Dopravci Železnice Zprávy

Jak se cestovalo před 30 lety? Příplatek na rychlík, senioři bez slev a maximum 120 km/h

Retrovlak Českých drah Ostravan. Foto: ČD
Retrovlak Českých drah Ostravan. Foto: ČD

S blížícím se kulatým výročím Sametové revoluce začíná přibývat i srovnání života „před a po“. Pokud jde o železnici, dalo by se s nadsázkou říci, že o dnešním vlakovém socialismu se předlistopadovým komunistům ani nesnilo. A to především pokud jde o cenové srovnání. Přes řadu dobrých důvodů ke stížnostem se dá říci, že česká železnice udělala za posledních třicet let výrazný kvalitativní pokrok. 

Ceny před rokem 1989 byly sice na první pohled lidové, u dálkových relací je ale výrazně navyšoval příplatek za rychlík. Ten činil pro 2. třídu 16 korun, pro 1. třídu 24 korun. To u vzdáleností 100 až 120 kilometrů znamenalo navýšení ceny pro 2. třídu o sto procent. „Proto se i na velké vzdálenosti jezdilo osobními vlaky,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Ve srovnání s průměrným platem i důchodem vychází dnešní cestování rychlíky a expresy levněji. A u některých skupin cestujících díky slevám 75 procent zásadně.

Když se podíváme například na relaci Praha – České Budějovice, stojí dnes jízdenka pro plně platícího 169 korun. Za průměrný plat 34105 korun si může cestující takových jízdenek dopřát 201. Jde o ilustraci, protože plat je hrubý.

V roce 1989 byl průměrný hrubý plat 3170 korun. Do toho se vešlo 77 jízdenek České Budějovice – Praha, cena za jízdenku činila 41 korun. Srovnání nevychází lépe, ani když člověk využil osobák za 25 korun (ten dnes v celé trase neexistuje). Takových jízdenek si mohl dovolit 127.

Výrazně lépe jsou na tom dnes senioři. V dobách Československé socialistické republiky se netěšili žádným slevám, těch se v různém rozsahu dočkali až po roce 1989. Slevy byly hlavně pro pracující a studující, například v podobě traťových dělnických jízdenek. Nešlo ale o žádné plošné slevy, které by se týkaly například víkendových cest studentů.

Průměrný důchod byl tehdy zhruba 1600 korun. Cest rychlíkem Praha – České Budějovice (41 Kčs) se do něj vešlo 39. Dnes je cena díky státním slevám prakticky stejná (42 Kč), průměrný důchod je ale 13408 korun. Penzista si tak za něj může dopřát cestu mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí 320krát. Oproti socialismu by na tom byl lépe, i kdyby dnes platil plnou cenu (získal by 79 jízdenek).

Železnice před rokem 1989 přepravovala děti zdarma jen do pěti let, dnes do šesti let. Sleva 50 procent pro děti byla pouze do deseti let, dnes platí sleva 75 procent pro mládež a pro 2. třídu bez podmínek do 18 let.

A ačkoliv má dnešní česká železnice tisíc a jednu mouchu, je nepochybné, že za posledních 30 let prodělala velký posun k lepšímu. Jen namátkou: na zmíněné relaci Praha – České Budějovice jezdily přímo v pracovní dny pouze čtyři rychlíky každým směrem. Dnes je to včetně expresů a jen přes Tábor 22 párů. Cesta trvala tři hodiny, dnes expresem dvě hodiny, rychlíkem 2,5 hodiny.

Na předlistopadovou dobu zavzpomínal v nedávném rozhovoru pro deník Zdopravy.cz i šéf Jídelních a lůžkových vozů Bohumír Bárta.

Ceník z roku 1989.
Ceník z roku 1989.

Fakta roku 1989 (s přispěním mluvčího ČD Petra Šťáhlavského)

Vlaky

– jezdilo mnohem méně rychlíků, např. Praha – České Budějovice jely přímo v pracovní dny 4 rychlíky denně každým směrem, Praha – Brno cca 13 párů vlaků (přes H. Brod i Č. Třebovou, nezapočítány letní sezónní vlaky k Černému moři apod.), Praha – Ostrava jelo cca 8 párů vlaků v pracovní dny…
– jezdilo mnohem více sezónních a posilových vlaků, např. v pátek nebo v neděli jely na většině tratí dodatečné posilové rychlíky, jezdilo množství posilových rekreačních rychlíků např. k Černému moři, k Baltickému moři do NDR, do Maďarska (Balaton);
– jezdily dálkové osobní vlaky, které byly hojně využívané i na vzdálenosti přes 100 km (při cestě rychlíkem byla na takovou vzdálenost cena 2x vyšší), jezdily třeba osobní vlaky Jihlava – Praha, Domažlice – Praha, České Budějovice – Praha a nebo dokonce Praha – Bohumín, takový osobní vlak odjel z Prahy ve 12:00 a do Bohumína přijel ve 21:41 hod.
– naopak jezdily rychlíky i v relacích, kde dnes jezdí i omezený počet osobních vaků např. z Prahy do severních a západních Čech přes Kladno a Žatec nebo přes Louny, z Prahy do Jeseníku přes Hradec Králové…

Cestovní časy a rychlosti

– nejvyšší rychlost byla 120 km/h (kromě pár kilometrů na jižní Moravě, kde se testovala rychlost 140 km/h), maximální „stodvacítka“ byla možná jen zhruba na pěti procentech sítě;
– cestovní rychlost rychlíků a expresů byla nízká, nejrychlejší byla Slovenská strela, Praha – Bratislava za 4 h 53 min s cestovní rychlostí cca 81,5 km/h;
– legendární Ostravan z Prahy do Ostravy hl.n. za 4 h 36 min, cestovní rychlost skoro 78 km/h (do Bohumína to bylo cca 75 km/h), toto byly jedny z nejrychlejších vlaků v ČSSR, jinde byly cestovní rychlosti kolem 50 až 60 km/h, např. Praha – České Budějovice se jezdilo za cca 2 h 50 minut a cestovní rychlost byla 60 km/h a to patřila tato trať určitě k těm rychlejším.
– pár příkladů jízdních dob:
– Praha – České Budějovice cca 2 h 50 min.
– Praha – Plzeň cca 1 h 45 min až 2 hod.
– Praha – Cheb cca 3 a 3/4 hodiny
– Praha – Ostrava cca 4,5 až 5,5 hodiny
– Praha – Brno cca 3,5 hodiny
– Praha – Hradec Králové cca 2 h 5 min.
– Ústí nad Labem – Cheb cca 3 a 3/4 hod.
– a pár příkladů do zahraničí:
– Praha – Vídeň (Vindobona) cca 5 a 3/4 hod.
– Praha – Budapešť (Hungaria) cca 8,5 hod.
– Praha – Berlín (Hungaria) cca 6,5 hod.

Vozidla

Do roku 1989 neměly ČSD žádné klimatizované vozy

265 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
súdružka Kolesárová

Hezky clanek, ale stejne tu dobu bude rada lidi prechvalovat, protoze byli tehdy mladi. Ted jsou starsi, tak zase na vse nadavaji. Je to trochu prirozene, clovek, kdyz ma dost sil, tak mu nevadi se tisnit v 8 lidech v kozence, 40 stupnich a vedle sedicim chlapem, ktery snidal jen cesnek a pivo. Doba pokrocila, nebudeme se ale budeme placat po ramenou, jak se to tady za 30 let zlepsilo, protoze to je snad samozrejme (kdyz neni valka, je prirozene veci zlepsovat). Asi kazdy tusi, ze se spousta veci v doprave dala a mela udelat lepe. Socialismus se obtisknul do… Číst vice »

Jan Matoušek

Je tam nějak opomíjeno spojení Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec / Tanvald. Proč asi?

BoH

Ono celkově se píše jen o Praha – někam, jelikož Praha leží na téměř všech koridorech a s výjimkou koridorů se situace téměř nikde nezlepšila. Například jízda Ostrava – Brno či Olomouc – Brno je prostě jedna velká ostuda. A samozřejmě na sever Čech to stejné…

Přemek

No, jen drobný přípodotek, že před rokem 1989 se mnoho důchodců na cesty nevydávalo, protože buď pracovali na svém nebo i v důchodu ve fabrice. Takových bylo nepočítaně, mohu dokumentovat zkušeností vlastní rodiny a rodin příbuzenstva a známých. Také rychlíkům se tolik lidí nevyhýbalo, protože ona ta cesta v Béčku již tehdy nebyla žádný velký med, tak proč ji strávit dlouho nepohodlně, ale mladé zadky se zády nebolely a vůbec lidé nebyli tak zhýčkaní…

Zdeněk

A jaká úžasná individua tehdy vlaky cestovala! Třeba takový rychlík Praha-Medzilaborce byl často jen pro otrlé! Vyznačoval se záchody podělanými už ve výchozí stanici, zato vyzdobenými nápisy jako OSTRAVA ZA 150 – pro později narozené uvádím, že to tehdy nějaký voják základní služby pocítil potřebu sdělit světu, za kolik dní to má do civilu…. Santusáci, somráci a otrapové všech denominací nejenže cestovali vlaky v míře dnes nevídané, ale tvořili i podstatnou část návštěvníků nádražních restaurací a kiosků. I v dopoledních hodinách byla část takových hostů už na šrot….Občas se daly zažít i docela humorné momenty. Např, při předlouhém čekání v… Číst vice »

Lovosičan

Také se výrazně zlepšilo chování vlakového personálu, i když na některých lokálkách je stále co dohánět. Například na linkách U6 a U11 se někteří průvodčí stále domnívají, že jim vlak/autobus patří.

Boris Poláček

Pamatuju si vlaky Praha – Ostrava v 90.letech až tak do roku 2000, kdy se začaly opravovat koridory, běžně jezdily 6 hodin (takže s průměrnou rychlostí 60 km/h. Takže oproti minulému režimu žádná kvalitativní změna…

bohyn

Vy v tom článku snad vidíte srovnání roků 1989/1990, nebo snad dnes jezdíte do Ostravy taky 6 hodin?

Marian Kechlibar

V letech 1996-2000 jsem jezdil Praha-Ostrava dost často (tak 30x do roka) a pět hodin jsme překročili občas, šest skoro nikdy. Ony ty jízdní doby byly trochu vyvatované.

Vin

Ta rychlost 120, resp. 140km/hod. ale byla vždy jen traťová … před stanici se muselo brzdit na 100 km/hod. … (rychlostník na 100 byl před 1. výměnou ….).

Hrackalw

Ano do každé stanice se brzdilo a těch 140 bylo minimálně. Rychlíky kolem čtrnácti patnácti vozu takže když jsi chtěl třeba krátit zpoždění prostě jsi musel umět jezdit jak se říká mít to v ruce 😀. Tenkrát ještě byli na rychlíky potřeba opravdoví strojvedouci. Proto se na osobní vozbu vybíralo a instruktor musel strojvedoucího schválit. Ale ne kvůli politické příslušnosti i když i takové případy byly ale převážně kvůli tomu jak jsi to uměl.

Robert Šalda

Jediná stanice, která se projížděla 120 byla Velim a pak snad ještě jedna, ale tu už si nepamatuji.

Honza P.

Na 120 bylo jedno zhlaví v Záboří a jedno zhlaví v Řečanech. Nevím, jestli někdo tuší, proč to tak bylo. Ale na 100 se muselo brzdit všude kromě Velimi.

Radovan Komínek

Na 120 km/hod ze 100 km/hod se rychlost zvyšovala, pokud došlo ke svaření stykovaných výhybek.

bohyn

A takové přepřahání v Benešově na trati Praha – Budějovice (a i jinde) byla také dobrá brzda.

Ludvík

Za 30 let se na dráze velmi mnoho zlepšilo, někde i něco zhoršilo. O tom jistě lze sáhodlouze diskutovat. Avšak připomenul bych jednu věc. Tehdejší železnice existovala primárně pro nákladní dopravu. Že se ledaskde dalo dojet vlakem a osobní doprava měla co do počtu cestujících slušné výkony, bylo spíše jakýmsi bonusem. Železničáři byli hrdinní budovatelé socialismu ne proto, že vozili lidi, ale proto, že vozili uhlí a další náklad. Rychlost nebyla prioritou, hlavně aby infrastruktura unesla těžké náklady. Priorita se změnila a pro nákladní vlaky často není na koridorech místo. Zato osobní doprava hodně pokročila.

Lektor

Tak mačkání v kupé v osmi lidech a nelze otevřít okno protože sousedovi fouká na hlavu se snad už nevrátí.

Karel

Takže dnes si okno neotevřete už vůbec a cestujete ve společném dobytčáku s 80 lidmi. A když vám bude foukat na hlavu zatuchlý studený vzduch z klimatizace, neuděláte s tím taky nic.

Jiří Kocurek

Hmm, nezrušíme plynovody a nezačneme zase zpátky topit uhlím? Aby měla železnice co vozit.
A težké nákladní vlaky? Kde bylo tehdy možné vozit vagony ložené na 22,5 tuny na nápravu?

Hrackalw

Pane Kocourek ale to jestli je nákladní vlak těžký nebo není se neměří podle nápravového tlaku na nápravu ale podle celkové hmotnosti celého vlaku.

Leinad

Pane Hracklaw, takže dostatečně dlouhá souprava 810 by taky byla „těžká“ a našel byste trať, kam by nemohla kvůli hmotnosti? (Že se při kilometru šukafonů dostáváme nad délku staničních kolejí a nedá se křižovat zanedbáme)

Hrackalw

Pane Leinade takže když potahnete dva ctyřose plné uhlaky potahnete těžký nákladní vlak ? Mohu se zeptat vy máte z nákladními vlaky nějaké zkušenosti ?

Jirka

Leinade, i půlkilometrová souprava šukafonů je pořád lehká (něco přes 700 t). Ale provoz těžkých vlaků, i když mají třeba jen 20 t/n, např. limituje převýšení v oblouku (jinak by těžké, a tudíž pomalé, vlaky nadměrně ojížděly vnitřní kolejnici) a tím limitují rychlost tratě. Současně pro ně třeba nejsou problém pomalé výhybky, ale pro rychlé vlaky ano. Nepotřebují tak úzkostně udržovanou geometrickou polohu koleje (zato ji ničí víc než lehké osobní). To jsou jen některé příklady, kdy provoz těžkých vlaků, který tu za socialismu prostě byl, limituje rychlost tratí. Tzn. ne že by těžké vlaky někam „nemohly“, ale fungovat na… Číst vice »

Karel

Luxusní pohodlné koženkové sedačky, na které se člověk pohodlně vešel a měl kam dát i nohy a ramena, kupátka i ve druhé třídě, otevírací okna… taková úroveň už se hned tak nevrátí, dnes tu máme nevětratelné velkoprostorové dobytčáky bez oken a s antianatomickými sedačkami potaženými vyšeptalou hadrovinou…

Jiří Kocurek

Kupé mizí především proto že se někteří často zamykali a zabrali si ho sami pro sebe. Poděkujte jim. No a otevřené okno prři > 100 km/h je fakt super.

Radek Janata

Ne, tohle je dopravci jedno, protože když to cestujcím vadí, dovnitř se dostanou.

Hlavní nevýhoda kupé je to, že vůz s kupé má typicky 66 míst, zatímco velkoprostor typicky 88. Za vzniklý rozdíl v nákladech není cestující ochoten si připlatit.

Karel

Bývaly doby, kdy i vozy s kupé měly 88 míst k sezení.

bohyn

Že si lidé nejsou ochotni připlatit za pohodlí, to vyzkoumali ruští vědci?

bohyn

Vídám jen zamknuté stewardy a průvodčí v jedničce

Petr

Jel jste někdy v poslední době vlakem, jiným, než osobním ? Troufám si říct, že kupé tvoří v dálkových vlacích 90 procent kapacity, ne-li víc….Velkoprostorové vozy jezdí například na koridoru na Ostravu 1, max 2 z celé soupravy…A jsou vždycky nejvíc zaplněné, tzn nejvíc žádané cestujícími, takže ten, kdo preferuje kupé, dnes opravdu absolutně znevýhodněn není…A co bylo pohodlného na osmimístných béčkách nebo nedejbože na Baikách, které se ČSD odvažovaly nasazovat i na rychlíky se zlodějským příplatkem, oproti dnešním Bmz, je mi taky naprostou záhadou…

bohyn

Tak zrovna na Ostravu převládá dobytčák a jednička tam snad ani kupé nemá.

Bergham

Zase někdo rozumuje. Velkoprostory jsou ve vlacích na Ostravu dva. Zbytek kupé.

Bergham

Přesně tak. Velkoprostory jsou nejžádanějšími vozy. Sám jezdím Praha-Ostrava cca 20x ročně a velkoprostor je vždy pryč jako první.
Ostatně chápu, že za komára, když vlaky byly poloprázdné kupé sám pro sebe bylo asi fajn. Ale dnes se tam mačkat s dalšími šesti lidmi, to je hnus.

Lubir

Pročítám tuto diskusi, ale nikde nevidím zmínky o tom kolik že se Os/R vlaků motalo mezi všemi různými náklady od Mn až po Pn/Nex, které byly většinou upřednostněny Nex oproti Os/R a opačně a tyto se pochopitelně navzájem brzdily. Dříve se celkem pohodlně dostal za nějakých sice 5-6 hod z Lb přímým vlakem do Brna/Bratislavy – tuším Pá a dnes abych min. dvakrát přestupoval. A zázemí Student Agency v Pa ani nemluvím – Leo Expres žádné – někde ve městě prý mají jakopusí budlinu na náměstí.

JiP

Jeste bych primel legendarni rychlik Dukla z Moskvy, ktery take prezil hluboko do 90 let. Moc dobre si pamatuji, ze na pragotronu nebylo vyjimkou zpozdeni 480 min a vice. Dokonce jsem rychlik videl jet do Prahy za tmy vecer a to tam mel dorazit rano. Obvykle to byla nejaka akce na hranicich a pak misto obvyklych 12-16 vozu prijelo treba i 8, jednou 6…..

Hrackalw

Já pamatuji také podobný rychlík tuším se jmenoval Vltava. Jen jeden hytlak jinak samé ruské škatule. Vozili jsme ho do Holešovic se slovenskou Bobinou no i kvůli té Bobine ale hlavně brzdění to byla dost dobrodružná cesta. Kdo někdy ty ruské vozy vozíl ví o čem je řeč 😀.

Travegoist

Vltava nikdy v Holešovicích nekončila a už vůbec na ní nejezdily ruské „škatule“.

Hrackalw

Tak jsem zapomněl jméno je to už dost roku 😀.

Hrackalw

Možná ani žádné neměl jen číslo.

Honza D.

Pamatuji rychlík Milovice – Moskva, neuváděný v jizdním řádu. Viděl jsem jej v Pardubicích a na pragotronu bylo „vlak není určen pro občany ČSSR“. Jeden z vagonů měl zamřížovananá okna a vypadal jako vězení na kolečkách. Jestli byl určen pro převoz vězňů do své domoviny nebo to byl jen služební vůz s vyšší odolností proti přepadnutí nevím, jen jsem byl v tu chvíli na perónu a koukal jsem na to jako by přijel z jiné planety.

Hrackalw

Ano to byl vlak určený pro vojáky a Ruské civilisty žijící v Milovicích tam byla největší posádka u nás. Ten stejně jako ta Dukla jezdíl velice často zpožděný. A bylo zajímavé sledovat při nastupování v nácestných stanicích třeba v Chocni co vše si od nás domů vozí 😀.

Zdeněk

Na pragotronu v Pardubicích jsem u tohoto vlaku pokaždé viděl nápis NENASTUPOVAT. Ale v začátcích provozování tohoto vlaku bylo zajímavé sledovat, jak při pobytu ve stanicích z vlaku vybíhali lidé v pyžamech na perón – muži i ženy, aby si koupili pivko nebo něco jiného, k úžasu a obveselení staničního personálu i tuzemských cestujících. Později jim zřejmě někdo tyhle exhibice zakázal. 🙂

Bivoj

a na pragotronech byly ty nápisy Milovice . Moskva psány azbukou.

Robert Šalda

Já si na Vltavu v Holešovicích vzpomínám, někdy v roce 1988 nebo 1989. Jestli to byly stodoly nebo klasické RIC co měly ČSD si jist nejsem. Rychlík do MIlovic byl větví expresu Slovakia Moskva – Bratislava. V Žilině nebo Púchově se to dělilo. V Lysé jsem to vídával a většinou to jezdilo včas. Okolo poledne to přijelo do Lysé a okolo sedmé večer to jelo zpět. Asi se dost dbalo na to aby to jezdilo včas. Slyšel jsem, že jednou se mezi Miovicemi a Lysou porouchala nějaká lokomotiva a nějaký drážní potentát ji chtěl nechat vykolejit, aby vlak do Moskvy… Číst vice »

Hrackalw

Tak to jsem rád že ten Němec u mě zas tak moc ještě neřádí díky za potvrzení 😀. Byly to samé stodoly. Byl to hodně těžký vlak a jen Bobina. A hodně špatně se s tím brzdilo. Ty stodoly měly vyčerpatelnou brzdu matrosov a nekovové špalky. No musel být úplně jiný styl jízdy. To se s tím co jezdí dnes vůbec nedá srovnat.

Hrackalw

A ten Milovičák občas jezdíval i dost zpožděný to se pak v Č.Trebove střídali strojvedoucí.

Honza

A jestli jsem dobře informován, tak právě jen kvůli těm škatulím existovala navěst „Jednokolejný/Vícekolejný provoz“ kvůli starému krasíkovskému tunelu.

Sinep Anigav

Robert Šalda: zkusím doplnit vzpomínku na milovický vlak: osamostatněný od Slovakie to byl ( ?Ex?R? ) 522 resp.523 řečený „Okupant“ <– samozřejmě jen ústně! ale slyšel jsem i jadrnější názvy 😉 . (Další vlaky v této relaci přes Púchov byly 524/525 Bečva a 526/527 Laborec). Přijde mi, že Okupant jezdíval zkraje 80.let poměrně včas – navečer při návratech do Prahy Detvanem (Ex540) šlo dost přesně si ohlídat míjení Detvanu s 523 (matně vzpomínám, že u Chocně ??)

Mates

Vltava se tahala z ONJ a jezdili na ní už nové vozy, většinou 5ks. Občas (třeba silvestr) tam staré vozy dávali, ale pak měla souprava i 15 vozů a dokonce jeden rok toho bylo tolik, že se musel udělat násled.
Jsem rád, že už tyto staré vozy sem nejezdí, byl tam vždy smrad z uhlí. Jinak Vltava, to bylo zážitků 😁

Hrackalw

My ji vozili kolem toho roku 88 89 jak psal pan Šalda. Jela do Holešovic a pak odtud i odjížděla. No ale zážitky to opravdu byly 😀.

Obtloustlý Travolta

Tak doba byla tak hrůzyplná, že ani nevím, jak jsme v ní mohli žít.

J.L.

Článek mi vybavil nostalgické vzpomínky, když jsem v letech 1965-67 jako student jezdil 1-2x měsíčně z Domažlic do Poděbrad za poloviční jízdné 28,70 Kčs. Abych se dostal v neděli krátce před půlnocí na kolej, opouštěl jsem domov cca v 16:10h. Trvalo to tedy téměř 8 hodin ve skladbě Os – R – Tram – bus. Když měl autobus zpoždění, musel jsem se na koleji prokazovat jízdenkami, abych směl dovnitř.

Petr

To jako za toho bordelu nepouštěli na kolej po půlnoci ? 😀 Dělali ze studentů vězně nebo co ? 😀

J.L.

Nevím, který bordel máte na mysli, nicméně ti, kteří přišli po půlnoci byli „zaznamenáni“ a museli vše vysvětlovat před jakousi studijní komisí, které šéfoval předseda výboru KSČ.

J.L.

Omlouvám se, četl jsem „do toho bordelu“

Petr

Ještě, že jsem byl politicky nespolehlivý a tím pádem, jsem mohl jen na učňák bez maturity. I kluci co bydleli na intru s tímhle problém neměli, přeci jen to nebyla basa, na kterou jsme koukali z okna učeben. No a pak už jsem byl rád, že jsem se utrhl z práce na docházku na nástavbu, a to samé na dálkovce na VŠ, kde jsem tedy spíš u obojího, než pobyt na nějakém intru, nebo koleji, zažil jízdu nocí do školy, nebo ze školy.:-)))

Karel

Naprosto tendenční článek o tom jak před 30 lety to stálo slušně za nic. Takže dnes senior v podstatě může jezdit vlakem sem a tam, ale už nemá na bydlení.

Původní Pražák

Nechtěl byste se laskavě vrátit někam na novinky, jestli nemáte, čím byste prispel k tématu? Tohle jsou stránky specializované na dopravu, což vám asi uteklo. Bydlení a svoji frustraci můžete resit na spoustě jiných stránek.

Karel

Vše souvisí se vším a ať ti neprdne žilka, nebudeš mít na lékařskou péči.

K.S.

Sbalte se s tím a jděte to psat někam na Novinky, tedy na to opravdu nikdo není zvědavý. S dopravou to má pramálo společného.

Lolookie

Tohle je expertní web zaměřený na dopravu. Pokud se v daném tématu neorientujete, tak nemáte čím přispět k diskuzi, tudíž vypadněte.

K.S.

*Publicistický

mgr.pavel

A jak prosím souvisí vaše stížnost s obsahem článku? Co konkrétně v tom článku není pravda, soudruhu?

HonzaX

To máte pravdu, ale přepočítávat plat/důchod na počet jízdenek je tendenční. Spíš bych přepočítal to, co po zaplacení bydlení a jiných poplatků na cestovné zbyde. Prostě, statistika vždy byla a je jen podvod.

Jiří Kocurek

Přesně! A proto by se měla zakázat vyučovat na technických školách. Chyby a tolerance při výrobě neexistují.
A protože všecko souvisí se vším, tak Klaus může za to, že si dělníci v Gottwaldově za Husáka koupit do osobního vlastnictví nemohli a tak museli platit nájem. (Tady vidíte, že argumenet „všecko souvisí se vším“ je totální kravina.)

Leinad

Srovnává se cena jízdenek, ne životní náklady.
Ostatně co to jsou „bydlení a jiné poplatky“? Průměrná rozloha bytu vzrostla, palandy už nejsou. Započítat do poplatků cenu telefonu, internetu(včetně toho že nebyl),…
Článek který by porovnal komplet životní naklady (jízdenky by byla malichernost) můžeš.

dada

jak souvisi bydleni s dopravou?

Hrackalw

Jo jo jak dnes občas slýcham. Kde jsou ty časy kdy to na dráze stálo za h….o 😀.

Karel

Průměrný důchod byl 1600 Kč a cena bytu 3+1 v Praze byla 550 Kč i s elektřinou, vodou a topením. Dnes důchod 16000 a ceny bydlení v podnájmu Praze za 2+1 20 000 Kč.

K.S.

Musíte do toho ale započítat další věci, jako podudržovanost bytového fondu, což mnohdy není u starších budov, tedy asi ne v centru Prahy, dohnáno. T. stejné u infrastruktury, podnákladové ceny vody a elektřiny…

Rtep

Cena bydlení v nájmu třeba u nás na Šumavě tak do 4000 Kč.

malý bobeš

Tak pokud bydlí důchodce v Praze v podnájmu, měl by se nad sebou především zamyslet… (je-li toho schopen)

Karel

A proč, pokud se tam narodil bydlí tam celý život a dům vrátili v restituci.

noerf

Karel: V tom případě není nájemce.
Druhá věc je, co důchodci chtějí. Zda-li z důchodu zaplatit bydlení a jídlo a nic ostatního nemám. A nebo bydlet na venkově za nižší náklady a cestovat za rodinou, přáteli.
Stejně platí a bude platit, že pro spokojený důchod budete potřebovat bydlení s náklady přiměřeným k výši příjmům v důchodu (starobní důchod, spoření, příjmy z majetku).

K.S.

Tak bude nejspíš v nájmu a ne v podnájmu. Tam zase platí nějaká pravidla, která si můžete dohledat. To že někdo někde žije celý život nestačí k tomu aby na dané místo vznikl nárok, Ten problém byl zaviněn právě minulým režimem, který svévolně nakládal s majetkem lidí, tento zabavoval a užíval dle libosti, reguloval ceny nájmu a způsobil dlouhodobé škody na hospodářství a národu. Bohužel se to musí pomalu vracet do stavu před tím. A jen tak mimochodem, nájemné bylo regulováno dlouhé roky po revoluci, rušilo se to snad až někdy kolem roku 2008. Takže dnešní hypotetický sedmdesátník měl tehdy… Číst vice »

mgr.pavel

Copak on má důchodce či kdokoliv nějaké PRÁVO žít celý život tam kde se narodil?

To prosím vysvětlujte třeba těm, které komunisté vyhnali z domovů při stavbě přehrad.

Jiří Kocurek

Kdyby jenom při stavbě přehrad. Prý podpora rolníků. Sebrali jim pole i statek. A kdo měl dům o nadrozměrných meterech, tak o něj přišel taky.
Ringhofer si mohl sbalit akorát tak jeden kufr, vagonka přestala existovat, soudruzi se oháněli podporou domácího průmyslu a vagony nakupovali v tom zlém … v tom hodném Německu. Ať je tu něco k dopravě.

Petr

No a to samé dráha, musíte uvolnit byt pro člena KSČ, ale máme pro Vás náhradu, jen tam musíte chodit pro vodu ke studni a taky je tam jen u skladiště kadibudka, jinak byt jedna plus.:-)))

dada

a taky lital gagarin. mate neco k vlakum? duchody a bydlenii se resi jinde

J.L.

Jasně, pamatuji si skandování „Ať žije soudruh Novotný“. Pouze upřesňující dodatek „za 190 Kčs měsíčně“ byl trestný.

Bergham

Tak sis měl byt Karle koupit. A né všechny prachy prochlastat, nebo co individua tvého ražení s vydělanými penězi dělají, a teď si stěžovat, že na důchod bydlíš v podnájmu. Lol

noerf

Pokud budu řešit srovnání, tak je zajímavé, že na spojení České Budějovice – Tábor – Praha jezdí většina vagónů po zásadní rekonstrukci, kdežto na trati Brno – České Budějovice – Plzeň tvoří základ bývalé koženky, které se přetřeli na modro a místo koženky je látkový potah, takže fakticky posun v kvalitě cestování na této lince za třicet let nenastal.

Jarek

Tak posun nenastal ani na trati přes Tábor, pokud se bavíme o rychlíkách a ne expresech…

Haha

Koukněte na stav trati 190…

Karel

Bohužel jste vy troubové nepochopili, že život člověka není založen na ceně jízdenek vlakem, ale ceně bydlení a energií. Ty porovnejte. Já jel naposledy vlakem v 1976 z vojny.

Zapa

Nezlobte se, ale trouba jste Vy, když chcete srovnávat ceny bydlení na dopravním webu.

Karel

Tak cena bydlení je pro rodinu mandatorní výdaj, bydlet musí, ale vlakem jet denně z Prahy do Budějic, ne. Kapišto?

Marek

Běžte diskutovat a stěžova si na novinky 😉 Tady se řeší věci týkající se dopravy

Zapa

Ale proč to řešíte tady? Prostě to je jen nějaká statistika. Já si pořád tak nějak představuju, jak by to tady asi dneska vypadalo, kdyby se pokračovalo v tom, co tu bylo. Měli bysme se lépe, nebo bysme už neměli co žrát? Prostě se doba změnila a nic s tím neuděláte.

dada

a protoze o doprave vim hovno, vlakem nejezdim tak zgryndam o penzich a jinych, zcela s clankem nesouvisejicich tematech

mgr.pavel

Jel jste vlakem naposledy před 43 lety, ale máte nutkání se vyjadřovat k článku srovnávajícím změny na železnici v posledních 30 letech. O kterých zjevně nevíte nic.

Chápu vaši frustraci, za komunismu vám stačilo držet hubu a krok a nemít průjem (když nebyl toaletní papír) a mít naopak rudou knížku, a měl jste se fajn. Ale většina lidí ne, soudruhu. Tak to zkuste respektovat že ty hnusné časy se už nevrátí. Tak hnusné, že komunisti museli postavit plot kolem republiky, aby jim neutíkali lidé.

Jiří Kocurek

A stejně jich 250 tisíc uteklo.

Alf

Ten plot byl hlavně proto, aby sem nelezli ze západu vykořisťovaní dělníci a rolníci, když tady byl ten mír a pokrok. To vůbec nechápete.

Tomáš

Dnešní 160 už také tedy nic moc:) ale pamatuji si, že jsem na vojnu jezdil z Pardubic do Bratislavy, respektive Leopoldova. A pokud si vybavuji dobře, Podlužan se jmenoval ten vlak, a jezdil vždy kolem 16h z Pardubic, těsně před 19h byl v Brně, a těsně po 9h byl v Blavě. Leopoldov pak s přestupem, těsně před půlnocí. Což byl fakt na dnešní dobu docela masakr, a přitom žádné středohory – psal se rok 1987/88.

Otmar

A co teprve úvrať v Přerově u 95% vlaků mezi Prahou a Ostravou. Téměř povinná kuřácká pauza.

Petr Šimral

Rozhodně to nebylo 95% vlaků. Ani ne 50.

babilon

Když nebudu počítat noční a posilové vlaky, tak z Ostravy to byl jenom Ostravan a Košičan.

Otmar

Ano jen Košičan a Ostravan jeli po Dluhonické spojce. Jinak vše ostatní hezky úvrať v Přerově. Nepočítám pár víkendových vlaků jako např Gerlach.

dada

povinny preprah z elektriky na brejle… nez natahli draty az do brna. na peronu u schodu budka a v ni v notne mastne doby kabanos a burty… misty mi tyto laskominy chybi… tocena zluta, plus prerovska desitka ktera se fakt nedala pit….

HonzaX

Mě např. celkem chybí na nástupišti v Brně chlápek v umaštěné bílé blůze s pokřikem „Pívo, teplé párky“.

Jiří Kocurek

Točená limča se naštěstí vrací, jen nevím jak do nádražek. V nejhorším je tu flaška z automatu.

Jiří Šrámek

Pěkné srovnání. Díky. Jen mi trošku chybí srovnání relací směr Liberec. Proč asi?

Papaja501

Pamatuju z lbc do Brna za 96 přímým spojem dvakrát za den. A před rozdělením v pá a v ne do Bratislavy…Ale to už je hooodně dávno..Taktovka udělala svoje a přímé vozy už nejsou žádané.

MartinS.

Přitom je tam výrazné zrychlení.
1988 Sp1140 Praha střed 13.10 – Liberec 16.28
2019 R1144 Praha Mas.n. 13.19 – R1268 Liberec 15.55.
Jízdní doba se zkrátila z 3:18 na 2:36, tedy o 42 minut, rychlost vzrostla ze 42 km/h na 54 km/h 😉

Vít Jůza

Protože to nepsal pan Sůra, ale pan Šindelář …

mgr.pavel

ČSD v té době byly dost zaostalé, o tom žádná. Ale jakékoliv srovnání s tou dobou je zatíženo přirozeným vývojem. Třeba před 10 lety na tom ČD taky byly o kus hůř, ale žádná totalita tehdy nekončila.

Pro přesnější srovnání míry vyspělosti je třeba relativního srovnání se zahraničím / např. jak píše Původní Pražák. V 89 dost zaostávání za Západem skoro ve všem, dneska sice pořád v ledasčem (VRT, kapacita některých tratí apod.), ale řekněme ze 2/3 jsme manko umazali.

Papaja501

ES 499.0……..zeptejte se chlapů, co ty mašiny dokázaly udělat s německýma strojema v tehdejší době ve Velimi na okruhu Prý ta mašinka dokázala při extrému vytrhnout kupli i se střevama….a němec jen čuměl…….Znám pouze z vyprávění starejch kozáků….Zas tak zaostalí to nebylo, si myslím…To by jsme hodně křivdili tátům a dědům.

Papaja501

zaostalé……omlouvám se, nejsem dokonalý a chybička se vloudila.

Jirka

Blbý, že zaostalost se neměří počtem německých vozů, které tehdejší mašiny dokázaly zničit, no (ve vyprávěních starejch kozáků).

libcha

No nevím nevím jestli vytrhování kuplí je zrovna ta disciplína, ve které by se měly lokomotivy porovnávat. Nicméně naše ES 499.0 němci o několik let předběhli s řadou 103 téměř dvojnásobného výkonu a maximálkou 200.

Papaja501

No právě….prý DB103 brzdila a Bratislavská 002 táhla a povedlo se. Tak jsem to slyšel od fíry, co na zkušebním jezdil. Ale je to hodně let zpátky……

Jiří Kocurek

A kčemu je krucinál to, že rychlíková lokomotiva dokáže vytrhnout šroubovku? Škoda 120 taky dokáže vybourat vrata.
Srovnání Esa s o něco mladší BR120: 140 km/h vs 200 km/h, 3600 kW vs 5600 kW
To má být to samé???

Jaaa

V dálkovce možná, v regionálce a meziregionálce moc ne…

Původní Pražák

Kdybych to měl shrnout za sebe, tak v roce 89 neměly ČSD jediný osobní vůz, který by odpovídal úrovni běžné v té době na Západě. Dnes jich mají stovky. Po revoluci se člověk až styděl, když sem přijely první EC s rakouskými a západoněmeckými vozy a EC příplatek z nich dělal dost luxusní záležitost. Jako student jsem si těch 60 Kc musel 10x rozmýšlet. Dnes mají ČD úplně stejný railjet jako Rakušáci a může si ho dovolit každý…

axel

A ještě jedno srovnání – Škoda 100/105/110/120 poskytovala nižší komfort cestování než běžné vlaky, zejména ohledně spolehlivosti dojetí do cíle. Dneska je tomu naopak – auta, zejména jejich interiér, jsou o poznání lepší než je interiér vlaků. A to samé platí o zázemí pro řidiče = benzinky a motoresty jsou dneska skoro až marnotratně luxusní. Ve srovnání s většinou hospod/restaurací na nádražích. Pozn. Když nejedu autem, tak leckdy dám přednost úplně obyčejné nádržce (pokud tam není příliš zakouřeno) před těma nablýskanýma kavárnama u dálnic, pokud to v nádražce není přesolené, tak si pochutám na úplně obyčejném jídle, akorát mohli by… Číst vice »

Papaja501

Bohužel, je problém,, že soukromníci na nádraží zneužívají situace cestujících a kolikrát, to co dostanu na nádraží, seženu i o polovinu levněji třeba ve 200 metrů vzdáleném obchodě. A kolikrát si člověk musí hlídat, aby zboží nebylo prošlé. Mám svoje zkušenosti…..Co se mi líbí, tak třeba restaurace v Pardubicích , tam si myslím, že je to pro čekání na přípoj dobře pořešený.

Laborec425

A co potom soukromníci na benzínkách? Myslím, že proti nádražkám a obchodům na nádražích (když nepočítám KFC, Pont, Rellay) jsou ještě tak jednou tolik drahé 😀

Papaja501

Před rokem 89 zajížděly vozy ČSD do Frankfurtu, Mnichova, Vídně…..i ty 296tky- dnešní modernizované 854ky….Kdyby se jim to tenkrát nelíbilo, tak si to tam nepustěj…i.lehátka i lůžka od JLV……Jasně, pak přišel Tonda Dvořáků a po třech v kupé, trocha klimatizace….V tý době sem dával příplatek za ICE z Hamburgu do Mnichova 6 marek.

Robert Šalda

A jak dlouho ty Hydry do Berlína a Vídně jezdily? Co? Píšete o situaci na začátku sedmdesátých let, kdy ty motory byly nové a to srovnání ještě nějak snesly, i když i oproti VT 175 DR to bylo na úrovni interieru o dost slabší. A nedovedu si představit, že by si to nechali do Vídně a Berlína jezdit ještě v pozdních sedmdesátkách či dokonce v osmdesátkách. A srovnání vozů ČSD s vozy zahraničních železnic v soupravách do Mnichova a Frankfurtu bylo v druhé polovině osmdesátých let opravdu tristní. Jediné čím se to ČSD snažily zachraňovat bylo to, že tam posílaly… Číst vice »

Milan alias Skeptik

Bilancování po 30 letech? Pravidelný i občasný zákazník musí uznat, že se celkově vzato nikdy v minulosti necestovalo lépe – zároveň těm bystřejším je jasné, že to mohlo být ještě mnohem lepší, když by se dařilo investovat více do rekonstrukcí tratí a nákupu nových vozidel, zejména v okolí regionálních center, kde ve srovnání s hlavními koridory stále existuje značný prostor pro zlepšení.

Dushan

Proč není zmíněn např. legendární Západní expres, který pravidelně jezdil do dnes již přímo nedostupných destinací, Nürnberg, Frankfurt, Paris?

Papaja501

Dvoje brejle na čumáku ,jednapadesátkový vozy, v té době machrovina, plus pár zelenobílých dvojek DB, neprůchozí hytlák s roletama na průchodech, dvojka a lehátko SNCF,…..to by byla dnes pastva pro fanoušky fotografií…..Pamatuju…Střílím od boku a sem línej hledat….tuším, že to bylo 250 a 251…VIP expres.

Oldřich Sládek

Ano, Ex 250/251. Pamatuju ho i jako výpravčí.Snad někde najdu ještě fotky.

-TR-

Paradox je, že s otevřením hranice se Západem tento vlak zanikl (tuším někdy v roce 1992).

lada13

Nezanikl. Dělal jsem na vojně v Praze na hlavním do konce roku 1992 peróňáka a to ještě stále jezdil.

Původní Pražák

Jistě, to je naprosto zásadní, vynechat vlak, kterým mohlo ročně cestovat možná i několik nízkých tisícovek cestujících a jehož legenda byla dána právě jen tím, že to byl jeden z mála vlaků na Západ. Ale ano, srovnat počet přeshraničnich cestujících do Německa a Rakouska by bylo taky zajímavé. Akorát by to asi vyšlo přesně naopak, než podsouváte.

Dushan

Bylo napsáno to, co je nezpochybnitelným faktem. Stejně tak, jako je faktem, že dříve jezdily přímé expresy i do destinací jako Sofie nebo Bukurešť, což je v dnešní době z pohledu vlakového spojení něco zcela nevídaného.

mgr.pavel

Prosím, kolik lidí by dnes do Bukureště nebo Sofie jelo? Tím přímým vlakem?

TIpuji že moc ne, že není poptávka. Takže je logické, že nabídka zanikla. A tak je to i správně.

Dushan

Článek je nazván „Jak se cestovalo před 30 lety“, tedy má správně konstatovat historická fakta. Vaše úvahy jsou zde bezpředmětné.

Vít Jůza

Těžko říci: Někde se dlouhé přímé vlaky s lehátkovými a lůžkovými vozy ruší, jinde rozšiřují, někde se nabízejí ceny přijatelnější, jinde vyšší, někomu obtíže a rizika spojená s létáním nevadí, někomu vadí. Ale, když už, navrhuji rovnou Constantu, Varnu a Burgas.

Jarek

Velmi kreativní použití slova „legendární“. Takže Tuzex byl taky legendární obchod a Sanops legendární nemocnice?
Využití pro běžného cestujícího cca. nastejno se Západním expresem…

Radek Janata

V Tuzexu mohl, když si ty bony koupil na Václaváku od veksláků, nakupovat každý bez povolení. Akorát to bylo dost drahý. Rodiče nám tam koupili Lego.

Jiří Kocurek

To je fakt super. Dokonce se tam daly koupit modely zn. Tillig. Asi by jejich volný prodej zlikvidoval bilanci zahraničního obchodu, a tak bylo toto zboží podrobeno kontrole.

Dushan

Před rokem 1989 jezdili důchodci na 70 let v osobních vlacích zdarma. Toto bylo zrušeno až v roce 1997.
„1. 9. 1997 se zvýšilo jízdné v průměru o 33 %. Současně s úpravou jízdného byla zrušena bezplatná přeprava důchodců nad 70 let a stanovena jednotná sleva pro důchodce na 50 % z obyčejného jízdného ve 2. vozové třídě.“
https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/cenova-regulace-a-kontrola/vyvoj-cenove-regulace-v-jednotlivych-odv/osobni-doprava-vnitrostatni-zeleznicni-28756

axel

Jo, akorát jeden detail. Střední délka života v 1989 byla 68 ženy pro chlapy a 75 roků pro ženy. Tj. z této statistiky jasně vyplývá, že statisticky průměrný Čechoslovák se před r. 1989 nedožil „jízdy zdarma“. Pozn. Pro letošek se odhaduje střední délka života na 76 pro chlapy a 82 roků pro ženy.

Dushan

Vaše úvaha je možná zajímavá, ale irelevantní obsahu článku, pana Šindeláře, který s ohledem na výše uvedené zjevně konstatuje nepravdu, jak uvádí: „V dobách Československé socialistické republiky se senioři netěšili žádným slevám, těch se v různém rozsahu dočkali až po roce 1989.“

Robert Šalda

Pokud se nepletu tak ta bezplatná přeprava seniorů nad 70 let tady byla zavedena až v roce 1990. Myslím, že spolu se 100 procentním zdražením jízdného tuším k 1.9. 1990. Za bolševika senioři normálně platili.

Antonín

Tak o tom nic nevím, na začátku 80. let jsem jezdil se svojí babičkou, tehdy jí už bylo přes 80 let a platila všude jak mourovatá – jak osobní vlaky, tak rychlíky. A z penze nedosahující tisíci koruny raději jezdila přes republiku osobáky (příplatek 16 Kčs byl hodně vysoký. Jen poznámka (pro ty, kteří si myslí, že důchodci mají sedět na zadku doma) – v 80 jí nedělalo problém ujít po horách denně přes 20 km – dožila se bezmála stovky.

Petr

Jen poznámka. Od toho roku 1997 si důchodci na 70 let mohli koupit za nízkou cenu Senior pas a jezdit zdarma neomezeně v osobácích po celé ČR (na rychlíky byl příplatek)

Robert Šalda

A dnes má často jezdící senior díky Burešovu jízdnému smolíčka pacholíčka. Musí pokaždé ke kase a cálovat.

Vít Jůza

Nějak tu dobu před rokem 1989 na Vašem odkazu nemohu najít, ale spíš to bylo zavedeno později.

kakov

zajímavé je, že jízdní doba Plzeň-Praha, byla za socialismu stejná jako ještě před rokem 🙂 než otevřeli tunel u Ejpovic

Radek Janata

Jízdní doby 1h45m dosahovala v roce 1989 pouze nejvyšší vrstva – expresy směr Mnichov nebo Normiberk, které po cestě nestavěly ani na Smíchově.

Než otevřeli tunel u Ejpovic, tak to expres se zastávkou na Smíchově ujel za 1h25.

Takže rozdíl je 20 minut.

pamětník

„Takže rozdíl je 20 minut.“
Jistě – díky elektrizaci trati.

Alf

Tak v roce 89 už tam elektrifikace byla a stejně to jelo o 20 minut víc. Rozhodující vliv má koridorizace a odstranění lokálních propadů rychlosti. Ta trať je dobrá pro porovnání stavu před a po, protože úsek 171 je takový etalon.

Zdeněk

K vzteku byly i dlouhé pobyty vlaků v některých pohraničních stanicích. Např. rychlík Amicus při cestě z Prahy do Budapešti stál ve Štúrově kolem 45 minut, a to i když potom probíhala celní a pasová kontrola za jízdy mezi Štúrovem a Budapeští, a lokomotiva ČSD se tam nepřepřahala, táhla vlak až do cílové stanice Budapest – Nyugati pályaudvar. Jinak toho rychlíku je docela škoda…

Papaja501

Ale ta nádražka neměla chybu,……borovička ,pivečko, na podlaze hlína…….Pamatuju, že z opačného směru to tam celňáci nechávali stát i 200 a víc minut, když probírali stropy a vše ve vozech….Amicus byl dobrej spoj přes Pardubice tenkrát…i do Blavy.

BoH

nejvyšší rychlost byla 120 km/h // O které se cestujícím například na relaci Olomouc – Brno může i nyní jen zdát 🙂

Mirek

Na lince R13 Brno – Břeclav – Olomouc se už nějaký ten pátek běžně jezdí 160 km/h 😉

BoH

Že mě to hned nenapadlo. Sice pojede 2x tak dlouhou trasu o půl hodinu déle, ale můžu se kochat tím, že jedu rychlostí 160 km/h. No neber to 😀

mgr.pavel

A co teprve na lokálce z Horní do Dolní, tam jsou rádi za třicítku!

Zkuste prosím srovnávat srovnatelné. 120 bylo tehdy maximum i na koridorech, to se zvýšilo. Sice trestuhodně málo, ale zvýšilo. (jak se změnila rychlost na Brno-Olomouc to nevím, imho nastejno (elektrika zrychlila, stav trati zpomalil). Ale většina tratí celkově zrychlila, ne?)

BoH

Já ale kritizuji to, že na této hlavní trase mezi Ostravou / Olomoucí a Brnem žádný koridor není. Že byl prvně postaven koridor na Břeclav je podle mě výsměch…

Jiří Kocurek

A že za dřívbylolíp nedokázali postavit víc než jenom podjezd ve Vyškově.

BoH

A co to s tím má asi tak společného? Vůbec nechápu, na co teď reagujete. Já jen tvrdím, že měl dávno stát koridor Přerov – Brno. Nic víc, nic míň.

Aleš

Máte pocit, že železniční dopravní proudy mezi jižní a severní Moravou + mezi jižní Moravou a Polskem jsou silnější, než na součtu toho, co se sejde mezi Brnem a Břeclaví? Tedy jižní Morava-jižní Slovensko + Čechy-jižní Slovensko + Čechy-dolní Rakousy včetně Vídně + jižní Morava-dolní Rakousy včetně Vídně + Čechy/jižní Morava-Maďarsko atd.? (Tedy to atd. je např.většina Balkánu na jedné straně, východní Německo na druhé straně).

BoH

Ano, rozhodně si myslím, že přeshraniční počty cestujících nejsou takové, jaké jsou mezi severní a jižní Moravou.

Jaaa

Tak přepravní proudy mezi 2. a 3. největší aglomerací v ČR jsou samozřejmě tomu odpovídající…

Papaja501

Hezký článek…..díky za něj……donutil mne zavzpomínat na časy, kdy jsem začínal a jak to fungovalo tehdy za těch podmínek. I na ty příběhy a srandy, jak s testujícíma, tak i s parťákama. a parťačkami.Není to na škodu…Trocha odlehčení nezaškodí.

Ketchup1970

A co teprve přepřah v Púchově. Čas na pivo cigáro a něco ve stánku . Nabídka nic moc. Teple pivo Ilava a oschlá Houška s turistickým salamem. Horalky a káva v kelímku . To zmizelo až se zadratovanim díry Leopoldov-Púchov někdy kolem roku 1986 a nasazením 363.

Kubo

A Púchov je dnes nudná koridorová stanica. Pomerne často sa mi pritrafí tam hodinku stráviť a jedlo si tam človek okrem jedného skromného automatu nekúpi a mesto je na prechádzku priďaleko.

simbič

Za kolejemi je hospoda.

hospodský povaleč

No, to je spíš jen výčep – a kdo o něm neví, tak k němu asi ani netrefí. A při krátké době na přestup je to i tak dost daleko.

pája

Tak ta rychlost se moc nezměnila.

V.N.

I ta se změnila…i když ne tak , jak bychom si přáli.

Petr
Jiří Šrámek

Jak kde.

Ketchup1970

Hezké připomenutí . Loni jsem si to taky počítal . 1988 by stal rychlik na vzdálenost 280 km 56 Kč. Jel jsem Nancy Ville – Paris Gare d’Est 3.9.2018 ráno jízdenka stala 65€. Koupena s předstihem by byla levnější. Jízdní doba 1:39 . Za minimální mzdu bych mohl jet jako Francouz cca 20krat . Kdybych jel v roce 89 vlakem ČSD , trvalo by to asi 4,5 hodiny a mohl bych to za svoji tehdejší mzdu udělat 30-35 krát. 280 km dnes jedeme v českých poměrech 3,5 hodiny a za mnohem nižší cenu v poměru ke mzdě. Pokrok je tedy… Číst vice »

Flinta

Jezdíval jsem Kolín – žilina Košičanem cca 6:00 – 12:25 hodin a to byl jeden z nejrychlejších spojů. Dnes Valašský expres 6:02 – 10:32 hodin.

Vbb

Košičan jezdil z Prahy okolo jedné odpoledne a po sedmé býval v Žilině. Začátkem 90. let byl přesunut na ráno, cca 6.15 z Prahy.

Jarek

Ne, Košičan ještě koncem totáče jako povinně místenkový vlak s EP brzdou, kotoučovkami a třemi seslemi ve dvojkovém kupé určitě vyjížděl někdy zrána.

Aleš

Košičan měl sice látková sedadla, ale míst bylo v kupé 8. Jediné dvojky po šesti byly na vlacích na Západ, pokud jezdily západní vozy (např.Vindobona každý třetí rok, tedy samozřejmě po zrušení jednotek a nahrazením běžnými soupravami).

MartinS.

Vozy Bmee jezdící tehdy na Košičanu měly sice centrální zavírání dveří, ale 11 kupátek ve voze a 8 oddělených látkových sedaček, až později, myslím až po roce 1993, byly sedačky vyměněny, že jich bylo jen 6, jako v Amee.

simbič

Vždyť máte komplet řazení i jízdní řád na vagonwebu.

Vnější pozorovatel

A co teprve uvrat v Přerově. Ta byla k vzteku.

Juraj

Tú som bežne zažíval na Vsacanovi od roku 2001 až do jeho zrušenia (zmeny na Ex/EC), a prekvapivo aj tak to trasu Žilina – Olomouc zvládalo za 2h53. Tento čas sa po uplynulých 15 rokov viac-menej držal, dokonca občas predlžoval vďaka dlhým pobytom v Púchove. Dnes to Valašský expres dá za 2h39, čo zhruba presne zodpovedá tej úspore úvrate v Přerově 🙂

V.N.

Jinak to s a´masovým využíváním osobních vlaků pro delší cesty je pravda. U těch osobáků se vyskytovala i jedna dost významná okolnost , která byla cestujícím k totálnímu vzteku. A sice příliš dlouhé prostoje v některých stanicích. Dopolední osobák Kolín-Rumburk stával i 40 minut v Nymburku a hodinu v Bakově nad Jizerou.
Měl jsem vzdálenou tetu , která jezdila často na trase Planá nad Lužnicí-Praha. Osobáky v Táboře měly i hodinové prostoje.

Xaver

Jo, to je pravda. Na spoustu věcí člověk už zapomíná. CO si pamatuju, tak v Táboře stály i rychlíky třeba půl hodiny.

Vnější pozorovatel

Taky už jsem skoro zapoměl. Ony blbě staly občas i rychlíky. Ale zase si člověk stihl koupit něco na perone.

Rossec

Jj, proběhnout kolem několika socek k okýnku, koupit párek a točáka, nebo lahváče a šup zpět do vlaku. Dnes už ty stánky na perónech nejsou, zanikla i spousta nádražek.

Dalibor

jj přesně tak. Trochu mi ty stánky na perónu chybí. A párky, kabanos, ohřívaný ve vodě v notně mastný vodě… Vždycky v Přerově, při cestě do Brna. Leckdy byl čas zajít i do nádražky na teploou „baštu“

Jiří Šrámek

Za hodinu? To by skoro dalo i na prostitutku

Petr

Nejvíc k naštvání bylo to, že panťák končil na Smíchově.

Paja

Takhle jsem jezdil z Písku na Budějce ještě po roce 2000. Jeden spoj pobyt v Protivíně 20 minut, další s přestupem 35 minut. Ale pravda, nádražka tam byla.

Tady na Moravě

Pro mnoho lidi v dneani dobe nepredstavitelne plytvani casem 🙂 Jet nekde vlakem 4 hodiny, z toho 1 hodinu prostat ve stanici a predstavte si – zadny mobil ani notebook, do ktereho bych mohl behem cesty cumet 🙂 Ani zadna moznost spojeni se svetem. Pokud jste si chtel zavolat, tak bezet ve stanici do budky a doufat, ze clovek na druhe strane bude u telefonu 🙂 Doba i tehdy byla hekticka, ale kdyz jste nekam cestovali, tak se pocitalo s tim, ze to bude dlouho trvat. Bylo to „neco“ a taky to „neco“ stalo 🙂 Museli jste se spolehnout sami… Číst vice »

V.N.

A což teprve srovnání s první republikou? To by bylo hodně zajímavé čtení.Ale to už asi nikdo dohromady nedá.

Radek Janata

Nějaké srovnání udělaly ČD před rokem: http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-30300/

Za průměrnou měsíční mzdu tehdy šly pořídit pouze 3 až 4 cesty z Prahy do Brna. Dnes těch cest za průměrnou mzdu pořídíte zhruba 100 a jezdí to cca 2x rychleji.

PetrB

Ni třeba rok 1868, relace Ceske Budejovice – Plzen: Na trati jezdily dva pary osobnich vlaku, jeden z odj. z Budejc rano v 07:45 hod. a prij. do Plzne ve 13:40 hod., druhy s odj. v 18:12 hod. a prijezdem v 23:37 hod. Z Plzne vlaky odjizdely v 02:56 hod. a v 13:52 hod. s prij. do Budejc v 08:23 hod. a 19:48 hod. Cena v prvni tride byla 6 zl. 48 kr., v druhe tride 4 zl. 86 kr., ve treti 3 zl. 24 kr. a v posledni ctvrte, kde byla mista jen k stani, 1 zl. 62 kr.… Číst vice »

Juraj
Vít Jůza

Vybírat ke srovnání zrovna relaci se znatelně zlevněnou nabídkou oproti běžnému kilometrickému tarifu jednu z tratí je omyl nebo dobrý vtip. A k průměrné mzdě možná tehdy lidé také měli blíž. Ještě jezdilo více vlaků i v noci, nebylo ještě zliquidováno tolik tratí, nádražích, čekáren. Jinak, jak je správně uvedeno, mnohé mnohde se od té doby také zlepšilo, ale tendenčnost ve směru „Ano, už je líp“ ho znehodnocuje.

Radek Janata

Jenže ona je dneska u dálkových cest zlevněna skoro každá relace. I pří cestě do malé stanice to e-shop to obvykle automaticky složí z nějaké relační slevy plus kilometrický tarif na konec.

František

Mně to tedy ještě posledně určitě neskládal. A ne každý má ještě v cestě dálkovou trasu, byť se jezdí mnohem více (bohužel se z toho stává potřeba). Na druhé straně jsou zase mnohde integrované tarify, ovšem s různou dostupností.

Vít Jůza

Stabilně slevu ČD nabízejí na pár relacích; třeba z Turnova nebo Semil přiměřená cena na dálkové trasy spíš jen na některá okrajová spojení, na většinu kilometrický tarif nebo jen malá sleva. A jakkoli ty slevy stojí za pochvalu použít pro srovnání zrovna jen tu slevněnou relaci bez zmínky o tom, že to je zvlášť slevněná relace, a jinde jsou ceny jinde, je v podstatě podfuk.

Karel

Váš výraz „zliquidováno“ beru jako známku druhé puberty, Ale tím slovem „slevněný“ chcete říct co?

Xaver

Čekáren je sice míň, za to jsou většinou čistější a upravenější. Pamatuju si na tu hrůzu, co bývala např. v Mnichovicích. Špinavá, smardlavá, strop byl začerněný od bůh ví čeho, zdi pošlapané, jak si děti hráli na hru „kdo otiskne svou podrážku nejvýš“, v rohu jedny starý kamna. Takže v takové čekárně člověk trávil času co nejmíň to šlo.
Dnes je čistá, upravená, je tam knihovnička, výstava kreseb od dětí a pod.

Jarek

Já to věděl! 🙂

Ivo

Ty 4 páry rychlíků Praha – Č.B. jezdily celotýdenně, obrat 537//536 byl do května 1979 veden jako motorový ve složení M296.1+2*Balm-d(+1 Balm-d z pátka na sobotu a z neděle na pondělí). I když tento pár přešel v květnu 1979 do klasické soupravy, jednalo se o odlišnou soupravu než u R 530 – 535, které byly složeny z vozu řady DFa +směsi vozů řady Ba a ABa. Vozy řazy ABa byly v té soupravě dva za sebou a to zhruba uprostřed soupravy.

Marťas

V článku mi chybějí informace o dalších kritériích. Například nízkopodlažnosti. Ta existovala i u ČSD v podobě vozů Bmto a jednotek 451 (dnes známých jako žabotlamy). Nebo noční spojení – vyšší frekvence než dnes. U rychlíkových příplatků postrádám informaci, že šlo o tehdy běžnou součást tarifu např. i u DB (IC příplatek) a DR (rychlíkový).

Jen tak

u žabotlamů žádná nízkopodlažnost neexistovala. v podstate jediné nádraží, kde byl žabotlam „nízkopodlažní“ … co si vybavuji .. bylo tak hlavní nadrazi, a mozna smichov. na beznych, mimoprazskych zastavkach, byl zabotlam uplne stejne „problém“, jako Bčka a další.

Petr

Paňťák byl obdobně nízkopodlažní, jako dnešní 914, tedy záleželo v jaké stanici a místě zastavil.

Jen tak

a to je to o tom, o čem mluvím ..

v této době jsem se žabotlamy docela hodně najezdil .. a míst, kde byl „nízkopodlažní“ bylo fakt minimum.

Vít Jůza

Na tratích pro ně určených, zejména Praha-Beroun, většinou pro ně byla vzorová vysoká nástupiště … snad krom Karlštejna, a Dobřichovic a Řevnic směr Praha.

Martin V.

Pánové, a co třeba taková MasNa? Nejen že nebyla nízkopodlažní tehdy, ale ona není ani dneska…
A nebo poněkud utajená – Holešovice -zastávka. Tam se navíc škobrtalo přes výhybky. A až opraví Negrelláč, tak se nejspíš zase škobrtat bude. Neni nad nostalgii.

michal

Nízkopodlažní jsou vozidla, ne nástupiště.

Martin V.

Jasně, máte pravdu. Já jen navazoval na diskusi, kdy a kde se projevila bezbariérovost (tehdy) nových vozidel. A ta byla nastavena na 550 mm nad TK, ale hrozně pomalu se „propisovala“ do nástupišť. Částečně nejspíš proto, že byla jen u části příměstských souprav (a od 451 se přešlo zpět k vysokopodlažním 460 a 560) a zbytek vozů měl a má podlahu až nad nárazníky. No a u neperonizovaných stanic to jednoduše nešlo. Ovšem u zastávek a plně peronizovaných stanic to sice šlo, ale nikoho to zjevně netrápilo. Ví někdo, kdy a kde v síti ČSD vzniklo první nástupiště s výškou… Číst vice »

Vbb

Kecáte.
Praha – Kolín – Pardubice nic?
Do žabotlamu pak byl z úrovně kolejí 1 schod, do Béčka 3 či 4. Žádný rozdíl?

Železničář z venkova

Tady někdo nechápe rozdíl mezi „nízkopodlažní“ a „bezbariérový“

Aleš

Jenže u DB se ten rychlíkový příplatek vybíral jen do tuším 50 km, při delší jízdence se již neplatil. A příplatek IC/EC apod.? Proč by autor článku uváděl srovnání s něčím, o čem jsme si mohli nechat jen zdát?

JménoJeštěNevymyslel

Když člověk žije na hlavním koridoru, já konkrétně na jižní Moravě, tak si těch změn a obnov vozového parku všímá mnohem víc. Pak jede člověk jednou do Českého ráje a hází s sebou ze strany na stranu skoro dvě hodiny usmrkaným vlakem o dvou vagonech, který od osobáku člověk těžko rozezná, nazývající se prosím rychlíkem. Vím, že ty naše cestovní rychlosti na většině regionálních tratí nejsou nijak zázračné, ale k příjemnému cestování není potřeba mnoho. Ano, zbavit se Regionov a Orchestrionů a nechat si je na vyhlídkové jízdy. 😀

V.N.

I mimo koridorové tratě nabízejí lepší komfort než v minulosti. Ona i to cestování rekostruovanou hydrou je dnes mnohem lepší , než bývalo.

IGCT

Když už srovnání dle platů, tak prosím medián. Neboť průměr nám nic neřekne. Průměrně máme jedno varle a jedno prso… 😊

Radek Janata

Medián je v ČR (jelikož jsme jedna z nejvíce rovnostářských zemí na světě) jen o 15% nižší než průměr, takže všechny závěry z článku platí i tak.

Karel Jezbera

Moje manželka nezná ve svém okolí nikoho (kromě mě a manžela její ségry), jehož plat by dosahoval alespoň úrovně toho mediánu. A to bydlíme v Praze. Takže statistika snese všechno. Před rokem 1989 sice byly vlaky dražší vzhledem ke kupní síle obyvatelstva, ale zase nebylo potřeba nikam jezdit za prací jako dnes, takže ta jejich pomalost nebyla až takový problém. Celkově lidé byli spokojenější a méně vystresovaní než dnes.

Radek Janata

Aby bylo jasné, o čem mluvíme, protože mnozí si pletou hrubou a čisotu mzdu. Medián hrubých mezd je dnes (2Q2019) v ČR 29 127 Kč. Pokud máte 2 děti, tak to je 25 026 Kč čistého. Zkušenosti každého jsou dány sociální bublinou. Chudší lidi znají spíše jiné chudší lidi a bohatší lidi zase spíš ty bohatší. Já naopak neznám skoro žádné lidi, co by neměli alespoň než medián. Protože jsem chodil na gympl, na VŠ a tak se moji přátelé rekrutují z této vrstvy obyvatel a protože žiju v Praze. V Praze i Lidl na plakátech láká pokladní na nástupní… Číst vice »

Radek Janata

Celkově lidé byli spokojenější a méně vystresovaní než dnes.

—–

Spokojenost lidí je dána především srovnáváním s ostatními. Když se mají všichni stejně blbě, připadáte si spokojenější, než když se srovnáváte s úspešným sousedem. Tehdy jsme byli v tom hajzlu všichni. I ten „zazobaný“ okresní tajemník, pokud by přijel do Londýna, tak by byl rád, že má na polívku, zatímco dneska jezdí do Londýna kdejaká socka.

Co se týká stresu, nikdo vám nebrání najít si dneska jako práci taky nějakou zašívárnu, třeba vrátného. I tak na tom budete materiálně lépe, než před revolucí.

pozorovatel

Právě jste se (ve vašem případě dost překvapivě) presentoval jako prototyp závistivce nejhrubšího zrna. A podobných je, bohužel, v současnosti asi většina čecháčků …

Radek Janata

Závistivce? Komu závidím?

Jen konstatuji, to co ví každý sociolog. Ostatně např. je známo, že jeden z důvodů, proč jsou lidi ve třetím světě i přes růst absolutní životní úrovně, více nespokojeni než dříve, je i v tom, že se k nim dostala televize a oni vidí obrázek, byť zkreslený, o životní úrovní ve vyspělých zemích.

IGCT

Radek Janata-ono nic není černobílé. Opačný extrém-bohaté asijské státy-,Jižní Korea, Japonsko. Ano, dle dnešních měřítek to jsou úspěšné a bohaté státy. Ovšem, za jakou cenu??? Extrémní tlak v práci na pracovní výkony vede k vysokému počtu sebevražd a nízké porodnosti. Takže lidi tam jsou sice bohatí, ale nešťastní. Rozhodně není moc co závidět. Budeme-li všichni bohatí, k čemu to povede? K extrémnímu tlaku na přírodní zdroje a jejich plundrování.

Jen tak

taky je otázka, kde vaše manželka dělá.

pokud uklizečku na nádraží, tak to pak chápu.

a k tomu , že lidé byli spokojenější apod.. už to chápu. starý zapšklý důchodce, který zapoměl vše špatné, a pamatuje si pár pozitivních záblesků socialismu.

Tomas

„Moje manželka nezná …“
Moderně se tomu říká sociální bublina. Je to stejně vypovídající, jako když já naopak řeknu, že neznám nikoho, kdo by dělal za míň jak 30 000.

Karel Jezbera

Ne to není sociální bublina, ale stav kdy ty „vysoké“ platy v úrovni mediánu jsou pouze virtuálně na papíře, ale k dotyčným nikdy na účet nedorazí. Moje dcera jezdí makat z jihu Prahy to jedné fabriky na Kladně do 3 směnného provozu a na účet jí dorazí 15000 Kč čistého… Tak kde to jsme 30 let po rádoby revoluci?

Radek Janata

Člověče, vy jste úplně mimo. Jaký virtuálně na papíře? To je statistika z ČSÚ, z dat přímo z finančních úřadů, kam firmy každý měsíc posílají daně stržené z těch mezd. Tedy přesný údaj, který pokud je vychýlen, je vychýlen spíše směrem dolů, protože firmy občas platí něco bokem načerno a na finančák hlásí méně, aby to bylo naopak, že by reportovaly na finančák více, by to byla pitomost. Prostě se smiřte s tím, že vaše dcera je pod mediánem, tj. ve spodní polovině pracujících. To je vše, co ten údaj říká. Zřejmě nemá kvalifikaci ani na tu pokladní v pražském… Číst vice »

Karel

Kdo dělá na DPČ nebo DPP, tak je nucen vykazovat menší počet hodin za vyšší hodinovou mzdu než je skutečnost. Stejně tak jako ten, kdo má jakékoliv jiné limity ohledně počtu odpracovaných hodin, povinných přestávek atd. To ty statistiky může hodně zkreslovat. V pracovním poměru a na pevnou pracovní dobu dnes dělají snad už jen úředníci.

Pojkemada

S

Pojkemada

Řnad to neni Lego

Franz

Já jezdil vlaky do práce cca v letech 1975 – 1984 po půlce Čech a věřte, že nás takových bylo dost. Vlaky byly dost plné. V pátek a v neděli narvané a nejen studenty.

DOMČA

Prumerny hruby plat v Praze je neco pres 41 000. Pokud nedosahujete prazskeho prumeru natoz v Praze ani toho celorepublikoveho 34 000 a kousek – je na to na velmi velke zamysleni „Co je u Vas spatne..“ Osobne by me zajimalo co jste vlastne za lidi a jak zijete.. Protoze byt single v Praze a zit (spis prezivat/zivorit) za trzni najemne 1+1 a s tim spojene vsechny sluzby za hruby plat 41 000 je vazne nadlidsky vykon.. ( cisteho je to ubihych cca 28 000. Najem 1+1 energie sluzby internet a telefon vyjde zhruba na 20 000 kdyz mate sakra… Číst vice »

Původní Pražák

Jak to dělá? Asi nežije sám nebo sama v novém bytě s tržním nájmem.

Karel Jezbera

Máte pravdu, sám člověk v Praze bydlet nemůže. Ale pokud doma sesypeme dohromady 3 platy, tak si můžeme dovolit bydlet ve 2+1 v paneláku na Jižním městě. Až si dcera najde nějakého borce, bude to mít dost složité… Pak budou muset jít bydlet mimo Prahu. My s manželkou sice budeme mít více prostoru, ale budeme se muset uskromnit na jídle, protože je rozdíl vařit pro 3 nebo pro 2.

Vít Jůza

Naprosto logicky nemohou mít všichni nadprůměrný plat, naprosto logicky šťastlivci s vyšší mzdou průměr zvedají vysoko nad běžné platy.

bkp

Obojí jsou jen statistické veličiny se všemi omezeními z toho vyplývajícími.

Jen tak

Meidánj je sice nižší, ale nijak dramaticky. takže ono iten průměr bude fajn.

Jirka

Tak mediánem máme 0 varlat a prsou buď 0 (pokud počítáte, že prepubescentní dívky prsa nemají) nebo 2 (pokud mají, ale v tom případě je mají i skoro všichni muži). Čistě teoreticky by medián mohl být i 1, pokud by se to trefilo do někoho s jednostrannou mastektomií.

Takže ne, průměr v tomhle (ale i mnoha jiných případech) řekne o souboru víc, než medián.

pozorovatel

V případě srovnávání cen či nákladů a příjmů je ovšem vaše tvrzení naprostou hloupostí!

Vbb

Zopakujte si matematiku. Zhruba půlka lidí má 2 varlata a zhruba půlka lidí má 2 prsa. No a mezi slepými jednooký králem a mezi těmi 2-varlatovými a 2-prsatými je sem tam nějaký 1-prsový či 1-varlatový, ne sice králem, ale mediánem. Protože nalevo i napravo od něj je zhruba stejně lidí.

Jirka

V tom případě si matematiku. ale i demografii zopakujte spíš vy. Ve společnosti je žen víc než mužů (v ČR cca o 200 tisíc), takže střední prvek v počtu varlat bude zcela určitě žena a tím pádem je medián počtu varlat 0. Podobně u těch prsou, ta jsou sekundárním pohlavním znakem a žen se sekundárními pohlavními znaky je zase menšina (ze všech lidí), takže zase 0. Obecně, pokud váš výsledek spoléhá na to, že od 1-varlatového je nalevo i napravo zhruba stejně lidí (a kdyby ne, tak vám vyjde něco úplně jiného), pak je to velmi křehký výsledek, na který… Číst vice »

Vbb

No a medián varlat a prs je teda kolik?

Jarek

Jojo, srovnání je to neveselé, ostatně jako s čímkoliv tehdy. Ale čekám jakou „nevýhodu“ dneška nějaký komandíra najde. 🙂
Očekávám zavřené čekárny a zavření lokálky do Jemnice, nebo něco podobně zásadního. Dále bude jistě připomenuto, že se plánovala síť rychlovlaků a proto bylo v Praze na návštěvě TGV, takže dnešní stav je v podstatě „jen realizace“ a to ještě nedokonalá.

K výše uvedeným jízním dobám nutno přidat prakticky pravidelné zpoždění…

Xaver

To TGV poukud vím, tady bylo na návštěvě až r. 1991.

František

Co je pro jednoho prkotina, může být pro jiného zásadní, a naopak. Jeden rozdíl proti tehdejší době tady je – není třeba hanět odlišné potřeby odlišných jedinců. 😉

sledovatel webu

A přesto to (a nejen tady) většina lidí dělá.

Josef

No zpoždění která jsou dneska proti těm před rokem 89 jsou úplné drobnosti. Bez zpoždění jezdil Ostravan, Košičan, u všech ostatních na koridoru půl hodiny až hodina bylo zcela běžné. U těch osobních to eliminovaly dlouhé pobyty v mnoha stanicích.

Aleš

Dokonce se plánovala trať z Čech k Jadranu s tunelem pod Rakouskem. Na její realizaci dnes už kapitalisti nemají a nikdy mít nebudou :-)))

Brzdič zániku

Jako vtip dobrý. Ale pokud to myslíte vážně, tak atakujete pozici pana Petra R.

Aleš

Ten velký smajlík na konci mého příspěvku, který byl reakcí na příspěvek pana Jarka, nevidíte? 🙂

johny

Já kvalitu docenim až bude 200 – 250km/h v celém úseku od Třebovy do Prahy s pár výjimkami… Jako je ÚO .. Jinak palec tak nějak vodorovně.. Ani dolů ale ani nahoru. Choceň uhersko BC je toho celého počátek snad…

johny

A nejenom na 1. Koridoru… Pak ať se staví vrt mezi velkými městy jak o život..

David

Choceň Uhersko Barcelona?

Josef Sandr

Tak bez stavby nové trati taková rychlost zde nikdy nebude.

Oldřich Sládek

Zjevně nejste v obraze a realitě.

Radek

Co se týče vozového parku, posun k lepšímu z mého pohledu moc nevidím. Když se bavíme o roce 1989, jak starý vozový park v té době ČSD měly… V podstatě zánovní, nebo nové loko 363,163,742.754, 810, 842, určitě jsem nezmínil všechna…Dnes pořád žijeme z té doby a maximálně tak renovujeme a modernizujeme.

Jarek

No navzdory tomu byly nosné řady bobiny a sergeje, ty jste ve výčtu nějak zapomněl. Taky tam chybí žabotlamy, kredence a krokodýly…
A řekl bych, že na brejlích a bardotkách dneska z celkových vlakokilometrů nestojí skoro nic…

Radek

Samozřejmě byla i starší vozidla… Jen jsem chtěl říct, že se daleko víc investovalo do nových vozidel než je tomu dnes.

Xaver

A přesto, když sem po revoluci začaly zajíždět první vlaky z Německa, tak ty německé vagóny vypadaly jak minimálně o generaci dál. Oproti nim východoevropská produkce působila dost zastarale.

V.N.

Německé vagóny se zde objevovaly i za socialismu…viz Západní expres. Jinak ke konci osmdesátých let na rychlíku Progres tuším ,že z Rostocku do Prahy již jezdily východoněmecké vagóny v salonním uspořádání,které již po stránce komfortu byly západoněmeckým vagonum dost blízko..

Xaver

Mluvil jsem o východoevropské produkci, co jezdila v Československu. Tedy především vagóny z Bautzenu a pak ze Studénky. Ty se opravdu západoněmeckým vagonům ani nepřibližovaly.

Xaver

JInak s tím „o daleko víc“ bych byl dost opatrný. Nejde jen o Pendolina, Railjety, ale i hromadu Elefantů, Panterů, Sharků, Spiderů atd a pod. A i ty renovace jsou pořád lepší, než koženk akoncem 80. let.

Petr

Ne, že bych zrovna sergeje a bobiny, považoval za výkřik techniky, ale v té době, bylo sergejům zhruba 20 let a bobinám 35. I nejstarší kredenc v té době byl mladší než dnešní nejstarší sériová 810.

V.N.

842 začaly jezdit až někdy kolem roku 92.

Petr

Jednička a dvojka už od roku 88.

Xaver

CO si pamatuji, tak za komunistů měly i vlaky všeobecně větší zpoždění než dnes.

johny

Jo tak spozdeni jsem dlouho nezažil to je fakt . Nemůžu počítat dnešní srážku s chodce u velmi… Dost nepříjemné..

František

Akorát jsou tyhle věci poměrně hodně časté. A zpoždění třeba kolem Braníka, zvláště po automatizaci, jsem zažil hned několikrát. 😉 Ale obecně je to asi lepší, byť je to bohužel dáno i valným přesunem nákladů na silnice.

Petr

Tak byli i narvanější, např. na trase Brno-Bratislava nebo Jeseník-Brno bylo celkem standardem, že stál člověk celou cestu na chodbě (dokonce jsem zažil situaci, že se nemohli cestující již nacpat do vlaku jak byl přeplněný)

František

Leckde se stojí i dnes, i když to jezdí furt, ale zase kratší.

Ludvík

Často jezdím trasu 17 km. V roce 1989 to bylo 2 Kčs, dnes u ČD 35 Kč. Socialistickou cenu 20 Kč (násobek 10x vzhledem k platům) má jen Arriva Express.