Je správné, aby vlaky objednávaly kraje? Odpoví nový materiál ministerstva
Motorový vůz řady 840 Stadler RS1 v Harrachově. Foto: České dráhy
Při zachování současného modelu by stát přestal krajům na vlaky přispívat
Při zachování současného modelu by stát přestal krajům na vlaky přispívat
Z předloženého je implicitní, že Ministerstvo dopravy ČR trpí přezaměstnaností. Jinak by nemohly z jeho „tvůrčí dílny“ vycházet takové nesmyslné návrhy. Regionální dopravní obslužnost musí být v plné kompetenci regionů, tedy krajů. Žádný centrální „plánovací“ systém GVD nebude smysluplný pro adekvátní uspokojení regionálních potřeb, to dokážou naplňovat pouze VÚSC, které mají o svém území plný přehled (byť se nikdy nezavděčí všem…). Rozhodně nelze souhlasit, že kolegové akademici, kteří by se přiklonili k verzi nekoncepční „centralizace“ se mají akcentovat. Bohužel je věc taková, že mnozí z těchto kolegů nedokážou dohlédnout dál než na hranice Prahy, v lepším případě maximálně do středních… Číst vice »
Centralizace objednávky dopravy ministerstvem = likvidace dopravní obslužnosti v regionech a zásadní pokles komfortu pro cestující. Kraje alespoň na rozdíl od ministerstva mají zájem na tom, aby se zvyšovala kvalita. Stačí se třeba podívat na Vysočině na rychlíky, které objednává ministerstvo (komfort pro cestující naprostá bída) a oproti tomu za poslední roky obrovský vzestup kvality komfortu na regionálních linkách (co se vybavenosti vozů a služeb týká).
Ono je to úplně jedno jestli o tom budou rozhodovat diletanti na ministerstvu, nebo krajích. Nemyslíte?
Úplně jedno to není. Pokud o něčem rozhoduje jeden diletant jako o celku, nedá se moc rozhodnout, jestli spáchané boty jsou výsledkem vlastností daného systému, nebo je to jen neschopnost.
V případě více lidí, kteří rozhodují o tom samém v různých oblastech, je můžete porovnávat.
Na Slovensku je to centralizované pro vlaky a je to katastrofa – hlavní problém je koordinace s dalšími typy dopravy…vlaky se kryjí s autobusy a soutěž spolu.
Nejefektivnější se tedy ukazuje pokud jedna entita objednává všechno. Tj. centralizovat vše, což se mi zdá dost nereálné. Plus vezměte v úvahu, že pokud kraj bude nespokojený se státní objednávkou, doobjedná si sám, a vznikne možná ještě větší chaos.
Já si ten vlak objednám sám a bude klid.
Navrhuji variantu 5. Dokončit reformu systému veřejné správy a nastavit rozpočtové určení daní tak, aby obce a kraje měly dostatečné daňové příjmy pro financování „svých“ činností a nemusely u všeho škemrat na státu. Znamenalo by to úspory administrativních nákladů a potřebu nižšího počtu úředníků. Ale toho se asi ministerští bojí, ne?
Zase se točíme v kruhu. Pak už jen spojit všechny dopravce v jednu firmu, později zestátnit, spojit s infrastrukturou. To bude objev !
Ano historie se prostě opakuje. v minulosti se zjistilo, že je lepší mít železnici celistvou a státní, no a teď se pozvolna snažíme vrátit tam, kde to již bylo, abychom znovu poznali, že to je špatně. Tak, jak to již poznávají v současné době kraje v jiném druhu dopravy, v autobusové. Na to přesně pasuje citát, že chybami, se člověk učí, ale jen hlupák svými. Nechápu, proč se neumíme poučit z historie.
„Tak, jak to již poznávají v současné době kraje v jiném druhu dopravy, v autobusové“
„Poznávají“ to jen asi 2 kraje. Ostatní pokračují normálně v objednávkách u soukromých dopravců.
Skutečný cíl „koncepce“ je udržet,popř.přetáhnout k sobě dobře placená úřednická místa v Praze. Prostě mezi Pražáky vypukla panika,tak se snaží zajistit si svou další existenci.
A, že by dostalo část peněz Ministerstvo, aby objednalo vlaky mezi regionama, a zbytek co by ministerstvo nechtělo, by si nadiktoval kraj? Každý svoje penízky a nezávisle na sobě? Jako doma co mi nekoupíš si koupím sám za svoje a nebudeš mi do toho mluvit.
To moc nejde, když má být cílem sjednocení a harmonizace systému pro cestujícího. Dva úřady se spolu fakt bavit nebudou, když nemusí.
Používáte docela zabarvená slova – ministerstvo „chce“, ale kraj „diktuje“. Co když je to naopak – kraj „chce“, ale ministerstvo „diktuje“? Nebo co když oba „chtějí“ nebo oba „diktují“? 🙂
P. S. Ministerstvo na hlavních trasách mezi regiony již dopravu objednává – jsou to rychlíky.
Mezikrajské Os a Sp spoje jsou naprostou marginálií v celkovém počtu spojů. A navíc musí být zařazené v IDS obou krajů v nějaké logice s ostatními spoji. Nebylo by jednodušší, kdyby ministerstvo vytvořilo legislativu a metodiku, která by krajům určovala, že se mají dohodnout, stanovila by kritéria a kdyby se kraje nedohodly, tak by bylo ministerstvo arbitrem a rozhodlo by, jak to bude?
To je dnešní situace. Ministerstvo může objednat R zastavující v každé stanici a zastávce. Kraje můžou objednat Sp, dokonce to i dělají.
argumenty mi přijdou obdobné mimozni jako o u oné pitomost o koncesich. prostě ministerský úředník si odůvodňuje, proč má mít pravomoc on a ne někdo jiný. prostě někdo chce mít moc nebo k tomu ještě navíc i nějaké provize… Jakkoliv rozdrbani ramen osobních vlaku (např. osobaky končící v Bystřici nP nebo výhledově ve Vlkove) jsou silenost, tak ministerská objednávka zasahující do IDS by byla koncem veřejné dopravy v CR zahrnující i železnici. Vždyť neumí bez ostudy soutěžit ani těch pár rychlíku… Koordinaci jízdních řádů nemluvě…viz EC na Brno odjíždí v 44, Svitava v 57 a tak dále… a argument s… Číst vice »
Ve Vlkově u Tišnova žádné vlaky nebudou končit jízdu – mj. proto, že zanedlouho půjde o prostou zastávku na širé trati (přemístění zastavovacího místa mimo stanici).
Jinak souhlas.
I když přece jen jedna další věc, se kterou nesouhlas: „Koordinaci jízdních řádů nemluvě…viz EC na Brno odjíždí v 44, Svitava v 57 a tak dále…“ (Pozn myšleny odjezdy z Prahy hl. n.) Jízdní/cestovní doby dvou různě rychlých (resp. s výrazněji se lišícím se počtem zastavení) jsou z principu jiné. Pokud by tyto vlaky odjížděly z Prahy ve 30min. rozestupu, tak by naopak před Brnem již byl jeden dojet druhým (což by mimochodem dělalo neplechu v protažení příměstských vlaků mezi takovou dvojicí rychlých spojů). Na tak velké vzdálenosti z principu nelze mít v celé délce zajištěn přesný či skoro přesný… Číst vice »
jede o půl hodiny pomaleji. takže takhle dojede do Brna o 17 minut před dalším EC. Klidně ať je místo toho předjet třeba v Blansku, stejně půlka EC nestaví tuším ani v Třebové, takže se linky moc nekryjí, jenže viz níže…. A ano, je divné tím jet z Prahy, to souhlas. Jenže takto ten vlak možná až po Pardubice postrádá jakýkoliv smysl (ve směru od Prahy)… ale je to do značné míry věc názoru, co člověk od daného vlaku čeká, musely by se projít návaznosti ve všech stanicích, kde to staví aj. ona je otázka hlavně to, zda na EC… Číst vice »
„Klidně ať je místo toho předjet třeba v Blansku“
Tím pádem ale bude mezi odjezdem a příjezdem EC a R jen pár minut, dokonce ještě méně než těch 17 minut, které kritizujete coby mezidobí mezi odjezdem EC a R z Prahy hl. n.
dobre to nevyjde nikdy…
minimálně jednu věc bych udělal ale určitě…přesunul časově polohy Svitavy o hodinu, aby jezdila po Metropolitanu, ne Vindobonne.
zdá bude Svitava vozit lidi lehce před či lehce po EC do Brna, to je na zvážení. otázkou je totiž zda má či nemá sloužit jako pripoj od MuN na Metropolitan / Vindobonnu nebo ne…
Pokud by měl regionální dopravu řídit stát, tak jedině decentralizovaně, kdy by ministerští úředníci seděli na krajích a v Praze by se objednávali jenom rychlíky, případně by řešili spory mezi kraji.
Ještě bychom pražanům měli nechat PID.
Tedy počet úředníků stejný jako nyní, jenom jiný nadřízený. A rozvázat autobusy-vlaky.
Pred lety jsem byl ve Svycarech, pokud jsem tamni system pochopil spravne tak je to jeden Integrovany system zahrnujici cely stat. Alespon co se tyka jizdneho – plati ve vlaku v buse, v MHD, i na lodich. Nevim kdo tam dela objednavku – tedy jak moc do jizdniho radu muzou kecat jednotlive kantony, a kdo (krome cestujicich) to plati. Ale dokazal bych si predstavit system, kdy z pohledu cestujiciho jde o jeden integrovany system – t.j. koupim si 4 hodinovy listek na 50 zon a dojedu na nej z Jedovnic az k Letohradku Hvezda. Pritom by Bus z Jedovnic do… Číst vice »
„tedy jak moc do jizdniho radu muzou kecat jednotlive kantony“
„Kecají“ do toho velmi.
Ostatně, Švýcarsko je KONFEDERACÍ těchto kantonů. Tzn. každý z kantonů je relativně samostatným celkem.
„koupim si 4 hodinovy listek na 50 zon“
Celostátní švýcarský tarif podle mě do zón rozdělen není; do zón jsou rozdělena max. jednotlivá švýcarská IDS (je jich několik a pokrývají jen část celého území).
„Jediny problem vidim v tom ze kraje kdyz uz si vytvorili sve IDS, tak se jich nebudou chtit vzdat“
Samozřejmě. Proč by se např. JMK měl vzdávat svého IDS JMK?
„Proč by se např. JMK měl vzdávat svého IDS JMK?“ – a proc by se mel sveho IDS vzdat kterykoliv jiny kraj? Me se ten jihomoravsky taky libi. Ale jde o to ma-li byt jeden IDS tak bude boj o to ktery… (IDSJMK? IDOL? IREDO? PID? …)
Je fakt ze jsem ty svycarske IDS az tak nezkoumal, mel jsem univerzalni jizdenku ktera platila uplne vsude (MHD, bus, vlak, lod, pouze na lanovky a zubacky byla jen sleva).
„Ale jde o to ma-li byt jeden IDS tak bude boj o to ktery“
Jde o to, jestli je správně, aby byl jeden velký, celostátní IDS, když každému regionu (méně zalidněnému vs. příměstskému) může sedět jiné uspořádání (zónové vs. relační apod.).
Jako by to nešlo zkombinovat…
Však už to zkombinované je – např. IDS JMK je ryze zónový, zato např. IREDO je relačně-zónový. Totéž DÚK.
Co třeba PID, Mosty u Jablunkova by bylo pásmo 58.
A taky se nesmí zapomínat na Slovensko, protože přeshraniční doprava je taky strašná, takže Čierna pri Čope bude pásmo 167.
Slovensko už by přece takový celostátní IDS mít mělo. Hlavní podmínku (dle teze některých zdejších diskutujících) již přece splňuje – veškeré vlaky tam jsou objednávány „koordinovaně“, „nerozdrobeně“, „bez nesouladů u krajských hranic“ – centrálně ministerstvem dopravy. 🙂
A lodě na Lipně, na Prýglu, přívoz na Slezské Hartě atd. bude řešit kancelář prezidenta republiky.
Švýcarsko je konfederace jen dle jména. jinak jde o klasickou federaci.
O. K., upravuji text svého příspěvku na: „Švýcarsko je FEDERACÍ těch kantonů; každý kanton tedy je relativně samostatným celkem“.
teď už zcela přesně 😉 kanton je vlastně federální stát. což je taková zajímavá středověká kuriozitka v dnešním světě.
Pak je varianta 5, aby MD objednávalo vlaky vůbec a nechalo prostor krajům a trhu.
Tak, tak, na hlavních tratích by se rychlíky uživily bez dotací (např. Praha-UL, -HK, -ČB, -Plzeň atd.), navíc by ČD nemohly křivit trh relačními slevami. A ty vedlejší výkony by si kraje objednaly společně jako Sp (např. Liberec-PCE), pokud by je chtěly.
Nemyslím si, že by se rychlíky na uvedených hlavních tratích uživily bez dotací.
Navíc, pokud by jezdily komerčně, pak se nedá předpokládat, že by mohly být součástí IDS, takže by nebyly použitelné pro dojíždění v relacích jako např. Nymburk – Praha, Hořovice – Praha apod. v rámci PID).
„Je správné, aby vlaky objednávaly kraje? Odpoví nový materiál ministerstva“
Už sám o sobě nadpis, popisující reálný stav věci, se dá parafrázovat dalšími způsoby jako „Je správné, aby stát dotoval solární elektrárny? Odpoví studie prováděná výrobcem solárních panelů“ atd.
Bylo by zajímavé si přečíst i opačnou studii – vypracovanou např. Asociací krajů ČR na totéž téma – „Je správné, aby stát objednával Os i Sp vlaky?“. 🙂
Tak svého času vypracoval Philip Morris studii o finančních (ne)dopadech kouření. Byla tam velmi zajímavá čísla, nejen jako v jiných tvrzeních obvykle přemrštěné náklady na léčbu kuřáků (aniž by bylo rozklíčováno zda ony choroby jsou skutečně způsobeny jen kouřením a odečtena zaplacená spotřební daň) ale i úspory ohledně nevyplacených důchodů za ty dříve zemřelé a úspory za léčbu ve vysokém věku. Nějak se to ovšem ve veřejné diskuzi nesetkalo s kladným ohlasem….
„Variantu číslo 3, kdy by delší regionální spoje převzalo ministerstvo a vyložené lokálky by zůstaly krajům, zmiňuje koncepce jen na okraj.“
To je zajímavá definice – takže tratě jako horní Pacifik či Rakovník – Bečov nad Teplou by byly „delší regionální spoje“, či „vyložené lokálky“? 🙂
Obecně – jestliže stát tvrdí, že na některých místech dnešní stav s krajskou objednávkou vytváří nesoulady časových poloh apod., pak tím pádem tvrdí, že pokud by to objednával on, tak by to objednal jinak.
Už ale nedodává, zda/nakolik by se tou změnou objednávky nepřesunul případný časový nesoulad jinam, např. do krajského vnitrozemí.
„Stát navíc platí železniční infrastrukturu“
Úplně mimoběžný argument, protože tak činí z úplně jiných peněz + formou úplně jiné organizace než ministerstva dopravy a peněz určených na rychlíkovou dopravu.
Mimochodem, podle této „logiky“ by stát tím pádem neobjednal regionální dopravu do míst jako Kouty nad Desnou, Kraslice, Vrbno pod Pradědem či JHMD?
Ano, stát platí infrastrukturu a má ji platit dál. Podobně jako u silnic. Formani a drožkaři jsou pak soukromí. To je v pořádku.
„Autoři koncepce nicméně vidí jako problém, že objednatel nerovná se plátce“
… a proto jiná ministerská koncepce předpokládá zavedení „koncesí“, tedy de facto „ministerstvo objedná, ale nezaplatí“. 🙂
Já bych krajům cíleně nepřispíval (tu na školy, tam na silnice II. a III. tříd, tady na regionální železniční dopravu…). Tyhle „peníze s mašličkou“ akorát pokřiví celý systém. Kraje i obce by měly mít zaručené příjmy ze sdílených daní (či svoje výlučné daně a poplatky) a z nich by si měly platit krajské či obecní výdaje. Podle hesla „kde je pravomoc, je i zodpovědnost“. Trochu hrozí, že budou kraje či obce chudší a naopak bohatější, ale volení zástupci budou rozhodovat o vlastním rozpočtu, a to je mnohem větší přínos.
No stát by krajům cíleně přispívat nemusel, ale to by na druhou stranu nesměl vymýšlet, co ještě dalšího mají kraje financovat a jak. Takže, když stát nařídí, že kraje mají zvednout platy učitelům, musí jim to dofinancovat. Nebo když se stát obává, že by kraje zrušily neefektivní lokálky a narušily sociální smír na dráze, musí jim to také dofinancovat. Ty kraje zodpovědnost mají, ale ne vždycky mají i ty pravomoci.
„Nebo když se stát obává, že by kraje zrušily neefektivní lokálky a narušily sociální smír na dráze“
Zrušení lokálek není narušení tzv. sociálního smíru.
Ostatně, když se za podivných okolností likvidovala osobní doprava (potažmo pak celé tratě) na vícero tratích na přelomu let 2010/11, tak odbory byly víceméně zticha.
Jó, např. to, když jeden z krajů určuje vůči dopravci výši kompenzací za uznávání jednoho typu neIDSkových jízdenek, tak je odborářský řev daleko větší (+ z jejich strany to je označováno jako narušování tzv. sociálního smíru).
a až nějaký debil na krajskem úřadě peníze ze školství pošle na stavbu lunaparku, což mu zastupitelstvo ohlašuje, tak se stane co? přece jenom nejsme federace krajů. ať kraje dostávají na něco určené částky a pak něco na hraní. ne vše na hraní. pokušení je pak příliš velké…
Ale vždyť nyní také není pevně státem určeno, kolik Kč má který kraj dát na regionální železniční, potažmo autobusovou dopravu.
A přestože to stát krajům neurčuje, tak většina z nich (resp. u železnice prakticky všechny) tu dopravu objednává v solidním objemu výkonů i financí.
„Z pohledu železničního sektoru se jevila jako vhodnější varianta 2, protože sjednocuje finanční toky s odpovědností a vytváří soulad mezi objednavatelem a financujícím subjektem,““
A naopak vytváří nesoulad mezi objednatelem/financovatelem regionálních vlaků a objednatelem/financovatelem regionálních autobusů.
Což v „koncepci“ zapomněli nechtěně, či „zapomněli“ záměrně, uvést.
Taky je vtipné, že toto spolufinancování od státu vůči krajům bylo nedávno o dalších 10 let prodlouženo. Jako by pravá ruka zase nevěděla, co dělá ruka levá.
“ Jako její výhoda se zmiňuje „posílení síťového pojetí veřejné železniční dopravy““
To síťové pojetí je zajištěno už dnes – díky rychlíkům objednávaným ministerstvem.
Ano, prinosene by mohlo byt, pokud by hlavnim ucelem prevzeti objednavky statem byla snaha vytvorit nejaky jednotny system integrovane dopravy pro cely stat, ale kdyz autobusy zustanou pod kraji a vlaky pod ministerstvem, tak nejak v tom vidim, ze se zas bude marnit hromada casu nejakou divokou reorganizaci, aby to nakonec fungovalo hur nez ted.
No to právě není! Protože nikdo nezaručí, že kraj objedná regionální vlaky tak, aby navazovaly na rychlíky i v jiných stanicích než jen v centrech krajů. Kraje si zakládají na své taktovosti a směrování dopravy do centra krajů. Ale mezikrajská regionální doprava pláče!!! Bydlet na hranici krajů je z hlediska veřejné dopravy horší než bydlet v pohraničí. Zvlášť, pokud je příslušné krajské město na opačnou stranu než většina republiky.
Uveďte prosím několik konkrétních případů dokládajících stav, který zde popisujete.
Mj. jsem zvědavý, jaké % všech spojů do něčeho takového spadá (tzn. jestli to „stojí za řeč“ v globálním pohledu) + zda neplatí, že nějaká taková nenávaznost vznikla následkem toho, aby jinde naopak návaznost byla, tzn. při odstranění jedné nenávaznosti by vznikla nenávaznost jinde.
Ale to se ukáže jedině poté, co uvedete KONKRÉTNÍ příklady. Tak nuže – do toho.
Tak KONKRETNE: strakonice – horazdovice – 4 osobni vlaky denne (ktere zastavuji vsude) zbytek rychliky co nestavi. Strakonice – Budejky 8 osobaku, Horazdovice – Plzen 10 osobaku… Tolik jen k tomu ze bydlet na hranicich kraje je podobne jako bydlet na hranicich statu. Dale treba trat Velke opatovice – jevicko – chornice, nebo kraliky – stity
Vždyť právě tam to zajišťuje MD – těmi rychlíky.
Ve Velkých Opatovicích ani Chornicích není žádná návaznost na rychlíky, kterou jste předtím popisoval jako úskalí krajské objednávky.
Ne Králíky – Štíty, ale Mlýnický Dvůr – Štíty je úsekem bez osobní dopravy.
P. S. MD by na takových úsecích jako Štíty či Jevíčko dopravu fakt objednalo?
Ja nemluvil o navaznosti na rychliky – to byl nekdo jiny. Ja reagoval na to, ze dopravni obsluznost na pomezi kraju je horsi nez v pohranici. Rychliky objednane MD nestoji v zastavkach mezi Strakonicemi a Horazdovicemi. Osobaky od Budejic konci ve Strakonicich, osobaky od Plzne v Horazdovicich a ti co bydli mezi maji smulu. Chornice jsou taky ulet – vlaky od Prostejova konci ve Dzbelu, od Boskovic v Opatovicich, a od Trebove v Chornicich (nekdy i v MT). Ze by se vsechny 3 mohly potkat v Chornicich to zadny kraj nezajima. Jestli by tam MD tu dobravu objednalo si netroufam… Číst vice »
„Ja nemluvil o navaznosti na rychliky – to byl nekdo jiny.“ Ano, pardon. O. K., máme tedy dva případy (kdy o obou se dá polemizovat, ale dejme tomu). Ovšem krajů je celkem 14, téměř každý z nich sousedí s několika dalšími kraji, tak bych čekal, že takových nesouladů budou desítky a ne jednotky (což by mělo údajně být odůvodněním pro sebrání objednávky regionální železniční dopravy krajům). „Ze by se vsechny 3 mohly potkat v Chornicich to zadny kraj nezajima.“ Zejména to nezajímá ten kraj, na jehož území Chornice jsou, tedy Pardubický kraj, který si už před 10 lety uvědomil, že… Číst vice »
Takových nesouladů jsou samozřejmě desítky a stovky, především v autobusové dopravě. Těch železničních tratí jsou jednotky.
Autobusová doprava (ta regionální) ale má opravdu natolik regionální charakter (+ je u ní o to větší nutnost brát ohled na místní potřeby) že je o to nesmyslnější ji řídit z Prahy centrálně.
U tratí jen jednotky nesouladů za celou ČR? Tak to je vynikající výsledek, který ukazuje, že reálně těch problémů s nesoulady je velmi málo a že to není reálný argument pro přesun objednávky regionálních vlaků z krajů na MD.
No další problém je JH-Jihlava, kde mezi Počátkami-Žirovnicí a Horní Cerekví nezastavuje nic. Nicméně jinde to jde a vyřešily to kraje, nikoliv MD. Na trati Písek – Zdice objednávají Os Jihočeši, na trati Tábor-Benešov Středočeši.
Ty 4 zastávky mezi Horažďovicemi a Strakonicemi obsluhují jednak ty 4 vlakové spoje denně v každém směru, ale ty obce obsluhuje také autobusová linka 380050 s 10 spoji denně v každém směru. Na velikost těch obcí je 14 spojů denně v každém směru myslím velmi dobrý stav. Prostě VHD není jen železnice.
Mmch, na Slovensku s centrální objednávkou zvládli místní vlaky na většině pomezí krajů zlikvidovat úspěšně také.
Z této fráze: „posílení síťového pojetí veřejné železniční dopravy“ bych škrtl slovo ŽELEZNIČNÍ a bude to správně. Síťové pojetí musí mít celá veřejná doprava, ne jen jedna její složka. Teď už jen stačí to více „prosíťovat“ mezikrajově (což se snad s jednotnou jízdenkou zase o kousek posune).
Já nevím, ale co to objednávat v systému, který jsem si pracovně nazval „přípojové skupiny“?
Pro příklad:
Trať Praha-Tábor-České Budějovice-Horní Dvořiště by byla III.přípojová skupina, tvořená jednak tratí, jednak na ní navazujícími tratěmi, např. Tábor-Bechyně.
Pak se pracovalo s celým takovým souborem(skupinou).
Cílem by měly být dokonale navazující vlakové přípoje.
Vlakový provoz(=ZDO) platil stát. Úkolem krajského úředníka by bylo koordinovat, aby nedocházelo ke krajním případům (přecpané nebo naopak zoufale prázdné vlaky).
Já si myslím, že by se měl zachovat s úpravami současný stav. MD by mělo zalepit různé díry v taktových linkách, a některé linky převzít pod svá křídla. Typicky Rumburk, Tanvald, Viděl bych i spěšňáky na trati 238 (s dotáhnutím do HB), něco do Železné Rudy (pokud to bude jezdit v klasice).
Netuším jak funguje přispívání státu momentálně, ale pokud na něco přispívá mohlo by být na místě stanovit si nějaké podmínky. A tedy těmito podmínkami by mohlo být i zajištění spojů mezi kraji. Ať již pomocí garance navazujících spojů a čekání na přípoj nebo přímým vlakem. Tedy ve výsledku by i jiní dopravci poté měli ve smlouvě, že musejí čekat určitý čas na přípoj. A jízdní řád by byl tak sestavený, že člověk by měl ve stanici třeba maximálně 10 min. mezeru na přestup. Toto vše lze ošetřit. Převádět úplně vše pod MD není dobrý nápad. A už vůbec není dobrý… Číst vice »
A kde reálně je na hranici kraje nenávaznost, a jak by ji ministerstvo řešilo?
Tak naprosto konkrétně Vám odpovím, že totální nenávaznost je ve Valašském Meziříčí na všechny spoje objednávané Moravskoslezským krajem. Do ValMezu přijedou rychlíky od Prahy případně i osobáky z Hranic na Moravě, které tam navazují na rychlíky z Prahy i Brna, a ve ValMezu navazují vlaky do Rožnova, Bystřice p.H., ale ne do Frenštátu, což je zhruba stejně daleko, ale bohužel jiný kraj. Dokud objednával vlaky stát, navazovaly spoje i do Frenštátu. Kraj s centrem v Ostravě má bohužel své priority jinde… 🙁 (pro ilustraci, spoje na Frenštát z ValMezu odjíždějí cca 5 minut před příjezdem vlaků od Hranic)
„Do ValMezu přijedou rychlíky od Prahy“ Které mají vůči Valmezu tak nešťastné polohy, že kdyby nějaký spoj měl být okamžitým přípojem od EC či na EC od/do Prahy, tak by taková linka měla 110minutový obratový čas ve Valmezu. A hned v nejbližší možné stanici by musela mít taktové křižování s protijedoucím spojem téže linky. V případě tratě č. 323 by se dokonce nestíhalo dojet na křižování v L:00 h do sousedních Hostašovic, tzn. ani není fyzicky možné, aby vlaky směr Ostrava byly ve Valmezu okamžitými přípoji od EC z Prahy a zároveň na EC do Prahy. Dále platí, že časové… Číst vice »
A ještě dodám, že jste tedy uvedl JEDEN příklad. Pro doložení oprávněnosti převodu objednávky z (údajně „rozkouskovávajících“ atd.) krajů na MD bych předpokládal, že takových příkladů jsou po republice desítky + navíc jde o příklady takříkajíc „řešitelné bez vylití vaničky i s dítětem“.
Nejsem odborník na grafikon, jsem nespokojený občan, který byl desetiletí zvyklý, že ve ValMezu mu navazovaly spoje všemi směry a teď mu ve ValMezu nenavazuje spoj žádným směrem. Změna k horšímu přišla s tím, jak regionální dopravu začaly objednávat kraje. Uvedl jsem JEDEN konkrétní příklad, který se mě bytostně dotýká. Můj příspěvek byla reakce na výzvu Leinada, kde je konkrétní příklad nenávaznosti spojů na hranicích kraje. Tak jsem jej uvedl. Nic víc, nic míň.
O. K., tím pádem se o to víc hodilo dodat druhý pohled na věc, totiž že toto je přesně případ, kdy to nemůže vycházet všude. Dá se taky namítnout, že situaci má ve svých rukách samo MD, pokud by posunulo časové polohy Valašských expresů o 20 minut (ve směru z Prahy o 20 min. později, ve směru do Prahy o 20 min. dříve), pak by uvedené vazby vycházely příkladně i bez přesunu objednávky. Nicméně mi je jasné, že takový posun možný není, protože tyto expresy jsou vázány i jinými potřebami přípojů. Tak pro zajímavost – aby byla zajištěna vazba od… Číst vice »
Koukám, že to máte docela zmáknuté. Tak mi tedy, prosím, vysvětlete, jak to, že dříve to po desítky let ve ValMezu navazovalo a najednou to nejde. Že by za to mohl takt? A má takt ještě nějakou výhodu než jen tu, že lidi vlastně nepotřebují jízdní řád, protože jim stačí si pamatovat, že z určité stanice vlak odjíždí vždycky v celou?
Může za to mj. konkrétně nastavená (zrovna vůči Valmezu dost nevhodně) poloha Valašských expresů. Před těmi 15+ lety (tzn. než začaly Os/Sp vlaky objednávat kraje v samostatné působnosti) obecně dálkových vlaků jezdilo o dost méně. Ano, samozřejmě že takt má mnoho dalších výhod než snadnou zapamatovatelnost jízdního řádu; těmi dalšími výhodami jsou (asi z hlavy nevyjmenuji všechny, tak snad aspoň většinu): – obvykle pravidelné návaznosti v převážných směrech dojížďky – obvykle dost efektivní oběhy souprav – zefektivnění mnohých úkonů (např. přepřah na stále stejném místě každé 2 hodiny, pravidelné křižování ve stále stejné stanici apod.) – při výlukách se nestane,… Číst vice »
Jen obecné argumenty, proč „to nejde“.
Samozřejmě, že v tomto koncovém bodě to jde.
V „koncovém bodě“ – Valašském Meziříčí?
Prosím Vás, oprostěte se už od těch Valašských expresů. Obecně návazností na rychlíky mám na mysli rychlíky v Hranicích, kde těch rychlíků jede spousta nejen na Prahu, ale taky na Brno. Osobáky na ValMez v Hranicích navazují na rychlíky (jestli tam čekáte 10 či 20 minut fakt nehraje roli), ale ve ValMezu ta návaznost na vlaky od Hranic chybí. Nenavazuje to ani na Valašské expresy ani na osobáky z Hranic od dalších rychlíků. A díky tomu, že z Valmezu na Frenštát jede vlak jen co 2 hodiny, tak si tam prostě fakt počkáte. Časově už to vychází skoro nastejno, jako… Číst vice »
Valašské Meziříčí je taky uzel, a při vší úctě k Vámi zmiňovaným uzlům (Frýdek, Frýdlant – oba s tratěmi do 3 směrů) je to uzel větší, protože odtud vedou tratě do 5 směrů (Rožnov, Vsetín, Bystřice, Hranice a Frenštát). Vlaky ze/do čtyř směrů zde navazují, do pátého nikoliv (jiný kraj). Docela by mě zajímalo, jak by to vypadalo v případě, že bychom stále měli původní kraje, tedy na východě země pouze Severomoravský a Jihomoravský. V tom případě by ve stejném kraji kromě Vámi zmiňovaných uzlů bylo i Valašské Meziříčí a taky Hranice na Moravě. Zadavatel (kraj), který požaduje návaznosti spojů… Číst vice »
„opravdu je nutné, aby na vlak od Ostravy navazoval ve F-M vlak do Českého Těšína?“
Musím vás upozornit, že pokládáte tzv. sugestivní otázku, tzn. takovou, na kterou „chcete slyšet svoji odpověď“.
Ostatně, stejně tak se dá zeptat „Opravdu je nutné, aby na vlak od Hranic ve Valmezu navazoval vlak do Ostravy? Vždyť z Hranic do Ostravy se dá jet přímým směrem“, že. 😀
Mimochodem, uzel F-M se „sveze“ souběžně s uzlem Frýdlant. Tzn. existence obou uzlů je ve vzájemné symbióze; budou existovat souběžně buď oba, nebo ani jeden.
Myslím, že jste mě poněkud nepochopil. Budete se divit, ale žádná sugesce, nevnucuju Vám odpověď. Spíš jde o to, že i např. z Paskova do Č.Těšína se dá dojet buď přes Ostravu-Kunčice nebo přes F-M. Oběma směry to vychází cca nastejno (a v obou směrech navazují přípoje). Pokud však chcete jet z Hranic do Frenštátu, tak přes Ostravu je to o cca 100 km delší než přes ValMez. Nehledě na to, že do F-M přijíždějí vlaky od Ostravy každou půlhodinu, z ValMezu na Frenštát co dvě hodiny, takže tam ta nenávaznost bolí o to víc. A hlavně jde o tu… Číst vice »
Ano,je to nutné, protože Hyundai. Tady vám Kunčice nepomůžou.
Návaznost ve Frýdku využije mnohem,opravdu mnohem více lidí než návaznost ve ValMezu.
Já vím,jste oběť systému, ale ani státní objednávka by vám asi nebyla schopna vyhovět. Časy a jízdní řády se prostě mění…
Takže:
1) Jak dlouho před změnou GVD dostal MSK návrh (mohl reagovat?)
2) Jak to lze řešit? (Zmiňovaná návaznost ve FM lze posunout? Nebo pokud ji obětovat, proč je Valmez důležitější než Frýdek? Nebo v „dřív bylo líp“ bylo méně vlaků za den, takže je šlo lépe navázat)
Bodu 1) nerozumím. MSK nechce reagovat, ten to takhle objednává. Naopak ČD se hájily tím, že za to nemůžou, že to tak chce kraj. A ten stejný stav trvá už řadu let. Bod 2) Do F-M přijíždějí vlaky od Ostravy co půl hodiny, z VM jedou vlaky na Frenštát co dvě hodiny. Jak dlouho si tedy počkáte v těchto uzlech, když vlak Vaším směrem odjede 5 minut před příjezdem Vašeho vlaku? Klidně bych to nějak spravedlivě rozdělil, ať v každém uzlu navazuje aspoň něco. Ano, obětoval bych takt. Nebo je takt opravdu takové „zlaté tele“, že jeho obětování je nepřípustné?… Číst vice »
1) Šlo mi o to, jestli kraj věděl dopředu časové polohy rychlíků, ale jasně po roce by mohl. I tak je odvážné tvrzení že „nechce“. 2) 25 versus 115 minut, jestli není rozumný důvod (kterým.by se obhájil kraj), preferoval bych ujíždějí půl hodiny. Myslím si, že kraj má důvod a návaznosti na obou tratích jsou složitější, vyjezditelnost také, ale nechci mu dělat obhájce. Interval přináší i obsazenost. V přípraze některé roky nevyšly grafikony na 15 minut, 4 vlaky za hodinu byly třeba 20-10 minut a bylo vidět že ten po 20 minutách je nacpaný. Samozřejmě pokud se bavíme o dvou… Číst vice »
Jenže musíte myslet na to, že každý kraj může návaznost pojmout jinak. Třeba Plzeňský a Ústecký kraj neobjednávají osobní vlaky v úseku Žihle – Žatec, protože mezikrajskou dopravu řeší rychlíky a obsluhu menších obcí po trase potom autobusy, které v Žihli a v Blatnu u Jesenice na ty rychlíky navazují a více zastávkami v obcích tu trasu lépe pokryjí a pro ty počty cestujících v jednotkách osob bohatě stačí. Jenže, když to není vlak, tak to pro některé lidi neexistuje.
Bývaly doby, kdy vlak na vlak garantoval přestup, kdežto přestup autobus – vlak garantován nebyl (myslím čekací doby v případě zpoždění). Dnes už, bohužel, není garantován ani přestup z vlaku na vlak (záleží na dispečerovi, kterému průvodčí telefonují, jestli počká 5 či 10 minut). Ale pořád vlak-vlak má o sobě navzájem alespoň nějaké informace, kdežto vlak-autobus nikdo neřeší, zda počká či ujede. Tak možná proto to pro některé lidi jakoby neexistuje, kombinovat na své cestě vlak a bus.
Tak se prosím podívejte do jízdního řádu z těch dob a podívejte se na počty těch vlaků. Narozdíl od současného hodinového (dvouhodinového) taktu to bylo několik vlaků v absolutně rozdílných časech. Navíc přestupní doby mnohdy byly v desítkách minut, takže se případné zpoždění dalo eliminovat. A divil byste se, ale existují kraje, jejichž dispečeři IDS mají přehled jak o pohybu vlaků, tak i o pohybu autobusů a jsou schopni reagovat. Pozdržet autobus je většinou snazší než pozdržet vlak, protože autobusy se na většině silnic umí protijedoucím vozidlům vyhnout, což se vlakům na jednokolejce nedaří.
Co se týče krajských IDS, tak Vám to s těmi busy pochopitelně věřím, ale hovořím spíš o cestování na delší vzdálenosti (rychlíky) a dojezdu do Horní Dolní v jiném kraji než je zastávka rychlíku na koridoru. A myslím, že ani osobní vlak by na nějaký autobusový přípoj nebyl schopný počkat (právě zejména kvůli těm jednokolejkám).
Já chápu o čem hovoříte. Ale berte v potaz, že byly doby, kdy jste mohl jet autobusem nebo osobákem do/z té Horní Dolní 3x-4x denně, většinou ráno a odpoledne. Stejně tak těch rychlíků jezdilo nepoměrně méně. Teď je snahou zavést takt 1 nebo 2 hodiny ve většině sítě (železnice i autobusy). Jenže ta síť je tak rozsáhlá, že když vyjdou návaznosti ve čtyřech bodech, tak prostě v pátém už nevyjdou a další vyjdou třeba v bodech 6-8. Navíc dálková doprava má trochu jiné funkce než regionální doprava, která potřebuje dostat rychle a včas děti do škol a pracující do práce… Číst vice »
Přesně tak. A pokud by se to přece jen mělo blížit tomu ideálu s návaznostmi skoro všude, tak jedině při dostatečně krátkém intervalu přinejmenším některých linek – tedy při něčem, co existuje spíše dnes než co existovalo v minulosti.
Vlak-vlak má často předepsanou čekačku x minut, pokud je zpoždění menší než čekačka tak se čeká určitě. Pokud je větší, tak záleží 1) na průvodčím zda se zeptá kdo přestupuje a ohlásí počet dispečerovi. 2) dispečerovi, jak to uváží, vesměs při tom kouká co způsobí zpoždění druhého vlaku.
Autobus => vlak málokdy.
Vlak => autobus jsou při slušném objednavateli čekačky, třeba v PID fungují dobře.
Mezikrajská spojení jsou již dnes primárně zajištěna rychlíky objednávanými ministerstvem.
Což znamená, že obce v příhraničí mají dopravní obslužnost zajištěnou pouze směrem k centru.
A to je to, o čem se tu bavíme.
Konkrétní případ? (Už byl zmíněn Valmez)
Případy kde funguje:
Praha – Ústí Nad Labem S4/U4.
Benešov – Tábor S90. (To není S9 Benešov – Praha – Lysá Nad Labem kvůli kapacitě, Regionova versus Elefant, navíc Elefant by stejně nechtěl pod střídavinu)
Jo on je problém že „objednatel nerovná se plátce“ – ale když ten stav existuje v komerční dopravě tak je to taky špatně, že jo?
Prostě pokud „objednatel, kvedlatel a vládce“ není MD, tak je takový model špatný a nesystémový…
Ministerski uradnici sa boja o svoje fleky. Namiesto toho aby zdvihli zadky a rozpravali sa s krajmi o tom ako to ma jazdit tak si chcu zobrat kompetencie nazad aby rozhodovali z teplucka svojich zaprdenych kancelarii.
Tak dle zdejší nevole to spíš vypadá že o ty fleky se nejvíc bojí krajští ouřadové.
Jako cestující vidím rozdíl mezi současným stavem, kdy vlaky objednává ROPID + IDSK, versus když je objednával stát.
Bylo daleko méně návazností vlak-bus. Nebylo možné aby nějaká linka projížděla přes Prahu (Lysá-Stránčice, Řevnice-Český Brod).
Ve volbách koukám i na dopravní obslužnost (to v parlamentu vůbec)
Průjezd Prahou hl.n. a Olomoucí hl.n. je vůbec sabotáž. To by nešlo to nástupiště návěstidly rozdělit v polovině?
Že by v Praze bylo některé zadní nástupiště rozděleno na S a J – z „S“ odjížděly Os do Vraňan nebo Nymburka, a z „J“ do Benešova?
Totéž v Olomouci. Z levého konce do Uničova a Šumperka, z pravé strany do Nezamyslic?
Praha Hlavní Nádraží je rozděleno, můžou tam stát u jedné hrany dva vlaky (Os do Benešova běžně jezdí z nástupiště 7J, zatímco na 7S je jiný vlak).
Akorát ČD a RegioJet baví přepřahat lokomotivu, v době předcovidové občas jezdily i dlouhé vlaky.
Nicméně pokud má nějaký vlak „projíždět“, co to sabotuje?
MD je kladický moloch, více než polovina zaměstnanců tohoto uskupení by mohla založit spolek Neználků a Kecalů.
Jako uživatel VHD v nejmenovaném (a dobře fungujícím) kraji mohu říct, že nejlepší by bylo aby kraje objednávaly i všechno co teď objednává MD.
Jako že např. rychlík Brno Praha bude objednávat ouřada z např z Středočeského kraje bez jakýchkoliv kompetencí v JMK, Pardubickém a pražském? dobrý vtip.
Osobáky přes hranice kraje taky objednává jeden „ouřada“ bez diskuze s „ouřady“ z ostatních dotčených krajů?
No právě, bohužel… Bydlíte tak, že se Vás to týká? Já jo a výsledek je, že jako milovník vlaků radši jezdím autem… 🙁
Aha, pardon, asi jsem se měl nějak zkusit odlišit od Petra, který psal první reakci na první příspěvek od Žabáka, ať je vidět, že jsme dva různí lidi.
Jo, bydlím, u nás to funguje. Čímž neříkám že vámi popisovaný stav není problém, ale je to selhání systému který může být funkční. Systém kdy MD objedná všechna (pokud na to ve víru ostatních výborných nápadů zbydou peníze) už tak perspektivní není.
Ne, je to vlastnost systému. Pokud to někde funguje, není to inherentní, ale jde o úsilí navíc.
nebo EC do zahraničí?
Nějaký minimum by MD zůstat mohlo, ale i na objednání zahraničních spojů si dovedu představit participaci krajů.
No ale to je podobný princip. Mezinárodní vlaky taky neobjednává EU, ale jednotlivé státy ve vzájemné SPOLUPRÁCI. A nebo to může jezdi soukromník na jednu licenci. Spolupráce sousedních krajů snad není utopie…
Tonať si objednává, a hlavně platí, to zahraničí…
„30 procent nákladů na regionální dopravu hradí stát“ – co takhle rovnou navýšit rozpočet krajům, aby si regionální dopravu hradily plně ze svého?
„Stát navíc platí železniční infrastrukturu“ – řešit by se to mohlo převedením regionálních tratí na kraje, stejně jako regionální silnice, ať si je spravují kraje. A úměrně tomu snížit/zvýšit rozpočet SŽ/krajům. Myslím, že kraje by se o tratě staraly lépe, i ty výluky by plánovaly tak, aby dopad na cestující byl co nejmenší.
Těžko říct. Někde to funguje dobře, někde mizerně. Asi by bylo nejlepší nějaké kompromisní řešení.
Např že stát objedná všude 2 h takt a kraje doobjednají podle potřeby místních občanů.
To by mohlo fungovat…
Ale pouze tehdy, kdy Os oboustranně navazuje na R…
Taky jsem rozladěn z toho že mi na hranicích Jihomoravského a Dolnorakouského o víkendu na sebe nenavazují osobáky. Ale to přece neznamená, že přesuneme rozhodování do Vídně 🙂 Rozhodovat se má co nejblíže občanovi. Chápu námitky, že přeshraniční krajský styk může být občas problém. Vlaky jsou taktovány především pro provoz v hustě zalidněném centru kraje (Praha, Ostrava, Brno…) a na hranicích krajů to občas nenavazuje, občas nejezdí. Rovněž soutěžení většího balíku a objemu člověko-kilometrů by mohlo přinést úsporu z rozsahu. Ale přesto všechno si myslím, že současný model funguje dobře. Různé kraje si nastavili různá pravidla hry. Některé se ukáží… Číst vice »
Ono je otázkou, zdali více lidí z Jihomoravského kraje nedojíždí do Rakouska než např. do kraje Vysočina. A v tomto směru si nikdo na návaznost VHD nestěžuje 🙂
Přičemž objednávka na rakouské straně je v rukou spolkové země Dolní Rakousy.
Nikoliv v rukou centrálního rakouského ministerstva dopravy.
Mimochodem, časové nesoulady ve Znojmě jsou způsobeny vychýlením osy symetrie linky Znojmo – Vídeň z klasických X:00 do netypických X:45 h. Je jasné, že linka s takto vychýlenou osou nebude mít oboustranně příznivé přestupní doby vůči jakékoliv jiné lince vedené ve standardní ose symetrie X:00 h.
Dovedete si představit, že Ministerstvo Dopravy povede výběrové řízení na autobusového dopravce kdekoliv, stejně jako vedlo na rychlíky Pardubice – Liberec? Nebo na dálniční mýtné?
Dovedu si to představit 🙂
Představit ano, ale zažít bych to nechtěl.
Proč ne? Zrovna na lince R14 došlo letos ke zlepšení.
Regionální doprava by měla dle mého názoru zůstat na úrovni kraje. Krajská reprezentace je za regionální dopravu ještě tak nějak odpovědná voličům, ale v rukou státu to bude čistě v rukou anonymních úředníků, protože místní doprava opravdu nerozhoduje celostátní volby (tam všichni řešíme spíše ta velká témata jako jsou kulturní války, obecné směřování státu či nastavení daní). Je sice pravda, že občas krajské hranice v tomto smyslu připomínají ty státní, na druhou stranu je otázkou, jak velký je to v globálu problém a kolika lidí se to opravdu dotýká. Mezi většími sídly jezdí většinou „státní“ rychlíky. V současné době lze… Číst vice »
Přesně jste to napsal. I kdyby ti úředníci měli pracoviště přímo v krajích, tak odpovědnost vůči místním mít nebudou, od toho máme kraje.
Tak krajská reprezentace právě není odpovědná vůbec nikomu! Je to příliš malá jednotka na to, aby se jejich problémy rozmázly v televizi a volič je zaregistroval a příliš velká jednotka oproti obcím, kde si to občané pohlídají, protože kolem toho všeho denně chodí a často se i osobně znají a vědí… Navíc některé kraje jsou totálně nesourodé a zájmy jednotlivých částí kraje protichůdné, a pak holt vyhraje ten větší, tedy centrum. 🙁
„Navíc některé kraje jsou totálně nesourodé a zájmy jednotlivých částí kraje protichůdné“
A cožpak teprve „sourodost“ potřeb železniční regionální dopravy při centrální objednávce z ministerstva. 🙂
„Je to příliš malá jednotka na to, aby se jejich problémy rozmázly v televizi“
Televize je již dost menšinové médium. A internet informuje o kauzách na všech úrovních, včetně krajských.
Mimochodem, problémy regionální dopravy v odlehlých částech českého území by najednou při centrální ministerské objednávce (dle vašeho uvažování) „rozmáznuty v televizi“ byly?
Na koridorech a tratích mezi kraji. Mi ty krajské trasy a neochota se dohodnout moc nesedí. Rakousko prý větší podíl objednává na centrální úrovni. A otázka, zda toto není ten případ.
Typu Os Ostrava Hranice. Jihlava, Jižní Čechy. atd. Nyní tam budou ještě ty krajské jízdenky v tom..
Horaždovice. Jihočeský, Plzeňský kraj.
Tam je mezikrajské spojení zajištěno ve 2h taktu rychlíkovou linkou objednávanou ministerstvem dopravy = není zásadní problém v mezikrajském spojení.
A tam, kde se Olomoucký, Zlínský a MSK dokážou domluvit, tam jim to sebereme. Jenom proto, že se Vysošina a JČK nedokážou domluvit.
Tak Vysočina a Jihhočeský se domluvili, že prozovovat osobní vlaky v zemi nikoho nemá smysl. Naopak spolupráce těchto dvou krajů na úseku Telč-Dačice funguje bez problémů.
Stejně tak bez problémů se mimochodem domluvily i na trati č. 224.
Vy snad máte pocit, že se MSK dokáže dohodnout se Zlínským? No já snad ani nežiju tam kde žiju… 😮 (na hranicích MSK a Zlínského kr.)
„Rakousko prý větší podíl objednává na centrální úrovni.“
„Prý“?
To jako které kategorie? S-Bahn? Regionalzug? RegionalExpress?
Mám za to, že všechny uvedené kategorie vlaků jsou objednávány spolkovými zeměmi, zatímco ministerstvo objednává jen dálkové vlaky (tzn. rj, EC/IC; a to ještě navíc ne mezi Vídní a Salcburkem, kde se jezdí komerčně).
Myslel jsem si to celou dobu špatně?
Tak MD neumí ani včas dělat výběrka na rychlíky, smlouvy podepisuje pár dní před startem grafikonu a chce se cpát i do osobáků? A ministerstvo bude dělat ještě další materiál? Tak hlavně že se vykáže že něco dělaj, škoda že ne to co maj.
Pěkný argument: „…objednatel nerovná se plátce…“
Takže protože peníze posílá stát, tak o tom nebude rozhodovat krajský úředník, ale státní úředník. Ten ani onen to ale neplatí ze svého, takže?
Úplná kravina, je vidět že úředníci chtějí, aby se vidělo, že něco dělají. Já bych to nechal jak to je
Ale ne, jen si chtějí zvýšit rozpočet.
Taky možné
a zdravim do plzenskeho kraje, kde je integrace velmi pekne udelana, ocenuju z vikendu autobusy na sumave, platnost papirovych jizdenek i na prestup a hodinovy takt berounky. tohle z prahy tezko nekdo vymysli… (ne ze by byl blbej, ale nema k tomu informaci, motivaci a odpovednost).
Rychlíky z Prahy objednává Ministerstvo dopravy, nikoliv kraje, spoje autobusové jsem fajn, ale furt má nějaké mouchy
ale posun k lepšímu je v PK znát, i ta integrace jízdného. jinak si myslím, že je to obecně dost složité téma. v něčem lepší kraj/v něčem lepší centrální plánování.
Já si myslím, že to zůstane tak jako to je teď, ono je to asi nejlepší, Ministerstvo dopravy by mělo objednat mezikrajské spojení
no nevim, u tech berounek v hodinovem taktu bych teda nejaky dosyp kraje celkem cekal.
už vidím jak pražský urednicek objedná vhodný rozsah provozu na trati opava-hradec nad Moravicí apod.
Jako by ten ostravský o tom něco věděl…
Jaká je pravděpodobnost, že státní úředník v Praze bydlí v Opavě?
Jaká je pravděpodobnost, že krajsý úředník v Ostravě bydlí v Opavě?
stejná.
Blábolíte,ale to jen dokazuje,že o věci víte houby.
Zjevně ví – podle toho, že rozsah dopravy tam je objednán v podstatě v maximálním reálně možném rozsahu.
Stejně tak může vědět ten pražský.
Ta doprava se jaksi neobjednává „baj voko“, ale na základě nějakých podkladů, které ten úředník nesbírá osobně. Nebo jako myslíte, že krajský úředník jezdí po městech a obcích svého kraje a odhaduje, jak moc lidé potřebují zrovna tuhle a tuhle linku? 😀
Sorry, ale kraj je příliš velká jednotka na takové hodnocení, takto to možná vědí lidi v dané vesnici, ale ti zas nevidí širší souvislosti.
Když to bude řešit ministerstvo dopravy, tak to ještě neznamená, že to bude řešit úředník v Praze. Ministerstvo dopravy může mít své detašované pracoviště v každém kraji a může to řešit úplně stejný úředník jako to řeší dnes. Akorát, že dnes je vychováván k tomu, že nevidí přes hranice kraje dále a hraje si na svém písečku a poté bude vychováván k tomu , aby viděl o něco dále a aby dokázal s ostatními kolegy lépe spolupracovat…
Což je otázka zda by v ČR fungovalo, vždyť všechno jak funguje teď nasvědčuje opaku.. Osobně v tom vidím jen další místa pro nové úředníky (jak bývá v ČR zvykem)
Zkuste si vyznačit na železniční síti všechny mezikrajské hranice a potom se podívejte do jízdního řádu, kde nefunguje mezikrajská doprava a kde naopak funguje normálně. Myslím, že budete překvapen, že většina krajů se spolu dokáže dohodnout, pokud to dává smysl, aby tam ten vlak jezdil.
Nejde jenom o koordinaci spojení. Jde i o částečnou unifikaci tarifu a pravidel tak, aby mezi kraji ohromný rozdíl. Aby se cestující , který je zvyklý cestovat v jednom kraji , se dokázal také vyznat v pravidlech sousedního kraje. Jinak jsem pro zrušení krajů. Kraj to máte desítky zastupitelů, takových 10 radních se mzdou nějakých 80 brutto/měsíc , hejtmana , náměstky , atd, atd… Takový jeden kraj může jenom odměnách politiků představovat nějakých 50 mega ročně…
„Aby se cestující , který je zvyklý cestovat v jednom kraji , se dokázal také vyznat v pravidlech sousedního kraje.“
Od toho stát/MD zavedl(o) SJT = vyřešeno.
Že má SJT své mouchy? Je to možné, ale za to nemůžou kraje, ale právě onen stát/MD, který by sám chtěl objednávat i regionální vlaky.
„Jinak jsem pro zrušení krajů.“
Pro zajímavost se zeptám. Kdo by podle vás měl po zrušení krajů:
– objednávat regionální autobusovou dopravu?
– mít ve správě silnice nižších tříd?
– být zřizovatelem jednotlivých nemocnic v menších a středně velkých městech?
Děkuji za odpovědi.
Ještě přidám otázku:
– Kdo by podle vás měl být, po zrušení krajů, zřizovatelem středních škol?
Firma, které ta škola vychová kvalifikované pracovníky.
Pochybuji, že např. varhanářskou školu působící v rakouském Schwarzachu živí spolková země…
Zato varhanářské učiliště v Krnově je zřizováno Moravskoslezským krajem.
Opakuji otázku na předřečníka – kdo by měl toto učiliště zřizovat po zrušení krajů?
O firmách se dá namítnout, že konkrétní obor má k dispozici uplatnění u mnoha firem (např. obchodní akademie a uplatnění v jakékoliv administrativě – soukromého i veřejného sektoru), takže je neefektivní, aby učební/studijní obor na nějaké škole zřizovala nějaká jedna konkrétní firma.
Pokud voláte po částečné unifikaci tarifu a pravidel pro krajské IDS, potom se obraťte na nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1. Tam sídlí úřad zvaný Ministerstvo dopravy České republiky, což je ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy. Odpovídá za tvorbu státní politiky v této oblasti a v rozsahu své působnosti i za její uskutečňování. A mimo jiné vydává materiál zvaný Koncepce veřejné dopravy.
A ma jiz ta detasovana pracoviste? Nema a nebude mit. Treba jako se stale mluvi o ruseni lokalnich kancelari RSD.
Ministerstvo dopravy? Jistě. 😀
„Akorát, že dnes je vychováván k tomu, že nevidí přes hranice kraje dále“
Ale houby. Viz většina případů napříč kraji (namátkou linky Liberec – Děčín).
Opět – můžete uvést KONKRÉTNÍ příklady, kde takto objednatelé „nevidí přes hranice kraje dále“ a kde by podle vás ministerská objednávka či koordinace přinesla zlepšení?
„a poté bude vychováván k tomu , aby viděl o něco dále a aby dokázal s ostatními kolegy lépe spolupracovat…“
Pak už nepůjde o „kolegy“, ale „spolupohůnky“.
Bohužel, je to realita. Vše řídit z Prahy. To je bohužel, cíl pana Babiše. Zrušit například Krajské hygienické stanice a zřídit Centrální hygienické středisko v Praze. Sebrat pravomoc krajům a ve výsledku, čímž se ANO netají, zrušit kraje. V Praze vše vědí nejlépe, viz moloch Ministerstvo dopravy. Spousts darmožroutů s pěknýmiplaty a dutými hlavami. Volil jse ANO, ale zo už nepůjde.
Mstít se krajským voličům za to, že si nezvolili Anofert i do krajských zastupitelstev.
Ve třicátých letech se tomu říkalo zglajchšaltovat.
No určitě by se pak nestávalo že by vlak měl konečnou kdesi v zapadákově kde dávají lišky dobrou noc, protože je na hranici kraje.
Které KONKRÉTNÍ stanice máte na mysli?
Děkuji za KONKRÉTNÍ odpověď.
Kde se tohle stává a jak by to ministerstvo řešilo?
Autobus má zpoždění, tak vlak určitou dobu počká a naopak. Jak to bude fungovat, když objednávka bude centrální? A případně už nebude existovat krajský dispečink?
Stejně jako mezi osobákem a rychlíkem?
Tohle čekání jeden na druhého nikdy nefungovalo, to je obehraná písnička.
V IDS JMK to funguje.
Železnice musí být síťová. Gumokol je hnusná konkurence, ne doplněk přivážející lidi na nádraží.
A železniční síť musí doplňovat autobusy, opravdu zde nechceme denně chodit 4km na nádraží jako před 150 lety, děkuji.
Když to vytlačí z provozu šukafony, tak je to jedno, kdo to objednává. Jsou kraje, kde to funguje dobře (jihočeský, pardubický), jsou kraje, kde je železnice skanzenem (Středočeský, moravskoslezský).
Táhni s těmi nesmysly. Já dopravu na rozdíl (zřejmě) od Tebe používám a pro mě je zásadní, jestli to jede, navazuje, čeká. Moderní vlak je jistě hezký, ale teď opravdu není správná doba. 3 roky bude potřeba těžce šetřit, aby se provoz mohl zachovat a neroztočila se spirála omezování. A šetřit lze právě 3-letým odkladem nákupu vozidel, pokud si na sebe nedokážou alespoň 1:1 vydělat. Chápu, že z provozu 810 neplynou žádné provize do kapes. To je ten hlavní problém, viď?
Co znamená v kontextu objednávané dopravy „na sebe 1:1 vydělat“?
Typický názor šotouška a modré gumy.
810 odrazují plno cestujících, díky čemuž jsou ČD ve ztrátě.
Víc cestujících, než odradí třeba nenávaznost, nemožnost tím jet v hodinu kterou chci,….
Místo každou hodinu se bude jezdit po dvou hodinách, lepším vozidlem. A to mě nepřiměje k jízdě autem, rád budu hodinu čekat..
Na co tahat někde co hodinu shnilý šukafon který věže tři lidi , když to můžu poskládat do 2 h o více lidech na spoj a uspořit tím na moderní nízkopodlažní pohodlné vozidlo
1) Kolik ušetříš?
2) Jak víš, že bude cestujících víc?
Chci jet teď. Pokud není rozumný interval, pojedu autem.
Z provozu 810 plynou provize zlodějské DPOV za jejich předražené modernizace socialistických šrotů ČD
Ano bude potřeba těžce šetřit, proto je nesmysl místo moderní pohodlné nízkopodlažní SOR tahat třikrát dražší shnilý Regiomouse.
Zrovna jihočeské lokálky na Šumavě jsou opravdu výborný příklad 😀 Podle počtu cyklistů v létě zpoždění 10-100 minut, podle situace 😀 Že tam jezdí pěkná vozidla je cestujícím k ničemu, když nefungují přípoje.
S 810 by to bylo ještě horší
V případě, že zpracování bude trvat více než rok, potom přijde připomínkování a legislativní proces, může případná nová koncepce platit od JŘ 2024/5. Při téhle rychlosti to asi zase není tak zásadní, jak se píše. To se tomu na MD bude věnovat tak jeden úředník na půl úvazku. Ale co by mne zajímalo, to je ta akademická sféra? Kdo se tak schovává pod tímhle anonymním označením? A neukazuje to opět, jak je česká akademická sféra odtržena od praxe? Ono totiž státu se celostátní integrovaný systém veřejné dopravy nikdy nepodaří realizovat, leda by pod budoucího národního koordinátora stáhnul všechny úředníky z… Číst vice »
Centrální jednotný IDS je podle vás utopie? Tak teda dík, pane z praxe.
Utopie to není, ale v gesci MD ČR si to neumím představit.
Jo, tak to souhlasím a plně podepisuji…
Centrální jednotný IDS je v našich podmínkách opravdu utopie. Dokud MD nezačne dělat to, co už teď může a mělo by, nemá smysl pouštět se do centrálního IDS, protože by se to stejně nepovedlo. Ostatně připomeňme si, kdy MD pustilo ve větší míře na rychlíkové linky „soukromníky“ a jak dlouho trvalo zavedení jednotného tarifu… rok.
MD může zpracovat třeba 50 koncepcí, ale aby něco změnilo muselo by připravit novely zákonů a přesvědčit dostatek poslanců, aby je schválili. A to se jim podle mě nepovede, takže je to zbytečná bouře ve sklenici vody.
Přestat výmyšlet kraviny a začít dělat svou práci. Kolik je linek, kde do tří let doběhne ministerstvu smlouva a ještě není výběrko, kolik dnů bylo mezi smlouvou a prvním spojem na R14? Kolik by takových linek bylo, kdyby stejně schopné ministerstvo dostalo linky navíc?
Kde se otáčí vlaky na hranici krajů? S90 Benešov-Tábor, S4/U4 Praha – Ústí Nad Labem,…
Samozřejmě, že přestupování/ujíždění vlaků na hranicích krajů je naprosto zveličený problém, protože v poměru všech spojů, ale i těch přeshraničních, jde o marginálii. Mezi Kolínem a ČT jede také přímý Os a mezi HK a Pardubicemi rovněž, dokonce i mezi Litoměřicemi a ČL. Takže problém bude někde, kde z jedné strany přijede Panter a na druhé straně je i 810 pro těch 5 cestujících velká… Všude jinde se kraje dohodly.
Dokonce jezdí Os vlak Rumburk – Mladá Boleslav přes Českou Lípu, tedy přes tři kraje. A bez problémů.
Nevím jestli tohle je správný příklad, takhle to jezdí pouze poslední roky. Byly roky kdy vlaky začínaly v Bakově a končily v Jedlové bez přípoje a následně pak ve Sboru. Samozřejmě naštěstí jim došlo že to je nesmysl a dnes to jezdí normálně ale trvalo to. Pokud se nepletu objednatelem vlaků je Liberecký kraj a Středočeský a Ústecký jim na to přispívají, který z krajů dostal rozum nevím…..
Jasně, že je to správný příklad, protože ukazuje, že se spolu kraje umí dohodnout, aniž by jim to musel někdo nařizovat. A pokud existuje reálná poptávka, tak ty spoje zavedou.
Je potřeba vytvořit další odbor na MD, dále celostátního koordinátora dopravy a regulátora dopravy. Počet úředníků na kraji a u krajských koordinátorů ponechat nebo pro jistotu navýšit a národního dopravce rozdělit na dálkovou a regionální divizi. Kancelářských krys je ve státní správě málo a proto se musí namnožit.
Na toho národního koordinátora by stačil jeden člověk s komunikačníma schopnostma a bez auta – průzkum bojem. Ale to by bylo moc jednoduché.
Mohou na to přidělit brněnskou koordinátorku oprav, ta má skvělé reference s koordinováním stavem v Brně 😀 😀
Tohle vypadá na další budoucí vlnu rušení. Vůbec se mi to nelíbí. Pro rejpaly – nejsem šotouš, ani „modrá guma“
A co tedy seš, Pájo? Jak si tě máme představit? Kam si tě máme zařadit?
Řekněme platící cestující.
Aha, tak to se už na ten síťový efekt nezávislých autobusových sítí vedených paralelně k vlakům moc těšíme.
Je sice hezké, že materiál posoudí až příští vláda. Ale zadání dala současná. Podle zadání bude vypadat zpracovávaný materiál.
Tady asi bude záležet, kdo je z jakého kraje, a jestli mu stačí na dojíždění vlak, nebo potřebuje kombinaci vlak a autobus, nebo jestli jezdí pravidelně přes hranice kraje. Pro mě, z pohledu cestujícího nejačastěji v MSK nebo JMK je současný systém výrazně lepší, než to co tu bylo předtím.
Nicméně tím netvrdím, že nemůže vzniknout dobrý centrální systém, ale MD zatím nepředvedlo nic, čím by ukázalo, že by to mohlo zvládnout.
Jestli spíš není důvodem to, že ANO v krajích prohrálo, a tak se jim snaží osekat co nejvíc peněz.
Je.
O tomto se mluvilo a psalo již dávno před volbami. To ještě ANO nemohlo tušit, jak dopadne. A to že převedení na MD podporuje i akademická sféra svědčí spíše o něčem jiném.
Nevíme, kdo to „akademická sféra“ je. Budou to nějací technokratičtí ichtylové z Pardubic, kteří nic nevědí o tom jak se doprava reálně dělá.
Těsně vedle, jsou to ichtylové z FD ČVUT v Praze.
To je ta institute odkud vzesel Moos? Pote no comment.
Také přesně nevím co myslel autor tou akademickou sférou. Já akademik nejsem, za to mám bohatou praxi a vidím co se na železnici od převedení na kraje dělo a děje. Někdy mi to připadá že spíše nějací “ úchylové “ sedí na těch krajích. Jak jinak se dá vysvětlit osobní vlak, který končí na zastávce mezi stanicemi protože tam jsou hranice kraje a otáčí zpět. Takže na něj nic nenavazuje a on také na nic. To by před převedením na kraje jistě nebylo možné a snad se to povede vrátit tam, kde to bylo.
Mlýnický Dvůr? No nestalo no, pokud by železniční doprava byla objednávána ministerstvem, tak by na této a řadě dalších podobných tratí žádné vlaky nekončily v zastávce na hranicích, protože by tam prostě nejely vůbec. Slovensko budiž odstrašujícím příkladem.
Ne to co jsem popisoval bylo na hlavní frekventované trati. Nešlo o žádnou lokálku.
Konkrétně. Nebuďte slušnej. Řekněte vlaky a název té zastávky. Obecné kecy jsou k ničemu.
Kdo z těch co zde kritizují vlaky končící v Mlýnickém Dvoře se byl podívat ve Štítech? Tam je totiž nádraží 2,5 km v polích za městem a to vám v dnešní době nikdo pěšky chodit nebude když ho autobus vyloží uprostřed města.
plus pro obyvatele stitu (kterych taky moc neni) neni smer drahy nicim zajimavy – civilizace je jinde.
Vlaky „končící na hranici krajů“ je virtuální problém šotoušků.
Tam, kde nějaká frekvence jezdí, vlaky jsou, často i tam, kde přes hranici kraje jezdí jednotky lidí a vlak je tam naprosto nesmyslný např. – Benešov-Tábor.
Na kolika místech v rámci celé sítě se tohle stává? A jaké jsou tam přepravní toky? Převážet jednotky cestujících soupravami s několikanásobnou kapacitou prostě nemá smysl.
Kde končí vlak na hranici krajů a není k tomu dobrý důvod?
Když dopravu objednává kraj a město, je možné projet i centrem kraje (Lysá nad Labem – Stránčice, Beroun – Český Brod,…).
Tak akademická sféra se může těšit na granty, studie, odborné poradenství atd. Tam je motivace zřejmá.
No v řadě krajů se ty výsledky daly očekávat.
Slovensko náš vzor. Ach jo.
Jsem pro zrušení krajů komplet. Dle mého názoru jsou kraje uměle vytvořené celky politiky s cílem vytvořit těmto politikům další korýtka. Nic víc v tom nevidím. Zkrátka to by v tom byl čert, abych v nějakých volbách neuspěl a nějaké korýtko neukořistil pro sebe.
Nejlépe zrušit i obce. A o všem bude moct konečně rozhodovat jenom Havlíček. Anoistův sen.
Já jsem proto, aby bylo 100 okresů v 8 krajích – pražském, olomouckém, královéhradeckém, plzeňském, českobudějovickém, litoměřickém, opavském, a brněnském. V sídle kraje by ale sídlil pouze krajský(„Apelační“) soud a krajská hygiena. Dál nic. Žádný krajský úřad.
Někdo by mohl namítnout, že nejsou okresy, ale obce s rozšířenou působností. Ale v čem je rozdíl?
Ty okresy a kraje by měly význam hlavně orientační. Protože mezi Petrovicemi u Krnova a Petrovicemi u Rakovníka je podstatný rozdíl…😀
Okresy ale existují… Neexistují okresní úřady.
Pokud se budou centralizovat objednávky na státní úrovni tak nás cestující chraň pánbůh, protože to nemůže nikdy dopadnout dobře
„Přes výborné výsledky některých krajů je třeba návazně na tuto koncepci zvláštním materiálem posoudit, zda je správné, aby železniční doprava byla ponechána v regionální působnosti“
To jsem netušil, že na MD pracuje i sir Humphrey Appleby
Kdyby jeden……
Tak oni píšou na rovinu že vidí potenciál to významně zhoršit, přece nebudou lhát… 🙂
Já myslím, že krajům by ojednávka regionální dopravy měla ůstat, ale ministerstvo by mělo rozšířit svůj seznam dálkových linek. Jaký je rozdíl mezi linkou Kolín – Nový Bor (- Rumburk), kterou objednává MD, a linkou Kolín – Stará Paka – Trutnov, kterou mají kraje? Myslím že žádný, z dopravního hlediska jsou linky velmi podobné, a i ta druhá jmenovaná plní funkci dálkovky.
Ale pak by kraje měli nést i náklady na infrastrukturu.
Pokud rozdělíte tratě do kategorií jako silnice…..
V současném modelu de facto náklady na infrastruktury nesou. Objednává výkony u dopravce, který platí poplatek za dopravní cestu. Tím tedy nepřímo kraje dotují i infrastrukturu.
nenesou. To co se vybere na víkendových vlacích např. na trati Most -Moldava, Chomutov -Vejprty jen ve vztahu k celkovým nákladům jako kapka v moři.
Poplatek za dopravní cestu od kraji objednávaných vlaků je spíš symbolický příspěvek (80% příjmů SŽ je ze SFDI, 20% jsou poplatky – od všech dopravců včteně nákladních). Samozřejmě by se dala vymyslet hromada jiných modelů, s větší participací krajů (a takhle en bloc se nedá říct, jestli by to bylo lepší nebo horší než současný stav), ale vždy to bude znamenat zásah do RUD, čemuž se každá vláda bude bránit. I kdyby hypoteticky STAN vytvořil většinovou jednobarevnou vládu, tak tím už u nich vznikne kasta ministrů a ta rychle zapomene na svůj regionální původ 🙂
Pak by jim ovšem na to měl stát víc nechat prostřednictvím rozpočtovýho určení daní.
A pak bude docházet k větší diverzifikaci krajů.
No a nebo naopak rychlou regionálku typu Kolín – Nový Bor převést na kraje.
Kolín – Stará Paka – Trutnov je takový dálkový paskvil, co na začátku a na koncích zajišťuje regionální obsluhu. Kdyby to převzalo MD pod svá křídla (a vynechalo spousty zastávek, aby se tomu alespoň dalo říkat rychlík), tak by mě zajímalo, jestli by všechny kraje doobjednaly osobáky?
A těch 30%, o které kraje přijdou, vezmou kde? Kraj je odkázán jen na to, co mu dá stát. Peníze se ihned investují, kraje nemají prostor disponovat vlastními prostředky. Takže by se jednalo stejně jen o kosmetickou úpravu, nebyl by to příspěvek na provoz vlaků, ale jen by se to jmenovalo jinak.
Kraje jsou velké účetní jednotky, kde se toho mnoho ztrácí. Je na čase je zrušit.
Optimisto! Pragocentrické hospodaření toho ztratí mnohem víc.
Za vlastní prostředky kraje se dají považovat příjmy z RUD. Cokoliv dalšího „od státu“ je vhodné zejména k vydírání – jak vidíme v diskutované studii ke koncepci. Jak to dopadne bude záviset na složení příštího parlamentu, ale snaha aparátu ministerstva je zjevná (a přirozená, dle profesora Parkinsona).
Já myslím, že Ministerstvo dopravy byl mě být jediný vládce mobility, nikdo jiný by o ní neměl rozhodovat.
Tzv. paragrafy, co známe z jízdních řádů jako zákaz přepravy někde, by se pak měly aplikovat i na osobní auta, když už někde jede pan vlak objednaný Ministerstvem veškerého pohybu, tak co má kdo jezdit jinak?
(Samozřejmě s výjimkou pro šotouše co jedou vlak fotit)
Ano, a na každou jízdu autem by MD mělo vystavovat speciální licenci. S vyřizovací lhůtou nejméně 14 dní.
Možná stačí zpoplatnit ujeté tkm u individuálního automobilismu. Technologie už na to jsou.
Jestli jste si nevšimnul,tak silniční doprava je už několikrát zpoplatněna. Spotřební daní-zde jsou vlastně přímo daněny ony ujeté km a mýtem na dálnicích a silnicích 1.třídy, nebo dálniční známkou. Kolik dalších daní by stát z řidičů měl ještě tahat?
spotřební daní z čeho? A mýto se týká nákladní dopravy.
Spotřební daň není na silnice, elektrická auta ani cyklisté ji neplatí. (A nejsem proti jejímu snížení)
Ale od řidičů je vybrána. Je už pak jedno, kde a kdo si ji ráčí přerozdělit. To jsem zapomněl na 21 proc DPH. To je všechno zdanění, co platí silniční doprava. Jedno jestli firmy, nebo individuálně řidiči. Buď to platí zákazník, nebo opět ta samá peněženka-motorista. Dával jsem tu někdy pár měsíců zpět odkaz na diskuzi v OVM kde se dokonce i probíral výběr daní vs investice zpět a bylo to, tuším silně v neprospěch silniční dopravy. Tedy bylo vybráno víc, než se vrátilo zpět do oprav silnic. Dokonce jestli se ze stejné hromady nebralo i na infrastrukturu na železnici.… Číst vice »
Do oprav silnic nebo i do jejich novostaveb? Konkrétně české výsledky jsem neviděl, ale i v zemích, kde je zdanění IAD ještě o poznání vyšší než u nás, to vychází tak, že doprava autem je pro veřejné rozpočty nevýhodná (doplácí na ni) a pokud lidi jedou VHD nebo na kole, stát ušetří (a to jde i o Nizozemí s jeho luxusní a velkorysou infrastrukturou pro kola (která ovšem furt stojí zhruba desetkrát míň, než jejich silniční síť).
Můžu poprosit o nějaký zdroj informací? Díky.
Ty čísla už stejně nebudou platná. Bylo to za předloňský rozpočet. Probiraly se tam snad investice do dopravy. Asi se vyvracely nějaké ANO sliby. Je to už rok, tak zas dobře si nevzpomenu o co šlo. Jen že tam bylo snad možno srovnat přijmy a investice do silnic a železnic. Je to pod člankem Jízdenkový chaos na zdejších stránkách. Ale je to rok co jsem to psal a tahám to z paměti, tak mě neukamenujte.
Nech sa paci. Mozte to prakticky ukazat ako na bicykli. Dnes rano na teplomery -20 °C.
VHD. Nech sa paci. Vo stvrtok som cestoval VHD z okresneho do krajskeho mesta po auto. Mal som tam v oprave. MHD okresne mesto. Potom prestup na vlak. Cakanie na vlak 25 minut. Nic neskorsie na stanicu mi neslo. V krajskom meste zase cakanie 45 minut na MHD, lebo MHD tam chodi raz za hodinu.
Takze 32 km mi verejnou dopravou trvalo 2,5 hodiny.
Naspet som to urobil autom za 40 minut.
Od řidičů je vybíráno mýto, silniční daň (firmy za vozidla), ve městech parkovací poplatky. Kdyby do silnic šlo méně než se vybere na tomhle, viděl bych to blbě.
Ale spotřební daň z PHM platí třeba vlaky. S naftovým/benzínovými kamny je to různé (můžu topit LTO nebo Naturalem). Určitě spotřební daň neplatí elektrická auta.
Že jo…to je finanční potenciál! Takových 60 tisíc za autobus z Prahy do Brna…
600-700,-Kč za jízdu osobákem z Prahy do Plzně…
Asi bych preferoval variantu č.4., ale záleží, jak budou specifikována ta základní pravidla.
Varianta c. 3 – zrušit krajské uspořádání veřejné správy.
A proč? Kvůli vláčkům?
Jo a to jsem přehlédl,kraje nejsou veřejná správa,ale samospráva. Jak pak budou rozdělovat eurodotace, určené výhradně regionálním samosprávám,to už nám asi nepovíte,co.
Nijak, protože než se podobné plány stanou realitou, tak nebude co rozdělovat.
Už teď jsem slyšel něco o změně výše spoluúčasti z 15 na 45%…
Ten system, kdy stat musi platit na neco o cem nerozhoduje je nesmyslny. Bud at polovinu tech penez prevede trvale na kraje a pulku si necha, tj. rozdeleni se rovnym dilem a nasledne necha kraje samy urcit, zda to daji do vlaku, autobusu na zavolani nebo konecne postavi obchvaty a opravi silnice, nebo at ma celou objednavku vlaku v rukou stat. Rozumnejsi se mi zda ten model s kraji, ktere si tak samy nejlepe urci, co jejich obyvatele chteji a podle toho si vyberou ve volbach.
A na hranicích se bude přestupovat. Třeba z auta do auta. 🙂
My všichni platíme daně a přitom nerozhodujeme, za co je nějaký nikým nevolený úředníček rozfrcá. Tak to prostě je.
Volíme zastupitele, kteří schvalují rozpočty a vytvářejí úředníkům rámec..
Nefrcá žádný urednicek, ale volení zastupitelé, tedy jejich prostřednictvím většina plátců daní. Tak co byste ještě chtěl, Disgrafiku?
Síťový charakter má spočívat v tom, z železnice bude vytržená ze systému veřejné dopravy a bude si zase hrát jen na svém vlastním písecku? Tedy na písečku jakéhosi ministerského úředníka?
Nene, oni se sápou i po objednávání autobusů. Ano, ti co většinu linek vždy záhadně zapomenou soutěžit, a smlouvu na vyjetí ještě dva dny předem nemáte – kdo by jim toho nedal víc na hraní?
Ano to chce někdo udělat, to co popisujete?
V podstatě ano, protože MD nechce objednávat autobusy, pouze vlaky. Tím pádem si nastaví vlaky jak se jim hodí (často nebudou brát v potaz místní specifika – školákům bude vhodný vlak přijíždět o půl hodiny dříve, dělníkum odjíždět pět minut před koncem směny a pod.) a objednatelům autobusů to dají vědět až krátkou dobu před změnou jízdního řádu a ve většině případů se nestihnou udělat autobusové návaznosti.
To se ale děje mnohdy i dnes, to přijíždění půl hodiny dříve, nebo ujizdeni. A i dnes se na krajích musí řídit tím, aby byla návaznost na vlaky objednané MD. Když sečtu dobu dojíždění do školy a zaměstnání, dojíždím již 46 let. Takže mám slušný přehled. A dříve to bylo mnohem lepší ta návaznost na reálné potřeby cestujících.
Jak jde.
Dříve byla lepší návaznost na reálné potřeby? Tak to řekněte konkrétně kde? To se rád podívám do starých jízdních řádů, které narozdíl od současného taktového intervalu téměř všech druhů dopravy vypadaly jak noty na buben…
Díky té skvělé návaznosti vlaků na sebe i na potřeby obyvatel byly na nádržích čekárny, restaurace a televizní místnosti 🙂
Myslím, že bylo akorát tak na odvoz a návoz dělníků do práce. Vím, že některé dny jsme na střední končili o 10 minut dříve, aby dojíždějící studenti stíhali dělnický vlak, jinak museli dvě hodiny čekat na další…
To že Ludva je modrobolševik,a milovník časů,kdy cestující byl substrát,se tu dávno ví. Od toho se odvíjí jeho názory.
Ministerští šotoúředníci si chtějí organizovat dopravu po svém v celé republice (kecy o posílení síťového efektu atd.). Bůh ochraňuj železniční dopravu a nedopusť jejího centrálně řízeného rozvratu.
Spíš Bůh ochraňuj ČR a nedopust rozšíření moci ministerského úředníka, protože kam sáhne jeho ruka 100let pusto a prázdno.
Opravdu, když člověk vezme všechna problémová a kontroverzní rozhodnutí ministerstev, je to jen katastrofa a boj o moc a to do toho nezapočítávám vymysly makaka (výrazná podoba AB s jistým druhem opice jistě není náhodná) a jeho PR týmu.
To už je ale jen zobecnění toho, co píšu výše:-).
To by se ale mohlo také říci Bůh nás ochraňuj před mocí krajského úředníka. Když je úředník neschopný je naprosto jedno kde sedí. Úředníky nemůžete posuzovat podle toho kde sedí. Úředníci jsou buď špatní, nebo dobří. Nebo vy si myslíte, že na krajích sedí, jen ti schopní?
Na železnici pracují víc jak 40 roků a můžu vás ubezpečit že rozvrat železnice nastal právě tou decentralizaci a převedením na kraje. Tím to započalo a liberalizace to dokončila. Síťovost je dnes již prakticky nulová. Spoje různých dopravců nečekají ani náhodou . Není žádnou výjimkou že vlak zastaví ve stanici a než se otevřou dveře vlak jiného dopravce se v ten samý okamžik rozjede. A to ani nemluvím o mnohdy naprosto nesmyslném přesedání na hranicích krajů. A vysvětlovat co to rozdrobení železniční dopravy přineslo dopravci, jak to zkomplikovalo a narušilo efektivitu tvorby oběhů a turnusů asi nemá cenu vysvětlovat. To… Číst vice »
Ty vlaky si ujíždí pod dozorem krajského úředníka zatímco pod dozorem ministerského na sebe počkají. A teď prosím tu moji oblíbenou o Červené Karkulce.
Ne ty vlaky si neujizdi pod dozorem žádného úředníka. Ujíždí si proto, protože jsou od jiného dopravce. Toto má na triku liberalizace. A když již k ní došlo a ujíždí si vlaky objednané krajem asi tam nějaká chyba krajského úředníka přeci jen bude ne?
A spoje různých dopravců pod ministerskou objednávkou na sebe vždy čekají? Nějak zaměňujete roztříštění mezi objednatele (o čemž je článek) a roztříštění mezi dopravce (typický modrogumní pseudoproblém).
V tento okamžik by právě mělo nastoupit MD a říci z těchto dvou vlaků, které končí na hranicích krajů uděláme 1, který pojede z uzlu do uzlu.
Ano, ale to je pak přesně to o čem se mluví, převést to celé na MD. Již vidím jak by se v těchto případech kraje s MD dohadovali.
MD by mělo nastoupit tam, kde jsou nesmysly na hranici krajů, jinak to dojede na místních specificich uvnitř kraje.
A jak by jsi to řešil když ty vlaky budou každý od jiného dopravce?
Telefonem?
Ty by jsi telefonem nahradil direktivně dva vlaky dvou různých dopravců jedním z uzlu do uzlu? Jak navrhuje zrzek? Bravo jsi génius 🙂 .
A nebo by měl někdo říct, že vzhledem k tomu, že na krajském přeshraničním úseku by v soupravě pro 240 lidí jelo 5 cestujících, je výhodnější, pokud si přestoupí do menší soupravy, která na území toho druhého kraje bohatě stačí. Ale ano, někdo (MD) by mělo plnit roli arbitra, který řeší spory. Ostatně ono zase v poměru všech spojů na železniční síti nejde u těch hranic krajů o nějaký významný počet problémů…
Všechno souvisí se vším. Problém, který popisujete na konci souvisí s vyčleněním řízení provozu k SŽ. Dříve to měl v rukách výpravčí, který jednak vypravoval vlaky a také obecně řídil provoz v celé stanici. Dnes vypravují vlaky strojvedoucí, kteří o přípojích vlastně nic neví, takže pokud výpravčí postaví vlakovou cestu tak odjedou na čas.
Tak nevím, zda pracujeme na stajné železnici, každopádně každý dopravce má svého technologa, každý technolog má vypracované čekací tabulky, čekací tabulky mají rovněž na CDP a výpravčí. Ti lepší objednavatelé si vše dokáží vše ohlídat přes dispečinky integrovaných dopravních systémů.
Nedělejmě z toho kovbojku, vše je havně o lidech, mám zkušenosti s tím, že většina dispečerů a výpravčích si ověřuje cestující na přestup již od pár minut zpoždění spoje a to i v denní dobu, v okrajích dne to dělají všichni.
Vždy je co zlepšit, ale taková tragédie jako píšete to rozhodně není.
Přesně to co popisuji se mi reálně stává poměrně často v Ústí nad Orlicí. Vlak ČD může mít třeba jen 3 minuty zpoždění a cestující přestupující na Leo prostě mají smůlu.
Tak o čekání vlaku LEO na ČD, například v tom Ústí nad Orlicí, rozhoduje dipečer LEO. Ten ale sedí někde v Ostravě a kolikrát to vypadá, že ani neví, kde nějaké Ústí je ……(-:(-:(-:
Přípoje směřující na jednokolejku mají omezení v tom, žen důsledkem může být dopad na křížování a tím i přenos zpoždění na jiné vlaky. Tady by měli mít rozhodující slovo zaměstnanci SŽ (výpravčí, dispečer). A pak je tu ještě jeden faktor a to smluvní pokuty za zpoždění mezi dopravcem a objednatelem za dodržování jízdního řádu.
To co píšete jen potvrzuje mé tvrzení, že ujíždění přípojů má z části na triku liberalizace a rozkouskování železnice. Ano smluvní pokuty, proč by jeden dopravce platil pokutu kvůli zpoždění druhého. Relativně správný názor. Ale co na to cestující? Tomu je naprosto jedno kdo a zdali platí pokutu, kdo staví vlakovou cestu, kdo dává odjezd. Ten chce prostě jen za své peníze dojet. A pro koho tu je železnice? Já myslím že pro cestujícího. Který je u nás bohužel jak je vidět i z této diskuze ne na prvnim, ale až na posledním místě.
Jenže Vy vidíte jen toho jednoho cestujícího (sebe), který sedí ve zpožděném vlaku a ujíždí mu přípoj. Ale oni existují i cestující, kteří v tom ujíždějícím vlaku sedí a když ten vlak kvůli čekání na přípoj nabere zpoždění, hrozí jim, že zrovna jim ujede někde dál na trase přípoj. Nebo se zpozdí na jednokolejce vlak jedoucí v protisměru a těmto cestujícím ujede v cílové stanici přípoj. Ono to čekání musí mít vždy nějaké limity, protože jinak by se čekání na jeden zpožděný vlak dopoledne mohlo do odpoledne rozšířit na nezanedbatelná zpoždění ve velké části sítě. A následky jsou potom pro… Číst vice »
Sebe nevidím, já nepřestupuji, já ty chudáky cestující, kterým to ujede a kteří to pak vše hází na ČD vozím.
V tom případě Vám doporučuji se obrátit na kraj, ten má dostatečné páky k tomu, aby spoje udržovaly návaznost dle technologických podmínek.
A ještě ke komentáři níže, nezdá se mi, že by dispečer dopravce přes uvedené skutečnosti dával příkaz dispečerovi CDP aby rozsvítil na klacku zelenou. Pro pracovníky SŽ je každý dopravce (a to včetně ČD) zákazníkem ve stejné kategorii, takže se k nim chová naprosto stejně profesionálně. Ano, některým to jde hůře, ale 90% je naprosto profesionální a ten zbytek to i přes výhrady dělá nakonec stejně.
To, co popisujete, bude asi tím, že na přestup v ÚnO je zpravidla 4-5 minut. Když má vlak ČD 3 minuty zpoždění, tak jsou na přestup jen 1-2 minuty, což může být málo. Ale ten vlak z ÚnO křižuje v Letohradu a když tam přijede pozdě, odjede pozdě vlak z Letohradu a přijede se zpožděním do ÚnO, ale na přestup v ÚnO je zase jen 4-5 minut. Takže protože vlak Leo do Letohradu počkal v ÚnO na Ludvu, ujede za 40 minut v ÚnO vlak ČD několika lidem, kteří přijiždějí od Letohradu… to je podle Vás v pořádku? Protože jízdní… Číst vice »
To je prostě blbě sestavenej grafikon, kde není prostor na prostoje způsobený nepravidelnostma. Sice ušetříme, ale systém stojí za prd.
Ujíždění vlaků nemá na triku liberalizace, ani objednávka kraje či MD.
Operativní provoz mají na triku lidé na železnici – tedy hlavně dispečeři a výpravčí. Pokud vlaku nenastavím volno, tak neodjede.
Dalším problémem je řevnivost a nesnášenlivost některých zaměstnanců ČD, která tomu významně přispívá.
A neposledním činitelem jsou přetížené koridory a časté výluky. Za těchto podmínek je těžké stanovit, kdy ještě čekat a kdy ne.
Samozřejmě jsou i místa, kdy „dálkový“ vlak není koordinován s „regionálním“, ale to jsou marginální problémy.
Přečtěte si co píšu víš. To že Leo ujede vlaku ČD zpožděnému o tři minuty za to může řevnivost a nesnášenlivost zaměstnanců ČD ? Mám takový dojem, že tu nesnášenlivost k zaměstnancům ČD máte spíše vy.
Za tuto nemůže řevnivost, ale ten kdo vlak pustí ze stanice. Což je bod jedna v mé reakci. Také se mi to několikrát stalo. Nejúsměvnější bylo, když jsem jel z Ostravy Pendolínem a v Pardubicích jsem měl přestoupit na Leo. Nevím čím to bylo, protože důvod zpoždění nebyl nikde udán, ale stáli jsme před Pardubicemi 10 minut a pak jeli krokem, aby Leo mohlo ujet =) Až do Pardubic jelo Pendolino pouze s pěti minutami zpoždění… Nevím, jestli někomu šlo o to, aby byl Kolín obsloužen vlakem ČD a ne Leem, nebo to byla jen náhoda, v každém případě žádný… Číst vice »
Ještě jsem si vzpomněl na jednu příhodu z Pardubic… Přijeli jsme EC vlakem, kterému se porouchala lokomotiva. Nějakou dobu se snažili opravit, průvodčí ve vlaku pobíhal a říkal, že vše bude OK, po nějakém čase přijel první rychlý spoj na Prahu – RegioJet. Z reproduktorů v našem vlaku se ozvalo „prosím nevystupujte, závada odstraněna, zanedlouho budeme pokračovat v jízdě“. Samozřejmě asi dvě minuty potom co RJ odjel jsme se dozvěděli, že vlak dále nepokračuje a máme vystoupit.
Tohle by se asi jako nesnášenlivost mohlo hodnotit =)
To by mě fakt zajímalo, co na té železnici víc jak 40 roků děláte. Asi prd, ale vidíte do všeho.
Na rozdíl od většiny zde přítomných, kteří se za to asi stydí já to klidně přiznám. Colou tu dobu jsem dělal a dělám pomocníka strojvedoucího a strojvedoucího a ještě ke všemu dojíždím. Takže o tom jak to vypadá s ujizdenim spojů, s návaznosti spojů i s kvalitou jízdních řádů, tím myslím kvalitou pro cestující, mám celkem slušný přehled.
A co děláte vy Davide 🙂 ?
Akorát, že Ludva není odborník, ale obyčejný modrogumní laik, co je přesvědčen, že čtyřicet let zvedání závor či prodávání jízdenek v pokladně mu zaručuje patřičnou odbornost. Pochopitelně nezaručuje.
Mě nenaštveš ani neurazíš 🙂 . Davidovi jsem to napsal co dělám. Celou svoji kariéru se pohybují v provozu a po většině republiky. Přehled mám. A všechny příklady, které dávám jsem si nevymyslel, jsou že skutečně praxe. Ty asi nepřiznáš, co děláš a odkud máš své vědomosti že ?
Kraje mají své koordinátory dopravy aby se návaznost spojů zachovala. Pokud to někde nenavazuje, pak se nejedná o čistý zájem krajské dopravní obslužnosti. Typicky rychlík v cílové stanici vs. regionálka, navazující na jinou přípojnou objednanou regionálku. To že když je to realizováno jedním dopravcem (asi vím kterého myslíte) a náhodou se to s úředníky kraje vykomunikuje předem, pak už navazuje i rychlík a lokálky, tak to je na jedna podtržená, ale všude to takto nastavit nejde.