Kdo zaplatí tunel pod Krušnými horami? 43 % Česko, 57 % Německo. Obě země chtějí dotaci z EU
Ministerstvo dopravy poprvé zveřejnilo, jakým způsobem se má financovat tunel pod Krušnými horami, který má být základem nové vysokorychlostní trati
Ministerstvo dopravy poprvé zveřejnilo, jakým způsobem se má financovat tunel pod Krušnými horami, který má být základem nové vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. Česko i Německo věří, že se podaří na stavbu získat finance z Evropské unie.
Na jednání v Berlíně včera spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer spolu s vicepremiérem a ministrem dopravy Karlem Havlíčkem podepsali žádost německé strany o spolufinancování přípravy německého úseku přeshraničního tunelu z prostředků Connecting Europe Facility (CEF). Jinak se obě strany dohodly, že společné náklady na přípravu tunelu budou dělit poměrem 43 (ČR): 57 (SRN).
„Tento poměr zohledňuje délku tunelu na jednotlivých stranách hranice. Ze strany Spolkové republiky Německo jsou předpokládány náklady předprojektové fáze 30-40 milionů eur, celkové náklady projektování jsou pak očekávány ve výši přibližně 500 milionů eur,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Částka téměř 13 miliard korun za projekt obsahuje náklady za celou trasu z Prahy do Drážďan. Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky je částka za projektování skutečně takto vysoká. „Skutečně pokrývá odhadované celkové náklady spojené s projektováním trasy v celé délce z Prahy do Drážďan průřezově všemi stupni včetně zaměření, geologických průzkumů, související inženýrské činnosti, zahrnují i rezervu pro majetkoprávní přípravu. Odráží rovněž vyšší průměrnou jednotkovou cenu za příslušné práce na německé části. Cena prací se bude samozřejmě postupně zpřesňovat s ohledem na nový stav poznání v jednotlivých projektových stupních. V této souvislosti je potřeba zdůraznit atypické délky tunelových staveb, které s sebou nesou velké nároky zejména z hlediska geologie a způsobu provedení stavby,“ dodal Jemelka.
„S německými partnery již diskutujeme detaily, připravujeme studii proveditelnosti vysokorychlostní trati a trasy, kudy by mohla železnice vést, řešíme konkrétní vedení společného 26 km dlouhého krušnohorského tunelu včetně financování,“ řekl Havlíček.
Sdružení Cedop a Egis Rail dokončuje studii proveditelnosti, která má ukázat, zda se stavba vyplatí a v jaké variantě. Odhad nákladů je zhruba 100 miliard korun, při započtení dalších odbočných tras například do Mostu pak až ke 190 miliardám korun. Díky nové vysokorychlostní trati bude cesta mezi Prahou a Drážďanami trvat pouze 60 minut.
Česká republika společným dopisem adresovaným eurokomisařce pro dopravu Adině Văleanové podpořila německou žádost o spolufinancování přípravy německého úseku z prostředků CEF. Na české straně budou přípravné práce na projektu zatím financovány z národních zdrojů a následně od roku 2021 z CEF2.
Příprava stavby se v současnosti hlavně zaměřuje na úsek Ústí nad Labem – Drážďany, včetně 26 km dlouhého tunelového úseku.
Mezi další společná témata jednání v Berlíně patřila také otázka modernizace železnice z Prahy přes Plzeň – Domažlice – Furth im Wald – Mnichov a Norimberk. Modernizace tratě Plzeň – Domažlice – státní hranice proběhne v její plné délce na zhruba 70 km.
Cílem staveb je zvýšení traťové rychlosti do 140 km/hod na stávajících úsecích trati a až na 200 km/hod na nových přeložkách, jejichž délka a řešení byla upřesněna v návaznosti na dokončení studie proveditelnosti. Pro ČR je zásadní, aby na německé straně proběhla elektrizace a zkapacitnění úseku Schwandorf – Furth im Wald a navázalo se tak z hlediska rozsahu úprav na probíhající kroky v projektové přípravě v České republice.