Jak se staví dálnice. Hostem podcastu bude doyen silničního stavitelství Petr Čížek. Ptejte se
Oprava silnice, ilustrační foto.. Pramen: ŘSD
Témata nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz: Kvalita a ceny dálnic, nedostatek materiálu, nové technologie a další.
Dobrý den nemohu se zbavit dojmu, že v letech resp kolem roku 2000 se dbalo na kvalitu a způsoby provedení oprav více než dnes. Jistě byl zcela jiný provoz, šlo to lépe a rychleji. Nicméně poslední roky mám pocit, že se opravuje na metry do dálky a ne do hloubky a během pár let se nám to vrací v podobě vyjetých kolejí. Jistě, jsme jediný stát, který má uzákoněnou legální hmotnost soupravy 48t, kde okolní státy mají jinou, nižší ito hraje roli. Všiml sem si také, že soudobá zemědělská technika v podobě nesmyslně gigantických traktorů ničí okraje vozovek, kde dochází… Číst vice »
Tato otázka nebyla v podcastu položena. Je ale velmi rozsáhlá a kvalifikovaná odpověď by asi zabrala skoro celou stopáž. Tak alespoň stručně: Můj názor je, že se opravuje pořád stejně. Způsob záleží na prioritách investora (správce komunikace) a zejména na objemu finančních prostředků, které má k dispozici a jeho kvalifikovanosti. V každém období se někde opravuje důsledně a jinde méně, když sedává přednost množství před kvalitou. Bylo tomu tak vždy. Myslím, že legislativa na přetěžování vozidel je dostatečná, možná by mohla posílit kontrola dodržování. K přetěžování asi dochází v zájmu pochybného zvýšení výkonu dopravce. Více majitelů jedné obalovny nesnižuje konkurenci,… Číst vice »
Jaký je Váš je názor na nedostatek odpočívkových míst na dálnicích pro automobilovou, nákladní či autobusovou dopravu? V posledních letech s tím jsou stále větší problémy. Děkuji za odpověď
Odpověď se do podcastu nevešla. Tak alespoň touto formou:
Nedostatek těchto ploch je určitě velkým problémem. V poslední době se tomu začínají intenzivněji věnovat nejen ŘSD, ale i soukromé firmy. Podle mne to ale nemá potřebnou rychlost. Hlavním důvodem jsou problémy se získáním pozemků a stavebních povolení.
Zdravím,
přijde vám plánovaná kompletní česká dálniční síť dostatečná? Jsme křižovatka Evropy, přesto u nás i po dostavení dálniční sítě bude už od pohledu nižší hustota dálnic než třeba v sousedním Německu (a to v drtivé většině sestávající pouze ze čtyřpruhových komunikací).
Neměly by se už teď začít plánovat dálnice např. ve stopách silnic I/19, I/20, I/13, I/34+37 apod.?
Ani na tuto otázku již v podcastu nezbyl čas na odpověď. Myšlenka je to hezká, ale nelze dělat vše najednou. Je to otázkou finančních možností státu i projekčních a zhotovitelských kapacit. ŘSD se musí soustředit především na dobudování základní dálniční sítě a řešení komunikací s velkým dopravním zatížením či nevyhovujícími parametry (mosty, nehodová místa). Potěšitelné je, že i přesto vše se ŘSD začalo zabývat vzájemným propojením krajských měst
Dobrý den, již několikrát jsem zaslechl, že že v horizontu let/desetiletí nebude dost písku/štěrku. Opravdu to hrozí? Pracuje se na nějakých alternativách, třeba nějakých kompozitech?
Této problematiky jsme se v podcastu dotkli pouze okrajově. Jedná se opravdu o velký problém, který lze částečně řešit větším využíváním recyklace. Předpokládá to ale odpovídající legislativní a normotvorné prostředí. Bez dostatečné kapacity přírodních zdrojů – kamenolomů a pískoven se neobejdeme. Zde čeká na zákonodárce obrovský úkol, jak umožnit dostatečně rychle vznik nových a rozšiřování starých těžebních lokalit.
dobrý den
je možné dát do souvislosti často nekvalitní zhutnění podloží pod liniovými stavbami s tím, že se na českých stavbách moc nevyskytují pro hutnění zeminové válce s ježkovým běhounem?
že je příprava podloží pro silniční stavby alfa a omega dlouhodobé stability a vnímané kvality se asi shodneme.
Dobrý den. V této souvislosti bych se chtěl přidat, proč je na našich silnicích tolik výtluků, které často vznikají již 2-3 roky po provedné rekonstrukci. Děkuji.
Není to rozhodně pravidlem. Takové případy vždy souvisí s kvalitou prací (nedodržováním technologických předpisů) a jejich kontrolou odběratelem (a jeho kompetencí). Investoři v plné míře využívají reklamačních řízení v záručních dobách, které jsou dnes většinou pětileté.
Je těžší pro firmu prosadit se na silnici nebo na železnici? Myslíte si, že by bylo zajímavější, aby si stavební firmy sami projektovali silnice ve smyslu kvalitnější přípravy a podkladů pro výstavbu (například geologické průzkumy, archeologické průzkumy).
Dobry den, povazujete za realne datum dokonceni zakladni dalnicni site v CR v roce 2030? Bude vubec tato zakladni vystavba financovatelna? Dekuji
Jaké je vaše osobní hodnocení současného stavu povrchů vozovek (všech, které nejsou dálnicemi ) za použití známky jako ve škole ? Děkuji
Dobrý den, proč se staví dálnice tak pomalu ? V Německu pracují i na 3 směny.
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na Vaše dojmy z kvality dálnice D3. Osobně pozoruji: a) Nekvalitní napojení dvou stavebních úseků u obce Bošilec. Ve směru na ČB se nachází výrazný pokles asfaltu. Není to propadlina, protože navazující úsek je opravdu o pár desítek cm níže asi b) na některých mostech se vozovka vlní. Asi kopíruje přepětí oblouků mostovek. Např. přes Koberný rybník. c) úsek od Tábora do Soběslavi dlouho dobu neměl kolaudaci. Možná ještě nyní chybí. Nelíbí se mi, že se zapomnělo na pořádnou proti hlukovou stěnu okolo rekreační výletní zony Kozí hrádek. Už celé staletí používaný na… Číst vice »
Ano, na mostě přes Koberný rybník můžete cestou počítat pilíře. Pravidelně tamtudy jezdím od roku 15 a to už to tak bylo (jestli se nepletu, úsek se otevíral roku 13).
Na otázku též nezbyl v podcastu časový prostor. Tak se alespoň zde pokusím o stručnou odpověď: ad a) po této dálnici jezdím rovněž dost často, ale „výrazného poklesu asfaltu“ jsem si ještě nevšiml. Příště si dám pozor. Vámi uváděný rozdíl v úsecích (pár desítek centimetrů) nechápu. Považuji to za nemožné. ad b) „Vlnění“ vozovky je dáno výpočtem její nivelety, který zohledňuje dotvarování mostní konstrukce v čase. Při správném výpočtu a provedení ono vlnění po nějaké době (i létech) zmizí ad c) Jak je to s kolaudací v současné době nevím. Stavbu lze ale zkolaudovat, jen pokud jsou dodrženy hlukové limity.… Číst vice »
Můj dotaz bude směřovat k rychlosti výstavby. V mnoha státech jsme svědky opravdu rychlé výstavby (namátkou nový dálniční most v Holandsku během 2 nocí – https://www.youtube.com/watch?v=btOE0rcKDC0) nebo výstavba v sousedním Polsku.
Proč se u nás staví krátký dálniční úsek v nejvíce případech 3 roky, když to jde jinde podstatně rychleji?
Je zde velký veřejný zájem a tlak na výstavbu infrastruktury a přitom stavíme šnečím tempem.
Děkuji předem za odpověď.
Se na to dívám. Za dva dny jen umístili hotovou konstrukci. Sama se neudělala.
Tím chci říct, že práce rozhodně nezačaly v době, kdy začíná video. Ale nejméně měsíc před tím in situ. A celé měsíce před tím přípravy.
Tuhle taky nevyrobili za pár hodin: https://www.youtube.com/watch?v=cswlBA17oL0
Jaký máte názor na sdružení, které některé české stavební firmy vytvářejí s nepříliš známými stavebními firmami ze zahraničí (např. D1 u Humpolce atd.). Hezký den.
Dobrý den, jaký je Váš názor na sesuv při stavbě D8 ve Středohoří a na problémy s tunelem Pohůrka? Co se zanedbalo a co dělat, aby se při jiné stavbě něco podobného neopakovalo.
Nadpis mne vede k dotazu na pana Čížka, a to zda se on považuje za doyena 🙂
Stručně řečeno – nepovažuji. Doyenem bývá nazýván zpravidla nejstarší diplomat, mluvčí diplomatického sboru. V přeneseném slova smyslu i v nějakém oboru. Přiznám se, že mne to oslovení potěšilo, nevím ale, jak dalece je pravdivé. Dlouhá léta jsem byl předsedou Sdružení pro výstavbu silnic. V té době jsem asi určitým mluvčím byl. Dnes v této pozici velmi zdatně působí můj nástupce Ing. Petr Laušman. No a dnes patřím k těm starším, kteří se ještě v silniční stavitelství pohybují. Rozhodně ale nejsem nejstarší a doufám, že ještě dlouho nebudu. Budu se ale rád i nadále k problematice silničního stavitelství vyjadřovat.