- Voda •
- Město •
- Cestovní ruch •
- Zprávy
Jak se dostane 50 tisíc lidí do zoo? Zborcení lávky odřízlo přístaviště parníků
Linka pražské paroplavby do zoo. Autor: Pražská paroplavební společnost.
Pád Trojské lávky může mít kromě jiných důsledků i neblahý vliv na dopravu lidí do pražské zoologické zahrady. Od trojského
Kdyby v Podbabě existoval „nízký“ most přes Vltavou s tramvajovou tratí na Trojský břeh, jak s ním počítal „Směrný plán Prahy“ už v 50. letech minulého století, žádné podobné problémy by nenastaly …
Zatimní most by tam byl zajímavou alternativou. Jsem zvědav, zda by by zatimní tak jako ŽM-16 opodál (bývalý rámusák) trvalým provizoriem
Pontonový most by byl jako provizorium jednodušší než „rámusák“, ale „přívoz na laně“ by byl jistě zajímavější: pokud vím, spolehlivě funguje (dokonce v podobě prámu schopného převážet i malé osobní automobily) například na Labi v Dolním Žlebu (a i tam je proud docela silný) – a není něco takového například i v případě přívozu mezi Klecany a Roztokami u Prahy?
Pokud by tam byl pontonový most nebo přívoz „na laně“, jak si páni radní představují, že by po Vltavě jezdily ostatní lodě?
Tam žádné lodě nejezdí, ty mají kousek vedle plavební kanál.
Tam žádné lodě neplují, je to pod jezem v peřejích. Jediné, co tam může reálně plout je sem tam nějaká kanoe, raft či kajak. Lodě pak plují plavební komorou a ta se spojuje se zbytkem řeky až 2km pod bývalou lávkou.
Už při lehce nadprůměrném průtoku je tam docela silný proud, při vyšších stavech to je spíš peřej. Ten plavební kanál mezi Císařským ostrovem a Stromovkou, který vede od Trojského jezu k plavebním komorám v Podbabě, tam nestojí pro nic za nic :-))). Spád jezu v Troji je sotva poloviční než je spád plavební komory, tzn. ten zbytek spádu je právě v tom rychlém úseku volně proudící Vltavy pod jezem a kolem zámku. Takhle téct Vltavu jinde v Praze neuvidíte.