Letectví

Jako ptáci. Airbus inspirovali k novému úspornějšímu létání těsně za sebou

Schéma letu dvou letadel za sebou, jak si je představuje Airbus. Foto: Airbus
Schéma letu dvou letadel za sebou, jak si je představuje Airbus. Foto: Airbus

Výrobce letadel Airbus představil nový koncept, kterým chce ukázat možnost, jak snížit spotřebu letadel. Chce k tomu využít poznatků z přírody, konkrétně pak chování ptáků při dlouhých letech.

Podle Airbusu by bylo vhodné, aby dvě letadla létala v těsné blízkosti za sebou, protože druhé letadlo nebude mít takový odpor vzduchu jako první. Podobný jev je znám například z cyklistiky, kde jezdec v čele pelotonu musí vyvinout podstatně více energie než ten v závěsu.

Airbus v projektu odhaduje, že by se mohla spotřeba paliva při takovém letu snížit o 5-10 %, na technickém řešení začal pracovat. Musí vyřešit i takzvaný úplav, který vzniká za proudícím letadlem. „Hledáme v tuto chvíli optimální řešení ve spolupráci s řízeními letového provozu a leteckými společnostmi,“ uvedl Airbus v tiskové zprávě.

Airbus oznámil, že testování chce začít příští rok s dvěma letadly A350, v provozu by se podle Airbusu mohla tato technologie objevit v polovině příští dekády.

Spotřeba letadel za poslední roky výrazně klesla, především díky používání lehčích kompozitních materiálů i jinému designu, úspornější provoz ale absolutní vliv na životní prostředí nesnižuje kvůli velkému nárůstu letecké dopravy.

Airbus se v přírodě inspiroval i dříve, například představil letadlo s pohyblivými konci křídel, vzorem se stal albatros. KLM financuje vývoj letadla, které je do tvaru V a má mít podstatně menší odpor vzduchu.

Infografika k novému projektu Airbusu na snižování emisí. Foto: Airbus
Infografika k novému projektu Airbusu na snižování emisí. Foto: Airbus
30 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Karel

Chvílemi si nejsem jistý, jestli větším problémem je spotřeba letadel, anebo spotřeba paliva…

thegrid

Mi to moc bezpečné nepřijde. Jednomu selže motor, ihned začne letadlo přirozeně snižovat rychlost a piloti druhého budou mít co dělat aby to do prvního nenaprali.

Y.K.

Letadlo nemůže přirozeně a rychle ztrácet rychlost. Za prvé se zvýší tak zbývajícího motoru, za druhé letadlo musí začít klesat aby rychlost udrželo, jinak neletí. Zrovna tohle problém není.

Raddie

A nebyl příčinou některých leteckých katastrof právě let v úplavu?

Martin K.

BOAC 911

Jen tak

byl. a ne jednoho.

Jiří Kocurek

Tak tohle bude nejspíš potřebovat kominukaci mezi autopiloty. V letectví se věci dějí tak rychle, že v jistých případech člověk nedokáže zareagovat včas.

R.L.m.

Ta „zmíňka“ o cyklistice v tomto článku mi přijde naprosto nevhodná a nešťastná. V článku Airbusu není a doporučuji ji smazat včetně tohoto mého komentáře.
Mj. Vám prozradím „sladké tajemsví“ z cyklistiky: za určitých okolností cyklista jedoucí (klidně po rovině) v háku nebo přesnějji v HÁKU nemusí nejenže šlapat, ale musí dokonce brzdit! Záměrně neuvádím o jaké okolnosti se jedná, abych tím někoho „neinspiroval“ to zkoušet!

Michal Štěpán

Pokud je to úplná rovina nebo jen mírné stoupání do +0,4% a ještě je k tomu mírný vítr do zad a jedu pouhý 1 až 2 cm za vedoucím, tak opravdu musím často přibržďovat, abych do něj nenarazil. Ale je to náročné na soustředění a člověk musí mít pořád ruce na brzdách. Takže si občas vystoupím a raději si zašlapu, abych se psychicky zrelaxoval. Ale s kotoučovkami na silničním kole se tento způsob jízdy dá aplikovat poměrně komfortně aniž by člověk večer přišel o prsty.

Martin K.

Aplikovat se to dá za vozidlem, které jede dostatečně rychle a je dostatečně velké. V háku na druhé pozici u kol si moc nevybavuji, že by se mi poštěstilo nešlapat a ještě brzdit. Pokud ano, tak jsem spíš balancoval rychlost toho kdo mě „táhl“ –> pár otočení klikami, přibrzdit na ideální vzdálenost (bavíme se o balancování v cca 15cm „ideálního“ prostoru) a pořád dokola. Jízda za moderními traktory, staršími náklaďáky a autobusy je jiná písnička. Tam je ten „hák/úplav“ mnohem větší a dá se jet bez šlapání. Má to ale svá pravidla (ruce na brzdách, jet u kraje vozidla a… Číst vice »

Michal Štěpán

To je samozřejmě ta druhá možnost, kterou občas využiju, ale není to moc bezpečné a pokud se bavíme o rychlostech nad 50 km/h, i jízda v úplavu, ač se to nezdá, vyžaduje značné energetické výdaje v úrovni alespoň 4 W/kg, takže je otázka, jak dlouho toto každý vydrží. Já si toto mohu dovolit v rámci výkonové křivky po souvislý časový úsek maximálně 5 minut s tím, že to pak má vliv na pokles výkonnosti v oblasti 180 minut a dále. Takže pokud nejedu něco jako krátkou hodinovou vyjížďku, tak se snažím nepřekračovat 3,5 W/kg abych pak vydržel jet bez větších… Číst vice »

Martin K.

Na kole jsem Watty nikdy neměřil, před 15-20-ti lety to vybavení nebylo dostupné jako nyní, o amatérech nemluvě. V mém okolí nejsou navíc dost dlouhé úseky, kde jsem si mohl vyzkoušet takovou jízdu delší než cca 8 minut. Ale ty Vaše informace jsou pro mě novinka, díky za ně. 😉

Jiří Kocurek

A pak jeden vepředu přibrzdí, nedejbože škobrtne a hromadný pád je na světě.

Richmond

Normálně inteligentní jedinec tomu snad neuvěří, nebo se pletu?

Jen tak

lidi, co tomu zjevne uverilo, je i tady dost 🙂

Pavel

Rozvolnění leteckých tras nad Evropou ušetří více paliva, než toto řešení, ale proč ne, jen ať to zkusí, třeba objeví něco jiného, užitečnějšího. I takový Scotta chtěl vyrobit elixír mládí a vynalezl leštidlo na parkety.

Michal Štěpán

Já se domnívám, že toto půjde v běžném provozu dost těžko, protože to bude mít několik podmínek: – stejný typ letadla (podobný se stejnými aerodynamickými charakteristikami) kvůli konzistenci a chování v úplavu – aby to fungovalo efektivně (jako ten cyklista), bude muset být horizontální rozestup velmi malý (v řádu stovek metrů) a vertikální ještě menší (v řádu desítek až jednotek metrů, podle horizontální vzdálenosti) – ovlivnění prouděním, zvláště ve velkých výškách, kde vanou větry v řádu stovek km/h (ne vždy můžete letět ve směru Jetstreamu, někdy jej musíte píchnout napříč a pak to bude problém). I ten cyklista jede při… Číst vice »

Yellowhammer

Mimo všechny tyto zásadní důvody mě napadá i to, jak by se řešilo, že první letí plným výkonem a za ním se nesoucí se třeba konkurenční společnost už šetří? A věřím, že inspirace není taková, že se po vzoru ptactva bude střídat i vedoucí letadlo 😀

Karlos

Když to řeknu hodně jednoduše, není náhodou odpor vzduchu základ pro vznik vztlaku na křídlech? 🙂

Jen tak

ano, je 😀

Martin K.

Jen to neříkejte tomu ptactvu, že to dělají blbě!!!

Jen tak

jestli ono to nebude i tim, ze fyziku letu practva je ponekud odlisna, nez fyzika letu letadla 🙂

Karlos

Že by tak chtěl Airbus dohnat Boeing v pádech letadel? 😀

Jen tak

tohle je takova ta PR aktivita, jako kdyz ryanair chtel rusit zachody a litat na stojaka.

fyziku neosalis. a ti co budou litat jako “prvni” budou nadavat 🙂

Panoramix

A střídat v čele se budou také, jak to dělají ptáci, aby se ten vpředu moc neunavil? V praxi nevím, jak donutí přepravce, aby jeden letěl vpředu a druhý se za ním „vezl“ a šetřil palivo. Navíc má přijít rozvolnění letových koridorů, takže letadla už ani nebudou tolik létat ve vymezených liniích pěkně za sebou, aby se toto dalo vůbec realizovat. A to nemluvím o bezpečnostních aspektech, které naopak nutí nechávat rozumné mezery mezi letadly, aby první stroj neovlivňoval ten za sebou zvířenými vzdušnými proudy. A navíc to bude logicky jenom SW vychytávka – jestli to v Airbusu vychytají jako… Číst vice »

Jen tak

donutí ho snadno. prostřednictvím řízení letového provozu. pokud by na to přišlo.

Martin K.

Ono těch aplikací inspirovaných přírodou bude ještě dost, nejsme chytřejší než příroda a její evoluce za posledních pár mil. let vývoje.

Jen tak

jojo, ti co zkoušeli létat stejným stylem jako ptáci (a že jich bylo dost) by mohli vyprávět 🙂

Martin K.

To byly slepé cesty vývoje, v evoluci jich je také dost. 😉

Pavel

No jo, ale nikdo z nich reálně neletěl jako pták. Jenom to zkoušeli, ale vždy něco pokazili

Partneři

Škoda transportation