Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava

Kanál DOL za 600 miliard ze studie vyšel efektivně. S labskou větví je ale na hraně

Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497
Loď na kanálu Mohan -Dunaj u Norimberku. Autor: L.Kenzel – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7377497

Prezident Miloš Zeman musel mít v posledních dnech radost. Jím prosazovaný kanál Dunaj-Odra-Labe (DOL) těsně prošel hodnocením ekonomické efektivity, které si v podobě studie proveditelnosti nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Práce na studii probíhaly od července 2016. Deník Zdopravy.cz získal informaci o výsledku ze dvou zdrojů, ministerstvo dopravy ji následně potvrdilo.

Projekt jako celek přitom stanovenou hranici překročil jen velmi těsně. Dolů jej táhne labská větev kanálu, se kterou jsou spojeny největší náklady. Její součástí jsou například plavební tunely. Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii. Mnohem lépe pak vychází omezená varianta, která představuje propojení jen dvou řek: Odry a Dunaje.

Kanál Dunaj - Odra - Labe. Pramen: MDČR
Kanál Dunaj – Odra – Labe.
Pramen: MDČR

Materiál by měl nyní zamířit do úředního kolečka na ministerstvu včetně centrální komise, začátkem příštího roku by se jím měla zabývat vláda, která rozhodne, co dál. Následovat by mohlo hodnocení vlivu na přírodu, u kterého zpracovatelé studie předpokládají velké střety. Proti kanálu už se ozvala řada přírodovědců.

Náklady na stavbu všech tří větví kanálu se odhadují na téměř 600 miliard korun (582 mld.), při vynechání labské větve by byly zhruba poloviční (281 mld.). S výsledky studie už se seznámil i prezident Zeman, který prosazuje projekt jako celek včetně Labe. Studie vyšla na 22 milionů korun.

77 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
jan

Je možno tu studii o efektivnosti D-O-L na tomto webu celou zveřejnit nebo to bude státní tajemství ? Možná by mohlo pomoci použití §106 o zveřejňování informací?

Jan Sůra

106 odeslána hned po zveřejnění informace. Čekáme

Poutnik99
DRABADURA

Je smutné číst tuto diskuzi a vidět, jak o vodní dopravě diskutují lidé, kteří v životě neseděli snad ani v pramici. Lidi, co vykládaj, jak je to nesmyslně drahé a o tunelech a jiné výlevy jsou vedle jak ta jedle. Takovej průplav by se stavěl 30+ let a když se podíváte, kolik by to stálo ročně a porovnáte to s letošníma výdajema na infrastrukturu ve výši skoro 90 mld., tak to člověku, co umí počítat, nepřijde zas tak moc. To, že se začne od Dunaje a Odry je jasné, o tom není diskuze. To že nám schází dobudovaná silniční a… Číst vice »

Jiří Šrámek

Vzhledem ke geografické poloze ČR a velikosti našich řek, je to prostě tak, že vodní cesty mohou sloužit jako doplněk dopravní infrastruktury, ale v žádném případě nemohou převzít páteřní úlohu.
K tomu Vámi uvedenému rozložení investice do delšího časového horizontu… Ročně se u nás proinvestuje přes 80mld na dopravní stavby a všichni jasně vidíme, jak je tato částka nedostatečná. A Vy byste navíc každoročně vyvázat čtvrtinu těchto peněz na stavbu vodního plavebního kanálu, čímž by zbytek nestačil už vůbec.

Asdf

Takže dle vaší zvrácené logiky nemůžou diskutovat lidi o kosmonautice, i když žádný z nich nikdy nebyl kosmonautem? 😉

Asdf

Přijde mi docela komické, že studie o rentabilitě megalomanského kanálu vyjde zrovna v roce, kdy pro velké sucho je s obtížemi splavné i Labe a dle klimatologů to nebude zřejmě v příštích letech o moc lepší a otázka je, jak bude klima vypadat za nějakých 50 / 100 let. Sucho může být ještě horší.
Ale tak aspoň jim v té výstavbě nebude překážet nějaká blbá voda 😉

Martin V.

Několik diskutujících tu srovnávalo plavební kanál se železnicí, tak jsem se podíval do článku o rekonstrukci Dluhonické spojky v Přerově: https://zdopravy.cz/nejvetsi-zakazka-szdc-roku-2018-za-32-miliardy-chysta-dalsi-modernizaci-v-prerove-17499/ , kde na konci je odkaz na prezentaci Moravia Consult. A tam se píše: „V nákladní přepravě dominuje úsek Přerov – Prosenice s 22 miliony hrubých tun ročně nad Dluhonickou spojkou s 16 miliony a ramenem Přerov – Dluhonice s 5 miliony hrubých tun nákladu.“ To jsou z pohledu vnitrozemské plavby značné objemy! DOL je navržen s jednoduchými plavebními komorami 190 x 12 m (obdobně jako Rýn-Mohan-Dunaj s maximem 8,5 mil. tun v roce 2000). Na Mosele se při… Číst vice »

Petr.R

vlak uveze náklad široký 10 metrů?

Jiří Šrámek

Ne. Ale hromada písku nebo uhlí nemusí být široká deset metrů. Stejný objem, jako bude mít jeden šíf, má přibližně jeden vlak. Nákladů, širokých deset metrů, které nelze odvézt vlakem, je naprosto zanedbatelné minimum. Vyjmenujte mi jich aspoň pět (takových, u kterých je reálné, že se budou vozit častěji, než jednou za rok), prosím. Děkuji

Martin V.

Nadrozměrné (a zapomněl jste zmínit i těžké) kusy jsou samozřejmě s výhodou přepravitelné vodní dopravou. Problém je, že její síť je mimořádně řídká, takže nakonec stejně jdou na podvalník a vezou se po silnici (třeba transformátory s posunem fáze z italských Benátek do Hradce u Kadaně se stejně v Lovosicích musely přeložit). Na chemické reaktory a různé parogenerátory se to hodí. Ale jak už bylo zmíněno, moc toho není.

Martin1

Naprostá kravina. Kdejaký rychlejší železniční koridor nevychází a tady? Jak moc hluboce zaloboval hrad na MD?

Jiri Tyr

Mozna toto je duvod proc jsou panove Tok a Sosna (zodpovida za tu studii) pres vsechny prusvihy stale ve funkci… 🙁

Jiri Tyr

Zeman drzi Toka a Tok Sosnu

Rossec

Milouš není vůbec akční, jinak by nechal prokopat rejhu do Štětína PL , a byl by regulérní záliv z Baltu a i to moře by bylo.
A kdyby Kožený vrátil ty zaoceánské lodě…..

Josef Kubeš

600 mld? Nová Vrt Praha Brno je za 100 mld. Za 600 mld by byla celá důležitá síť a možná by zbylo na opravy konvenční sítě. Ne, tohle nepotřebujeme…

VRT

SUDOP vám řekne, že 200 mld minimálně. Na zakázku vám udělá studii, podle které by nevyšla ani dálnice Praha-Brno. A je celkem jedno, o kterém ze SUDOPů se bavíme.

Josef Kubeš

To máte pravdu. Za prachy tahle firma vykouzlí vše, co zadavatel potřebuje…

Michal

Při vší úctě bych věřil víc SUDOPu než anonymovi v diskusi s poměrně nereálnou stovkou. 🙂

Teda nechci vám nějak křivdit, jestli jste strávil týden porovnáváním trasy s nákladovostí podobných úseků u přeložek u nás nebo v Rakousku, tak bych vám třeba 150 mld. uvěřil, ale z voleje těžko…

VRT

Při vší úctě nejde o 100, 200, nebo 600. Jde o to, že to prostě vyjde tak, jak kdosi kdesi potřebuje. A že to prostě vychází někdy tak, aby to opravdu nevyšlo a jindy zase aby to vyšlo.
Ty tunely u Budějic jsou naprosto ukázkový příklad. Brno Přerov (kde studie potřela fyziku) snad netřeba připomínat.

Josef Kubeš

Tak SUDOP to bere podle našich nadsazených cen, nicméně ano, se 100 mld jsem byl nízko, CEDOP podle Evropského průměru počítá 140 mld. Ale i to je oproti kanálu čtvrtina. A navíc Praha – Brno je nejdelší česká VRT, tedy další už by byly levnější, jelikož jsou kratší. Krom toho zkapacitnit konvenční sít případně vybudovat důležité přeložky, těch by za ty peníze bylo také spoustu.

Zesp

Já bych se to nebál, v souvislosti stím, jak není možno získat povolení pro kus pitomé dálnice, zdymadlo u Děčína je úspěšně blokováno řadu a řadu let, každý, komu se chce, může vše zhatit, je něco takového naprosté sci-fi. Stejně jako VRT a podobné, mnohem důležitější dopravní stavby. Takže nemá smysl se nad tím ani pozastavovat…

Pibik

Politická hra a úlitba na hrad pro krytí vlády, nic víc. Slušelo by to rubriky politika – je vidět, že Bureš nemá nic jistého a je pod neustálým tlakem okolností, když vypouští pojistky na všechny strany.

VRT

Buď někdo zešílel, nebo kapříci připluli.
Tohle snad ani není možné. Hlavně, že za největší problém s VRT všichni měli to, že to ekonomicky nevyjde. Tunely u Budějic dokonce nejdříve nevyšly! A rázem vyjde taková šílenost. Je tedy zcela jasné, že teď už ekonomicky musejí vyjít všechny plánované tratě, včetně té do Liberce.

Dedek

A co kdyz nezaprsi, pocitaji s tim hradni odbornici ?

Petr.R

ano, počítají budou tam přečerpávací elektrárny a v době sucha ten kanál pomůže i jak budou záplavy

Jiří Šrámek

A co budou čerpat, když nebude voda?

Petr.R

kde jste přišel na to, že nebude voda, když stavidla jsou navrchu, tak je jasný, že voda odtekla.

Děčíňan

Je zcela zřejmé, že bez vodního díla v Děčíně 11-Loubí to celé nedává smysl. Případné vybudování Děčínského díla, je tudíž klíčové pro celou stavbu.

To

Bude to kanál… ale já to neřekl)))

Petr.R

Baťa postavil taky plavební kanál a jak jsme rádi, že komouši odešli a my jsme ho zrekonstruovali a rozšírujeme ho.

Jiří Šrámek

A kolik nákladu se po něm vozí, prosím? A jak rychle? Je to tolik, že by dokázal nahradit prakticky souběžnou hlavní trať z Břeclavi do Přerova? Není? Aha.

Petr.R

pracující člověk má právo na odpočinek, někdo chodí do hospody a někdo k vodě. Co vy děláte po práci? A vůbec, co sem plancete železnici, když je článek o vodě.

Martin V.

Baťův kanál je opravdu krásné dílo, ale byl postaven z větší části za peníze na meliorace a závlahy. A tu železnici sem budu plést taky. Vytěžený lignit se totiž v Ratíškovicích naložil na železniční vozy, které přes Rohatec úvratí dojely k výklopníku, kde se lignit vyklopil do člunů a ty se táhly z části ze břehu, v říčních úsecích pak remorkérem, do Otrokovic. KFNB byla v té době už dávno dvoukolejná. Kdyby v Rohatci zapřáhli traťovou lokomotivu, tak za hodinu museli být s lignitem v 50 km vzdálených Otrokovicích. To měly tehdejší ČSD tak nemožný tarif, že se celá ta… Číst vice »

Petr.R

a jsme u toho, kolem baťova kanálu to pěkně roste, nebot kanál je navrchu a není v korytu pod spodní vodou, kde ještě tu vodu vytahuje.

thegrid

Přijde mi to jako utopie. Kdyby ty mld. dali do nových železničních koridorů, udělají líp. Navíc je to elektrický pohon vs nafta. Moc to nechápu, snad to neprojde.

Láďa

Ještě aby to nevyšlo,,, prostě zboží tahat po vodě je strašně levné a všechny státy co můžou tak to podpoří,, do toho ještě turismus ,, výletní lodě pro až 150 cestujících, to vše bude vyhledávat směry na Moravu ,,, jako Zeman není můj favorit , nemusím jo ale v tomto má pravdu ,, Labská větev ale je opravdu hodně náročná ,,,,,

Jiří Šrámek

„všechny státy, co můžou, tak to podpoří…“.
V tom případě nechápu z jakého důvodu bychom to měli podpořit my, když nemůžeme. A důvodů (mimo obrovskou a naprosto neobhajitelnou sumu peněz) je dost.

Petr.R

správně napsaný, souhlasím a musí si uvědomit všichni, že jen komunisti nadávali na vodní cesty a rušili loděnice jak na běžícím pásu.

a8n

Po vodě možná, ale proti vodě to stojí za houby, to ví každý. 😉

Petr.R

tento kanál nebude mět proud jak třeba dunaj

Franta Jouda

Mět? 😀

Martin V.

Pokud se redakci podaří sehnat tu studii, tak bych ji rád viděl. Upřímně nechápu, jak to může ekonomicky vycházet. Na ilustrační fotce k článku je osobní kajutová loď na kanálu R-M-D. To je snad jediný kanál v Evropě srovnatelný s D-O-L (tzn. velký průplav přes vysoké rozvodí hluboko ve vnitrozemí). Ten sice žádnou ekologickou zkázu nezpůsobil (jak při výstavbě varovali mnozí), ale ani nepřinesl žádné zvláštní dopravní využití. Vnitrozemská vodní doprava v Evropě funguje ve velkém na Rýnu, v okolí námořních přístavů (Nizozemí, Belgie vč. Albertova průplavu), v severním Německu (Dortmund-Ems a Mittellandkanal vč. odboček), méně už na Dunaji a… Číst vice »

železničář v důchodu

V Poodří je stále ještě nějaký průmysl jak v Polsku (Slezsku), tak i u nás, a možná nějaké (polské) uhlí vyvážené do Rakouska, ale to je asi jediné trochu „větší“ využití …

K.S.

Zrovna toto sem si při nedávném výletu kolem Moravy do Hodonína na Soutok říkal, splavy tam byly, ale asi polovina jich je protržená, nízká hladina vody způsobuje i odtok vody spodní a tím vysušování obory, Morava je zkrácená a skrz přípravu na vodní cestu se znovu zklikatit, jako se to děje na Dyji, kde opticky efekt asi už je, nedá. Takže výstavba kanálu a s ním spojených jezů by tyto problémy vyřešila. Navíc je možné díky nim realizovat převedení normálního průtoku do soustavy lesních kanálů, což vzhledem k malému obecnému průtoku není problém. Navíc jsou dnešní splavy mnohdy situovány tak… Číst vice »

Jiří Šrámek

Mluvíte rozumně. Ale spíše jako hydrolog či ekolog (v nejlepším možném slova smyslu). Je nutné udržet vodu v krajině, o tom není sporu. Tento plavební kanál má být ale dopravní cestou. A jako na takovou je na něj také třeba nahlížet.

Petr.R

udělat propojení jen s polskem, přeci poláci to chcou propojit s dunajem a konzultovali to přece se slovenskem.

K.S.

O konzultaci jsem cosi slyšel, ale stavět to vrchem přes Váh, tak to není dobrý nápad, těch komor by tam bylo až moc.

To

Není voda, není co řešit. Vodní doprava bohužel u nás moc význam nemá

Petr.R

Vody je dost, jenom musíme zabránit tomu, aby neodtíkala do moře bez užitku.

D

Proč by se jakýkoliv rejdař z východního Německa při cestě na Dunaj namáhal plout někde stovkami zdymadel přes Svitavy, když může Českou kotlinu obeplout po Odře nebo vnitřkem Německa? To je tak směšný a nepravděpodobný projekt. Labskou větev jednou a provždy zavrhnout, zrušit, smazat. Uleví se krajům a stovkám obcí při územním plánování. Labe a Moravu s Odrou řešit odděleně. A pokud by náhodou za 100 let přišel čas propojení, tak rozhodně bude pro současný rozvoj ČR rozumnější, pokud se veškeré limity v území vytvoří odznova. V první řadě by bylo vhodné pracovat s Poláky na splavnění Odry po Ostravu/Mošnov.… Číst vice »

dopravak

Moje řeč. Labská větev je podle mě nesmysl. Napojení na Dunaj přinejmenším sporné. Na druhou stranu splavnit kousek Odry v rovinaté krajině do Ostravy a propojit ji se západní Evropou by smysl rozhodně dávalo.

železničář v důchodu

Já bych klidně šel třeba i na spojení Odra – Dunaj, protože to by nebylo technicky (a tedy i finančně) extrémně náročné a nějaký smysl by to možná mělo, ale chtít do toho přimontovat ještě Labe, to je v současnosti naprostá pitomost. A začít splavněním Odry na Ostravsko, to je asi opravdu rozumný nápad, o jehož realizaci se ostatně snažil už i „bolševik“, bohužel ne dost intenzivně.

Petr.R

ta labská větev je z důvodu zabránění záplav česko versus morava.

K.S.

No to nás ale pomalu vyjde levněji ta přečerpávačka Lipno-Dunaj, tu když nahodíte za povodně tak ještě zvládnete vypustit Lipno, eventuálně by se dalo uvažovat o trubce D3000, nebo kolik to umí ten štít od The Boring Company a udělat takovou do oblasti Vatína, pak ta voda může přes Oslavu a Jihlavu do Nových Mlýnů a po vytažení jezů na Dyji se o vodu starat nemusíte. Problém je Morava, tam by to chtělo buď schopnost přepouštět do povodí Dyje, nebo nějaký velký poldr/pčehradu ala Nové Mlýny. Ohře/Bílina, to si mohou v budoucnu pochytat rekultivační jezera, pokud se udělají jako průtočná.… Číst vice »

mirekk

Naprosto někomu zbytečně do kapsy nasypaných 22 milionů za studii naprosto zbytečné staby za tak obrovskou sumu. Jak jim u toho mohla vyjít ekonomická studie, to asi ví jen zadavatel.

Dan

Asi chtěli Mlhošovi udělat radost. Možná už má domluvený nějaký levný Číňany, co by to postavili. Hlavně, že VRTky nikdy ekonomicky nevyjdou. Možná proto, že se u nás staví dráž než v Norsku.

Děčíňan

Nejdříve se naučte psát příspěvky spisovně, teprve pak něco raďte, děkuji.

Šum

tvl tak hlavne ze mas neco k tematu, ty spisovnej decinane. pracoval si na ty studii, ktera tak dobre vysla?

mgr.pavel

„Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii. “

Někdo potřeboval zajistit správný výsledek studie?

Petr 766

Největší nesmysl všech dob. Ale můžeme být v klidu. Neprojde ani obyčejný jez v Bělově, aby turistické lodičky mohly plout dále, natož kanál. Mluví se o tom už desítky let, teď to nebude jinak ba naopak

Petr.R

no v tym bělově našel Patrik kapra i na kroměřížským přístavišti něco našel, to se mělo stavět před bělovem, kdyby se zavírala vrata, tak by ho to mohlo sevřít, ale se divný, že elektrárna se v tichosti stačila dostavět.

Poutnik99

Za 600 mld. lze postavit VRT po celé republice. S efektem pro více obyvatel… Doufám, že na tehle pomník Zemanovi se po skončení jeho funkce rychle zapomene

K.S.

VRT má možná smysl pro lidi, ale DOL je nutný pro náklady.

Otázka je kam se dá z Odry plout ve směru východ-západ, nevím kam to tam vede a jestli se dá někam do Povolží, nebo na sever přes Balt tou samou lodí (asi moc ne), ale nějaké říčně mořské přeci jen existují. Bylo by zajímavé znát parametry.

Jiří Šrámek

DOL je holý nesmysl a pouhý vlhký sen senilního starce. A to ani pro Vámi uváděné náklady. Jediné reálné využití je občasná rekreační plavba (kdo by se nechtěl projet hezkou lodičkou pěknou krajinou, že? já ano), ale ta absolutně nemá ani tu nejmenší šanci podobnou stavbu ufinancovat. Neustále tu mnozí poukazují na to, že je třeba stát nohama na zemi (například při stavbě VRT), ale najednou se bude řešit taková bláznivost prakticky bez efektu a za sumu zcela mimo realitu.

Martin V.

Mám úplně stejný pocit (viz příspěvek výše). Nákladní doprava na srovnatelném kanálu Rýn-Mohan-Dunaj jde od desíti k pěti, strmě roste jen počet výletních ubytovacích lodí: https://www.wsv.de/wsa-n/statistik/index.html

K.S.

Co v tom případě máme za alternativu? (I s přihlédnutím k cílům EU na ekologizaci dopravy) Možná tak položení 3. a 4. koleje na koridor, to lze ale není k tomu moc vůle, jak se zdá. Ale stačilo by to?

Jiří Šrámek

Nezlobte se, ale Vy si opravdu myslíte, že tento plavební kanál, navíc v regionu, kde není zrovna moc vody (záplavy nepočítám) a opravdu velká řeka tu není ani jedna, bude schopen nahradit železniční i kamionovou nákladní dopravu? Protože jen investice do něj se vyrovná ceně za dokončení dálniční i páteřní železniční sítě dohromady. Jak například budou z existence tohoto kanálu profitovat například Plzeňáci, Budějovičáci, Opaváci či Liberečáci, nebo lidé z Mostecka, kterým by naopak dokončení „konvenční“ infrastruktury opravdu hodně pomohlo? A skutečně si nedělám iluze o tom, že naše ekonomika zvládne ufinancovat všechno. Dovolím si tedy odpovědět na Váš dotaz:… Číst vice »

Gejza

Pro jaké náklady, prosím vás??? Máte vůbec tušení, u jakých komodit by byla doprava po kanálu konkurenceschopná a v jakém objemu?

Petr.R

po kanále lidi budou cestovat zdarma, kdežto na VRT peníze nemají.

a8n

Jako v kánoích, jo?

X 1

Petr. R
Máš pocit, že za proplutí plavebních komor se neplatí?
Na kanálech je totiž běžné platit za průjezd komorou nebo zdvižení mostku.

Petr.R

existuje doba hájení, nebo máte nějaké jiné vzpomínky, že jste rekreačně na Baťově kanálu něco platil? Komu? Snad to platí kraj i pro nekrajové, ale vrt na to by neměl nikdo, všichni jsou rádi za krajové jízdenky, tak nepište něco o nejdražší železnici.

Radosto

Proč se tomuto bláznivému nápadu věnuje pozornost (myšleno pozornost státu, nikoliv médií, která samozřejmě musí informovat) a peníze. Vždyť je třeba dobudovat dálniční síť a vybudovat VRT.

Navíc nám v územním plánování DOL blokuje rozvoj obcí a měst. Kéž by i přes ten výsledek studie, vláda DOL shodila pryč a stát se mohl věnovat něčemu užitečnému

Ignác Pospíšil

Protože dává velkou příležitost k rozkrádání státních peněz přáteli a podporovateli předkladatelů…

Jiří Šrámek

No, dědeček vypadá tak do Tří králů a nikoho dalšího snad pokračování v prosazování této nesmyslné kravi*ny už nenapadne

Petr.R

ale jdite brepto, podívejte se na mapy a na rok kdy jsou kreslené a uznáte, že Zeman v té době nebyl ani premiérem. Musíte se dívat na mapy rozvoj měst doprava nebo vodohospodářství, najdete ty mapy pod každým městem a uvidíte ochranný uzemí a vlastní kanál, jeden vede i za mojí zahradou(150m)