Hubení květeny na kolejích. Správa železnic pořádá konzultace k vývoji po konci výjimky EU
Trať Ústí nad Labem-Střekov - Velké Březno. Pramen: Správa železnic
S koncem roku 2022 vyprší výjimka Evropské unie pro využívání glyfosátu, který se dnes pro hubení plevele používá.
Máte v tom trochu hockey. Souhlasím s tím, že problém nadužívání Roundupu je na poli, nikoli na železnici. Pravidla pro postřik pešunku jsou velmi přísná (nutno mít certifikaci od rostlinářů) a běžně se používá tzv. zónový postřik. MUVka má několik kamer a řídící počítač, který vyhodnotí zelená (=zarostlá) místa a řídí trysky na přední a zadní postřikovací liště. Je to velmi účinné (bohužel taky dost drahé), ale zase se ušetří za postřik, protože kamení není zelené a tudíž se nestříká.
A to mají všechny MUVky?
V Švýcarsku jsem viděl parní mašinku a ta měla dole lištu s párou. Takže při jízdě funěla pára dolem .
proč je to potřeba odstraňovat?
Vyroste, uzraje, kola namelou a rosa udělá těstíčko. A těštíčko klouže. https://zdopravy.cz/u-kdyne-se-srazily-dva-vlaky-nejmene-trinact-zranenyc-59989/
Protože se v tom blbě chodí a snižuje to viditelnost
Protože plevel kořenovým systémem zanáší kolejové lože, které musí být ze své podstaty propustné, aby vlivem klimatických jevů nedocházelo k deformaci svršku a tím pádem kolejí. To samo ostatně obhajuje podstatu glyfosátu práve na železnici, neboť ani jedna z ekometod nehubí kořenový systém (desikace. kyselina pelargonová, nebo pára či horká voda). Co do rychlosti provedení též není možné sekat, aby nebyla kašička a těch specifických důvodů pro drážní provoz je prostě spousta… Tedy nemá náhradu.
Protože odhlučnění trávou funguje jen do určité rychlosti (tramvaje). Pak to spíš klouže a lítá kolem a musí se to stejně sekat.
To mi připomnělo, jak vloni v létě v Lysé takhle MUVka s postřikem ošetřovala ráno 5 minut před příjezdem vlaku kolej hned u 2. nástupiště, kde čekaly desítky lidí na vlak a dostaly svoji plnou dávku mraku aerosolu. Takový super pocit, když tam čekáte se svojí čerstvě těhotnou manželkou a někdo Vás přeleje Roundapem. A to jsme se alespoň na poslední chvíli schovali za tu plechovou boudu, co tam tehdy ještě byla a nedostali plný zásah. Těch 5 minut by to jistě nepočkalo, když tam pak 25 minut nejede nic…
To je tam kde si dráha stříká sama, ne?
Postrikat vás samozřejmě neměli… Ale co se týká poznámky o těch 5 minutách, tam bych byl opatrný…
TRAVEX = chlorečnan sodný … za bolševika stála plechovka 8 Kčs, kupovali jsme to jako „puberťáci“, ačkoli se v podstatě jedná o výbušninu ….
Rozpusťte ve vodě, pěkně tím nemočte noviny, nechte uschnout, nacpěte do kamen, zapalujte pomocí prskavky a utíkejte …
Hodinová mzda v dopravě byla nějakých 20 Kč, tedy 3200 Kč měsíčně (1986).
https://www.czso.cz/documents/10180/35067255/1100251539.pdf/afd4b303-aa1d-42f6-a1e8-8bab1b3f58ae?version=1.1
Jinak je to teda dost nepříjemný jed a to i pro zvířata žijící okolo trati. Nadýchat se toho nehcete…
Dost možná by pomohlo odstavit z provozu „hnojící“ vozy.
Tak to by opravdu nepomohlo. Byl jste někdy venku od PC? 🙂
Pomohlo, otázka je o kolik a zda by se to vyplatilo.
Nicméně vozy s propadavajícím WC se odstavují i z jiných důvodů.
I hnůj jsem vozil na zahrádku. Ono to pak lépe roste. Mnohem lépe než nehnojené.
Na to je najlepší ocot. Je ekologický, prečistí vzduch, najlepšie je ho striekať keď svieti slnko, na druhý deň je koľajisko bez porastu. Len by bolo potrebné urobiť testy, čo urobí kyselina octová s koľajami a ostatnými kovovými dielmi na železnici. A mudrlanti nech nemudrujú a skúsia si jeho účinok na záhrade alebo na sídlisku pred domom. Ak ste o tom ešte nepočuli, je najvyšší čas sa presvedčiť.
účinok je především v tom, že to pěkně několik dní smrdí. Lidové návody pak doporučují smíchání se solí, což taky není pro půdu velká hitparáda. Jinak to funguje asi tak že to spálí listy, čili zhruba podobné jako ta pára či vypalování. Narozdíl od glyfosátu který rostlinu zlikviduje celou.
jinak tedy kšeft z toho může být samozřejmě dobrý
https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/pripravky-na-hubeni-plevele-s-octem/r~63ca6b30aafe11eaa7deac1f6b220ee8/
Jak to vlastně dělají ÖBB nebo DB?
stejně jako u nás. A také hledají způsob jak to splnit. Zajímavá je Belgie. https://www.railtech.com/infrastructure/2020/06/25/sheep-regulate-vegetation-along-tracks-in-belgium/
Mám blbej dotaz: Jak se to dělalo před vynálezem průmyslových herbicidů?
Jednoduše. Na trať se pustily parní lokomotivy a jejich žhavé jiskry a pára se postaraly o vše samy
Takže by stačilo občas vyměnit bangli za štokra… 😀
podobně se řeší udržení bezlesí Brdech http://www.forumochranyprirody.cz/vypalovani-bezlesi-v-chko-brdy-pilotni-experiment
A jak se TO dělalo na elektrifikované trati – Lipenka, Bechyňka bez žhavých jisker a páry ….
tak zrovna Bechyńka je známá, že to Křižík představoval jako minimální zásah do krajiny. Takže sekat nejmíň sena a otavu. Ještě tam rostou borůvky mezi pražci, podobně jako na JHMD? v 93 nám to ukazovali z mašiny.
Ono to působení parního provozu, bylo vidět i v okolí tratě, většinou křoví došlo k úhoně, takže se dalo i krásně pást na pešuňku kozy, nebo pěstovat brambory.
Nevyjde levněji častější čištění a výměna štěrku?
Vlak pro strojní regeneraci štěrkového lože + několik let pomalých jízd než se trať dočká v pořadníku, je podle Vás levnější než kropicí muvka?
Dvakrát ročně budeme měnit na celým nádraží štěrkové lože. Jo to se vyplatí
No jo, koza na každém nádraží už vyšla z módy.
To by to musela být nějaká študovaná koza, aby včas odběhla z kolejí před jedoucím vlakem…
To nebývaly jen kozy, ale i jiná zvířata žijící blízko u dráhy. Zvířata nejsou blbci a naučí se.
Hmm, kolik že je sraženách zvířat kolem kolejí?
Pokud jde o hospodářská zvířata, tak se stává spíš u stád (krávy, koně). jinak jsou to spíš divoká zvířata, která trať pouze přechází. Ostatně ta Belgie do těch koz a ovcí jde i se stády a speciální drážní ovčáci, to spásají i podél VRT.
My máme mezi kolejimi zajíce, jenom potvory to nějak nestíhají spásat
Kozy a zajíci jsou mlsná zvířata, lepší je ovce nebo lama. 🙂
To jo ale kdo to bude uklízet když to při posunu přejdeme?
Musíte si to přejíždění rozplánovat, ať řízečky vyjdou na všechny 🙂
Kdyby SŽ je používali jen k ošetření tratí, tak to umím pochopit. Ale oni nalijí i stovky litrů po peronech, kde lze plevel bezpečně odstranit mechanicky, protože se jim nechce.
Plus pět metrů na každou stranu.
Doufám že se hlasíte jako dobrovolník na tuto práci. Bude stačit mzda 200,- za nástupiště třikrát ročně?
To je problém SŻ, jak si zaplatí lidi na údržbu. Když před Xxx lety byli ve stanicích ještě lidé, tak to dělali běžně. Zametli, vytrhali plevel, pokosili travu.
Ale když máte ty knížecí rady, tak byste se měl přihlásit sám a dělat to buď jako nekvalifikovanou práci za minimální mzdu na Dohodu o pracovní činnosti nebo na Smlouvu o dílo za pevně stanovenou odměnu – jak výše navrženo třeba a těch 200 Kč / peron …. pochopitelně včetně odvozu do hnědého kontejneru, pracovní nástroje si obstaráte sám, zdarma absolvujete vstupní školení VŠ01 a taky musíte absolvovat zdravotní prohlídku dle 101/95 Sb. Vestu výstražné barvy možné od SŽ nafasujete, jinak si jí musíte koupit sám …
Ještě.jednou to zopakuji. Management SŽ zrušil ve stanicích lidi, kteří tu práci zastali. A misto toho lije stovky litrů nebezpečných chemikálií do životního prostředí, jen aby ušetřil peníze. Takže je to jejich problém, jak si to vyřeší. Já mám svou práci a nemám v umyslu jít dělat jakoukoli brigádu k SŽ.
Při platech co mají kluci od tratovky se nedivte že se lidi nehrnou. Když nejsou lidi není práce a tak dokola. Pak taky na postřikovač, křovinořez musí mít každý školení atd byrokracie to je kolikrát jednodušší vzít starou dobrou kosu
Ono by to take chtelo rozsirit ochrane pasmo, aby se mohlo kacet i trosku dal od trate. Pokud se nemylim Senat to zamitl a vysledek? Prisly bourky a byla zcela ochromena hlavni trat pres Vysocinu tj. popadane stromy, vetve (bylo to i na dalsich tratich). SZ by mela znovu aktivne usilovat a rozsireni tohoto pasma a moznost kacet nebezpecne dreviny i dal od trate.
Článek není o kácení, nýbrž o konci výjimky pro rozprašování karcinogenních herbicidů do krajiny v okolí žel. tratí.
A to, že se okamžitě neutralizují po styku s půdními bakteriemi, tvrdí jen výrobce.
Kancelářští dostanou kyblíček, rukavice a vestu a vyrazí na trať. 😀
Úderka z Dlážděné má mínusovací neděli? Strach že by museli něco dělat? 😀 😀
Asi.
Možná mají kopřivku s manuální práce…
Nebo alergii na ocet, který se nám osobně báječně osvědčil na dvorku.
Lít kyselinu do kolejiště je geniální nápad.
Obzvlášť na betonové pražce a do mostních kontrukcí. Budem je dělat kyselinovzdorné?
Bude to jako v ZOO, cedulky podél tratí s nápisy: Tento metr kolejiště v udržuje Honza Vobluda z Horní Dolní. Děkujeme.
O co, že skončí u vodní páry pod tlakem.
Nedokážu si představit, čím by to museli vyrábět, kontinuálně napařovat čtyřmetrový pás něco spotřebuje.
Není teď náhodou v opravě nějaký Štokr? Nebo není k dispozici nějaká Němka? To by snad šlo, ne? Nebo konec konců, neměly parní generátor i nějací brejlovci?
Neúčinné, funguje jen chvilku.
Sice je to méně účinné než normální herbicid, za to ale bezpečnější. Většina lidí z vodní páry „nechytne“ rakovinu narozdíl od herbicidu…
a jak chytneš rakovinu z herbicidu na kolejích? chodíš je olizovat?
Většina herbicidu se aplikuje postřikem, což znamená že ten herbicid rozprašuješ… A jaksi se nám ta aerosolová směs může dostat i do okolního ovzduší… Herbicidy jsou prostě zlo, zvlášť když to jde dělat jinak…
Nemluve o tech, co s herbicidy pracuji.
Vuz, který herbicidy aplikuje asi take nebude hermeticky uzavreny.
Navíc proc bychom do uz tak zkousene prirody lili dalsi chemii, kdyz to lze jinak?
Vůz lze udělat s přetlakovou kabinou. Zemědělské stroje lze mít jako vzorek. Jen mne zaráží jak tratě ošetřovali před 70-80 lety. Drážní tělesa vidím na historických záběrech udržované, bez náletů a tunelů v chráněné „zeleni“.
Odpovědí je parní trakce….
ta řešila i pásmo kolem trati 🙂
Jezdily páry a ty tu vegetaci vypálily.
No, zatím to moc jinak dělat nejde. Teda za předpokladu, že to nebude stát miliardy jako pořizovací náklady plus několikaznásobení těch současných 100M.
Mimochodem už v současné době třeba u nás tím jak šetřej to na mnoha místech vypadá jak polní cesta a ne koleje.
A jak? 😆 A hlavne s jakymi naklady? 😂
Dříve to obstaral parní provoz jaksi sám.
Jako je běžné jinde, mechanickým odstraňováním, vysekáváním, stejně jako se standardně provádí podél silnic a cest. Prolévání krajiny tunami rakovinotvorného roundupu je dosud tolerováno snad jen na dráze.
A ten stroj, který to bude mechanicky vysekávat lze i na kolejích objet tak, jako na silnici? Pokud to dokážete, tak souhlasím. Ale já si myslím, že by na to, vzhledem k rychlosti toho stroje, byla potřeba výluka koleje. Za sezonu na každém takovém úseku 5-6x, to byste teprv řvali jak protržení
Výluka koleje je i při pojezdu dosavadního kolejového rakovinometu.
Kropení je vhodné dělat v noci, kdy se tekutina neodpařuje tak rychle a nejlépe za deště, aby se dostala rychle ke kořenům … a rostlinka si na jedu rychle pošmákla ….
No to asi ne, tento typ likvidace vegetace pracuje na principu ulpeni látky na zelených částech rostlin s následným transportem pletivem rostliny do kořenů. Zde je dest kontraproduktivní, listy omyjeme od jedu a ten je v zemi neúčinný.
Neni
Trávu nebo „bejlí“ budete v koleji sekat jak … je třeba „zničit“ rostlinku od kořenů. Jinak je to boj s větrnými mlýny nebo sysifovská práce …
Nemusí se rozprašovat, stačí kropit. Na kontaminaci okolního ovzduší si musejí dávat pozor, aby to nežralo i okolní polnosti a lesy. Píše se to i v návodu.
Hlavní problém glyfosátu je v použití jako desikant u hospodářských plodin. Prostě se s tím pole pokropí před sklizní, aby „to zelené“ méně překáželo a aby umírající rostlina stáhla víc živin do plodů. A pak se to sklidí a my to jíme. Nějaká pokropená dlažba nebo koleje je jen marginální problém.
Ta rostlina hlavně musí dostat nějakou koncentraci aby to fungovalo. Na stromy musí být podstatně vyšší než na trávu a na jehličnatý to nefunguje vůbec. Takže ani pár kapek fouknutých vedle přilehlý les skutečně nezlikviduje.
Funguje to i na smrkové nálety – viděno mezi Prahou a Benešovem…
Silně pochybuji, že při hubení plevele se někdo zamýšlí nad tím, kam ten sajrajt kropí a kolik.
Cožpak není možné vyrobit usměrněný „kropáč“ – kapalina bude směřovat dolů a kolem kropáče bude zástěra bránící rozptylu tekutiny mimo obrys kropáče (vozidla). Tak, jako si nevěsty mnohdy táhnou závoj po zemi, tak by si kropicí vozidlo táhlo po pražcích kolejnicích „závoj“ a podobné zástěrky by byly i na bočních stranách kropáče …
Ale ano . Samozřejmě se chyba stát může… Ale jsou i úseky kde se nezříká, páč je to úředně zakázáno…
Taky pokud dojde k poškození např. Cizí flóry, poškozený pak žádá odškodnění, pro zaměstnance to není příjemné. .
jaksi se nám ta aerosolová směs může dostat i do okolního ovzduší
a tam asi zůstave viset na nějakým věšáčku ne
Glyfosát nebo jeho rezidua (chemikálie, na které se po čas rozpadne), se spojí s prachem, který víří projíždějící vlak.
Jako cestující to dýcháte.
A člověk pak jede v Bdmpee nebo v rakouských Bmz, a klimatizace to nasaje…
Není to o konstrukci zařízení, jíž se dostává postřik do prostoru mezi kolejnicové pásy ….
Předpokládal bych, že za postřikovacím zařízením stříkající svisle bude nějaká zástěrka tažená po pražcích bránící rozptylu herbicidu do okolí …
Říkal mi jeden známej chemik, že zákaz glyfosátu je kontraproduktivní, neboť se jedná o jedno z menších zel. Většina ostatních (nezakázaných) herbicidů je prý ještě toxičtější. Problém glyfosátu je jeho nadužívání v zemědělství, nikoli jeho měrná toxicita.
A bude to účinné i na Bolševníky, co se vyskytují u trati? Třeba u Svojšína.
Tipuji, že ne…
Pokud vím tak bolševník, ale i jiné tyto rostliny, jako třeba pajasan, se musí jinak, uříznout a „pařez“ zatřít tak aby se to dostalo do zbytku rostliny, jinak to z kořene obrazí. Buď tak, nebo Agent Orange a napalm.
Stačí zjara glyfosát. Ještě než začne kvést. A pak během roku případně opakovat, pokud po první dávce něco přesto vyroste.
Pokud bolševník vykvete, tak už jen opatrně odříznout květ a schovat do pytle a spálit. Aby se nemohl vysemenit. Rostlina tím svůj život do podzimu ukončí. Nicméně na okolní nekvetoucí Bolševníky to vliv nemá.
Jsou i jiné možnosti termickeho pletí, třeba propagovat hořáky.
Ovšem musí to být hořáky na vodík vyrobený elektrolýzou ze solární elektřiny.
Ekopošuci tomu říkají „zelený vodík“.
Energeticky náročné, pro účinek nutno vypálit i kořínky, takže je nutno aby plameny ,,olizovaly,, kolejové loze , s následnou možnou degradací zařízení kolejiště.
Bohužel to moc účinné není, některé TS měst, kde už na to přešli, mají takříkajíc hlavu v pejru. 🙁