Jak poznat na nástupišti sebevraha. Varovné signály jsou čtyři, pomůže obyčejný pozdrav
“Možná nepřišel pozorovat vlaky.” Železnice v Česku sebevrahy přitahuje více než jinde, ukazuje srovnání.
Správa železnic (SŽ) spustila spolu s Národním ústavem duševního zdraví osvětovou kampaň. Na nádražích nyní mohou cestující najít informace, jak poznat, že někdo potřebuje pomoc. Podle posledních dat Evropské železniční agentury totiž železnice v Česku sebevrahy láká poměrově více, než je tomu v jiných zemích EU.
Kampaň upozorňuje zejména na varovné signály osob se sebevražednými úmysly. Cílí na širokou veřejnost, aby se nebála takové lidi oslovit. „I malé gesto, jako je pozdrav, totiž může znamenat hodně,“ radí experti.
Oslovení „dobrý den“ může podle nich člověku přerušit tok myšlenek, který by mohl skončit tragédií.
Samotné varovné signály pak kampaň zmiňuje čtyři:
- člověk stojí na konci nástupiště a nenastupuje do vlaku
- odkládá osobní věci
- zvláštně gestikuluje, hovoří sám se sebou
- na nádraží se vyskytuje opakovaně
Pomůže i umělá inteligence
Kampaň propaguje také Linku první psychické pomoci, kam se kdokoliv může zdarma obrátit.
Plakáty jsou umístěny na 50 větších nádražích napříč Českem, např. v Ústí nad Labem, Olomouci, Karviné, Ostravě. V Praze nechybějí na hlavním nádraží nebo v Libni. Správa železnic uvádí, že v rozpoznávání sebevrahů proškolila i zaměstnance své ochranné služby a externích bezpečnostních agentur.
„Školíme je i v tom, jak následně reagovat a s těmito lidmi komunikovat a díky vzdělávání zaměstnanců se už skutečně v několika případech podařilo předejít činu, který mohl skončit tragicky,” uvádí Správa železnic na svém webu. Proškolení postupně čeká všechny zaměstnance.
Na vyhodnocování rizikového chování se však vedle bdělosti cestujících a zaměstnanců zaměří i technika. měl by v tom pomoci inteligentní kamerový systém, jehož pilotní projekt už funguje v jihomoravském Adamově. Umělá inteligence by mohla právě podle zmíněných typických rysů chování vyhodnotit rizikového člověka a následně upozornit zaměstnance stanice nebo bezpečnostní agentury.
Znepokojivá čísla
Ročně se na nádražích a tratích Správy železnic stane cca 200 sebevražd. V letošním prvním pololetí je podle SŽ zatím trend lehce klesající.
Podobný trend zaznamenala v rámci celoevropských čísel v uplynulých letech i Evropská železniční agentura (ERA). Pokles počtu úmrtí sebevrahů či chodců je však jen malý.
Počet sebevražd na železnici se v posledních letech sice snížil, podle ERA to však jde ruku v ruce se snížením celkového počtu sebevražd ve společnosti. Úsilí kampaní železničních úřadů v tom tak nehraje roli.
Znepokojivá jsou však další data agentury, podle kterých se železnice na sebevraždách v Česku podepisuje více, než je v Evropě běžné. ERA sice uvádí, že ve srovnání jsou znevýhodněny země s vysokou frekvencí vlaků a vysokou hustotou obyvatelstva podél tratí.
Nicméně v zemích, které se nacházejí pod trendovou linií grafu níže, tvoří dokonané železniční sebevraždy relativně relativně vysoký podíl ze všech sebevražd.
Sebevraždy podle ERA představují přibližně 75 % všech smrtelných úrazů na železnici.
V roce 2022, ze kterého jsou poslední data, bylo na železnici v celé EU každý den zaznamenáno v průměru téměř sedm sebevražd, celkem jich bylo 2 399.
Počet sebevražd podle ERA vzrostl po finanční krizi v roce 2008, vrcholu dosáhl v roce 2012, poté se snížil a v letech 2021 a 2022 opět vzrostl.