podíval do článku o rekonstrukci Dluhonické spojky v Přerově: https://zdopravy.cz/nejvetsi-zakazka-szdc-roku-2018-za-32-miliardy-chysta-dalsi-modernizaci-v-prerove-17499/ , kde na konci je odkaz na prezentaci Moravia Consult. A tam se píše: „V nákladní přepravě dominuje úsek Přerov – Prosenice s 22 miliony hrubých tun ročně nad Dluhonickou spojkou s 16 miliony a ramenem Přerov – Dluhonice s 5 miliony hrubých tun nákladu.“ To jsou z pohledu vnitrozemské plavby značné objemy! DOL je navržen s jednoduchými plavebními komorami 190 x 12 m (obdobně jako Rýn-Mohan-Dunaj s maximem 8,5 mil. tun v roce 2000). Na Mosele se při… Číst vice »

Petr.R
Host
Petr.R

vlak uveze náklad široký 10 metrů?

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

Ne. Ale hromada písku nebo uhlí nemusí být široká deset metrů. Stejný objem, jako bude mít jeden šíf, má přibližně jeden vlak. Nákladů, širokých deset metrů, které nelze odvézt vlakem, je naprosto zanedbatelné minimum. Vyjmenujte mi jich aspoň pět (takových, u kterých je reálné, že se budou vozit častěji, než jednou za rok), prosím. Děkuji

Martin V.
Host
Martin V.

Nadrozměrné (a zapomněl jste zmínit i těžké) kusy jsou samozřejmě s výhodou přepravitelné vodní dopravou. Problém je, že její síť je mimořádně řídká, takže nakonec stejně jdou na podvalník a vezou se po silnici (třeba transformátory s posunem fáze z italských Benátek do Hradce u Kadaně se stejně v Lovosicích musely přeložit). Na chemické reaktory a různé parogenerátory se to hodí. Ale jak už bylo zmíněno, moc toho není.

Martin1
Host
Martin1

Naprostá kravina. Kdejaký rychlejší železniční koridor nevychází a tady? Jak moc hluboce zaloboval hrad na MD?

Jiri Tyr
Host
Jiri Tyr

Mozna toto je duvod proc jsou panove Tok a Sosna (zodpovida za tu studii) pres vsechny prusvihy stale ve funkci… 🙁

Jiri Tyr
Host
Jiri Tyr

Zeman drzi Toka a Tok Sosnu

Rossec
Host
Rossec

Milouš není vůbec akční, jinak by nechal prokopat rejhu do Štětína PL , a byl by regulérní záliv z Baltu a i to moře by bylo.
A kdyby Kožený vrátil ty zaoceánské lodě…..

Josef Kubeš
Host
Josef Kubeš

600 mld? Nová Vrt Praha Brno je za 100 mld. Za 600 mld by byla celá důležitá síť a možná by zbylo na opravy konvenční sítě. Ne, tohle nepotřebujeme…

VRT
Host
VRT

SUDOP vám řekne, že 200 mld minimálně. Na zakázku vám udělá studii, podle které by nevyšla ani dálnice Praha-Brno. A je celkem jedno, o kterém ze SUDOPů se bavíme.

Josef Kubeš
Host

To máte pravdu. Za prachy tahle firma vykouzlí vše, co zadavatel potřebuje…

Michal
Host
Michal

Při vší úctě bych věřil víc SUDOPu než anonymovi v diskusi s poměrně nereálnou stovkou. 🙂

Teda nechci vám nějak křivdit, jestli jste strávil týden porovnáváním trasy s nákladovostí podobných úseků u přeložek u nás nebo v Rakousku, tak bych vám třeba 150 mld. uvěřil, ale z voleje těžko…

VRT
Host
VRT

Při vší úctě nejde o 100, 200, nebo 600. Jde o to, že to prostě vyjde tak, jak kdosi kdesi potřebuje. A že to prostě vychází někdy tak, aby to opravdu nevyšlo a jindy zase aby to vyšlo.
Ty tunely u Budějic jsou naprosto ukázkový příklad. Brno Přerov (kde studie potřela fyziku) snad netřeba připomínat.

Josef Kubeš
Host

Tak SUDOP to bere podle našich nadsazených cen, nicméně ano, se 100 mld jsem byl nízko, CEDOP podle Evropského průměru počítá 140 mld. Ale i to je oproti kanálu čtvrtina. A navíc Praha – Brno je nejdelší česká VRT, tedy další už by byly levnější, jelikož jsou kratší. Krom toho zkapacitnit konvenční sít případně vybudovat důležité přeložky, těch by za ty peníze bylo také spoustu.

Zesp
Host
Zesp

Já bych se to nebál, v souvislosti stím, jak není možno získat povolení pro kus pitomé dálnice, zdymadlo u Děčína je úspěšně blokováno řadu a řadu let, každý, komu se chce, může vše zhatit, je něco takového naprosté sci-fi. Stejně jako VRT a podobné, mnohem důležitější dopravní stavby. Takže nemá smysl se nad tím ani pozastavovat…

Pibik
Host
Pibik

Politická hra a úlitba na hrad pro krytí vlády, nic víc. Slušelo by to rubriky politika – je vidět, že Bureš nemá nic jistého a je pod neustálým tlakem okolností, když vypouští pojistky na všechny strany.

VRT
Host
VRT

Buď někdo zešílel, nebo kapříci připluli.
Tohle snad ani není možné. Hlavně, že za největší problém s VRT všichni měli to, že to ekonomicky nevyjde. Tunely u Budějic dokonce nejdříve nevyšly! A rázem vyjde taková šílenost. Je tedy zcela jasné, že teď už ekonomicky musejí vyjít všechny plánované tratě, včetně té do Liberce.

Dedek
Host
Dedek

A co kdyz nezaprsi, pocitaji s tim hradni odbornici ?

Petr.R
Host
Petr.R

ano, počítají budou tam přečerpávací elektrárny a v době sucha ten kanál pomůže i jak budou záplavy

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

A co budou čerpat, když nebude voda?

Petr.R
Host
Petr.R

kde jste přišel na to, že nebude voda, když stavidla jsou navrchu, tak je jasný, že voda odtekla.

Děčíňan
Host
Děčíňan

Je zcela zřejmé, že bez vodního díla v Děčíně 11-Loubí to celé nedává smysl. Případné vybudování Děčínského díla, je tudíž klíčové pro celou stavbu.

To
Host
To

Bude to kanál… ale já to neřekl)))

Petr.R
Host
Petr.R

Baťa postavil taky plavební kanál a jak jsme rádi, že komouši odešli a my jsme ho zrekonstruovali a rozšírujeme ho.

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

A kolik nákladu se po něm vozí, prosím? A jak rychle? Je to tolik, že by dokázal nahradit prakticky souběžnou hlavní trať z Břeclavi do Přerova? Není? Aha.

Petr.R
Host
Petr.R

pracující člověk má právo na odpočinek, někdo chodí do hospody a někdo k vodě. Co vy děláte po práci? A vůbec, co sem plancete železnici, když je článek o vodě.

Martin V.
Host
Martin V.

Baťův kanál je opravdu krásné dílo, ale byl postaven z větší části za peníze na meliorace a závlahy. A tu železnici sem budu plést taky. Vytěžený lignit se totiž v Ratíškovicích naložil na železniční vozy, které přes Rohatec úvratí dojely k výklopníku, kde se lignit vyklopil do člunů a ty se táhly z části ze břehu, v říčních úsecích pak remorkérem, do Otrokovic. KFNB byla v té době už dávno dvoukolejná. Kdyby v Rohatci zapřáhli traťovou lokomotivu, tak za hodinu museli být s lignitem v 50 km vzdálených Otrokovicích. To měly tehdejší ČSD tak nemožný tarif, že se celá ta… Číst vice »

Petr.R
Host
Petr.R

a jsme u toho, kolem baťova kanálu to pěkně roste, nebot kanál je navrchu a není v korytu pod spodní vodou, kde ještě tu vodu vytahuje.

thegrid
Host
thegrid

Přijde mi to jako utopie. Kdyby ty mld. dali do nových železničních koridorů, udělají líp. Navíc je to elektrický pohon vs nafta. Moc to nechápu, snad to neprojde.

Láďa
Host
Láďa

Ještě aby to nevyšlo,,, prostě zboží tahat po vodě je strašně levné a všechny státy co můžou tak to podpoří,, do toho ještě turismus ,, výletní lodě pro až 150 cestujících, to vše bude vyhledávat směry na Moravu ,,, jako Zeman není můj favorit , nemusím jo ale v tomto má pravdu ,, Labská větev ale je opravdu hodně náročná ,,,,,

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

„všechny státy, co můžou, tak to podpoří…“.
V tom případě nechápu z jakého důvodu bychom to měli podpořit my, když nemůžeme. A důvodů (mimo obrovskou a naprosto neobhajitelnou sumu peněz) je dost.

Petr.R
Host
Petr.R

správně napsaný, souhlasím a musí si uvědomit všichni, že jen komunisti nadávali na vodní cesty a rušili loděnice jak na běžícím pásu.

a8n
Host
a8n

Po vodě možná, ale proti vodě to stojí za houby, to ví každý. 😉

Petr.R
Host
Petr.R

tento kanál nebude mět proud jak třeba dunaj

Franta Jouda
Host
Franta Jouda

Mět? 😀

Martin V.
Host
Martin V.

Pokud se redakci podaří sehnat tu studii, tak bych ji rád viděl. Upřímně nechápu, jak to může ekonomicky vycházet. Na ilustrační fotce k článku je osobní kajutová loď na kanálu R-M-D. To je snad jediný kanál v Evropě srovnatelný s D-O-L (tzn. velký průplav přes vysoké rozvodí hluboko ve vnitrozemí). Ten sice žádnou ekologickou zkázu nezpůsobil (jak při výstavbě varovali mnozí), ale ani nepřinesl žádné zvláštní dopravní využití. Vnitrozemská vodní doprava v Evropě funguje ve velkém na Rýnu, v okolí námořních přístavů (Nizozemí, Belgie vč. Albertova průplavu), v severním Německu (Dortmund-Ems a Mittellandkanal vč. odboček), méně už na Dunaji a… Číst vice »

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

V Poodří je stále ještě nějaký průmysl jak v Polsku (Slezsku), tak i u nás, a možná nějaké (polské) uhlí vyvážené do Rakouska, ale to je asi jediné trochu „větší“ využití …

K.S.
Host
K.S.

Zrovna toto sem si při nedávném výletu kolem Moravy do Hodonína na Soutok říkal, splavy tam byly, ale asi polovina jich je protržená, nízká hladina vody způsobuje i odtok vody spodní a tím vysušování obory, Morava je zkrácená a skrz přípravu na vodní cestu se znovu zklikatit, jako se to děje na Dyji, kde opticky efekt asi už je, nedá. Takže výstavba kanálu a s ním spojených jezů by tyto problémy vyřešila. Navíc je možné díky nim realizovat převedení normálního průtoku do soustavy lesních kanálů, což vzhledem k malému obecnému průtoku není problém. Navíc jsou dnešní splavy mnohdy situovány tak… Číst vice »

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

Mluvíte rozumně. Ale spíše jako hydrolog či ekolog (v nejlepším možném slova smyslu). Je nutné udržet vodu v krajině, o tom není sporu. Tento plavební kanál má být ale dopravní cestou. A jako na takovou je na něj také třeba nahlížet.

Petr.R
Host
Petr.R

udělat propojení jen s polskem, přeci poláci to chcou propojit s dunajem a konzultovali to přece se slovenskem.

K.S.
Host
K.S.

O konzultaci jsem cosi slyšel, ale stavět to vrchem přes Váh, tak to není dobrý nápad, těch komor by tam bylo až moc.

To
Host
To

Není voda, není co řešit. Vodní doprava bohužel u nás moc význam nemá

Petr.R
Host
Petr.R

Vody je dost, jenom musíme zabránit tomu, aby neodtíkala do moře bez užitku.

D
Host
D

Proč by se jakýkoliv rejdař z východního Německa při cestě na Dunaj namáhal plout někde stovkami zdymadel přes Svitavy, když může Českou kotlinu obeplout po Odře nebo vnitřkem Německa? To je tak směšný a nepravděpodobný projekt. Labskou větev jednou a provždy zavrhnout, zrušit, smazat. Uleví se krajům a stovkám obcí při územním plánování. Labe a Moravu s Odrou řešit odděleně. A pokud by náhodou za 100 let přišel čas propojení, tak rozhodně bude pro současný rozvoj ČR rozumnější, pokud se veškeré limity v území vytvoří odznova. V první řadě by bylo vhodné pracovat s Poláky na splavnění Odry po Ostravu/Mošnov.… Číst vice »

dopravak
Host
dopravak

Moje řeč. Labská větev je podle mě nesmysl. Napojení na Dunaj přinejmenším sporné. Na druhou stranu splavnit kousek Odry v rovinaté krajině do Ostravy a propojit ji se západní Evropou by smysl rozhodně dávalo.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Já bych klidně šel třeba i na spojení Odra – Dunaj, protože to by nebylo technicky (a tedy i finančně) extrémně náročné a nějaký smysl by to možná mělo, ale chtít do toho přimontovat ještě Labe, to je v současnosti naprostá pitomost. A začít splavněním Odry na Ostravsko, to je asi opravdu rozumný nápad, o jehož realizaci se ostatně snažil už i „bolševik“, bohužel ne dost intenzivně.

Petr.R
Host
Petr.R

ta labská větev je z důvodu zabránění záplav česko versus morava.

K.S.
Host
K.S.

No to nás ale pomalu vyjde levněji ta přečerpávačka Lipno-Dunaj, tu když nahodíte za povodně tak ještě zvládnete vypustit Lipno, eventuálně by se dalo uvažovat o trubce D3000, nebo kolik to umí ten štít od The Boring Company a udělat takovou do oblasti Vatína, pak ta voda může přes Oslavu a Jihlavu do Nových Mlýnů a po vytažení jezů na Dyji se o vodu starat nemusíte. Problém je Morava, tam by to chtělo buď schopnost přepouštět do povodí Dyje, nebo nějaký velký poldr/pčehradu ala Nové Mlýny. Ohře/Bílina, to si mohou v budoucnu pochytat rekultivační jezera, pokud se udělají jako průtočná.… Číst vice »

mirekk
Host
mirekk

Naprosto někomu zbytečně do kapsy nasypaných 22 milionů za studii naprosto zbytečné staby za tak obrovskou sumu. Jak jim u toho mohla vyjít ekonomická studie, to asi ví jen zadavatel.

Dan
Host
Dan

Asi chtěli Mlhošovi udělat radost. Možná už má domluvený nějaký levný Číňany, co by to postavili. Hlavně, že VRTky nikdy ekonomicky nevyjdou. Možná proto, že se u nás staví dráž než v Norsku.

Děčíňan
Host
Děčíňan

Nejdříve se naučte psát příspěvky spisovně, teprve pak něco raďte, děkuji.

Šum
Host
Šum

tvl tak hlavne ze mas neco k tematu, ty spisovnej decinane. pracoval si na ty studii, ktera tak dobre vysla?

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

„Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii. “

Někdo potřeboval zajistit správný výsledek studie?

Partneři