Jako z továrny před 85 lety. Slovenská strela může po renovaci jezdit, prošla zkouškou
Motorový vůz M290.002 Slovenská strela při technicko-bezpečnostní zkoušce. Foto: Petr Tylšar
Tatra představí motorový vůz po náročné renovaci příští týden.
> motorová jednotka Slovenská strela
Motorový vůz, prosím, nikoliv jednotka.
To je interiér. Dnešní dizajnéři by si měli vzít příklad.
škoda že ta druhá kdysi vyhořela
Nádhera. Tleskám a skláním se až k zemi. Táta, jakožto syn železničářů a pravidelný cestující, by měl radost. Aspoň to má jako dárek k zítřejším nedožitým 76 narozeninám.
Tady jdou psát pouze slova uznání pro všechny, co se na zprovoznění Strely podíleli.
Skvělá zpráva, gratuluji lidem, kteří dali ruku k dílu a taky smekám jak se jim Strela povedla!
Kolik se s opravenou Strelou maximálně jelo? 143 km/h (Vmax + 10 %) potřebných pro schválení, nebo se zkoušelo i víc?
Při opakované TBZ již stačí pouze V max, tedy 130 km/h.
Nejvíc se dosáhlo 135 km/h, Strela má udělaný omezovač, aby se motory zbytečně nepřetěžovaly.
Líbí se!
Až bude možno, tak se vyrazím podívat do Kopřivnice.
4:18 Praha – Bratislava (1938) & 4:23-4:28 (2021)
Kolik zastavení po cestě, jak dlouhých a jaký byl tehdy provoz?
To máte s dovolením úplně jedno… Tady jde o princip.
Ale bezvýlukové časy by použít mohl.
Pouze jedno, 3 minuty v Brně.
A to je právě to. Pokud by rychlíky stavěly pouze tam, kde je to opodstatněné (přestupní stanice), tak by se celková doba jízdy zkrátila.
Na jednokolejných tratích to jinak nejde (např. křižování v kombinaci s dlouhými mezistaničními úseky), ale na vícekolejných tratích…
Představte si, že ten vlak místo zastavování jede dál…kde by už byl…
Jenže s vyhlídkovou jízdou přes Vysočinu, to není úplně fér srovnání!
No nevím ale nejezdilo se náhodou za první republiky jako dnes, protože přes Vysočinu byly jenom lokálky?
Aha. No ono se jezdilo ‚tak jako normálně dnes’, tj. přes Českou Třebovou. Jenže, jak některým P. T. diskutujícím uniklo, před pár týdny začala výluka, která způsobila, že se dnes ‚tak jako dnes’ nejezdí, čili jezdí se pomalejší trasou přes Vysočinu, a tento stav má trvat asi dva roky.
A nakonec ty roky budou jako se SSSR…😁
No tak na výluku jsem zapomenul 😀 Ale myslím že kdo není hnidopich ta ví jak jsem to myslel.
Jezdilo se přes MuN, takže pro srovnání bych použil bezvýlukové časy co jezdí dnešní vlaky přes MuN.
A taky jeden ostře sledovaný vlak (velmi pravděpodobně se zelenou ulicí) oproti pravidelnému taktu je rozdíl.
Jinak je to obdivuhodný výkon na tehdejší dobu, o tom žádná.
ano, zelená ulice jistě byla. ona by se se zelenou ulicí dalo krátit i dnes. a třeba ty pravidelné dlouhé pobyty v břeclavi…a tak podobně
ale že to bylo tehdy zjevení z jiného světa, o tom žádná. prostě tatra uměla, podařilo se jim toho tehdy hodně. škoda, že přišel hitler.
Co mi vadí na podobných pohádkách je neznalost nebo zamlčování dobového kontextu – s podobné motoráky vyvíjely a jejich koncept testovaly i další rozvinuté země, pro nás především Německo.
Němci rychlé motorové vlaky taky uměli:
https://www.idnes.cz/technet/technika/letajici-vlaky-nemecko-fliegende-zuge-wumag.A201113_144151_tec_technika_vse
Tak se zelenou ulicí, co se dneska dostane před mezistátní osobní expres?
Mohl by prosím někdo potvrdit nebo vyvrátit, že má Strela po renovaci skutečně obnovený Sousedíkův pohon? Jsem nevěřící Tomáš od chvíle, kdy rekonstruovali Stříbrný Šíp s moderním pohonným ústrojím pod kapotou (nekritizuji, konstatuji).
Porovnávat renovaci Stříbrného šípu s renovací Slovenské strely opravdu nejde. Je tam skutečně obnovený Sousedíkův pohon.
ono se na stříbrném šípu ten pohon zachoval v nějakém fakt blbém stavu nebo vůbec, ne?
ona navíc je střela tuším dokonce národní kulturní památka, tudíž jinak než se zachováním původního pohonu opravovat nešla. vždyť dělali i zvláštní rozbory a hledali staré vzorníky kvůli barvě, „prali“ čalounění, jaké bylo původně aj. tohle bylo něco úplně jiného než když si hráli se šípem….
Se Šípem by si hráli podobně, jenže se z něj dochovala v postatě jen prázdná, rozpadající se skříň a podvozky bez motorů.
to nemůžu soudit, neznám situaci zda by na to měli chuť a prachy aj. ale rozhodně díky za info
Opravdu funguje se Sousedíkem a tento systém šlape jako švýcarské hodinky, takže žádná další 842 jako Stříbrný šíp 😉
a vzpomeňme jak chudák Sousedík dopadl…
Toužím se někdy tímto skvostem svézt. Povede se mi to ?
Ne, to by jste ji musel ukrást.
Kolik byste dal za jízdenku Praha – Bratislava s místenkou u okna?
Řekl bych , že v případě tohoto skvostu nebude pro ty pravé nadšence ani otázka za kolik, ale že vubec…(se vůbec mohli svézt) . Až to půjde( tedy jestli to vůbec pujde, s.šip taky moc možností nedal….) tak se moc rád svezu….
No, ale budete to muset stihnout do 1.1.2025, pak už po koridoru kvůli ETCS to nepůjde… :). A po lokálkách se víc jak 100 km/h nejezdí…
Třeba nebude tak zle.
Se těším až bude stát vedle M260.0 (Stříbrný šíp). Dva opravené skvosty vedle sebe.
To sice nepůjde v jejím „depu“, ale před ním opravili i dvoukolejnou halu https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&x=18.1482683&y=49.5961339&z=18&pano=1&base=ophoto&pid=49169146&yaw=3.974&fov=0.607&pitch=-0.108 , takže by to klidně mohlo být v létě uskutečnitelné.
Dovolím si po upravit vás odkaz https://mapy.cz/letecka?x=18.1476569&y=49.5941584&z=18&source=addr&id=14057528
Samotna budova nového muzea je zrekounstrovana budova stare kovárny a před ní je postaven nový pavilon, kde bude Strela vystevanena 🙂
Netušíte někdo, na kolika kilometrech tratí mohla jednotka v období meziválečné republiky reálně svůj potenciál maximální rychlosti využít?
Asi všude, kde bylo dost rovně. Vtip byl v tom, že lépe brzdila, takže mohla jezdit 130 tam, kde pro páry byla vmax nižší.
Díky. Přijde mi právě, že to na 30. léta byl až příliš velký high tech, takže ta infrastruktura musela výrazně zaostávat. Zase máte určitě pravdu, že byla o poznání lehčí než parní lokomotivy (+vagóny), takže nepotřebovala tak dlouho brzdnou dráhu.
Podobně tomu bylo i s německými motoráky typu Fliegender Hamburger, které dosahovaly 160 km/h. Pro ně snad museli posouvat předvěsti.
Ale němci již tenkrát začali kolejnice svařovat a zaváděli první verzi traťového zabezpečovače….
PZB již existovalo, byť ne tak dokonalé jak ho známe nyní ale bylo. Předvěsti se jistě neposouvali. PZB a 1block (+/- 1km) byly a doposud jsou do 160 km/h.
Neposouvali, naopak – lehké jednotky musely mít výkonné brzdy (a až neuvěřitelná brzdicí procenta), aby i ze 160 km/h zvládly zastavit na standardních 1000 m.
To, kolik vlak váží, nemá na brzdnou dráhu vliv. 15-vozový rychlík brzdí líp než 4-vozový.
Tenkrát 130 pouze pro Strelu byla podobná atrakce, jako je dnes 160 pouze pro Pendolino. Pár takových úseků bylo, délku v km nám třeba někdo znalejší prozradí. Každopádně rychlost 130 km/h byla tenkrát jedním předpisem umožněna pouze Strele a následně po válce ještě německým kořistním vlakům.
No, já si myslím , že pro normální vlaky nebyla moc obvyklá rychlost ani 120 km/h… spíše bych to tipoval tak na 100 km/h. Rychlost mezi rychlíky jedoucí po dnešním koridoru a vedlejších tratích se o moc nelišila. Normální jízdní doba rychlíku z Prahy do Kolína byla kolem hodiny, rychlost rychlíku mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví půl hodiny… totéž…
Správná úvaha. Poslední Mikáda byly na 120 km/h, ale nevím, jestli k tomu byly i vozy. 110 km/h byla dosažitelná maximálka parních vlaků. Kolik byla maximálka infrastruktury v jak dlouhých úsecích – nemám přesné informace. Nic extra ty jízdní doby nebyly. Ostatně se tu už i v nějakém článku kdysi srovnávalo, že PCE – Liberec se dnes jezdí stejně pomalu, jak za první republiky. Nicméně jedna věc zdokumentovaná je – že Strela oproti parnímu vlaku se 2 vozy byla rychlejší cca o 20-30 minut.
Blizard ale je, že na 310 jezdí vlaky poměrně srovnatelnou dobu už mnoho let…
rybákovy podvozky mívali tuším max. 90km/hod. kolik měl pancéřák nevím, ale víc to asi bylo.
a tuším Masarykův salon měl 140km/hod.
takže i normální vozidla šla vyrobit s skoro dnešní maximálkou. jen nebylo asi moc kde jezdit a často čím to tahat (i když poválečný albatros to zvládl rozjet tuším na 160 při rekordu a 150 se běžně testovalo. a mikado mělo 110/120.
Pancéřák byl na 100 km/h. A nedivil bych se, kdyby existovaly i vozy na 110 km/h.
Niekde som čítal normu, ktorá vravela, že jedničkový Albatros má s vlakom o hmotnosti 600 ton v rovine udržiavať 116 km/h. Teda na to postačoval jeho výkon, resp. mal postačovať. Tuším som to čítal v akejsi zapadnutnej knižke/preise v ŽST Bratislava – Vajnory, boli tam aj nejaké neviem či teoretické alebo praktické grafikony ako by tá súprava mala mať obehy.
Mikáda na 120?
Dovolil bych si pochybovat.
Na 120 byly Albatrosy.
Mě by rovnou zajímalo jednak co tehdejší tratě umožňovaly a poté by mne i zajímalo, jak ty vlaky rychle jezdily. Dle mého názoru ty vlaky jezdily ještě o něco pomaleji , než umožnovala infrastruktura. Takový osobák z Lysé do Kolína měl před elektrifikací stanovenou rychlost 70 km/h…
Co jsem četl, tak Slovenská strela jezdila v provozu 130. Hlavně tam, kde dneska se touhle rychlostí dá jezdit. Měla prý vlastní (horní) rychlostníky pro motorové vozy.
Osobáku, díky malému měrnému výkonu, ta rychlost stačila. Ten než se rozhoupal, tak už zase brzdil.
Hlavně bylo značné rychlostní cimbuří. Výhybky ve stanicích umožňovaly jízdu přímou větví třeba 100 km/h velmi zřídka (a víc určitě ne). Někdy třeba i jen 60, 40.
Prosím si spiatočný lístok Bratislava – Praha – Bratislava. Som ochotný priplatiť si za jazdu týmto skvostom.
Pokud by to bylo za dobové ceny, počítejte v jednom směru 100 Kč jízdenka + 5 Kč rezervace 🙂
To by v dnešních penězích bylo celkem dost… tak 3000-5000 Kč, že by NRT pro jedničku? 🙂
Takže v dnešních cenách cca 6 000 Kč. Dobové ceny souvisely s dobovými platy.
To je za projížďku takovým unikátem směšná částka.
6000 za praha – blava – praha v tomto? za hubičku.
Ne jen jeden směr, takže cca 12 000 Kč tam i zpět.
Neslozime se? Bych jel….😉
Tých 234 € za to rozhodne dám. Kľudne aj 250, nech je to okrúhle číslo!
Celkem cca 400 eur, při kurzu 1 euro za 25 Kč.
Oprava cca 440 euro.
400€ je 10250 Kč. Ale aj to by som za ten spiatočný lístok dal, ak by bol oboma smermi spoj zabezpečný Slovenskou strelou a mohol by som si vybrať na spiatočnú cestu ľubovoľný dátum.
Hned níže máte opravu na 440 euro. Ale když podle vás 400×25 se rovná 10250… Mě to vychází jinak.
Ja som rátal podľa skutočného kurzu, nie zaokrúhleného.
Počítejte podle čeho chcete, ale pokud chcete někoho opravovat, tak laskavě respektuje to co píše.
pradědeček měl jako dělník tuším 600 Kč/měsíc v roce 1938
Ale taky živil celou rodinu, ne?
hmmmm, hezká holka … jako za mlada … 🙂
nevíte někdo kolik stál depozitář a kolik oprava vozu z vyčíslené částky?
jinak je to dobrá inspirace pro NTM, jak by se to mělo dělat…ze..by z toho vzali poučení…to ale nepočítám….
Nepravděpodobné…
Ti se probudí že sna, až bude rozprášena Národní galerie…
Cenné věci se vrátí majitelům, veteš se rozprodá…
no, až se dostanu na ministerstvo kultury, tak jim to tam provětrám (to jsem se zasnil….) 😉
Tak to se tam na tom ministerstvu možná potkáme… 😀
Jen jak to půjde jdu se na ni kouknout do muzea.
Tiez sa pridavam a prajem vela stastnych km plus spokojni cestujuci
Obrovská gratulace. Velkou radost ze zmrtvýchvstání Slovenské strely kalí jen skutečnost, že se u nás nenajde národní zdroj na takové počiny.
Věřím tomu, kdyby se udělala sbírka, že by se nasbíralo dost peněz. Jen aby byla transparentní.
Financovat z národních zdrojů soukromý matejek není úplně nejlepší cesta…
projděte se někdy po městech a vesnicích a zvláště pečlivě se koukejte na areály firem a různé hotely a penziony. ty mosazné leštěné tabulky s hvězdičkama a čímsi modrým nejsou vyznáním lásky k Bruselu, ale povinnosti příjemce dotace publikovat, kdo mu přispěl.
toto je národní kulturní památka, ne něčí nesmyslný hotel!
Spíš jsem chtěl poukázat na to, že mnoho dřívějších myšlenek na záchranu Strely skončilo právě na tom, že to byl soukromý majetek. Ještě navíc majetek firmy, která byla ve velmi špatné finanční kondici.
jo, tatra ve stavu před převzetím současnými akcionáři nebyla schopna cokoliv spolufinancovat
Smekám pomyslný klobouk.
Z elektromechanického přenosu výkonu mne kdysi pan učitel zkoušel, přestože v té době nikdo ani netušil, že se Strela ještě podívá zpátky na koleje. Je to nádhera vidět ji zas v plné kráse.
Žije ještě ten učitel?
Měl by určitě radost, že to zkoušení nebylo zbytečné…
Parádní stroj se zajímavým zvukem, pokud by někdo chtěl něco podobného doma, může si pořídit hybridní Hondu Jazz anebo HR-V.
Přeji ještě spoustu najetých kilometrů:-)
Za mě palec nahoru. Má to ale holka štěstí, že nepatří NTM , to by se už rozpadala v depozitáři s odůvodněním, že je exponát uchováván v původním historickém a proto ve velmi cenném stavu.
Nebo by se našly jiné důvody, proč ji nechat dál chátrat. Když se nechce a patřičně se to zdůvodní…. Velmi mne mrzely prorezlé plechy, plíseň uvnitř a celkově špatný stav před rekonstrukcí.