Dopravci Železnice Zprávy

Jak se cestovalo před 30 lety? Příplatek na rychlík, senioři bez slev a maximum 120 km/h

Retrovlak Českých drah Ostravan. Foto: ČD
Retrovlak Českých drah Ostravan. Foto: ČD

S blížícím se kulatým výročím Sametové revoluce začíná přibývat i srovnání života „před a po“. Pokud jde o železnici, dalo by se s nadsázkou říci, že o dnešním vlakovém socialismu se předlistopadovým komunistům ani nesnilo. A to především pokud jde o cenové srovnání. Přes řadu dobrých důvodů ke stížnostem se dá říci, že česká železnice udělala za posledních třicet let výrazný kvalitativní pokrok. 

Ceny před rokem 1989 byly sice na první pohled lidové, u dálkových relací je ale výrazně navyšoval příplatek za rychlík. Ten činil pro 2. třídu 16 korun, pro 1. třídu 24 korun. To u vzdáleností 100 až 120 kilometrů znamenalo navýšení ceny pro 2. třídu o sto procent. „Proto se i na velké vzdálenosti jezdilo osobními vlaky,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Ve srovnání s průměrným platem i důchodem vychází dnešní cestování rychlíky a expresy levněji. A u některých skupin cestujících díky slevám 75 procent zásadně.

Když se podíváme například na relaci Praha – České Budějovice, stojí dnes jízdenka pro plně platícího 169 korun. Za průměrný plat 34105 korun si může cestující takových jízdenek dopřát 201. Jde o ilustraci, protože plat je hrubý.

V roce 1989 byl průměrný hrubý plat 3170 korun. Do toho se vešlo 77 jízdenek České Budějovice – Praha, cena za jízdenku činila 41 korun. Srovnání nevychází lépe, ani když člověk využil osobák za 25 korun (ten dnes v celé trase neexistuje). Takových jízdenek si mohl dovolit 127.

Výrazně lépe jsou na tom dnes senioři. V dobách Československé socialistické republiky se netěšili žádným slevám, těch se v různém rozsahu dočkali až po roce 1989. Slevy byly hlavně pro pracující a studující, například v podobě traťových dělnických jízdenek. Nešlo ale o žádné plošné slevy, které by se týkaly například víkendových cest studentů.

Průměrný důchod byl tehdy zhruba 1600 korun. Cest rychlíkem Praha – České Budějovice (41 Kčs) se do něj vešlo 39. Dnes je cena díky státním slevám prakticky stejná (42 Kč), průměrný důchod je ale 13408 korun. Penzista si tak za něj může dopřát cestu mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí 320krát. Oproti socialismu by na tom byl lépe, i kdyby dnes platil plnou cenu (získal by 79 jízdenek).

Železnice před rokem 1989 přepravovala děti zdarma jen do pěti let, dnes do šesti let. Sleva 50 procent pro děti byla pouze do deseti let, dnes platí sleva 75 procent pro mládež a pro 2. třídu bez podmínek do 18 let.

A ačkoliv má dnešní česká železnice tisíc a jednu mouchu, je nepochybné, že za posledních 30 let prodělala velký posun k lepšímu. Jen namátkou: na zmíněné relaci Praha – České Budějovice jezdily přímo v pracovní dny pouze čtyři rychlíky každým směrem. Dnes je to včetně expresů a jen přes Tábor 22 párů. Cesta trvala tři hodiny, dnes expresem dvě hodiny, rychlíkem 2,5 hodiny.

Na předlistopadovou dobu zavzpomínal v nedávném rozhovoru pro deník Zdopravy.cz i šéf Jídelních a lůžkových vozů Bohumír Bárta.

Ceník z roku 1989.
Ceník z roku 1989.

Fakta roku 1989 (s přispěním mluvčího ČD Petra Šťáhlavského)

Vlaky

– jezdilo mnohem méně rychlíků, např. Praha – České Budějovice jely přímo v pracovní dny 4 rychlíky denně každým směrem, Praha – Brno cca 13 párů vlaků (přes H. Brod i Č. Třebovou, nezapočítány letní sezónní vlaky k Černému moři apod.), Praha – Ostrava jelo cca 8 párů vlaků v pracovní dny…
– jezdilo mnohem více sezónních a posilových vlaků, např. v pátek nebo v neděli jely na většině tratí dodatečné posilové rychlíky, jezdilo množství posilových rekreačních rychlíků např. k Černému moři, k Baltickému moři do NDR, do Maďarska (Balaton);
– jezdily dálkové osobní vlaky, které byly hojně využívané i na vzdálenosti přes 100 km (při cestě rychlíkem byla na takovou vzdálenost cena 2x vyšší), jezdily třeba osobní vlaky Jihlava – Praha, Domažlice – Praha, České Budějovice – Praha a nebo dokonce Praha – Bohumín, takový osobní vlak odjel z Prahy ve 12:00 a do Bohumína přijel ve 21:41 hod.
– naopak jezdily rychlíky i v relacích, kde dnes jezdí i omezený počet osobních vaků např. z Prahy do severních a západních Čech přes Kladno a Žatec nebo přes Louny, z Prahy do Jeseníku přes Hradec Králové…

Cestovní časy a rychlosti

– nejvyšší rychlost byla 120 km/h (kromě pár kilometrů na jižní Moravě, kde se testovala rychlost 140 km/h), maximální „stodvacítka“ byla možná jen zhruba na pěti procentech sítě;
– cestovní rychlost rychlíků a expresů byla nízká, nejrychlejší byla Slovenská strela, Praha – Bratislava za 4 h 53 min s cestovní rychlostí cca 81,5 km/h;
– legendární Ostravan z Prahy do Ostravy hl.n. za 4 h 36 min, cestovní rychlost skoro 78 km/h (do Bohumína to bylo cca 75 km/h), toto byly jedny z nejrychlejších vlaků v ČSSR, jinde byly cestovní rychlosti kolem 50 až 60 km/h, např. Praha – České Budějovice se jezdilo za cca 2 h 50 minut a cestovní rychlost byla 60 km/h a to patřila tato trať určitě k těm rychlejším.
– pár příkladů jízdních dob:
– Praha – České Budějovice cca 2 h 50 min.
– Praha – Plzeň cca 1 h 45 min až 2 hod.
– Praha – Cheb cca 3 a 3/4 hodiny
– Praha – Ostrava cca 4,5 až 5,5 hodiny
– Praha – Brno cca 3,5 hodiny
– Praha – Hradec Králové cca 2 h 5 min.
– Ústí nad Labem – Cheb cca 3 a 3/4 hod.
– a pár příkladů do zahraničí:
– Praha – Vídeň (Vindobona) cca 5 a 3/4 hod.
– Praha – Budapešť (Hungaria) cca 8,5 hod.
– Praha – Berlín (Hungaria) cca 6,5 hod.

Vozidla

Do roku 1989 neměly ČSD žádné klimatizované vozy

261
Diskuze

avatar
47 Komentáře
214 Reakce na komentáře
109 Sledující tohoto příspěvku
 
Nejvíce hodnocený komentář
Nejžhavější komentáře
109 Autoři komentářů
Sinep AnigavBivojBoHsúdružka KolesárováJan Matoušek Čerství autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
súdružka Kolesárová
Host
súdružka Kolesárová

Hezky clanek, ale stejne tu dobu bude rada lidi prechvalovat, protoze byli tehdy mladi. Ted jsou starsi, tak zase na vse nadavaji. Je to trochu prirozene, clovek, kdyz ma dost sil, tak mu nevadi se tisnit v 8 lidech v kozence, 40 stupnich a vedle sedicim chlapem, ktery snidal jen cesnek a pivo. Doba pokrocila, nebudeme se ale budeme placat po ramenou, jak se to tady za 30 let zlepsilo, protoze to je snad samozrejme (kdyz neni valka, je prirozene veci zlepsovat). Asi kazdy tusi, ze se spousta veci v doprave dala a mela udelat lepe. Socialismus se obtisknul do… Číst vice »

Jan Matoušek
Host
Jan Matoušek

Je tam nějak opomíjeno spojení Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec / Tanvald. Proč asi?

BoH
Host
BoH

Ono celkově se píše jen o Praha – někam, jelikož Praha leží na téměř všech koridorech a s výjimkou koridorů se situace téměř nikde nezlepšila. Například jízda Ostrava – Brno či Olomouc – Brno je prostě jedna velká ostuda. A samozřejmě na sever Čech to stejné…

Přemek
Host
Přemek

No, jen drobný přípodotek, že před rokem 1989 se mnoho důchodců na cesty nevydávalo, protože buď pracovali na svém nebo i v důchodu ve fabrice. Takových bylo nepočítaně, mohu dokumentovat zkušeností vlastní rodiny a rodin příbuzenstva a známých. Také rychlíkům se tolik lidí nevyhýbalo, protože ona ta cesta v Béčku již tehdy nebyla žádný velký med, tak proč ji strávit dlouho nepohodlně, ale mladé zadky se zády nebolely a vůbec lidé nebyli tak zhýčkaní…

Zdeněk
Host
Zdeněk

A jaká úžasná individua tehdy vlaky cestovala! Třeba takový rychlík Praha-Medzilaborce byl často jen pro otrlé! Vyznačoval se záchody podělanými už ve výchozí stanici, zato vyzdobenými nápisy jako OSTRAVA ZA 150 – pro později narozené uvádím, že to tehdy nějaký voják základní služby pocítil potřebu sdělit světu, za kolik dní to má do civilu…. Santusáci, somráci a otrapové všech denominací nejenže cestovali vlaky v míře dnes nevídané, ale tvořili i podstatnou část návštěvníků nádražních restaurací a kiosků. I v dopoledních hodinách byla část takových hostů už na šrot….Občas se daly zažít i docela humorné momenty. Např, při předlouhém čekání v… Číst vice »

Lovosičan
Host
Lovosičan

Také se výrazně zlepšilo chování vlakového personálu, i když na některých lokálkách je stále co dohánět. Například na linkách U6 a U11 se někteří průvodčí stále domnívají, že jim vlak/autobus patří.

Boris Poláček
Host
Boris Poláček

Pamatuju si vlaky Praha – Ostrava v 90.letech až tak do roku 2000, kdy se začaly opravovat koridory, běžně jezdily 6 hodin (takže s průměrnou rychlostí 60 km/h. Takže oproti minulému režimu žádná kvalitativní změna…

bohyn
Host
bohyn

Vy v tom článku snad vidíte srovnání roků 1989/1990, nebo snad dnes jezdíte do Ostravy taky 6 hodin?

Marian Kechlibar
Host
Marian Kechlibar

V letech 1996-2000 jsem jezdil Praha-Ostrava dost často (tak 30x do roka) a pět hodin jsme překročili občas, šest skoro nikdy. Ony ty jízdní doby byly trochu vyvatované.

Vin
Host
Vin

Ta rychlost 120, resp. 140km/hod. ale byla vždy jen traťová … před stanici se muselo brzdit na 100 km/hod. … (rychlostník na 100 byl před 1. výměnou ….).

Hrackalw
Host
Hrackalw

Ano do každé stanice se brzdilo a těch 140 bylo minimálně. Rychlíky kolem čtrnácti patnácti vozu takže když jsi chtěl třeba krátit zpoždění prostě jsi musel umět jezdit jak se říká mít to v ruce 😀. Tenkrát ještě byli na rychlíky potřeba opravdoví strojvedouci. Proto se na osobní vozbu vybíralo a instruktor musel strojvedoucího schválit. Ale ne kvůli politické příslušnosti i když i takové případy byly ale převážně kvůli tomu jak jsi to uměl.

Robert Šalda
Host
Robert Šalda

Jediná stanice, která se projížděla 120 byla Velim a pak snad ještě jedna, ale tu už si nepamatuji.

Honza P.
Host
Honza P.

Na 120 bylo jedno zhlaví v Záboří a jedno zhlaví v Řečanech. Nevím, jestli někdo tuší, proč to tak bylo. Ale na 100 se muselo brzdit všude kromě Velimi.

Radovan Komínek
Host
Radovan Komínek

Na 120 km/hod ze 100 km/hod se rychlost zvyšovala, pokud došlo ke svaření stykovaných výhybek.

bohyn
Host
bohyn

A takové přepřahání v Benešově na trati Praha – Budějovice (a i jinde) byla také dobrá brzda.

Ludvík
Host
Ludvík

Za 30 let se na dráze velmi mnoho zlepšilo, někde i něco zhoršilo. O tom jistě lze sáhodlouze diskutovat. Avšak připomenul bych jednu věc. Tehdejší železnice existovala primárně pro nákladní dopravu. Že se ledaskde dalo dojet vlakem a osobní doprava měla co do počtu cestujících slušné výkony, bylo spíše jakýmsi bonusem. Železničáři byli hrdinní budovatelé socialismu ne proto, že vozili lidi, ale proto, že vozili uhlí a další náklad. Rychlost nebyla prioritou, hlavně aby infrastruktura unesla těžké náklady. Priorita se změnila a pro nákladní vlaky často není na koridorech místo. Zato osobní doprava hodně pokročila.

Lektor
Host
Lektor

Tak mačkání v kupé v osmi lidech a nelze otevřít okno protože sousedovi fouká na hlavu se snad už nevrátí.

Karel
Host
Karel

Takže dnes si okno neotevřete už vůbec a cestujete ve společném dobytčáku s 80 lidmi. A když vám bude foukat na hlavu zatuchlý studený vzduch z klimatizace, neuděláte s tím taky nic.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Hmm, nezrušíme plynovody a nezačneme zase zpátky topit uhlím? Aby měla železnice co vozit.
A težké nákladní vlaky? Kde bylo tehdy možné vozit vagony ložené na 22,5 tuny na nápravu?

Hrackalw
Host
Hrackalw

Pane Kocourek ale to jestli je nákladní vlak těžký nebo není se neměří podle nápravového tlaku na nápravu ale podle celkové hmotnosti celého vlaku.

Leinad
Host
Leinad

Pane Hracklaw, takže dostatečně dlouhá souprava 810 by taky byla „těžká“ a našel byste trať, kam by nemohla kvůli hmotnosti? (Že se při kilometru šukafonů dostáváme nad délku staničních kolejí a nedá se křižovat zanedbáme)

Hrackalw
Host
Hrackalw

Pane Leinade takže když potahnete dva ctyřose plné uhlaky potahnete těžký nákladní vlak ? Mohu se zeptat vy máte z nákladními vlaky nějaké zkušenosti ?

Jirka
Host
Jirka

Leinade, i půlkilometrová souprava šukafonů je pořád lehká (něco přes 700 t). Ale provoz těžkých vlaků, i když mají třeba jen 20 t/n, např. limituje převýšení v oblouku (jinak by těžké, a tudíž pomalé, vlaky nadměrně ojížděly vnitřní kolejnici) a tím limitují rychlost tratě. Současně pro ně třeba nejsou problém pomalé výhybky, ale pro rychlé vlaky ano. Nepotřebují tak úzkostně udržovanou geometrickou polohu koleje (zato ji ničí víc než lehké osobní). To jsou jen některé příklady, kdy provoz těžkých vlaků, který tu za socialismu prostě byl, limituje rychlost tratí. Tzn. ne že by těžké vlaky někam „nemohly“, ale fungovat na… Číst vice »

Karel
Host
Karel

Luxusní pohodlné koženkové sedačky, na které se člověk pohodlně vešel a měl kam dát i nohy a ramena, kupátka i ve druhé třídě, otevírací okna… taková úroveň už se hned tak nevrátí, dnes tu máme nevětratelné velkoprostorové dobytčáky bez oken a s antianatomickými sedačkami potaženými vyšeptalou hadrovinou…

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Kupé mizí především proto že se někteří často zamykali a zabrali si ho sami pro sebe. Poděkujte jim. No a otevřené okno prři > 100 km/h je fakt super.

Radek Janata
Host
Radek Janata

Ne, tohle je dopravci jedno, protože když to cestujcím vadí, dovnitř se dostanou.

Hlavní nevýhoda kupé je to, že vůz s kupé má typicky 66 míst, zatímco velkoprostor typicky 88. Za vzniklý rozdíl v nákladech není cestující ochoten si připlatit.

Karel
Host
Karel

Bývaly doby, kdy i vozy s kupé měly 88 míst k sezení.

bohyn
Host
bohyn

Že si lidé nejsou ochotni připlatit za pohodlí, to vyzkoumali ruští vědci?

bohyn
Host
bohyn

Vídám jen zamknuté stewardy a průvodčí v jedničce

Petr
Host
Petr

Jel jste někdy v poslední době vlakem, jiným, než osobním ? Troufám si říct, že kupé tvoří v dálkových vlacích 90 procent kapacity, ne-li víc….Velkoprostorové vozy jezdí například na koridoru na Ostravu 1, max 2 z celé soupravy…A jsou vždycky nejvíc zaplněné, tzn nejvíc žádané cestujícími, takže ten, kdo preferuje kupé, dnes opravdu absolutně znevýhodněn není…A co bylo pohodlného na osmimístných béčkách nebo nedejbože na Baikách, které se ČSD odvažovaly nasazovat i na rychlíky se zlodějským příplatkem, oproti dnešním Bmz, je mi taky naprostou záhadou…

bohyn
Host
bohyn

Tak zrovna na Ostravu převládá dobytčák a jednička tam snad ani kupé nemá.

Bergham
Host
Bergham

Zase někdo rozumuje. Velkoprostory jsou ve vlacích na Ostravu dva. Zbytek kupé.

Bergham
Host
Bergham

Přesně tak. Velkoprostory jsou nejžádanějšími vozy. Sám jezdím Praha-Ostrava cca 20x ročně a velkoprostor je vždy pryč jako první.
Ostatně chápu, že za komára, když vlaky byly poloprázdné kupé sám pro sebe bylo asi fajn. Ale dnes se tam mačkat s dalšími šesti lidmi, to je hnus.

Lubir
Host
Lubir

Pročítám tuto diskusi, ale nikde nevidím zmínky o tom kolik že se Os/R vlaků motalo mezi všemi různými náklady od Mn až po Pn/Nex, které byly většinou upřednostněny Nex oproti Os/R a opačně a tyto se pochopitelně navzájem brzdily. Dříve se celkem pohodlně dostal za nějakých sice 5-6 hod z Lb přímým vlakem do Brna/Bratislavy – tuším Pá a dnes abych min. dvakrát přestupoval. A zázemí Student Agency v Pa ani nemluvím – Leo Expres žádné – někde ve městě prý mají jakopusí budlinu na náměstí.

JiP
Host
JiP

Jeste bych primel legendarni rychlik Dukla z Moskvy, ktery take prezil hluboko do 90 let. Moc dobre si pamatuji, ze na pragotronu nebylo vyjimkou zpozdeni 480 min a vice. Dokonce jsem rychlik videl jet do Prahy za tmy vecer a to tam mel dorazit rano. Obvykle to byla nejaka akce na hranicich a pak misto obvyklych 12-16 vozu prijelo treba i 8, jednou 6…..

Hrackalw
Host
Hrackalw

Já pamatuji také podobný rychlík tuším se jmenoval Vltava. Jen jeden hytlak jinak samé ruské škatule. Vozili jsme ho do Holešovic se slovenskou Bobinou no i kvůli té Bobine ale hlavně brzdění to byla dost dobrodružná cesta. Kdo někdy ty ruské vozy vozíl ví o čem je řeč 😀.

Travegoist
Host
Travegoist

Vltava nikdy v Holešovicích nekončila a už vůbec na ní nejezdily ruské „škatule“.

Hrackalw
Host
Hrackalw

Tak jsem zapomněl jméno je to už dost roku 😀.

Hrackalw
Host
Hrackalw

Možná ani žádné neměl jen číslo.

Honza D.
Host
Honza D.

Pamatuji rychlík Milovice – Moskva, neuváděný v jizdním řádu. Viděl jsem jej v Pardubicích a na pragotronu bylo „vlak není určen pro občany ČSSR“. Jeden z vagonů měl zamřížovananá okna a vypadal jako vězení na kolečkách. Jestli byl určen pro převoz vězňů do své domoviny nebo to byl jen služební vůz s vyšší odolností proti přepadnutí nevím, jen jsem byl v tu chvíli na perónu a koukal jsem na to jako by přijel z jiné planety.

Hrackalw
Host
Hrackalw

Ano to byl vlak určený pro vojáky a Ruské civilisty žijící v Milovicích tam byla největší posádka u nás. Ten stejně jako ta Dukla jezdíl velice často zpožděný. A bylo zajímavé sledovat při nastupování v nácestných stanicích třeba v Chocni co vše si od nás domů vozí 😀.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Na pragotronu v Pardubicích jsem u tohoto vlaku pokaždé viděl nápis NENASTUPOVAT. Ale v začátcích provozování tohoto vlaku bylo zajímavé sledovat, jak při pobytu ve stanicích z vlaku vybíhali lidé v pyžamech na perón – muži i ženy, aby si koupili pivko nebo něco jiného, k úžasu a obveselení staničního personálu i tuzemských cestujících. Později jim zřejmě někdo tyhle exhibice zakázal. 🙂

Bivoj
Host
Bivoj

a na pragotronech byly ty nápisy Milovice . Moskva psány azbukou.

Robert Šalda
Host
Robert Šalda

Já si na Vltavu v Holešovicích vzpomínám, někdy v roce 1988 nebo 1989. Jestli to byly stodoly nebo klasické RIC co měly ČSD si jist nejsem. Rychlík do MIlovic byl větví expresu Slovakia Moskva – Bratislava. V Žilině nebo Púchově se to dělilo. V Lysé jsem to vídával a většinou to jezdilo včas. Okolo poledne to přijelo do Lysé a okolo sedmé večer to jelo zpět. Asi se dost dbalo na to aby to jezdilo včas. Slyšel jsem, že jednou se mezi Miovicemi a Lysou porouchala nějaká lokomotiva a nějaký drážní potentát ji chtěl nechat vykolejit, aby vlak do Moskvy… Číst vice »

Hrackalw
Host
Hrackalw

Tak to jsem rád že ten Němec u mě zas tak moc ještě neřádí díky za potvrzení 😀. Byly to samé stodoly. Byl to hodně těžký vlak a jen Bobina. A hodně špatně se s tím brzdilo. Ty stodoly měly vyčerpatelnou brzdu matrosov a nekovové špalky. No musel být úplně jiný styl jízdy. To se s tím co jezdí dnes vůbec nedá srovnat.

Hrackalw
Host
Hrackalw

A ten Milovičák občas jezdíval i dost zpožděný to se pak v Č.Trebove střídali strojvedoucí.

Sinep Anigav
Host
Sinep Anigav

Robert Šalda: zkusím doplnit vzpomínku na milovický vlak: osamostatněný od Slovakie to byl ( ?Ex?R? ) 522 resp.523 řečený „Okupant“ <– samozřejmě jen ústně! ale slyšel jsem i jadrnější názvy 😉 . (Další vlaky v této relaci přes Púchov byly 524/525 Bečva a 526/527 Laborec). Přijde mi, že Okupant jezdíval zkraje 80.let poměrně včas – navečer při návratech do Prahy Detvanem (Ex540) šlo dost přesně si ohlídat míjení Detvanu s 523 (matně vzpomínám, že u Chocně ??)

Mates
Host
Mates

Vltava se tahala z ONJ a jezdili na ní už nové vozy, většinou 5ks. Občas (třeba silvestr) tam staré vozy dávali, ale pak měla souprava i 15 vozů a dokonce jeden rok toho bylo tolik, že se musel udělat násled.
Jsem rád, že už tyto staré vozy sem nejezdí, byl tam vždy smrad z uhlí. Jinak Vltava, to bylo zážitků 😁

Hrackalw
Host
Hrackalw

My ji vozili kolem toho roku 88 89 jak psal pan Šalda. Jela do Holešovic a pak odtud i odjížděla. No ale zážitky to opravdu byly 😀.

Obtloustlý Travolta
Host
Obtloustlý Travolta

Tak doba byla tak hrůzyplná, že ani nevím, jak jsme v ní mohli žít.

J.L.
Host
J.L.

Článek mi vybavil nostalgické vzpomínky, když jsem v letech 1965-67 jako student jezdil 1-2x měsíčně z Domažlic do Poděbrad za poloviční jízdné 28,70 Kčs. Abych se dostal v neděli krátce před půlnocí na kolej, opouštěl jsem domov cca v 16:10h. Trvalo to tedy téměř 8 hodin ve skladbě Os – R – Tram – bus. Když měl autobus zpoždění, musel jsem se na koleji prokazovat jízdenkami, abych směl dovnitř.

Petr
Host
Petr

To jako za toho bordelu nepouštěli na kolej po půlnoci ? 😀 Dělali ze studentů vězně nebo co ? 😀

J.L.
Host
J.L.

Nevím, který bordel máte na mysli, nicméně ti, kteří přišli po půlnoci byli „zaznamenáni“ a museli vše vysvětlovat před jakousi studijní komisí, které šéfoval předseda výboru KSČ.

J.L.
Host
J.L.

Omlouvám se, četl jsem „do toho bordelu“

Petr
Host
Petr

Ještě, že jsem byl politicky nespolehlivý a tím pádem, jsem mohl jen na učňák bez maturity. I kluci co bydleli na intru s tímhle problém neměli, přeci jen to nebyla basa, na kterou jsme koukali z okna učeben. No a pak už jsem byl rád, že jsem se utrhl z práce na docházku na nástavbu, a to samé na dálkovce na VŠ, kde jsem tedy spíš u obojího, než pobyt na nějakém intru, nebo koleji, zažil jízdu nocí do školy, nebo ze školy.:-)))

Karel
Host
Karel

Naprosto tendenční článek o tom jak před 30 lety to stálo slušně za nic. Takže dnes senior v podstatě může jezdit vlakem sem a tam, ale už nemá na bydlení.

Původní Pražák
Host
Původní Pražák

Nechtěl byste se laskavě vrátit někam na novinky, jestli nemáte, čím byste prispel k tématu? Tohle jsou stránky specializované na dopravu, což vám asi uteklo. Bydlení a svoji frustraci můžete resit na spoustě jiných stránek.

Karel
Host
Karel

Vše souvisí se vším a ať ti neprdne žilka, nebudeš mít na lékařskou péči.

K.S.
Host
K.S.

Sbalte se s tím a jděte to psat někam na Novinky, tedy na to opravdu nikdo není zvědavý. S dopravou to má pramálo společného.

Lolookie
Host
Lolookie

Tohle je expertní web zaměřený na dopravu. Pokud se v daném tématu neorientujete, tak nemáte čím přispět k diskuzi, tudíž vypadněte.

K.S.
Host
K.S.

*Publicistický

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

A jak prosím souvisí vaše stížnost s obsahem článku? Co konkrétně v tom článku není pravda, soudruhu?

HonzaX
Host
HonzaX

To máte pravdu, ale přepočítávat plat/důchod na počet jízdenek je tendenční. Spíš bych přepočítal to, co po zaplacení bydlení a jiných poplatků na cestovné zbyde. Prostě, statistika vždy byla a je jen podvod.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Přesně! A proto by se měla zakázat vyučovat na technických školách. Chyby a tolerance při výrobě neexistují.
A protože všecko souvisí se vším, tak Klaus může za to, že si dělníci v Gottwaldově za Husáka koupit do osobního vlastnictví nemohli a tak museli platit nájem. (Tady vidíte, že argumenet „všecko souvisí se vším“ je totální kravina.)

Leinad
Host
Leinad

Srovnává se cena jízdenek, ne životní náklady.
Ostatně co to jsou „bydlení a jiné poplatky“? Průměrná rozloha bytu vzrostla, palandy už nejsou. Započítat do poplatků cenu telefonu, internetu(včetně toho že nebyl),…
Článek který by porovnal komplet životní naklady (jízdenky by byla malichernost) můžeš.

dada
Host
dada

jak souvisi bydleni s dopravou?

Hrackalw
Host
Hrackalw

Jo jo jak dnes občas slýcham. Kde jsou ty časy kdy to na dráze stálo za h….o 😀.

Karel
Host
Karel

Průměrný důchod byl 1600 Kč a cena bytu 3+1 v Praze byla 550 Kč i s elektřinou, vodou a topením. Dnes důchod 16000 a ceny bydlení v podnájmu Praze za 2+1 20 000 Kč.

K.S.
Host
K.S.

Musíte do toho ale započítat další věci, jako podudržovanost bytového fondu, což mnohdy není u starších budov, tedy asi ne v centru Prahy, dohnáno. T. stejné u infrastruktury, podnákladové ceny vody a elektřiny…

Rtep
Host
Rtep

Cena bydlení v nájmu třeba u nás na Šumavě tak do 4000 Kč.

malý bobeš
Host
malý bobeš

Tak pokud bydlí důchodce v Praze v podnájmu, měl by se nad sebou především zamyslet… (je-li toho schopen)

Karel
Host
Karel

A proč, pokud se tam narodil bydlí tam celý život a dům vrátili v restituci.

noerf
Host
noerf

Karel: V tom případě není nájemce.
Druhá věc je, co důchodci chtějí. Zda-li z důchodu zaplatit bydlení a jídlo a nic ostatního nemám. A nebo bydlet na venkově za nižší náklady a cestovat za rodinou, přáteli.
Stejně platí a bude platit, že pro spokojený důchod budete potřebovat bydlení s náklady přiměřeným k výši příjmům v důchodu (starobní důchod, spoření, příjmy z majetku).

K.S.
Host
K.S.

Tak bude nejspíš v nájmu a ne v podnájmu. Tam zase platí nějaká pravidla, která si můžete dohledat. To že někdo někde žije celý život nestačí k tomu aby na dané místo vznikl nárok, Ten problém byl zaviněn právě minulým režimem, který svévolně nakládal s majetkem lidí, tento zabavoval a užíval dle libosti, reguloval ceny nájmu a způsobil dlouhodobé škody na hospodářství a národu. Bohužel se to musí pomalu vracet do stavu před tím. A jen tak mimochodem, nájemné bylo regulováno dlouhé roky po revoluci, rušilo se to snad až někdy kolem roku 2008. Takže dnešní hypotetický sedmdesátník měl tehdy… Číst vice »

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Copak on má důchodce či kdokoliv nějaké PRÁVO žít celý život tam kde se narodil?

To prosím vysvětlujte třeba těm, které komunisté vyhnali z domovů při stavbě přehrad.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Kdyby jenom při stavbě přehrad. Prý podpora rolníků. Sebrali jim pole i statek. A kdo měl dům o nadrozměrných meterech, tak o něj přišel taky.
Ringhofer si mohl sbalit akorát tak jeden kufr, vagonka přestala existovat, soudruzi se oháněli podporou domácího průmyslu a vagony nakupovali v tom zlém … v tom hodném Německu. Ať je tu něco k dopravě.

Petr
Host
Petr

No a to samé dráha, musíte uvolnit byt pro člena KSČ, ale máme pro Vás náhradu, jen tam musíte chodit pro vodu ke studni a taky je tam jen u skladiště kadibudka, jinak byt jedna plus.:-)))

dada
Host
dada

a taky lital gagarin. mate neco k vlakum? duchody a bydlenii se resi jinde

J.L.
Host
J.L.

Jasně, pamatuji si skandování „Ať žije soudruh Novotný“. Pouze upřesňující dodatek „za 190 Kčs měsíčně“ byl trestný.

Bergham
Host
Bergham

Tak sis měl byt Karle koupit. A né všechny prachy prochlastat, nebo co individua tvého ražení s vydělanými penězi dělají, a teď si stěžovat, že na důchod bydlíš v podnájmu. Lol

noerf
Host
noerf

Pokud budu řešit srovnání, tak je zajímavé, že na spojení České Budějovice – Tábor – Praha jezdí většina vagónů po zásadní rekonstrukci, kdežto na trati Brno – České Budějovice – Plzeň tvoří základ bývalé koženky, které se přetřeli na modro a místo koženky je látkový potah, takže fakticky posun v kvalitě cestování na této lince za třicet let nenastal.

Jarek
Host
Jarek

Tak posun nenastal ani na trati přes Tábor, pokud se bavíme o rychlíkách a ne expresech…

Haha
Host
Haha

Koukněte na stav trati 190…

Karel
Host
Karel

Bohužel jste vy troubové nepochopili, že život člověka není založen na ceně jízdenek vlakem, ale ceně bydlení a energií. Ty porovnejte. Já jel naposledy vlakem v 1976 z vojny.

Zapa
Host
Zapa

Nezlobte se, ale trouba jste Vy, když chcete srovnávat ceny bydlení na dopravním webu.

Karel
Host
Karel

Tak cena bydlení je pro rodinu mandatorní výdaj, bydlet musí, ale vlakem jet denně z Prahy do Budějic, ne. Kapišto?

Marek
Host
Marek

Běžte diskutovat a stěžova si na novinky 😉 Tady se řeší věci týkající se dopravy

Zapa
Host
Zapa

Ale proč to řešíte tady? Prostě to je jen nějaká statistika. Já si pořád tak nějak představuju, jak by to tady asi dneska vypadalo, kdyby se pokračovalo v tom, co tu bylo. Měli bysme se lépe, nebo bysme už neměli co žrát? Prostě se doba změnila a nic s tím neuděláte.

dada
Host
dada

a protoze o doprave vim hovno, vlakem nejezdim tak zgryndam o penzich a jinych, zcela s clankem nesouvisejicich tematech

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Jel jste vlakem naposledy před 43 lety, ale máte nutkání se vyjadřovat k článku srovnávajícím změny na železnici v posledních 30 letech. O kterých zjevně nevíte nic.

Chápu vaši frustraci, za komunismu vám stačilo držet hubu a krok a nemít průjem (když nebyl toaletní papír) a mít naopak rudou knížku, a měl jste se fajn. Ale většina lidí ne, soudruhu. Tak to zkuste respektovat že ty hnusné časy se už nevrátí. Tak hnusné, že komunisti museli postavit plot kolem republiky, aby jim neutíkali lidé.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A stejně jich 250 tisíc uteklo.

Alf
Host
Alf

Ten plot byl hlavně proto, aby sem nelezli ze západu vykořisťovaní dělníci a rolníci, když tady byl ten mír a pokrok. To vůbec nechápete.

Tomáš
Host
Tomáš

Dnešní 160 už také tedy nic moc:) ale pamatuji si, že jsem na vojnu jezdil z Pardubic do Bratislavy, respektive Leopoldova. A pokud si vybavuji dobře, Podlužan se jmenoval ten vlak, a jezdil vždy kolem 16h z Pardubic, těsně před 19h byl v Brně, a těsně po 9h byl v Blavě. Leopoldov pak s přestupem, těsně před půlnocí. Což byl fakt na dnešní dobu docela masakr, a přitom žádné středohory – psal se rok 1987/88.

Otmar
Host
Otmar

A co teprve úvrať v Přerově u 95% vlaků mezi Prahou a Ostravou. Téměř povinná kuřácká pauza.

Petr Šimral
Host
Petr Šimral

Rozhodně to nebylo 95% vlaků. Ani ne 50.

babilon
Host
babilon

Když nebudu počítat noční a posilové vlaky, tak z Ostravy to byl jenom Ostravan a Košičan.

Otmar
Host
Otmar

Ano jen Košičan a Ostravan jeli po Dluhonické spojce. Jinak vše ostatní hezky úvrať v Přerově. Nepočítám pár víkendových vlaků jako např Gerlach.

dada
Host
dada

povinny preprah z elektriky na brejle… nez natahli draty az do brna. na peronu u schodu budka a v ni v notne mastne doby kabanos a burty… misty mi tyto laskominy chybi… tocena zluta, plus prerovska desitka ktera se fakt nedala pit….

HonzaX
Host
HonzaX

Mě např. celkem chybí na nástupišti v Brně chlápek v umaštěné bílé blůze s pokřikem „Pívo, teplé párky“.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Točená limča se naštěstí vrací, jen nevím jak do nádražek. V nejhorším je tu flaška z automatu.

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

Pěkné srovnání. Díky. Jen mi trošku chybí srovnání relací směr Liberec. Proč asi?

Papaja501
Host
Papaja501

Pamatuju z lbc do Brna za 96 přímým spojem dvakrát za den. A před rozdělením v pá a v ne do Bratislavy…Ale to už je hooodně dávno..Taktovka udělala svoje a přímé vozy už nejsou žádané.

MartinS.
Host
MartinS.

Přitom je tam výrazné zrychlení.
1988 Sp1140 Praha střed 13.10 – Liberec 16.28
2019 R1144 Praha Mas.n. 13.19 – R1268 Liberec 15.55.
Jízdní doba se zkrátila z 3:18 na 2:36, tedy o 42 minut, rychlost vzrostla ze 42 km/h na 54 km/h 😉

Vít Jůza
Host
Vít Jůza

Protože to nepsal pan Sůra, ale pan Šindelář …

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

ČSD v té době byly dost zaostalé, o tom žádná. Ale jakékoliv srovnání s tou dobou je zatíženo přirozeným vývojem. Třeba před 10 lety na tom ČD taky byly o kus hůř, ale žádná totalita tehdy nekončila.

Pro přesnější srovnání míry vyspělosti je třeba relativního srovnání se zahraničím / např. jak píše Původní Pražák. V 89 dost zaostávání za Západem skoro ve všem, dneska sice pořád v ledasčem (VRT, kapacita některých tratí apod.), ale řekněme ze 2/3 jsme manko umazali.

Papaja501
Host
Papaja501

ES 499.0……..zeptejte se chlapů, co ty mašiny dokázaly udělat s německýma strojema v tehdejší době ve Velimi na okruhu Prý ta mašinka dokázala při extrému vytrhnout kupli i se střevama….a němec jen čuměl…….Znám pouze z vyprávění starejch kozáků….Zas tak zaostalí to nebylo, si myslím…To by jsme hodně křivdili tátům a dědům.

Papaja501
Host
Papaja501

zaostalé……omlouvám se, nejsem dokonalý a chybička se vloudila.

Jirka
Host
Jirka

Blbý, že zaostalost se neměří počtem německých vozů, které tehdejší mašiny dokázaly zničit, no (ve vyprávěních starejch kozáků).

libcha
Host
libcha

No nevím nevím jestli vytrhování kuplí je zrovna ta disciplína, ve které by se měly lokomotivy porovnávat. Nicméně naše ES 499.0 němci o několik let předběhli s řadou 103 téměř dvojnásobného výkonu a maximálkou 200.

Papaja501
Host
Papaja501

No právě….prý DB103 brzdila a Bratislavská 002 táhla a povedlo se. Tak jsem to slyšel od fíry, co na zkušebním jezdil. Ale je to hodně let zpátky……

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A kčemu je krucinál to, že rychlíková lokomotiva dokáže vytrhnout šroubovku? Škoda 120 taky dokáže vybourat vrata.
Srovnání Esa s o něco mladší BR120: 140 km/h vs 200 km/h, 3600 kW vs 5600 kW
To má být to samé???

Partneři



CSCARGO
RSD
czechtoll