Kapitán největší české lodi: Nejdřív musíte to řemeslo poznat zespoda, to se nedá urychlit
Hotelová loď Florentina v Praze. Pramen: florentinaboat.cz
Kapitán Jan Hamza dlouhá léta šéfoval Pražské paroplavební společnosti a Prague Boats ze skupiny EVD, nedávno ale přešel do skupiny
jako nestranného čtenáře tohoto spisku by mě velice zajímala jistá geografická otázka – loď se údajně podle rozhovoru dostala z Vídně, resp. z Dunaje do Prahy na Vltavu – i když nesplňuje podmínky plutí – např. ˇUstí n.L. pouze vodní cestou. Dobře – otázka tedy zní „Loď plula po Dunaji až na Černé moře a dále přes Bosbor, Dardanely, Středozemním mořem, kolem Španělska, Průlivem La Manche do Hamburku a odsud po pro ni nesplavném Labi až do Prahy“? To je myslím trochu dlouhá cesta, za takovým kšeftem nebo snad ne?
Existuje kratší cesta pro loď této velikosti (šířky max. 11,4 m a délky 135 m). Z Vídně proti proudu Dunaje až do Řezna (Regensburgu), pak průplavem Mohan – Dunaj přes Norimberk, dále po proudu Mohanu do Frankfurtu, dál po proudu Rýna do Porúří a odtud sítí německých kanálů přes Münster a Hannover do Magdeburgu. No a pak proti proudu Labe až do Mělníka. Jenže z Magdeburgu až po Střekov je to splavné pro lodě s větším ponorem jen část roku, obvykle na jaře a pak podle počasí. Léto a podzim bývá slabší a teď je taky dost sucho. Podrobná aktuální… Číst vice »
Názorná ukázka:
https://www.youtube.com/watch?v=rqRt0mLb0I8
Přeplavba lodě z Prahy na Dunaj
Jestli je pan Kaufman nadšenec do panoramatických vlaků, tak by mohl naplánovat výlet do Drážďan z Litoměřic právě nějakým panoramatickým vlakem (místo autobusu). Zrovna tento úsek je pěkný, ať už jedete po jakékoli straně Labe.
Jen nevím, co by se na to hodilo za vozidla a jestli by se to nějak uživilo celý rok?
Vlak pro 92 cestujících? To by se blbě plánovalo. Jako nejlepší panoramatický vůz ČD jsem měl poslední řadu v Balm/Btx. Ale to je jen pro 4 lidi a ten vůz jinak stojí za starou bačkoru. Kdyby se to proložilo plošinovými vozy, tak těch vyhlídkových míst přibude. 🙂
Pokud vím, jezdí o víkendech v letní sezóně (od dubna do října) dopoledne po 9. hodině z Ústí nad Labem do Drážďan „Letní kometa“ (Os 5274), která se v podvečer vrací zpět z Drážďan (v 17:35 hodin) do Ústí nad Labem (příjezd po půl sedmé hodině), takže kdyby si pan Kaufman zajistil adekvátně „luxusní“ vlastní vozidla nebo objednal u ČD posilové vozy lepší než staré „Backy“ (nebo co je tam teď používáno), tak by ten autobus stačil jen v úseku Litoměřice – Ústí nad Labem a zpět. Případně by si mohl ten vlak doplatit i na trase Lovosice – Ústí… Číst vice »
Voda mě baví, i když proti železnici je to samozřejmě popelka (jak je vidět i z vydatnosti diskuse tady a u Andyho :-). Proto díky za všechny povzbudivé reakce 🙂
Díky za pěkný rozhovor. Chtěl bych se pana kapitána (nebo kohokoli s praktickými zkušenostmi z Labe) zeptat, zda by výstavba plavebního stupně Děčín umožnila Florentině s ponorem 1,40 m plout po většinu roku do Drážďan (nebo i dál směrem Magdeburg – Berlín), nebo zda i po vyřešení nejkritičtějšího úseku mezi Střekovem a Děčínem zůstane plavba na volně proudícím Labi doménou kolesových lodí s ponorem jen okolo jednoho metru. Početná flotila historických bočně-kolesových parníků v Drážďanech má tuším ponor právě kolem 1,0 m.
Jenže když jsou v Ústí nad Labem a v Děčíně vidět i „hladové kameny“, tak tam stejně nepropluje vůbec nic. Což nic nemění na skutečnosti, že prohrábky dna se aspoň podle mých zcela nesystematických pozorování provádějí mnohem méně často a intenzivně než za „bolševika“, ačkoli mezitím proběhly minimálně dvě velikánské povodně, které koryta řek nutně zanesly.
Problém je v podélném profilu dna na české straně, mezi Střekovem a Hřenskem je výškový rozdíl cca 20 metrů, který řeka překoná na 41,4 km toku. Mezi Hřenskem a Drážďany je to jen 10 metrů na 55 km. V Německu už Labe teče „líně“, takže stačí nějaká dílčí opatření typu prohrábka nebo hrázky u břehů, u nás to bohužel spolehlivě vyřeší jenom ty dva jezy.
A nešlo by v první vlně alespoň udělat usplavnění pomocí hrázek do Hřenska, respektive po Děčín, aby se mohla nákladní doprava rozjet? Přece jenom z Děčína už je železniční kapacita dostatečná. Přijde mi jednodušší, respektive politicky schůdnější rozšířit přístav, respektive postavit nový v Prostředním Žlebu, než stavět dva jezy. To už by bylo možná lepší uvažovat o vhodně umístěné přehradě, která by vodu zvedla až po Střekov, kde by se pak dala vyrábět špičková elektřina, místo levnější v základním zatížení.
Aby se mohla nákladní doprava „rozjet“, musí mít rejdař jistotu, že bude moci vyplout ve smluveném termínu a ne se váhavě obracet k nebesům, zda sešlou déšť a pak se možná dílo podaří. Překládat zboží v Děčíně mi přijde poněkud nešťastné, když se ze Střekova dá plout proti proudu bez problémů až do Chvaletic a po Vltavě z Mělníka do Štěchovic prakticky celoročně. Politická průchodnost je spíš otázkou zatvrzelosti ekologů, než místních obyvatel. Marná snaha…
O stabilitě a předvídatelnosti snad rozhoduje krom deště i profil koryta. Pokud má být jez až někde v Děčíně a pak už nic, snad jenom nějaké úpravy koryta, tak si dovolím usuzovat že pod Děčínem je splavnost Labe celoročně uspokojivá. V takovém případě mi překládka zboží už v Děčíně přijde jako dobré kompromisní řešení.
Zvlášť pokud tam může snadno navazovat doprava po železnici.
Obecně je překládka ještě mnohem větší nepříjemnost než přestup v osobní dopravě. Zvlášť, když není jen jedna. Otázkou ale je, zda to vůbec něco řeší, když momentálně nastolenému systému „včera bylo pozdě“ nevyhovuje už ani železnice. 🙁
Ale problém není v technologii, ale v myšlení, zajděte si na k-report a najdete si tam co se tak běžně děje se zásilkami, že jsou vozy z neznámých příčin trasovány přes jednu nejmenovanou stanici, v jiných se hromadí jenom aby byly poslány tudy. Nebo že se posílají vlaky pod normativem, přestože co vozit by bylo.
Tak třeba dnes je zajištěný vodní stav v Ústí nad Labem 170 cm. Tomu by měl odpovídat maximální ponor 110 cm mezi Děčínem a Ústím a 125 cm pod Děčínem (pro vrtulové lodě proti proudu jen 95 resp. 110 cm). V Německu udávají Fahrrinnentiefe Schöna bis Dresden 158 cm, viz https://www.elwis.de/DE/dynamisch/gewaesserkunde/f_t/ Mezi přítoky Elster a Saale ovšem už jen 141 cm. Nevím ale jakou marži musí lodě v Německu mít oproti udávané hloubce plavební dráhy. Moje otázka tedy zní: Jaký ponor by mohly dnes mít lodě plující mezi Ústím a Magdeburgem, pokud by už fungoval plavební stupeň Děčín? Stačilo by… Číst vice »
Otázkou je, jak moc velkým lodím ještě řeku přizpůsobovat, a odkdy již přizpůsobit raději lodě řece.
Ano, to je zásadní otázka. Z osobních lodí jsou Labi přizpůsobeny třeba drážďanské kolesové parníky s ponorem okolo jednoho metru. A jak jsme se tu dočetli, tak ponor Florentiny 1,40 m už je moc velký a limituje její provoz mezi Prahu, Střekov a Poděbrady. Jenže u nákladních lodí už přizpůsobení lodí řece dávno proběhlo (na ponor 2,20 m) a další omezení znamená nekonkurenceschopnost vůči jiným druhům dopravy. Uvažte, že „nepřizpůsobená“ loď podobné půdorysné velikosti jako na Labi, by byla podobná třídě Trollmax, která je schopná po řece Göta doplout až do jezera Vänern (délka 89 m, šířka 13,3 m a… Číst vice »
Teď je otázka kde je limit z pohledu ekonomiky provozu, jestli třeba přechod na kolesový pohon nemůže být tím co ten problém částečně vyřeší. Jestli třeba přechod na lehčí konstrukci lodí nepřidá další tuny pro užitečnou zátěž atd. A taky je otázka jestli ten metr je třeba, nebo jestli by nám to reálně vycházelo třeba pro běžný provoz na 1.5m atd.
Pěkný článek.
Mohl by někdo z Redakce zkusit zjistit proč se do výstavby jezu v Děčíně nerealizují nějaká opatření pro zlepšení plavebních podmínek na Labi? Eventuálně jak je to s ponory lodí na kritickém úseku podle typu pohonného ústrojí (šroub, kolesa…). Trochu mi připadá že reálně u toho projektu o vodní dopravu nejde, ale je to spíše o tom prostě postavit jez a (někomu) elektrárnu s tím že se lodní doprava hodí jako záminka.
Lodě s vrtulovým pohonem plující proti proudu potřebují při stejném ponoru o 15 cm vyšší stav vody než ostatní. Úředně stanovené ponory jsou popsané tady: https://www.lavdis.cz/stavy-vodoctu/ridici-vodocty/vodocet-usti-nad-labem
Krása… čím více podobných textů, tím lépe .)
Díky za zajímavé informace od člověka „od fochu“, který se zdá být objektivní a nezaslepený jednostranným prosazováním vodní dopravy: ať se mu i jeho kolegům a takovým přístupem daří.