K letadlu Ryanairu startovaly české gripeny. Kvůli anonymní hrozbě bombou
Ryanair a jeho Boeing 737-800. Foto: Ryanair
Doprovázení letadel českými stíhačkami do jiných zemí umožňuje zapojení do systémů protivzdušné obrany NATO.
Jako tréning dobrý…
Kdybych byl cestující, asi bych si šel ihned po přistání přebalit plenu. Protože sledovat půlku cesty, jak na křídle mého letadla visí ozbrojená stíhačka, to musí být silný zážitek.
Moc nechápu, čemu se tu všichni diví. Pokud někdo vyhrožuje bombou na palubě letadla, tak je jeho cílem pravděpodobně únos, ne to letadlo odpálit ve vzduchu – to by asi udělal rovnou. Z toho důvodu tedy startují ostré stíhačky, pokud by nekomunikující letadlo začalo směřovat na citlivý cíl typu JE, tak by muselo být bohužel sestřeleno. Padající trosky neudělají zdaleka takové škody na zemi jako přímý náraz. Samozřejmě vždy by to bylo extrémně těžké rozhodnutí a muselo by být učiněno v situaci, kdy by opravdu jiné řešení nebylo. Nicméně historicky padlo už 11. září – po nárazu prvních dvou letadel… Číst vice »
Pokud by někdo bombou vyhrožoval, tak může být cílem únos. Na druhou stranu informace o možné přítomnosti výbušniny může být i z jiného zdroje a cílem jejího odpálení může být i něco jiného. Například útok na město formou odpálení letadla nad ním (padající trosky sice moc reálných škod neudělají, ale psychologický efekt by byl značný). Ale o to vlastně ani nejde. Realita je, že pokud je na palubě výbušnina, tak až do přistání se nic moc nedá dělat, jedině doprovodit jiným letadlem. Nic se tím nezkazí ale alespoň teoreticky může doprovod pomoci. No a stíhačky jsou jediný typ letadla, které… Číst vice »
Co přesně by stíhačky dělaly v případě výbuchu? Piloti by se katapultovali a chytali padající cestující?
Obvykle stíhačky startují, když letadlo nekomunikuje či nebo je obava z mimořádné události typu, že letadlo bylo uneseno a hrozí útok na významně cíle (například elektrárny). Ovšem vydat rozkaz k sestřelení letadla je hodně ošemetné, neboť vydáte rozkaz k zabití 150 – 200 nevinných lidí.
Přemýšlím, jestli hloupěji zní položený dotaz a nebo Vaše odpověď.
Pokud už by došlo k výbuchu, tak jsou možnosti dvě. První horší, že se letadlo rozpadne ve vzduchu nebo nekontrolovaně padá k zemi – pak stíhačky bohužel nic neudělají, ale alespoň by byl výbuch potvrzený a byla by známá poloha, takže se mohou lépe koordinovat záchranné práce. Druhá lepší varianta je, že letadlo bude po výbuchu poškozené, ale přesto alespoň částečně letuschopné. Pak mohou piloti stíhaček asistovat posádce letadla v odhadu škod a v navigaci na bezpečné přistání. A také mají důležitou psychologickou roli, protože pro piloty ve stresu je obrovský rozdíl vědět, že je tam s nimi alespoň někdo… Číst vice »
„Stíhačky mají podle armády k dispozici odpovídající zbraňové vybavení.“ To by mě zajímalo, jak by to odpovídající vybavení stíhači využili pro řešení bomby na palubě civilního letadla…
dvě dávky?
Jistota jsou až tři! ..říkali
Přesně to mě také zarazilo. Tak asi takové, aby bylo jisté, že to letadlo se na zem nedostane. Dovedete si představit, že by mělo spadnout do obydleného území?
Trošku jste to slovně zkroutil. Ta věta platí pro NATINAMDS. Což obecně je myšleno jakykoliv zbraňový systém. A součásti těch systému jsou aktivní časti (kánony, rakety) a pasivní zaměřováče, lokalizační systemy (GPS, Kompas), radary i noční vidění.
V tomto případě jde o nalezení letadla (radarové vybavení stroje), lokaci, navazaní kontaktu („vysiláčka“).
V případě vybuchu, by asi bylo potřeba informovat piloty o poškození stroje. Pokud by nebyl požár, tak přes noční vidění oblehnout stroj.
Tak nějak laicky řečeno….
Předpis je předpis, ale zajímalo by mě, k čemu je ta stíhačka vedle dopravního letadla s bombou vlastně dobrá. Jak může pomoct? Jedině mě napadá, že kdyby to dopravní letadlo změnilo kurz třeba směrem k nějaké jaderné elektrárně, tak že by ho mohla sestřelit než se k ní přiblíží. Ale to bych chtěl vědět, kdo by se odvážil dát k tomu rozkaz…
K tomu no. Teroristi by chtěli to letadlo pravděpodobně unést, jinak by bombu prostě odpálili a nevyhrožovali jí. A pokud by se začalo blížit k nějakému cíli typu JE, nebo třeba zástavbě s vysokou hustotou lidí, tak by bylo sestřeleno. Padající trosky neudělají zdaleka takové škody jako přímý náraz.
Je to samozřejmě extrémní rozhodnutí, nicméně padnout by muselo. 11. září viceprezident tuto autorizaci letectvu (resp. Národní gardě) udělil a stíhačky ve vzduchu měly povolení sestřelit případné další unesené lety. Pokud by se United 93 nezřítil po zápasu s cestujícími, tak byl s největší pravděpodobností sestřelen.