Hluk dálnice D1 po modernizaci klesl o tři až šest decibelů, zjistil výzkum
Modernizace D1. Pramen: ŘSD
Největší problém s hlukem na dálnici D1 je mezi sjezdem Loket na 66. kilometru a exitem Hořice na 75. kilometru
Největší problém s hlukem na dálnici D1 je mezi sjezdem Loket na 66. kilometru a exitem Hořice na 75. kilometru
Na tom je pikantni to, ze ekoteroristi usilovne blokovali rekonstrukci D1 mj. poukazovanim na to, ze to bude mit nepriznive hlukove dopady na okoli. A tu mas certe kropac, dalnice je tissi, zase lhali. Ale to neva, oni to zkusi jinde…
Hluk je strašně ošidná veličina. Bydlím v Mirošovicích u D1. Zdaleka největší hluk – a zároveň nejnepříjemnější – vytváří vozidla při přejezdu dilatačních spár na mostě přes Mnichovku v km 22. Nese se to stovky metrů celou vesnicí.
Samotný souvislý hluk (hučení) jedoucích vozidel velmi závisí na počasí a směru větru, ani za ty roky jsem v tom nenašel žádné spolehlivé „schéma“.
Dotaz neznalého: Proč se všude nedělají dálnice jen s betonovým povrchem, když vydrží mnohem déle než asfalt?
Je to rozhodně komplikovanější technologie. Na mostech betonová vozovka nemůže být, takže prakticky neexistují úseky, kde by byl čistě jen beton.
No a dále svůj díl má fakt, že asfalt je daleko více zaběhnutý. Nějaký konspirátor by řekl „asfaltérská lobby“. Možná, já pro to ale žádný věrohodný důkaz nemám.
Protože to má spoustu jiných provozních nevýhod. Hlavně asi to, že při opravě potřebuješ vést kompletně všechnu dopravu na druhém páse. Nikoli jako 2+1/1 jako na asfaltu, kde to jde opravovat po polovinách jednoho pásu. Dále je oprava asfaltu nesrovnatelně rychlejší. A je o dost tišší. Já osobně, když si srovnám všechny pro a proti a hlavně realitu, jak obecně dopadají betonové vozovky u nás s odstupem času (=že nicmoc nevydrží a tudíž hlavní výhoda betonu tím padá) , bych stavěl už všude asfalt. Holt se budou jednou za 5 – 10 let opravovat, ale je to alespoň rychle a… Číst vice »
Jen o tři až šest ? Na „staré“ D1 se zastavit na kafe nebo pití, a sednout si venku, byl naprostý nesmysl. Leda koukat do lesa, domluvit se nebylo možné. Dnes je to proti tomu pohodička….to ostatně pozná každý i uvnitř vozu, že nemusíte pustit muziku na plné kule, abyste něco slyšeli 😂
když dB je logaritmická míra, tak snizeni hodnoty „jen“ o 3 až 5 je setsakramentsky pořádné snížení
Tady si koukám nejde z něčeho udělat legraci, že… 😆
Změna o 3 dB znamená poloviční/dvojnásobný hluk. Pokud by Lemmy chtěl + 3 dB, tak by musel zdvojnásobit počet reprobeden.
Nebo dál vytunit Murder One, aby šel až do dvanáctky.
Patrik a fakta, no fuj..?
Očekávatelné, na rozbité silnici to doslova mlátí a duní.
Také je třeba podotknout, že nemusí být ani tak problém s intenzitou hluku, ale s tím, v jaké části spektra se emitovaný zvuk nachází (nízké oproti vysokým frekvencím) a hlavně jeho stálost. Běžně je pro člověka výrazně horší měnící se zvuky a vysokofrekvenční zvuky. Typický brečící dítě, pračka, letiště, nádraží… oproti stabilně hučícímu ventilátoru, či v ideálním případě (opravdu nenastává vždy) dálnici.
Já tedy kdysi četl, že to je přesně naopak. Že nejvíce škodí hluk stálý (např.dálnice) než třeba projíždějící vlak (jednou za 15 minut). Jak to tedy je ?
Laicky bych řekl, že to platí hlavně pro spánek – při krátkodobém zvýšeném hluku (nemám na mysli soupravu s 20 obutými Wapkami!!) se člověk neprobudí, zatímco souvislý hluk spánek výrazně komplikuje.
Bydlím 100m od D1, v létě při otevřených oknech můžu spát jedině se špunty v uších…
Nízkofrekvenční hluky se nesou do větší dálky, a i při malé intenzitě může být jejich působení na psychiku a zdraví škodlivé, což bohužel normy hlučnosti nereflektují.
To je dobře. Ten hrubý povrch s velkými schody se na hluku podílel největší měrou. Zdroje hluku u silniční a železniční dopravy jsou zajímavé, zejména pak nad nějakých 60 km/h. U vyšších rychlostí pak odhlučnění pohonu nehraje skoro žádnou roli.co se týče nákladních vlaků, bylo by fajn odhlučnit nemazané kluznice čepů podvozků novějších typů. Vrže to hrozně, zejména na nerovnostech a přechodnicích.