Hlávkův most podle magistrátu nelze zvýšit. Řešením má být prodloužení zdymadla
ŘVC plán na prodloužení plavební komory Štvanice analyzovalo, náklady vycházejí na zhruba 1,2 miliardy korun.
S chystanou velkou opravou zchátralého Hlávkova mostu v Praze by se měla vyřešit i jeho nízká podjezdná výška pro lodě. Ta dnes činí 4,8 metru, což je nejméně na dolní Vltavě. Řešení přitom není podle pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra na městě, nýbrž na Ředitelství vodních cest (ŘVC). Má jím být prodloužení plavební komory Štvanice proti proudu nad Hlávkův most.
Aktuálně běží k opravě mostu projekční práce. „Na naší straně dokážeme navýšit podjezdovou výšku maximálně na 5,22 metru, a to především využitím subtilnější konstrukce mostu,“ řekl Scheinherr deníku Zdopravy.cz. ŘVC nicméně požaduje podjezdnou výšku sedm metrů, na kterou v posledních letech upravilo (upravuje) celou vodní cestu od Prahy k Mělníku.
Podle mluvčího ŘVC Jana Bukovského nicméně není závěr, že rekonstrukcí nelze dosáhnout výšky 7 metrů, „takto striktní“. Podle dohody magistrátu a ministerstva dopravy bylo zpracováno několik variant a prodloužení komory Štvanice je podle Bukovského jednou z nich. ŘVC zpracovalo analýzu tohoto řešení, náklady vycházejí na zhruba 1,2 miliardy korun. „Zda se ale tak bude postupovat, ještě není zdaleka rozhodnuto, bude to primárně na ministerstvu dopravy,“ dodal Bukovský.
Hlávkův most je fakticky sestava několika mostů. Původní část má celkem sedm klenbových polí, která přemosťují Vltavu a ostrov Štvanice a pocházejí z roku 1912. V roce 1962 byl historický most zásadním způsobem rozšířen, na obou koncích byly později doplněny další prvky.
Most je značně zchátralý, jeho rekonstrukce se připravuje dlouhá léta. Nosná konstrukce mostu je na klasifikační škále na stupni VI (velmi špatný), horší už je jen havarijní „sedmička“. Spodní stavba je na tom o trochu lépe, když je označena stupněm V (špatná).
Plavební komora (jsou dvě) je mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem, lodě díky ní překonávají rozdíl hladin nad a pod Helmovským jezem. Díky přesunu komory by se lodě zdvihaly až nad Hlávkovým mostem (pod ním by propluly po dolní vodě), čímž by se zvýšila jeho podjezdná výška.
Úpravy vedoucí ke zvýšení podjezdných výšek provádělo ŘVC v posledních třech letech především na Vraňansko-hořínském kanálu. Stavbaři předělali celkem sedm mostů přes kanál tak, že se podjezdná výška pro lodě zvýšila z 4,5 metru na sedm metrů. Tři mosty jsou nově zdvižné. Spolu s vylepšení plavební komory Hořín přesáhla investice výrazně miliardu korun. Podobné úpravy provádí ŘVC i na plavebním kanálu kolem Císařského ostrova v Troji.
Cílem je umožnit proplutí vyšším lodím, turistickým i nákladním. Na vodě se má v budoucnu uplatnit i koncept takzvané citylogistiky. Podle něj by se lodě daly využít k obsluze města tak, aby se odlehčilo ulicím. Lodě mají odvážet například kaly z čistírny, suť ze staveb, komunální odpad nebo sloužit k zásobování centra. U břehů by po vzoru Paříže či Bruselu byly upoutány plovoucí sklady se striktně omezenou provozní dobou, jako překladiště by pak mohly sloužit například přístavy v Holešovicích či Radotíně.