Italské dráhy spojí síly se společností Nevomo na vývoj levitujících vlaků
Koncept Magrail. Foto: Nevomo
Díky dohodě má vzniknout v Itálii první testovací úsek pro novou technologii železniční dopravy. Vlaky mají jezdit rychlostí až 550 km/h.
Dost mi to připomíná projekt Theranos, i když je z jiného oboru. Pěkná idea, ale nic konkrétního. https://www.startupjobs.cz/newsroom/konec-snu-o-dalsim-Stevu-Jobsovi
Tak bude to jezdit po kolejích nebo levitovat?
A souvislost s hyperloopem je jaká?
Nějak nechápu smysl vůbec použití takovéto technologie, co to má konkrétně přinést za výhody?
Děkuji komukoliv za odpověď.
Hlavní výhoda je naprosto zřejmá – nemusíte stavět nové trati. Nezabíráte další půdu, nemusíte se hádat s ochranáři.
Baraba odpověděl velmi dobře, děkuji za to. Souvislost s hyperloopem je taková, že ze 3 hlavních vlastností hyperloopu (vakuové prostředí, lineární motor a magnetická levitace) využiváme 2. Naše technologie je mezistupeň mezi stávající železnicí a hyperloopem, jehož implementace bude trvat skutečně řadu let.
Tak hlavně aby stihli při to frkotu zavírat šraňky..
Na takhle rychlých tratích (200 km/h a více) nejsou přejezdy. Řešíte neexistující problém.
„přilákala téměř 900 jednotlivých investorů z více než 40 zemí“
A to je mnohonásobně míň než Bulánci 2.
A těm také dávám větší šance na dokončení.
Stejná pumpa na peníze jako hyperloop.
Hyperloop se ale implementuje určitě. Není otázkou zda, ale kdy.
No už jen přejmenování z Hyper Poland zasluhuje zvýšit ostražitost, též cílení na startupové a dotační zdroje, kterých je PR webu plný – na rozdíl od technických detailů. Další problém je, že rovnou operují se spoustou lží – či polopravd. Jako že když je to na elektřinu tak je to enviromentálně insignifikantní a totálně čisté. A to ještě musí odlevitovat hmotu, což je u konvenčního vlaku zadarmo. To video je šroubovák, šroubovák, milý úsměv, šroubovák, 20 V na multimetru… A takonec tam cosik hrká na kolečkách, což není levitace. Lineální motor na kolečkách si můžou zkusit v leckterém metru, třeba… Číst vice »
🙂 Jako co presne maji zkouset v metru v Osace?
Svézt se vlakem metra, který funguje podobně jako ten vozík v propagačním videu. 🙂 Pohon lineárním motorem.
Linky Curumi-Rjokuči, Nagahori Curumi-Rjokuči, Imazatosudži v Ósace, Toei Óedo v Tokiu a tuším je ještě v Jokohamě, Kóbe, Fukuoce, Sendai…
Zase je někomu líto, že jsou vlaky a tratě v Evropě až příliš kompatibilní…? 🙂
Humbuk…
Bohatě dostačuje, když bude železnice kompatibilní v rámci jednoho státu.
Teoreticky zajímavé by bylo, kdyby byly normální kolejnice použity jako rotory lineárního motoru. Ale tady pochybuji o velikosti indukované síly i když se třeba kolejnice používá i pro indukční brzdy.
A článek četli? Je tam psáno: „Společný provoz s konvenčními vlaky“
Jo, ale jen tam, kde budou tratě speciálně vybaveny. Takže nějaké pokračování „po konvenční síti“ do různých cílů = nula.
Problém Evropy není kompatibilita, ale flexibilita a hustota přepravy. Bohužel není možné navýšit přepravu na stávajících tratích a to je problém, kterému čelí někteří správci železnic.
V tom podvozku je rotor nebo stator (z lineárního motoru)? V tom videu bylo asi cíleně tohle vynecháno. Jak je/bude to napájeno, když to bude jezdit po konvenční trati, tak to lze i troleje?
Technicky si to asi dovedu představit, ale ekonomicky? Vždyť musí být nějaké indukční bago celou dobu (možná z kopce nee, ale pak by to dynamicky nebrzdilo) mezi kolejema.
Hlavně v té ukázce nelevituje. Lineární motor je dávno vymyšlená a ověřená věc, ale jak levitovat nad ocelovou kolejnicí, to teda nevím a kupodivu to nikde nezmiňují.
Já o levitaci nic nepíšu. Použití lineárního motoru neznamená automaticky, že to bude.
Kupodivu to popisují na svých stránkách.
Popisují bych to tedy nenazval. Jsou tam drobné zamlžené náznaky. Popis znamená, že je zřejmé jak (alespoň zhruba) to bude fungovat.
Zpočátku zvědavost, a pak jsem se podíval na video a bylo jasno… Tady zapózujeme se šroubovákem, tady zaměříme napětí, tamhle popojede podvozek…. Jako u takového průlomu, za jaký to tu je, bych čekal asi něco úplně jiného a serióznějšího..
Taky jsem si říkal, „Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají“.
Věřte mi, že RFI vidělo víc než jen toto video. Oni nejsou blázni, ani hazardéři a určitě by se nepustili do spolupráce s firmou, která by je nezaujala svým technickým řešením a dostatečnou úrovní vývoje.
Ambice velké, ale šance na výrazný úspěch malá. Důvody jsou následující: 1. Rychlost na stávajících tratích je omezena primárně příčným zrychlením, z důvodu komfortu cestujících, nikoliv schopnosti vozidla projet obloukem rychleji (Viz nehoda u Mariánských lázní, lokomotiva v čele zůstala na kolejích, převrhly se cibule, co mají vysoko těžiště). Pokud nechtějí zhoršit komfort cestujících, nebo rovnat tratě, zrychlit můžou maximálně na úroveň pendolina. 2. Při vysokých rychlostech je podíl valivých odporů na celkových jízdních odporech, maglev je spíše zhoršení. Z hlediska aerodynamiky je pochopitelně krátké vozidlo na renderech nevýhodné, výhodnější je velké množství vagonů za jedním aerodynamickým čelem. (mimochodem, hodně… Číst vice »
K 1.: A řekl bych, že osobní vůz to bude mít obdobně.
Pokud jde o výšku těžiště osobního vozu (nebo jednotky), tak hodně záleží na konstrukci. Takový Panter (spousta věcí na střeše) je na tom spatně, ale třeba u velara (co jde, je pod rámem) bych se výšky těžiště moc nebál.
Nebál? Při pětikilu za hodinu a stopě konvenční trati?
To už je zralé aby těžiště ladili u McLarena nebo Ferrari.
Tak konkrétně 500 km/h by vyžadovalo stopu VRT. Šlo mi o to, že u vozů s nízko položeným těžištěm není velké riziko, že by došlo v vykolejení tak, že se vůz převrátí. Na druhou stranu, při dostatečně vysokém příčném zrychlení (v oblouku) může vlak vykolejit i tak, že okolek „přeskočí“ kolejnici. Na co jsem poukazoval je, že u současných vozidel je rezerva mezi dosahovanou rychlostí v obloucích a rychlostí, při které dojde k vykolejení. Teoreticky by například mohly všechny osobní vlaky jet rychle jak pendolina, ale kvůli komfortu cestujících se tak neděje. Maglev od fy Nevomo, který by využíval stopu… Číst vice »
Hmm, ale nějaký naklápěcí, čtyřnápravový vůz s nízkopodlažním středem (prostě 841 ale výrazně kratší) by se rozhodně ujal…
Třeba z Rakovníka do Mladotic…(byť by tam po rekonstrukci byla traťová rychlost 60 – 85 km/h.
Přesně jste to popsal s tím sólo vozem. Tentýž faktor stal za krachem projektu jež konkuroval TGV v začátcích vysokorychlostních snah ve Francii. Nějaký Bertrand tam utopil jmění a zůstala po něm akorát betonová trať u Orléans. Nevím kam půjde vývoj. Ale píšeme ještě pořád perem a inkoustem jako před tisíciletími .
Jak to bude jezdit/levitovat cez vyhybky do odbocky ? 🙂
Tady bude hodně záležet na konkrétním řešení jízdní dráhy. Maglevu principiálně nevadí, pokud je v jízdní dráze několikacentimetrová mezera, takže by měla stačit žlábková kolejnice v místě křížení. Horší to bude s výměnami a srdcovkou magnetických „kolejí“, obojí bude pravděpodobně muset být pohyblivé, podobně jako např. u transrapidu.
Proč by měl levitovat? Kola jsou dle videa vedeny běžným okolkem, takže ve výhybce bude vynechán jen „motor“ a bude ji muset přejíždět setrvačností.
Protože firma hovoří o levitaci? Ten vozík na videu neukazuje nic. O setrvačnost vůbec nejde, ta je brutální při takové rychlosti. Pro představu co je 500 km/h.
Teoreticky může levitovat v tak malé výšce (do 10 mm), že okolky budou pořád „funkční“ (ve smyslu vedení směru).
Ale řekl bych, že právě to, že všechny „levitační“ vlaky mají tak masivní struktury pro vedení vozidla v požadované dráze (a je v podstatě jedno, jestli se bavíme o proudovém Aerotrainu, Maglevu, Transrapidu nebo nějakých pomalých městských drahách) bude mít nějaký důvod, nejen že se to tak konstruktérům líbilo.
To je dost absurdní představa (s těmi okolky při levitaci). 🙂 Funkčnost okolku je dost těsně navázaná na chod kola a hmotu vlaku na nápravě. Jakýkoliv nevalivý dotyk znamená, že ocel začne se začne tavit a okamžitě mizet. Moc si to nedovedu představit. Když levitace tak i bezdotykové vedení do oblouku bez dotyku je podle mě základ.
Takže ano, u těch maglevů to není pro srandu, jak píšete.
V tom případě (při levitaci) velmi hodně pochybuji o reálnosti projektu a spíš se doopravdy klaním na snahu někoho pumpnout o peníze.
Podle těch obrázků by mě zajímalo, nad čím to bude levitovat a jak teda vozidlo bude vedeno? Podle dosud vytvořených magnetických vlaků to beru jako šiméčko. I ten vlak se zvednutým čumákem podle mě neodpovídá aerodynamice a bude mít tendenci se při vysokých rychlostech zvedat z jízdní dráhy.
MagLev na konvenční trati zní zajímavě, ať chci nebo nechci.
Nepoužíváme značku maglev, protože to je obchodní značka. Naše technologie se jmenuje magrail a zajímavé to je hodně. Samozřejmě je před námi velká spousta práce, ale technologicky to jde.
„Nepoužíváme značku maglev, protože to je obchodní značka.“ – Tak nějak pochybuji, že obecná zkratka pro magnetickou levitaci, kterou se označuje mnoho technologií a přístupů z různých zemí, je obchodní značkou.
Tak ono to hlavně (i podle videa) nelevituje.
Pro pana Chromíka bylo evidentně podstatnější, že „to je obchodní značka“ než skutečnost, že to maglev není. Jsem zvědav, jestli se zde ještě vyjádří.
Pánové, samozřejmě levituje! 🙂 Kola se využívají do rychlosti kolem 50 km/h a máme je právě proto, že potřebujeme koexistovat se stávající infrastukturou a také kvůli principu magnetické levitace, kterou pro naši technologii využíváme. Rád kdykoliv zodpovím jakékoliv dotazy, které byste případně mohli chtít vznést.
Levituje, ale při rychlostech na 50 km/h. Nepoužíváme technologii aktivní magnetické levitace.
Tak v tom případě jsem zvědavý, čím je to vedeno při rychlostech nad 50 km/h.
Jinak mám pocit, že si v těchto dvou větách protiřečíte. Nedovedu si totiž představit pasivní levitaci.
Video je z testu lineárního motoru a není na něm záměrně vidět vše, neboť si naše intelektuální vlastnictví samozřejmě chráníme.
Prosím? Obchodní značka je např. Transrapid. Ale ne MagLev.
Pokud se podíváte na internet, tak značka MagLev je skutečně registrovaná. Ne vždy se jedná o vlaky, ale na různých trzích (Japonsko, Čína, Brazílie, ale i Švýcarsko) bychom mohli mít potíže tento název používat. Proto používáme magrail – název, o který jsme zažádali my.
Značka MagLev je registrovaná a tato skutečnost je veřejně dohledatelná na internetu. Z důvodu opatrnosti ji nepoužíváme. Navíc, pro MagLev je typická zcela nová infrastruktura. My touto cestou nejdeme a nechceme ani, aby docházelo k záměně naší technologie za MagLev.