Jak se posouvá příprava VRT v Česku. Ptejte se Martina Švehlíka ze Správy železnic
Nová vysokorychlostní trať z Ulmu do Wendlingenu. Foto: Jannik Walter / Deutsche Bahn
Velmi aktuální je i otázka, za co se budou české vysokorychlostní tratě stavět.
V okolí Brna je VRT Brno – Velká Bíteš plánovaná v souběhu s D1 a stávající tratí 240. V současnosti v místě existují 2 přejezdy a 2 podjezdy pod dálnicí (Bohunice – Podsedky, Starý Lískovec – Martina Ševčíka). Aktuální návrh VRT počítá se zaslepením obou těchto přejezdů i podjezdů. Jak je možné, že VRT má odříznout cca. 30000 obyvatel Bohunic a Starého Lískovce od přístupu do volné krajiny jižně od D1? Projekt by měl být doplněn o možnost průchodu pro pěší a cyklisty.
Obecne jsem za to, aby VRT [okud mozno netvorila barieru. dokonce jsem za vetsi rozsah viaduktu, byt jsou drazsi. Ve vysledku pak pri pozemni trati musite resit prave spoustu takovych barier at uz kvuli pruchdu, prujezdu, vode, ekoduktu, apod.
Já bych navrhnul u Martina Ševčíka prodloužit oba mosty (240 a VRT) pod dálnicí a na prodloužení namotat nějak rampu od garáží. Cesta se bude motat jak ožralý námořník, ale podchod bych tam necpal.
Podseky vidím na nadchod.
Dobrý den pane Švehlíku, dovolte mi prosím 2 otázky spojené s výstavbou „VRT Moravská Brána“: 1/ Dvoukolejný profil skrze terminál Hranice na Moravě 2/ Plánovaný takt na trati a podíl vlaků sjíždějících do terminálu Hranice na Moravě ad 1/ Proč by se měly koleje přivádějící VRT do stanice Hranice na Moravě po „sjezdu“ od hlavní trasy VRT spojit v pouze jednu kolej, místo toho, aby na těchto cca 5 km, kdy přivedou vlaky VRT do terminálu Hranice na Moravě zůstaly ve dvoukolejném profilu? Vždyť přeci tím dojde k razantnímu poklesu kapacity (vlaky se budou muset na této jedné koleji střídat)… Číst vice »
Trošku zavádějící do Hranic na Moravě počítat lidí z Valašska a dál na jih, vzhledem k tomu, že přijedou vlakem od Valmezu a dále ten vlak dále pokračuje a najede právě na VRT západním dvoukolejným sjezdem. Doporučil bych trošku projít mapku odhadovaného linkového vedení https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/119292901/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD_1.10.pdf/74af8758-3de9-4c74-85d6-fb4ce417befb Zde třeba zjistíte, že prakticky má od Ostravy jezdit jeden pár vlaků za hodinu a to na jednokolejný sjezd stačí. Oni vlastně vůbec nepočítají s moc velkou obsluhou pomocí VRT. Hranice se teď hodně využívají, protože z blízkých okolních stanic (Studénka, Suchdol, Valmez, Vsetín) toho jezdí do Čech pomálu a tak kombinují cesty pomocí Os/Sp/R… Číst vice »
Po prostudování Vámi přiložené mapy jsem dospěl k závěru, že při tomto provedení by vlastně Hranice n. M. nefungovaly jako plnohodnotný terminál VRT, neboť jediným vlakem „VRT“ (VRT = 320 km/h) by měl být Ex2 obsluhující úsek Žilina – Cheb. Protože ale poměrná část trasy Žilina-Cheb vede mimo připravované úseky VRT (tedy ty úseky, kde vlaky skutečně mohou 320 km/h dosáhnout), je téměř jisté, že zde nebudou nasazovány jednotky schopné vyvinout 320 km/h, a půjde proto jen o „rychlíky“. Aby tedy terminál Hranice odpovídal tomu, že je spádovou stanicí VRT pro více než 250 tisíc obyvatel (viz počet obyvatel spádových… Číst vice »
Měl bych 2 otázky: 1) proč „jen“ 320 a ne rovnou 350 km/h? (tj. proč nevyužít rovnou to nej), 2) proč realizace (stavba) tak trvá, když technologicky lze mnohé postavit za polovinu času, než za který se reálně staví? (myšleno proč se víc neřeší rychlost výstavby, když jde o prioritu)
K bodu 1) 320km/h je prevzato z francouzskych norem.
Přesně tak..na VRT tento stát nemá finance, opět se promaluje, proplánuje stovky miliónů jako před 10,15 a před 30 lety. Jen jiní lidé, jiné firmy. A stálé se ani tehdy nekoplo. Horko těžko sž zprovozní etcs a o jednotném systému pro celou Evropu s jednotným standardem jazyka a vybavení lokomotivy ani nemluvě…opět plán původem před 20 lety
http://www.ruzovyslon.cz
Uleví se Vám! 👍
Nevím není-li to s křížkem po funuse, ale přesto se pana náměstka zeptám: potrebujeme skutečně při velikosti naší země VRT na 300 km/h? Nedávalo by větší smysl opsat Rakouský model, kdy je většina páteřní sítě na 200 km/h a investovat do posílení sítě o další koleje v okolí aglomeraci nejen pro nákladní dopravu? Díky za odpověď.
Ale v Rakosku se nově stavěné úseky staví na 250kmh??
U kompletní novostavby na zelené louce je omezení na 200kmh dost zbytečné…
Jo a ještě drobnost – při použití výkonných a rychlých VRT souprav se místy dají provádět zajímavé „triky“ se sklonem které můžou ušetřit část nákladů na stavbu…
Proč se investuje čas, peníze a energie příslušných lidí na VRT Poohří pro přibližně 100 tisíc obyvatel v Mostě a jeho okolí, na místo propojení aglomerace Wroclawi (okolo jednoho miliónu obyvatel) a aglomerace Mnichova (šest milionů obyvatel) přes Prahu (kolem dvou a půl milionu obyvatel)? Není hlavním účelem VRT propojit významná ekonomická centra, aby došlo ke zlepšení mobility mezi těmito oblastmi, a tedy podpoře jejich ekonomiky? Tímto nechci znevažovat Most, ale potenciální ekonomické benefity pro celou Českou republiku budou mnohonásobně větší, pokud dojde k propojení Prahy a Mnichova, než Prahy a Mostu, nemyslíte?
💙💛🖤
Poohri neni jen Most, ale take cesta na K.Vary a Cheb… vyznamne resi hluche misto na Severozapade. Navic neni jen pro osobni, ale i pro nakladni dopravu.
A souhlasim, na zapad nevede ani slusny koridor pres Plzen, na Vratislav se ale VRT planuje, je to i v clanku – mape.
Souhlasím že „přílepky“ které ani nejsou průjezdné (VRT tam končí nebo přechází ve výrazně pomalejší trať, navíc vzdálenost zastávek/celková délka frcku nedává naději že by se tam dala využít skutečně VRT rychlost) by se možná ani neměly jmenovat VRT „něco“ a doufám že jsou plánované jako konvenční tratě na 200kmh…
Jenže v tom případě se jedná i o trať Brno – Přerov (modernizace na 200 km/h, vybraná varianta M2 dosahuje rychlosti 200 km/h na 95% trati). Ukazuje se, že VRT by mělo být pod větší kontrolou EU, neboť menší státy si příliš neuvědomují význam spojení, které neřeší jejich vlastní hlavní metropolitní oblasti (v ČR především Praha), na Moravě se jedná především o spojení Vídeň/Bratislava – Hornoslezská aglomerace/Krakov – Varšava s menším významem pro ČR, která v relativně příznivých terénních podmínkách má podobný význam jako směr Berlín – Drážďany – Praha – Vídeň/Bratislava ve středoevropském prostoru. Přesto v úseku Brno –… Číst vice »
co se plánuje na liberec, zlín a karlovy vary? Když ne vrt, ani rs jako je to třeba na plzeň nebo české budějovice, chytá se nějaký propoj i na tato krajská města? Podle mapky jsou všechny spoje vedeny přes prahu, plánuje se nějaké propojení rychlostními tratěmi i mezi krajskými městy? Například spojení praha-hradec by v případě vrt/rs znamenalo jet z ústí do hradce přes prahu, ale například mít rychlostní spojení kv-ústí-liberec-hk-pa, nebo čb-jihlava-brno Neco jako je k dálnicím možnost využít silnice první třídy a jet z ústí do hradce bud po dálnici přes prahu, nebo s využitím silnice první třídy… Číst vice »
Morava má výhodu v tom, že tam existuje více přirozených center a není to jako Čechy a směr jen Praha. Na ostatní spojení mezi většími městy se vykašleme, protože všichni stejně jezdí jen do Prahy… To s tou Ostravou jsem vypíchl trochu níže. Právě jde o to, že se přidají dvě koleje na jih a jednu na sever, ale další nástupiště pro už tak přetížené nádraží Svinov nikoliv. Jinak vizualizace je zde https://m.youtube.com/watch?v=Yxb5qpCoop4&pp=ygUYVXplbCBvc3RyYXZhIHZpenVhbGl6YWNl
Na případné propojení krajských měst (mimo Prahu) je až moc času, o tom bych začal přemýšlet až po vybudování alespoň 2/3 tratí to co jsou prezentovány na mapce v článku. Ani nová trať
Praha – Liberec nebude VRT.
VRT v ostravské aglomeraci bude končit před Ostravou, pro průjez se maximálně přidají další koleje, protože tam projíždět velmi rychle (nad 200 km/h) není potřeba.
O směrech v české kotlině – směr na Most zrychluje nedostatečně směr na Karlovy Vary a spojení Prahy s Libercem a Českými Budějovicemi jsem popsal již v předchozím vlákně, podobně jako Plzeň a alternativní spojení do Německa – zde je zajímavá historie, kde v PÚR ČR 2008 bylo drženo spojení na Norimberk (podle koncepce SÚDOP z roku 1995), v aktualizaci č. 1 PÚR už jen do Plzně s řešením zda na Mnichov nebo dříve držený Norimberk, přitom nebyla žádná odezva z Německa, aby v Aktualizaci ČR platné od 1. 9. 2021 zbylo Rychlé spojení (tunelové) Praha – Beroun bez řešení… Číst vice »
Za co se budou stavět? Já bych zkusil jablka nebo brambory, protože peníze na to nemáme.
Dobry den, na dopravni stavby je penez celkem dost, alespon podle rozpoctu.
Asi si děláte srandu, když již letos si museli půjčit 24 mld Kč z IEB. A to se ještě ani nekoplo.
Nebo až se začne stavět VRT, tak se přestanou stavět dálnice a opravovat koleje???
Nedelam si legraci, rozpocet je snad nejvyssi v historii (odhaduji), je to o prioritach. A u dalnic je take treba mit predevsim paterni sit, ktera jeste neni dokoncena.
Kolik potrebujete rocne na VRT, 40-50mld? Nebo 60?
V příštích 10 letech by melo jít na VRT 850 mld (dle ARI) plus samozřejmě úroky z dluhu – 0,03*850 = 25,5 mld Kč ročně jen úroky.
Jak jsem řekl již teď není dostatek peněz na investice do dopravní infrastruktury a to se mají stavět jaderné elektrárny, plynovody, ropovody, zvýšené náklady na zbrojení atd.
Kde jsou ty peníze???
tedy 85mld., a rozpocet MD je kolik, cca 150mld.?
Rozpočet na dopravní stavby včetně údržby je 150 mld, ale letos si již z toho 24 mld museli půjčit, tzn na VRT letos 0. Až se začne stavět bude to znamenat, že si budou muset půjčit 24 + 85 mld, tzn cca 110 mld ročně. Úrok minimálně 3%, tzn 3,3 mld každý rok. Po 10 letech bude jen úrok z dluhu 33 mld ročně. Už to chápete????? A přitom se nebude umořovat základní částka, tzn 33 mld ročně navždy – my, pak naše děti, pak naše vnoučata a jejich děti… Nebo jste snad zažil, že by se státní dluh někdy… Číst vice »
Takže, pravidelně mi tu tvrdili lidé že VRT je levnější než dálnice. Z toho mi vychází že za 85GKč by tedy mělo ročně vznikat nejmíň 85km trati ne? To budeme mít Pha-Bo do tří let od začátku??
Ale ano, za Kalouska, kdy jsme zastavili nejen výstavbu, ale i přípravu výstavby a následky si neseme též nyní. Jinou otázkou je, zda by tempo nemohlo být o něco nižší, aby zadlužování nebylo dramatické. Také je vidět, zda situace, kdy se nám všem, co pracujeme sice snížily daně, na straně druhé pak stát nemá na výstavbu a její udržení dostatek prostředků. Změny parametrů jsou zřejmě příliš velké a přichází v době, kdy nejsou příliš šťastné.
Kdybychom neumrtvili přípravu výstavby dálnic v letech 2010 až 2014 s přesahem do dalších let, tak by v této době výstavba dálnic se chýlila ke konci a již bychom se soustředili na železniční infrastrukturu a je třeba podotknout, že na ni lze z fondů EU získat peníze, na dálnice jen obtížně. Pozdě bycha honiti.
Dobrý den Rád bych se zeptal na 2 otázky: 1st) Jaké máte plány s do vybudováním „běžných“ koridorových tratí? Jaký je cílový stav/ podoba? Aspoň podle Vašich představ? Neboť jeden z argumentů VRT tratí je, že se uvolní kapacita na stávajících tratí pro regionální dopravu a nákladní železniční dopravu. Obávám se, že po dostavění VRT, koridory budou narážet na jiné nedostatky. Např. regionální doprava od hranic do center kraje není ideální. Bohužel je archaická :/ Třeba např. trať Klatovy -> Plzeň, Kaplice -> České Budějovice. Ale také. nákladní doprava do EU drhne na hraničních přejezdech. Bohužel ve 21. máme na… Číst vice »
Zda bude terminál v Bosonohách nebo u Vídeňské je celkem zanedbatelný detail, dokonce u Vídeňské je šance lepšího napojení na MHD než v Bosonohách. Ale potřeba tohoto terminálu především kvůli úvrati ve směru Praha – Vídeň/Bratislava poněkud znehodnocuje potřebu přestavby železničního uzlu Brno za (před inflací) téměř 50 mld. Kč.
aha, omlouvám se ale neporozuměl jste.
Podstata existence takového terminálu, hlavní cíl užitečnosti, je obsluha zákazníků, kteří bydlí v regionu a na periferii, mimo dosah MHD. A např. také mají špatnou obsluhu regionálních vlaků. Jsou odkázaný na krajský autobus či auto
Ty kteří mají vedle baráku či bytu MHD, mohou přicestovat na Hlavní nádraží.
Začne se už konečně stavět trať Brno-Přerov? Nebo se to zase bude každý rok o rok odsouvat?
Zde je to skutečně ostuda, neboť Projekt č. 22 byl již v Rozhodnutí (EU) č. 884 z roku 2004, tedy v okamžiku přistoupení ČR do EU a možná, že po více než dvaceti letech se konečně „kopne“.
2009 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2010 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2011 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2012 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2013 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2014 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2015 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2016 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2017 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2018 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2019 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2020 Brno-Přerov se začne stavět za 2 roky! 2021 Brno-Přerov se začne… Číst vice »
Víte, kolik PRÁCE má SprŽel s neustálou revizí všech prezentací, slajdů a materiálů, že se začátek stavby zase posunul?
Anebo kolik práce stálo vyměnit na každém jednotlivém slajdu logo ze SŽDC na SŽ? Kolik času stálo vysvětlování, že SŽ (naše) není SŽ (slovinské, dlouho používající stejnou zkratku)?
Víte to?
Strašně moc práce to je!
Proto SprŽel nic jiného nestíhá.
Však právě, my to nima myslíme dobře, chceme jim ušetřit fůru práce (když konečně začnou) 🙂
Totéž Otrokovice – Vizovice. A o Baťově trati ani tečka.
Bohužel Baťova trať s návrhovou rychlostí 90 km/h již jako novostavba má nezajímavé parametry (minimálně 120 km/h, ale spíše alespoň 160 km/h) a propojení nejen na Vsetín, ale i na Slovensko, a tím zajištění, aby krajské město nebylo pouze koncovou stanicí, ale sloužilo též jako průjezdné a nejen regionální a celostátní koncové, ale mezinárodní na Slovensko (Praha – Brno – Kojetín – Hulín – Otrokovice – Zlín – Vizovice – hranice ČR/Slovensko – Púchov), pomohlo by i terminálu nákladní dopravy východně od Zlína.
Vsechno tady moc trva, musime zrychlit. Bydlim v Beroune, jezdim do Prahy do prace. Jsem rocnik 1984 a obavam se, ze driv, nez pujdu do duchodu, se tunel nestihne.
Obavy nejsou na miste. Proste se s tim smirte.
I kdyby šlo vše podle plánu, tak výstavba 24,7 km dlouhého tunelu bude probíhat v letech 2028-cca2040 s rozptylem cca 4 roky (tedy dokončení 2038-2042).
Dobrý den . Pokud se dívám na portál SZDC vidím jen neustále odsouvani termínu realizace. Nejste jen výrobci slibu a drahych studii . Například 18 studii na spojení Praha Liberec.
Dobrý den, rád bych se zeptal zda vy osobně považujete termíny, které proklamuje SŽ ve svých vyjádřeních za reálné s ohledem na stav SŽ a státní správy obecně? Neměla by SŽ zapracovat na lepším plánování? Opravdu věříte tomu, že se první úsek začne stavět do 3 let a zprovozněn bude v roce 2030? Obzvlášť pokud doteď ty stavby nemají jasné financování (PPP/SFDI)?
Dobrý den, rád bych se zeptal, proč se výjezd VRT z Prahy na sever (Balabenka / Vysočany -> Líbeznice) nevyužije alespoň částečně pro regionální dopravu a je striktně oddělený pouze pro rychlovlaky. Kapacitu bude mít ten tunel více než dostatečnou avšak jakýkoli sjezd ve všech materiálech, které SŽ prezentuje chybí.
Už vidím, jak se rychlovlak na 350 km/h plahočí za Regionovou na 80 km/h… 😀
To nevíte, že plánují rekonstruovat Regionovy na 160 km/h (v úsecích pro vlaky s naklápěcí skříní) ?
😀
Samozřejmě by tam jezdilo něco elektrického, co se dokáže rychle rozjet na 160km/h (e.g. FLIRT).
Přidám se k ostatním: zásadní otázka by měla být: proč se neplánuje VRT do oblasti Norimberk-Mnichov, která je hospodářsky jedna z nejvýznamnějších evropských lokalit.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat
1) kdy dojde ke zrychlení vedlejších tratí jako např. přes Havlbrod->Žďár n. S., které se mají na VRT připojovat. Bylo mi řečeno, že byla trať stavěna jako hlavní spojení Praha-Brno s plánovanou rychlostí až 160 km/h což ale není na trati nyní téměř nikde (nevím jaká je důvěryhodnost informace).
2) Bylo by možné být transparentnější co se oprav, plánů na zrychlovaní, ale i aktuálního stavu týče? O nějakých zdrojích (jako vaše interaktivní mapa) vím, ale není toho moc. A v případě, že už tyto informace někde jsou, bylo by možné dát odkazy?
Myslím, že Havlbrod – Brno nebyla stavěna na 160 km/h. Dlouho na celé trati byla stovka durch od Pohledských Dvořáků až do Krpole. Teď tam probíhají nějaké modernizace na vyšší rychlosti, ale podle openrailmap tam je maximum 140.
Přesně na to jsem koukal no. Ale o tom, že trať projektovali tak aby oblouky téměř všude umožnily eventuelní zrychlení na 160 mi bylo řečeno bývalým zaměstnancem ČSD. To ale samozřejmě neznamená, že to nutně musel vědět přesně. Nicméně vidět 100 i v místech, kde je trať jak podle pravítka je při nejlepším smutné.
Doatavovala se v 50 letech na mac stovku. 160 tam šlo dat, ale soudruzi se rozhodli šetřit a od té doby se jezdi po provizoriu.
A samotná tato stavba je přimým důsledkem mnichovské dohody.
Naše šidítko „naklápěcí skříně“ i 160 km/h (kéž bychom těchto vlaků měli více než 6 souprav, takhle bohužel nestíhají obsloužit veškeré zájemce: 1. Cheb – Plzeň – Praha – Kolín – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Bohumín – Karviná – Třinec – hranice ČR/Slovensko – Žilina – Poprad – Košice, 2. Praha – Děčín, 3. Praha – České Budějovice, 4. Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno, 5. Česká Třebová – Svitavy – Blansko – Brno, 6. Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí – Vsetín – hranice ČR/Slovensko – Púchov. Prostě mnoho zájemců… Číst vice »
Souhlasím s váma, že argumentování rychlostmi pro naklápěcí soupravy, při počtu souprav šest, ne neskutečné šidítko. Obzvlášť, že Pendolína jezdí primárně na úseku Praha – Ostrava, ostatní „výstřely“ jsou bezvýznamné.
Podle mě když už tak už, tak systémově Praha – Cheb, kde to je opravené a klopení by se dalo opravdu používat v podstatě celém úseku.
Dobrý den pane Švehlíku,
jakou máte představu o povolovacích procesech VRT – EIA, umístění-povolení stavby ? I když všechny pozemky vykoupíte-vyvlastníte, není v žádném případě bez speciálního zákona (který není) zaručen „bezproblémový“ postup. Proklamované zahájení stavby v roce 2026 je z říše snů – to nebude ani ukončen proces EIA, bez kterého nelze pokračovat. Navíc nový úřad pro povolování drážních staveb asi zatím fyzicky neexistuje.
Děkuji
Kdy se začne stavět je celkem irelevantní, pokud nejste závislý šotouš, ale normální občan. A proto je na místě otázka, kdy to začne JEZDIT na prvni nové trati? A jaky je dalsi planovany harmonogram uvádění do provozu?
Délka realizace stavby (čas od okamžiku zahájení stavby po její zprovoznění) je zejména v Česku výrazně kratší, než délky plánování, projektování a povolování.
My jsme zaseknutí v tom plánování až povolování.
Jakmile se poprvé kopne, máme už skoro vyhráno (jasně, pořád může hrozit osud letiště BER apod.)
Větším problémem jsou politici a jejich skvělé rozhodování, původní VRT na 250 km/h bylo navrženo již v roce 1988!!! V roce 1995 vznikl první koncept VRT jako alternativa k tranzitním železničním koridorům, v podstatě RS1, RS2, RS3 a RS4, tedy bez RS5, bez odbočky na Most, ale s RS3 Praha – Plzeň – Rozvadov – hranice ČR/Německo. Další upřesnění proběhlo v roce 2003, jenže jsme měli stále pocit, že VRT nepotřebujeme, na rozdíl od Německa, které například Krušnohorský tunel připravuje přes 20 let!!! K probuzení došlo v okamžiku, kdy začalo hrozit nebezpečí, že vlaky jedoucí po VRT v Německu v… Číst vice »
Dobrý den, je hypoteticky možné, že by se v případě nepřekonatelného odporu obyvatel podél navrhované VRT Praha – Drážďany, stavěla tato trať v původní variantě, tedy bez zastávky v Ústí nad Labem?
Nejdůležitější směr Norimberk – do hostpodářeského sdrce Německa a dál, stále chybí. Hlavně, že povedeme na východ směr Morava – ta ti to umí vylobovat.
A do Německa na služebky nadále letaldy nebo konězpřežkou…
Směr Norimberk (případně Mnichov) je rozhodně důležitý. Už jen ten vnitrozemský úsek je dnes bída, co si VRT zaslouží.
ALE: VRT má skoro všude po světě větší dopad na vnitrostátní přepravu (kde jsou přepravní proudy větší než přeshraniční), a tomu v ČR více odpovídá trasa RS1 Praha-Brno-Ostrava.
Za mne tedy začít RS1 (plus Praha-Dresden co tlačí dost Němci) a plynule navázat další směry včetně VRT Praha-Plzeň-Německo.
Trochu nám tu drmolíte…
Prosím, jaké budou dojezdové časy Praha – H. Králové. Přímý, zastávkový. Děkuji.
Zajímalo by mě jestli je ekonomické Zadat výzkum veřejného mínění u společnosti STEM MARK za 827 tis podepsáno p. Šmehlikem
VRT pro tuhle malou zemičku je ekonomický nesmysl. Snad jako tranzitní – možná…
VRT musí spojovat lidnaté aglomerace a nesmí stavět na každé mezi. VRT Pha-Ústí n/O je úplný nesmysl.
PHA-OV podle JŘ je 356km za 3h 11m. To je skoro průměr 112km/h.
Když bude mít VRT průměr 200, tak čas bude o 1h 24m kratší.
A to se vyplatí?
Taky by se víc líbily rychlejší a kapacitnějsi S-ka co nestaví v každý díre a na nádraží se dá zaparkovat a nakoupit.
Být za hodinu v Brně je hezký, ale lidi v Brně se naučily videocally.
S-ka dnes soupeří o kapacitu tratí, kde jim „zavazí“ rychlíky.
Nádraží se službami jsou nezávislé na stavbě VRT.
Videocally fungují i pro cestující z vašeho S-ka, proč je tedy nutíte jen lidem z Brna?
No vidíte, takový silná názor a tolikrát vyvrácený praxí z jiných zemí 🙂
Rychlá spojení samozřejmě fungují všude, kde je potenciál dojíždění, a to v Česku prokazatelně je minimálně ve třech velkých aglomeracích.
Mj. je tu příležitost ekonomicky oživit regiony tím, že nově bude možné bydlet dále od pracoviště a pořád dojíždět rozumnou dobu. Stačí se podívat na Ashford, Ciudad Real nebo města kolem bavorské RE1.
Rakousko je s ČR v mnohém srovnatelné, a kolik VRT tratí už má či staví, hmm?
A ano, zrychlit na trati o skoro polovinu, jak uvádíte ve svém příkladu, to se fakt vyplatí. Zkuste si jet někam autem za 3 hodiny nebo za hoďku a půl, co zvolíte?
Jenže Rakousko má úplně jinou dopravní filozofii než ČR – tam se jde cestou zkapacitnění sítě (= Hochleistung Netz) kvůli nákladní dopravě – ze 2 kolejí se udělají 4 a rychlost na těch nových 2 kolejích je pořád taková, aby tam mohla projet nákladní doprava, takže V = 200 – 250 km/h, kdežto u nás se chce V = 350 km/h čistě pro přepravu osob po vzoru Francie a nákladní doprava nikoho (moc) nezajímá – to je realita.
Nemate uplne pravdu, CR ma pomerne dobrou sit pro nakladni dopravu, i kdyz si umim predstavit i nove koridory. Smer Bavorsko je bida a zde se zkapacitnuje trat na Mnichov. ALe Nakladni doprave prekazi osobni, kterou muzete z casti presunout na VRT a zaroven zrychlit spojeni mezi mesty. Na soucasnou sit se pak nakladni doprava vejde, s vyjimkou Prahy, kde je nutne investovat i do regionalni dopravy.
Vejde se možná v noci, kdy osobka nejezdí. No jo, jenže nákladní dopravci nechtějí jezdit pouze v noci, ale i přes den – viz srovnej kamionovou dopravu která jezdí i ve dne a stejný model chce i nákladka na železnici.
Jak rikam, VRT by mela dalkovou dopravu z koridoru vetsinou dostat pryc, misto nich muze jet nakladni vlak.
Ale mate pravdu ze v aglomeraci jako je Praha a Ostrava, ci Brno, ale predevsim Praha nema kapacitni ani regionalni dopravu a pokud se neposili kapacita soucasnych trati, nebude misto pro nakladni vlaky – tam investice busou potreba i do klasicke site.
Ta předposlední věta je argument pro nebo proti ve vašem případě? Protože pro mě je to silný argument pro stavbu.
Jakou zemičku? Jsme snad ostrov v širém oceánu?
Nevedeme diskuzi o tom, jestli vůbec, ale kdy. I dálnice jsou v podstatě mezinárodní síť, takže časem i VRT bude součástí kontinentální sítě. Není důvod, aby tomu tak nebylo. Není pochyb o tom, že VRT nám pomůže. Takže ano, zkrácení jízdní doby se vyplatí.
I jiné země stejné velikosti mají (hotové a provozují je) VRT. Je to taky nesmysl?
Však taky Pha-Ústí n/O žádná VRT nebude.
Vyplatí, ne všichni budou jezdit jen Praha – Ostrava, třeba jízdní doba Praha – Brno by měla být hodina.
A to jste propočítal, nebo to jen tak říkáte?
Rád sleduji tyto science – fiction pořady…
Kdeže jsme to skončili…? Už vím, Hans Christian Andersen.
Dobrý den, v případě VRT Praha-Dresden konkrétně v úseku „Středohorský tunel“, budí odpor především Labský kříž. Která trasa tedy je nejpravděpodobnější? Pokud dlouho nepadne shoda na trasování Labského kříže a Středohorského tunelu, začne se stavět alespoň úsek Praha-sjezd na 090 u Lovosic?
Máte prachy aspoň na ten první úsek do Poříčan?
Nemají. Zahájení stavby bude „za dlouho“ tak to těžko můžou teď vědět, jestli potom nějaké budou, já ale stále doufám, že jo
V podstate jedine stesti je, ze nedostatek financi tenhle sci-fi projekt odlozi na tak dlouho, ze to jeho zastanci vzdaji. ;o)
Oni z principu nemají, mohou jen rozhazovat peníze nás všech, tedy daňových poplatníků, tak rozhazují. Na novou trať to nedá, ale na různé pochybné studie, nikamnevedoucí projekty s jepičím životem a pár teplých trafik ano. Taková je realita, milí posluchači.
Patrně víte houby, co je realita. Nebo je to snad forma provokativní motivace?
Hodně off-topic, ale nemáte někdo plonkovní knižní jř 2020, stále mi chybí a bojím se, že už ho nikdy neseženu
Já bych přemýšlel o sebevraždě, bez kursbuchu 2020 nemá život skutečně žádný smysl!
Dobrý den pane Švehlíku, 1)Kdy už Správa železnic začne konečně komunikovat se všemi dotčenými stakeholdery, tak jak je to uvedeno v Programu rozvoje rychlých železničních spojení z roku 2017? Bez komunikace a projednání budete narážet na velký odpor. A neříkejte, že jednáte. V naší oblasti (Poříčany – Světlá) Správa železnic vůbec nekomunikuje s dotčenými subjekty a zatím se chová pouze z pozice síly. 2) Proč na studii proveditelnosti pro trasu Praha – Brno – Břeclav neexistuje kritický oponentcký posudek zaměřený zejména na ekonomickou efektivitu projektu.? Nejlépe zahraniční renomovanou společností. 3) Existuje ekonomický model (studie), který vyhodnocuje přínos vysokorychlostních tratí v… Číst vice »
Vítáme v diskusi přátele povodí Vrchlice a máme pro ně špatnou zprávu – mají pech, že se nachází u jednoho ze dvou úseků, na které je tlak z důvodů kapacitních a má smysl je postavit.
Pro Vás jen jedna otázka, kde na to vezmete peníze a kolik to vlastně bude stát?
A potom hlavně z čeho se ten dluh bude splácet, protože provoz na všech tratích je prodělečný.
Takže vlastně 3 otázky, abych byl přesný :))
To se to hoduje šotouši, když nám to ostatní platí.
A nechápu proč mám mínusy, vždyť se jen ptám?
A pokud se nemohu zeptat, tak k čemu je ta diskuse?
Svoboda slova = Vaše otázka. Svoboda slova = mínus za Vaší otázku od těch, kterým se nelíbí. Ptát se ani reagovat tu rozhodně nikdo nikomu nezakazuje, jsme svobodná společnost.
Myslel jsem, že nejsou hloupé otázky, pouze na některé se těžko odpovídá. Takhle nás to alespoň učili ve škole.
A když nevím, tak mlčím a nedávám mínus
Rád bych se pana Švehlíka zeptal, jestli v rámci VRT Drážďany-Praha neuvažuje německá strana navýšení rychlosti v pohraničním úseku z 200 na 250 km/h a zdali ještě platí, že budou z VRT sjezdy do Kralup nad Vltavou a Neratovic a co to teď znamená pro úsek Praha odb. Balabenka-Neratovice trati 070
Prověřovala nebo bude prověřovat SŽ možnosti bezúvraťového napojení Děčína na VRT? Nedávná nehoda v Gotthardském tunelu ukazuje, jak je důležité mít v záloze použitelnou objízdnou trasu, kterou by bylo možné využít při mimořádnosti v Krušnohorském tunelu. Děkuji
Na levobŕežku bude sjezd na Lovosice. Na pravobřežku, v prostoru tzv. Labského kříže, na Litoměřice.
Dobry den, mam dva dotazy: RS3 – Planovana VRT Praha-Plzen-Norimberk byla vyskrtnuta. Norimberk je vyznamnou krizovatkou, rad bych vedel proc a zda se opet tato trat dostane do hry? Zvlaste v souvislosti s tim, ze Nemecko a Francie planuji VRT Pariz – Norimberk a to bud pres Strasbourg nebo pres Manheim. A druhy dotaz ohledne terminalu u Podebrad, Kolina, v miste se krizuji trate do regionu. Pobliz techto mest se nachazi krom Podebrad take Kolin, K.Hora, Caslav a Nymburk, take silnice I/32 a I/38. Spojeni techto mest s Hradcem a Prahou. Zvazuje se zde terminal s prestupni vazbou na trat… Číst vice »
Dobrý den,
rád bych věděl s jakou kvalitou jízdních dob se počítá na plánované nejdůležitější páteřní trati VRT Praha-Brno. Jde o to, jaká bude pravděpodobnost, že se případné zpoždění jednoho vlaku přenese na další spoje. Nezhoršuje kapacitu té tratě a tím i stabilitu jízdních řádů několik stanic VRT v polích nebo periférii měst (Nehvizdy, Jihlava Bosch, Brno Vídeňská)?
Japonsko provozuje vlaky ve 3. rezimech, Kodama (zastavkovy), Hikari (rychly spoj, co stavi jen ve vetsich sidlech), Nozomi (jen velka mesta, express).
Samozrejme, nektere vlaky jedou cast trasy jako express a cast jako zastavkovy a v pomerne dobrych intervalech.
Ty stanice v polich, muzou nektere vlaky projizdet, stejne jako na klasicke trati. Tim nerikam, ze zpozdeni nemohou nastat.
Jen doplním, že ty názvy platí pro spoje na Tokaido a Sanyo Shinkansenu, ostatní tratě mají názvy jiné, a ne všechny mají všechny tři režimy.
Ano… 🙂
Proč žádná VRT není trasována přes některé z Českých letišť?
Potom by byla, zejména regionální letiště více konkurečni vůči těm zahraničním.
Jedna zastávka u letiště se chystá, konkrétně v Brně. Je to součást přestavby uzlu a bude na trase Brno – Přerov. Trochu horší je, že tam mají zastavovat jen osobáky. Rychlíková zastávka na východě města by se hodila i pro dojížďku k průmyslové zóně, místo zajíždění až do centra a autobusem zpět.
Na Pražském letišti se taky chystá zastávka rychlodráhy, jen to bude jezdit 80km/h …
Ptal jste se, proč není VRT trasována přes některé letiště, proto jsem reagoval, že VRT bude mít zastávku u letiště, a to v Brně. Konkrétně tato zastávka bude na hlavní trase Praha – Brno – Ostrava, v úseku Brno – Přerov, kde je plánovaná modernizovaná trať na 200 km/h.
Můžete mi prosím vysvětlit souvislost rychlodráhy v Praze (trochu mimo téma VRT) se zastávkou na VRT u letiště v Brně (na což jste se ptal)? Asi mi tu něco nedochází.
Upřímně neznám na světě moc letišť přes které by vedla VRT.
Napadá mě třeba Frankfurt. Spousta VRT staví jen tam a ne na hlavním nádraží…
Charles de Gaulle – Paříž?
Stavět se chystá i Polsko u Varšavy.
Možná proto, že všem českým regionálním letišti (i Praha je regionální letiště) už dávno ujel vlak. Nejen obrazně, ale i doslova.
Dobrý den, jak to vypadá s trasováním VRT Praha – Drážďany? Jaké šance má varianta „H“ a její modifikace proti variantám SŽ řešených v 5. změně ZÚR ÚK. Jaké přednosti a nedostatky tato varianta „H“ má (viděno očima SŽ)?
Kdy bude mít Olomouc-Brno konečně důstojné vlakové spojení?
A né tu dvouhodinovou hrůzu která je teď? (Je lepší, levnější, rychlejší jet autem než vlakem).
To je možná dobrá otázka, ale na špatnou osobu. Aktuálně to sny o PPP začíná zdržovat MD.
Dobrý den pane Švehlíku, jak to bude se spojením Olomouce a Prahy. Co jsem viděl návrhy tak přes VRT jedině s přestupem v Brně.
To by mě také zajímalo. Já vlastně moc nevím, jestli bude mít nějaký smysl jezdit mezi Prahou a Olomoucí po VRT přes Brno. Je to celkem oklika, bude to vůbec rychlejší? Vlastně i do Ostravy se plánuje jezdit přes Brno. Jaká tam bude časová úspora oproti současnému stavu? Navíc, podle interaktivní mapy SŽ se má trať Pardubice – Uhersko – Choceň – Ústí nad Orlicí modernizovat na 200 km/h a bude se modernizovat a zrychlovat nádraží Česká Třebová a navíc kousek před Prahou (Praha Běchovice – Poříčany) se bude dát jet po VRT. Bude i potom, až se modernizuje a… Číst vice »
Praha-Olomouc jezdí dnes pendolino za 2:14. S VRT Polabí, VRT Východní Čechy, novou tratí v údolí Orlice a zrychlením na 200km/h by to mohlo jít o dost rychleji. Pokud vím, tak VRT Praha-Brno počítá s cestovní dobou 1h. Brno-Olomouc přes VRT Haná bych tipoval do půl hodiny, takže ve výsledku by to mohlo být přes Brno trochu rychlejší (ale ne o moc).
Dobrý den přeji, jak to vypadá s pozemky, které budou pod plánovanými VRT? Má SŽ nějakou předběžnou domluvu s ostatními státními subjekty kvůli možnosti výměny zemědělských pozemků za adekvátní jiný zemědělský pozemek? Většina zemědělců totiž za obhospodařované (vlastněné) pozemky nechce a nepotřebuje peníze, ale spíše adekvátní protihodnotu, jelikož se jedná o jejich živobytí. Klidně to rozdělte na dvě části – malý soukromý zemědělec vs. velké zemědělské společnosti. Je vůbec něco takové v možnostech státem vlastněného půdního fondu? Tímto problémem se ve vlastním zájmu jako organizace vykupující/směňující pozemky začněte seriózně zabývat, jinak si můžete zbytečně zkomplikovat následné diskuze se subjekty závislými… Číst vice »
Dobrý den pane Švehlíku, bude každý rychlovlak do Ostravy zastavovat v terminálu v Nehvizdech a případně v Jihlavě? Mohl by být postaven podobný terminál v Přerově, aby obsloužil i obyvatele ve střední Moravě? Pokud ne, zdá se Vám lokalita Nehvizdy důležitější uzel než Přerov? Děkuji za odpověď.
Každý určitě ne, záleží podle typu spoje, podle rentability by mohl existovat spoj Praha – Ostrava který jede bez zastávky, popřípadě v pravděpodobnějším případě Praha – Brno – Ostrava.
Ano, to budou spoje označované jako „Sprinter“. Ostatní budou logicky mít více zastávek
https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/119292901/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD_1.10.pdf/74af8758-3de9-4c74-85d6-fb4ce417befb
Dobrý den pane Švehlíku, mám na Vás tři dotazy. 1. Kde a případně kolik vznikne řídících center (CDP) řídících celou síť VRTek. 2. Plánujete v delších mezistaničních úsecích zřizovat odbočky pro přejezd z jedné koleje na druhou? Nyní se toto řešení uplatňuje i na většině koridorových tratí a je to rozhodně ku prospěchu věci např. při běžné údržbě či jiných mimořádností. 3. Jak budete řešit kapacitu čistě “VRTkových stanic”. Budou se koleje “půlit” cestovými návěstidly jako to vidíme dnes, či projektujete stanice s více kolejemi. I vzhledem k tomu, že se na vysokorychlostních tratích nebude pohybovat nákladní doprava, by dávalo… Číst vice »
VRT stanice bude stanice se 4 kolejemi, dvě prostřední-hlavní pro průjezd bez nástupišť a dvě boční s nástupišti. Myslím, že se nepočítá, že by se sjely dva vlaky za sebou u jednoho nástupiště, takže cesťáky bych neočekával.
P.S. Nehvizdy mají mít 8 kolejí/4 hrany nástupiště, protože to budou dvě dvojkolejné VRT vedle sebe.
Celá VRT síť bude mít jedno patro v nové budově v Přerově.
Plánuje SŽ nějakou spolupráci s mapovými portály (např. mapy.cz), kde by se taky začaly zobrazovat navržené trasy (s patřičným komentářem)?
Proč se na mapách staveb na webu SŽ (https://mapy.spravazeleznic.cz/) nezobrazují všechny plánované úseky VRT, samozřejmě s komentářem proč třeba není u nich žádný termín a v jaké fázi se projednávání nachází?
Dobrý den, vím, že to není přímá odpověď na váš dotaz, ale minimálně část tras už je zakreslená v OpenStreetMap a tím pádem dostupná například na https://openrailwaymap.org (a teoreticky i v dalších aplikacích/webech využívající OSM jako zdroj). S tím ale SŽ s největší pravděpodobností nemá nic společného.
Tak na openrailmap je navíc trasa VRT na Znojmo a VRT (teda pokut to bude VRT – rychlost nad 200 km/h) z Prahy do Benešova.
Střední úsek Světlá n.S. – Velká Bíteš není nikde, ač ji mají
zpracovanou ve výkresech studií proveditelnosti.
Na sever není nic mezi (místo před) Lovosicemi a Ústím, vím, že se teprve vybírají varianty (ostatně se to píše i v článku), ale i tak by mohlo být na mapě alespoň ty varianty s komentářem.
Světlá – Bíteš nemá schválenou studii proveditelnosti, Brno – Znojmo má, proto tam jedna je a druhá ne. Praha – Benešov nevím, nejsem zdejší a moc mě to upřímně netankuje
Dík za info. Ale i tak by to tam mohlo být.
Mě by zajímal vývoj ve východních Čechách. Tím, že VRT tu nevyšlo kladně ekonomické hodnocení, je u nás zablokována i regionálně důležitá stavba Vysokovské spojky (které předtím ekonomické hodnocení vyšlo, ale pak byla včleněna k VRT). Jaký je a jaký lze očekávat další vývoj situace? A otevřela se případně znovu i otázka toho, kde má být hraniční přechod (jestli by rychlé spojení na Valbřich přecijen nevedlo přes Náchod a Meziměstí ve stopě stávající trati, à la Brno – Přerov)?
Děkuju za tento dotaz!
Zajímalo by mě proč se VRT Východní Čechy, která by přenesla jak nyní přetížený koridor na Pbce, tak i příšerně pomalou, ale přesto využívanou trať na HK, uvažuje s realizací jako poslední VRT.
Dokonce se obávám, že se realizovat nebude nikdy.
Děkuju
Nemělo by tomu směru ulevit primárně přidání koleje (Lysá -) Libice – Hradec (- Choceň)?
A proč se neptat pana Bazgiera?
Bude v budoucnu, kdyby se objevila provozní potřeba, možné zvýšit rychlost v tunelech připravovaných na 200 km/h (např. Krušnohorský nebo Berounský) na 300 km/h? Je tato úprava možná pouze výměnou technologií bez potřeby „kopat“ nový tunel?
Díky.
Bez překopání to nepůjde, pro větší rychlost je nutný větší profil, ale to zase stojí neúměrně větší peníze. Vzhledem k tomu, že tam bude jezdit i nákladní doprava, tak bych řekl, že z dopravního hlediska není zájem na další rozevírání nůžek mezi rychlými a pomalými vlaky.
Pokud neni postaveno tak neuvazujme prekopani, ale u dlouhych tunelu se uvazuje s kombinpovanou prepravou jak osobni vlaky, tak nakladni. To je jeden duvou nizsi rychlosti. Ten druhy je cena, razit vetsi prurez tunelu v teto delce je cenove mnohem nakladnejsi na tuto delku tunelu.
Moje reakce je primárně odpověď na poslední otázku předřečníka.
Ale jinak píšu skoro to samé, ale jinými slovy.
Má plán formu veřejné smlouvy, nebo jiného závazného příslibu proto, aby obce mohly plánovat své návazné akce, dopravci výběr a pořízení vlaků, ŘSD přeložky a mosty? Díky!
Moje vnoučata se snad po VRT svezou ⚠️
Je v plánu stavba RS v úseku Beroun-Ejpovice na 200 km/h a víc? Přeci jen, když vezmu v potaz, že z Prahy povede tunel na 200 km/h, z Bavorska do Plzně povede trať také na 200 km/h, tak mi přijde nerozumné, aby mezi těmito úseky probíhala trať s maximální rychlostí 140 km/h (resp. na většině úseku 125 km/h).
Zníte vskutku rozumně, mein Lieber, gute Frage
Pan Švehlík sice už není ředitelem přípravy, ale stále je jediný, který tomu pořádně rozumí. Proč asi nechodí stav vysvětlovat pan ředitel?
Pan Švehlík sice už není ředitelem přípravy, ale stále je jediný, který tomu pořádně rozumí. Proč asi nechodí stav vysvětlovat pan ředitel?
Ono se to nezda, ale dela oproti minulosti -nula- docela dost. Sice uz je 20 let pozde, ale je mozne, ze alespon pseudo VRT tu nekdy bude.
PseudoVRT bude Brno – Přerov.
Tahle trať nebude VRT, bude to konvenční trať bez přejezdů na 200 km/h (předpokládám, že celá bez propadů).
Moje otázky zní:
Dobrý den, já narazil na Facebooku na skupinu zavilých odpůrců VRT z okolí Roudnice a ti lidé nepůsobili dojmem, že jsou schopni vést diskuzi a tak mě napadá několik otázek k tomuto tématu. Jak Správa železnic řeší zavilý odpor obyvatel, (pokud nastane)? Narazili jste už někdy na odpor tak silný, že jste raději ustoupili? Má Správa železnic možnosti dotčeným obcím a osobám dodatečně kompenzovat újmu, která jim vznikne z provozu VRT a při stavbě samotné? A v případě, že ano, jaké?
Mě by zajímalo, kdy se začne stavět nejdéle připravovaná rychlá trať Brno – Přerov, bez které stávající koncept VRT nemá vůbec smysl.
Nejprve je potřeba zbastlit stávající trať na 200 km/h, aby pak byly vedle sebe dvě tratě koncipované pro rychlé osobní vlaky, bez ohledu na místní obsluhu a náklady. 🙂
…. stále není jasná tzv. vykupní cena… pro majitele dotcenych pozemku a ani zadny termin jednani s nimi🤷🏻♀️
Tak s kým byste taky jednal, když pořád ještě nejsou definitivní trasy… jsou pořád jen v dost „obecné“ rovině.
Nevidí pan Švehlík obrovské plýtvání potenciálem v nepropojení sítě VRT s pražským letištěm? Nezměnilo se v této věci něco, i s ohledem s probíhající studií uzlu Praha?
Pokud se nepletu, tak ona studie se týká pouze Nového Spojení 2 (Metra S), koncepce rozvoje ŽUP už existuje.
Každopádně jedna z variant NS2 zahrnuje od severu napojení nejen na NS (1), ale i na Negraliho viadukt (a tím i na letiště), čímž by vznikla přímá přestupní vazba mezi VRT na hl.n. a letištní linkou na Opeře
Propojení letiště Praha určitě nebude probíhat na rychlostech řádu 200+kmh (na těch několika kilometrech se na takovou rychlost nerozjedete) a počty přepravovaných cestujících též neodpovídají zastavování VRT. Takže ano, pokud by se to vysloveně nabízelo tak snad, ale jinak jako zastávka VRT není letiště perspektivní…
Špatně jsem formuloval otázku – tunel na 200+ je v rámci Prahy samozřejmě nesmyslem.
Měl jsem na mysli to, jestli se počítá s vedením běžných linek vrt přes zastávku letiště tak, aby vlaky vrt dovezly cestující až před letištní terminál, klidně rychlostí 80.
Stávající (navrhovaná) stanice letiště na to zjevně kapacitu mít nebude, navíc je problematické propojení HLN s negrelliho viaduktem – problém, který by se nejjednodušeji řešil posláním vrt pod hlavní nádraží. Poslední zprávy ale ukazují na pokračování konceptu metra S, a proto přicházím s otázkou, jak a zda je tato bezesporu podstatná ‘spolupráce’ dvou druhů dopravy řešena.
Kdy je v plánu nějaké rychlejší spojení na západ, na Norimberk a Mnichov?
„RS3“ na mapě přes Domažlice má být částečně jednokolejné a pomalé (rychlosti i 70-80 u stanic), a to ve stavu PO modernizaci po roce 2030. A jednokolejnost znamená i výluky bez železničního provozu, zabiják osobní dopravy a nakonec i nákladní.
Bude třeba na rok 2050 šance že bude na západ trať v parametrech alespoň koridoru (2 koleje a 160), nebo na západ prostě nebudeme mít moderní dráhu nikdy?
Nikdo to oficiálně nepřizna, ale všichni se boji, aby se neohrozil projekt Domažlice popr. aby Němce nevydesilo, ze chceme krom Drážďan ještě jednu novostavbu, tentokrat už doopravdy na Zapad. Což i celkem chápu, takže otázky na téma “skutečné RS3” bych nechal na někdy za 10 let.
Akorát teda tu územní rezervu nebo i další postup Beroun – Plzeň popr. včetně řešení tunelu do Berouna na 230-250 km/h by ted brát vážně mohli, to zas jo.
A co za 10 let na Domažlice budem řešit ? Na draze opravenou trať nikdo dalších 30 let nesáhne, draze udělaný blbý a pomalý Staňkov bude mít „udržitelnost“ tak do roku 2060, ne?
Jak to vysvětlíme další generaci že jsme modernizaci železnice na západ tak podělali , že je dálnice stále o parník rychlejší?
Na tohle jako budeme hrdí?
To ne, ale už nebude hrozit, ze diskuze o novostavbě směr D5/A6 bude použita jako záminka k dalším odkladům nebo odpiskani Domažlic.
Chtělo by to dělat něco s tím schvalováním příspěvků, obzvláště když si to tady člověk koupí. Čekat někdy x hodin než se vůbec objeví příspěvek a dalších x hodin než na někoho reaguji je dost otravné.
Já třeba asi vůbec nečekám. Napíšu, a za chvilku je to tam, zkus po napsání ctrl+shift+F5, jestli se ta stránka někam necashuje
Nejlépe bych vám poslal fotku jak je u něj anglicky napsáno „čeká na schválení“ a jak obnovíte stránku příspěvek zmizí. Může zkoušet jiný prohlížeč, jiný počítač, data, nebo se připojit z jiného státu, ale přispět nikdy až do ručního schválení správcem neuvidíte (ani vy sám, prostě zmizí).
Tohle se mi děje často. Bylo mi řečeno, že to je proto, protože byl můj příspěvek poslán z nové IP adresy, kterou systém nezná a že to musí být povoleno manuálně. (Žiju v zahraničí a hodně cestuju.) Každopádně příspěvek se vždy do pár hodin objeví… Druhá možnost je, že třeba sdílíte IP adresu s někým, kdo tu už dostal ban (to je ale jen moje nepotvrzená doměnka)
Jasně, ale IP by dávala smysl, kdybych nepsal teď z dat a doma z pevného připojení. Jako jasně za pár hodin se objeví, ale když někomu „živě“ odpovídáte tak to je sakra dlouhý čas.
Zkuste použít slovenskou obdobu Občanského fora
Plánuje se ve Svinově další nástupiště? Už nyní jsou ve špičce 2.-4. využity na maximum a někdy obvykle zpožděné vlaky čekají před vjezdem na volnou kokej a VRT nepřímo přidá další vlaky, které se zde už nevejdou.
Možná bych to i zobecnil na celý uzel Ostrava; v rámci přestavby uzlu se, tuším, pro VRT má udělat jen příprava; jaký projekt na straně VRT na projekt přestavby uzlu tedy navazuje?
To maximum mimo jiné znamená, že zpravidla 2/8J zabírá téměř celou hodinu odstavená souprava. Takže místo přidávání by to spíš chtělo usměrnit objednatele, ať poněkud upraví požadavky. I když čekání bude předpokládám spíš kvůli jen dvěma hranám v lichých a v některých případech nejspíš vychází líp ho pozdržet, než posílat do sudých.
Aktuálně obsazené všechny koleje včetně půlených a 1007 stojí u vjezdu od Polanky. Jinak před hodinou vjezdy na sudou, všechno jen zpoždění na vjezdu – souprava na 347 +5, 1642 +3 , 1118 +3, 844 +5, 131 +4. S VRT bez přidání koleji do Svinova bude jen hůř. A ta stojící souprava na vlak za hodinu vlastně tolik nevadí, protože se přestaví na jih a na severu na stejnou kolej jezdí rychlíky nebo sp na Opavu.
Jak to vypadá s uzlem Brno? SŽ by stále chtěla spojku mimo hlavní nádraží okolo D1, město se staví na odpor. Kdo ustoupí?
No to se až tak moc nedivím, když pořád není jasné kde hlavák Brno bude, a pokud bude vjezd do Brna vysloveně z východu (zhruba podél té D1) tak to zatáhnout pod Petrov bude „maličkost“… pár kilometrů tunelu…
V odsunuté verzi se to přecejen dá připojit snadněji.
Tak to už je jasné, ne? MD odsouhlasilo polohu u řeky(?)
Nova zastavka na Videnske je v uzemnim planu, pokud vim.
Ano, ale pouze jako zastávka pro osobáky linek S4, S41. Související infrastruktura terminálu a jeho napojení na okolní komunikace, včetně prodloužení tramvajové tratě ze současné smyčky Ústřední hřbitov smyčka do terminálu, to všechno zatím v územním plánu chybí (ve stávajícím i připravovaném).
Ono primárně nejde o tu zastávku, ta se městu líbí, ale chce, aby všechny vlaky i sprintery zajížděli na nové hlavní nádraží, což za mě dává smysl, pže tam budou všechny přípoje, ne na periferii, kde je hlavním dopravním prostředkem auto