Glosa: Rozpočet na dopravní stavby narostl jen díky trapné dluhové fintě
IV. koridor, nový úsek Doubí - Soběslav vede většinou v souběhu s dálnicí D3. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Ano, doba je těžká a jako taková si žádá odvážnou vládu. Vládu s odvahou přestat dělat dluhy.
Pardon, ale co je to proboha za canc? Dluhy na infrastrukturu jsou jediné ospravedlnitelné. Stavby menšího významu (D6,D7) se odkládají – zatím píšou rok 2024 i úseků kde mají SP. Ale stavět D3,D11 a D35 je absolutní nutnost. Ztráty způsobené neexistencí těchto dálnic jsou mnohem vyšší, než kolik si na ně musíme půjčit. Jasně, vláda má být rozpočtově odpovědná- nemá rozhazovat z vrtulníku 5 tis. na dítě, měla zmrazit důchody, nezvyšovat příspěvek na bydlení a neplatit z rozpočtu stropování energií. Ale každá koruna do dopravy je dobrá. Původní návrh rozpočtu s necelými 90 mld. na dopravu byl katastrofální. Šetřit –… Číst vice »
To je ale blbost. Při 20% inflaci byste zmrazil důchody a pak by se ti důchodci bez peněz dívali jak se jim za městem veselé staví nová dálnice 😀
na konci příspěvku píšu, že to takhle nejde říct. jen jsem imitoval logiku autora.
Jednoduše: Neschopnost či neochota škrtit mandatorní výdaje neospravedlňuje v našich podmínkách při současném stavu infrastruktury šetření na investicích do dopravy.
Denně čteme zprávy o tom, jak zásadně změní ekonomiku států EU záměry na dekarbonizaci a přechod na čisté zdroje energie. K tomu teď přibyla snaha oprostit se od dovozu surovin z některých lokalit, přičemž očekávaný nedostatek těchto surovin může mít další velmi významný dopad, zejména na státy s průmyslovými obory náročnými na energii. Takové tuzemské sklářství se nyní zdá v podstatě být předurčeno k zániku. Situaci doplňují propagované snahy o skromné až velmi skromné živobytí, pokud možno u co největší části populace. Přitom se zdá, že obyvatelstvo (či aspoň jeho jistý díl) záměr v podstatě vítá. Lze tedy předvídat, že… Číst vice »
Protože se u nás s budoucností nepočítá, už vůbec ne s bezuhlíkovou.
Je absurdní, když se běžné mainstreamové dezinformace kopírují i na podobné stránky. V letech 2013-2019 vládní dluh nerostl, v % HDP naopak výrazně klesl. Bez covidu by to asi tehdejší vláda dotáhla bez navýšení zadlužení. Současné vládě nic nebrání hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, ale místo toho tuneluje a uplácí voliče ještě více než ty předchozí. Čtyřčlennou rodinu během 4 let zadluží cca 500.000 Kč+ úroky. Přitom tvrdili, jak mají vše promyšleno…
Bohužel nikomu se ted nehodí do krámu, že Sobotkova vláda s Babisem jako ministrem financí byla první, která nemela deficitni rozpočet a která snizovala státní dluh. Až s covidem přišel zlom, z části jako požadavky opozice, tedy soucasne petikoalice..
Nejsmutnější ale je, že současná vláda proklamovala snižování mandatornich vydaju a jako první rozhodnutí vytvořila nová ministerstva… Od té doby mandatorni výdaje státu neustále rostou a nemá s tím nic společného ani Babiš, ani Putin….
Mě nejvíc vadí výměna odborných náměstků za politické. To si mohli odpustit.
Jestli budete tohle psát tak vás označí za dezinformatora 😀
Máte pravdu, ale bylo to podobným trikem, který teď předvádí vláda. Kalousek dokázal díky extrémně nízkým úrokům po finanční krizi vygenerovat mimorozpočtový polštář tuším cca 250 miliard, který Babiš následně rozpustil a vylepšil tak svou ministerskou bilanci.
Navíc Babišovy kladně rozpočty významně ovlivnila certifikace (refinancování) operačních programů z let 2008 až 2014, to byly další desítky miliard, spíš hodně přes 100.
Snadno se to řekne, že potřebujeme někoho s odvahou přestat dělat další a další dluhy. Třebas do toho šli s cílem je minimálně zabrzdit, nastolit odpovědné principy hospodaření, ale globální situace se natolik změnila, že nyní jakýkoli projev takové odvahy znamená, že čert zase nasedne na svého koně a nebude mít strop voličské základny 30 %, ale snadno se dostane přes čtyřicet. Plus extrémisti, vzestup dezinfoscény… Možná si uvědomili, že proti tomu se musí reagovat stejnou mincí, marketingem nebo pouštěním pozlátek alespoň některého druhu. Zlepší-li konečně ne úplně dobrou komunikaci (a budou vysvětlovat ne skrze facebooky, ale přímo lidem z… Číst vice »
Problém je, že žádná analýza smysluplnosti investic do záměru zakomponovaná není. Pan ministr dokonce prosazuje nesmysluplné investice (jako zvýšení kategorie u I/73 na dálniční parametry kvůli politickému marketingu). Vlády prostě dlouhodobě plánují a zahajují dopravní stavby nad rozpočtové možnosti ČR.
Na I/73 by po tripruhu nikdo nejel, vetsina aut by zustala na I/43.
Tak proč se ta I/73 vůbec má stavět?
Protože I/43 je totálně přetížená a po dostavbě D11 na Polské hranice a D35 ke Svitavům tam tranzit z Polska do Rakouska dál naroste. Je to přirozená tranzitní trasa.
Ale ta komunikace už dokonce velkou část trasy vybudovanou v dálničních parametrech má a zrovna tam, kde ten dvoupruh byl navržen a byla by velká škoda to nevyužít.. V okolí Brna je tuším čtyřpruh navrhován pořád.
Čert s vice jak 40%… to je hezké. Takové demokratické.
Babiš stát začal zadlužovat, ale současná vláda s tím neudělala vůbec nic a v dluzích pokračuje. Žádné šetření, žádná digitalizace, akorát přidali další ministerstvo.
Nicméně nějakých 151 miliard, které jsou navíc aspoň trochu z fondů EU, je úplně nic v porovnáním s dotováním energií pomocí stropů. Tam klidně může nastat sekera 700 miliard ročně nebo i více, pokud cena energií ještě poroste.
Ne ze bych soucasnou vladu nejak zvlast chvalil (i kdyz jsem jednu z vladnich stran volil a volil bych ji i ted), ale obavam se, ze bez stropu na energie by pristi rok skoncila nejen podstatna cast nasi ekonomiky, ale i sama demokracie.
Za komunismu jsme se přesvědčili, že pokud jsou ceny stanovené státem, tak to prostě nefunguje na nastane nedostatek. Nyní se plyn kupuje přes LNG v Holandsku za spotové ceny, neboli 50 Kč/m3 bez DPH a distribuce. Cenový strop má být 31,65 Kč/m3. Neboli na rozdíl si stát půjčí, což je nyní za 6%. Ve výsledku to bude jen na plynu 200 miliard Kč ze státního rozpočtu, za elektřinu to bude ještě více. Navíc se dá očekávat, že to bude na několik let. Za tuto cenu stejně firmy s energeticky náročným provozem konkurovat a zavírají nebo přesouvají výrobu do svých závodů… Číst vice »
Viz moje odpoved panu Y.K.
Problém stropování (ač důvody do jisté míry chápu) je, že nepřenáší geopolitický a hospodářský problém na koncového spotřebitele, který jako jediný má vliv na to kolik se spotřebje. Nikdo nechceme platit absurdní částky, to je jasné, na druhou stranu absurdní částka je něco co opravdu výrazně omezí spotřebu. Prostě raději budete klepat kosu než pálit plyn nebo elektřinu za šílenou cenu, případně prudce investujete do alternativního či úspornějšího zdroje. Větší spotřeba nedosatkové látky se rovná vyšší ceny a naopak, když spotřeba padne dolů, cena taky začne padat. Stropy tedy jen krizi prodlouží a stejně to nakonec zaplatíme na daních, protože… Číst vice »
Jenže ono se to zastropovani může udělat např. jen na 80% loňské spotřeby a tím nutí toho spotřebitele k úsporám.
A nebudeme si nalhávat že spotřebitele tedy občané nebo firmy dokážou nějakým kouzlem najednou snížit spotřebu o více než 20%. A to jsem možná ještě přehnal.
V tom mate samozrejme pravdu, jenze my nezazivame obycejnou nerovnovahu na trhu. Ac to mnozi popiraji, jsme ve valce. A rada ekonomu i politiku spravne rika, ze se musime prizpusobit valecne ekonomice. Pokud to politici nechaji byt, vystreli ceny nedostatkovych komodit do nebe. Tak jako se za 2. svetove valky regulovala (zastropovala) cena tehdy nedostatkoveho zbozi – potravin, protoze jejich trzni cena by byla tak vysoka, ze by na ne spousta lidi nemela. Na druhou stranu se musela nerovnovaha resit pridelovym systemem – listky na potraviny. Neco podobneho se bude muset udelat i s elekrinou. Ponechani ciste trzniho principu u… Číst vice »
Upínáte se k digitalizaci (tj. šetření) – ale. Uvedu příklad: Žadatel o stavební povolení doručí stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci. Dříve obsahovala veškerá stanoviska dotčených orgánů, správců sítí, atd. Nově tedy již bez této přílohy – protože digitalizace. Úředník státní správy tedy bude muset o tyto podklady požádat – třeba 40-50 subjektů. Ta komunikace pochopitelně zabere čas – spoustu času + sledovat lhůty pro předmětná vyjádření + řešení nesouhlasných stanovisek, žádostí o doplnění, aj. + (další komunikace se žadatelem). Ve výsledku bude díky digitalizaci nutný nárůst úředníků, protože dosud úředník veškeré podklady dostal od žadatele (mohl zahájit územní řízení bylo-li vše… Číst vice »
Ano, ne každá investice do infrastruktury je dobrá investice. Dluhopisy SFDI znamenají zátěž do budoucna, prostě opět zadlužujeme naše děti. Také jsem od vlády v tomto čekal více.
Trochu nám tu chybí výhled na víc je jedno volební období. A třeba pochopit, že investice se vrátí za delší dobu. Tady se poslední dobu utrácí miliardy na obnovu do původní stavu.
Není investice jako investice. Něco jiného je stavba D0, nebo D35 a něco jiného D6, nebo D55.
Zrovna D55 bych s D6 nesrovnával. Na I/55 mezi Otrokovicemi a UH jsou stejné intenzity jako na I/35 Mohelnice – HK. K tomu až do Petrova je to skoro pořád jedna velká zastavěná oblast. Na I/6 zbývají poslední 3 vesničky, obchvat jedné už se staví a další 2 začnou letos. Navíc dokončená D55 podobně jako D35 uleví extrémně přetíženému Brnu.
V prvé řadě volič sice volí nějakou stranickou vizi a směrování, nikde však není garantováno, že se tak stane. Zejména když dojde k velkému otřesu uvnitř nebo mimo stát. Potom jsou zde koaliční partneři, kteří mohou změnit názor, nebo se na základě společenského vývoje prostě neshodnou. Vyrovnaný rozpočet je krásná věc, ale když není zbytí, je určitě lépe nepodseknout rozvoj infrastruktury, protože, krom jiného, jakmile firmy začnou propouštět, může se stát, že ti kvalifikovaní odborníci se jednak už nevrátí a za další některé velké stavební firmy čeká značný personální otřes kvůli nevyhovující věkové struktuře zaměstnanců, kdy zanedlouho velká část zamíří… Číst vice »
Co chybi??? Zlaty standard…. .
Svatá pravda!!!
Tak nevím, ve kterém vesmíru autor žije. Do roku 2025 máme nárok čerpat fondy z OPD 2 a další jako např. BL. Pokud bychom to teď nepostavili z peněz EU, tak si to nejen budeme muset stavět za svoje, ale s pozdější dobou, tak díky inflaci, taky za mnohem dráž. A to nemluvím o nízkém úroku z dluhopisů. Navíc je známo, že z každé prostavěné koruny se státu vrátí 40 haléřů (daně, mzdy, odvody, atd.) Takže naopak nejhorší varianta je, stavby odkládat, protože s časem by byly několikanásobně dražší. Co se týče výběru staveb a zvláště na SŽ, tak souhlasím… Číst vice »
Rozumím, ale nejde zdaleka jen o stavby financované z EU. Ale vlastně díky za tip udělat přehled toho, co se bude zahajovat, ať čtenáři vidí, co se bude stavět a jak moc je to potřeba.
Bylo by fajn rozhovor s někým kdo rozumí „ekonomickému vyhodnocení“, protože nechápu jak např. průjezdná zastávka Holešov mohla být schválena za 350 milionů.
Co třeba Jaspers?
Nízké úroky? Stát aktuálně vydává dluhopis s úrokem 6,0 % p.a., SFDI tedy bude muset jít ještě výš.
V současnosti si stát půjčuje velice draze – přes 6%.
OPD 2 je EU sedmiletka 2014-2020, tyto peníze jsou již vyčerpané. V současnosti je EU sedmiletka 2021-2027 a OPD III, ve kterém ale EU více prosazuje železnice.
Tak to jsem s těmi úroky zaspal trochu dobu.
Aha, já měl za to, že máme nárok čerpat OPD jen do 2025 + co bude do té doby rozestavěno, tak díky za opravu.
A za kolik si stát půjčuje v rámci té půjčky EIB ?
Umí si ČR vůbec spočítat, jestli a zda vůbec je to výhodné ? No asi bohužel neumí – viz níže:
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/vlada-ministerstvo-dopravy-uver-evropska-investicni-banka-eib-dluhopisy.A190110_202357_eko-doprava_mato
Nějakých 30 miliard už to nezachrání a vůbec nejhorší by bylo sice stovky giga „projídat“, ale ausgerechnet na infrastruktuře zrovna „šetřit“ (desetinu).
Navíc by to byla voda na mlýn různým katastrofistům, kteří neustále melou něco o tom jak „brzy dojdou peníze“ a je to pro ně důvod ani nic (nebo něco konkrétního, co se jim nelíbí) nepřipravovat nebo nezahajovat. A důsledky případně rozkolísané přípravy jsme si už vyzkoušeli.
Něco jiného by bylo volání po přísnější kontrole, jestli za ty peníze nelze dostat nějakou vyšší kvalitu, to jistě.
Je divné kolik pořád vnímá beton jako investici. Bohužel spousta obchvatů, silnic a dálnic nejsou investice pro rozvoj, ale spíš opak. Jsou to náklady z eráru za hospodářský růst. Klasický problém slepice nebo vejce. Na příkladech obchvatů se je to dobře vidět. Nestaví se, aby to pomohlo rozvoji, ale právě proto, že tam začalo jezdit spousty kamionů kvůli hospodářskému růstu je ten stav neudržitelný a stát to musí vyřešit postavením obchvatu.
Důsledek politiky v 90. letech. Pořád nemáme potřebné dálnice. Zvyšuje se intenzita dopravy a lidi řvou, že jim to jezdí pod okny. Tak místo dálnic, které za těch více jak 20 let mohli být zprivozněny se staví obchvaty.
Znáte pojem dopravní indukce?
Ano, je to smutné z několika důvodů:
1/ zvýšení dluhu
2/ nebude tlak na snížení cen staveb a zvýšení kvality. Stavební firmy mají zakázek než dost a už nyní stíhají termíny s obtížemi.
Závěr: Bude to za hodně peněz málo muziky.
Jojo, odložit stavby se naposledy totiž hodně vyplatilo, že. Jestli se má něco stavět na dluh, tak je to infrastruktura, která je těžce podinvestovaná i tak.
Asi tak. Jsme za Západem v dopravní infrastruktuře pozadu tak o půl století, tak snad zase nikoho nenapadne škrtat tam. Potřebujeme vyspělé země dohánět a ne stagnovat.
Ideální adept na škrty se mi jeví armáda. Když vidíme, že Rusko není schopné dobýt ani Donbas, plus jejich demografický problém, tak my můžeme být minimálně příštích 100 let úplně v klidu.
My stále neplníme povinnost, ke které jsme se zavázali vstupem do NATO, tedy dávat 2% státního rozpočtu na obranu. Za důležité považuji, abychom to nerozfrcali za blbosti (to je taková paralela s kilometry modrého zábradlí na železnici)…
Přičemž ale zrovna tady může být hezká symbióza, protože spousta dopravních staveb by mohla mít i vojenský význam a tedy být do těch 2 % započítána.
Jako „spousta“ je číselně kolik ? Jedna jediná stavba ? No asi ano, protože z fondu vojenské mobility (prodloužení staničních kolejí na 740 m, elektrifikace, druhá kolej atd.) ČR navrhla a úspěšně obhájila jedinou stavbu (!) a to tuto:
Code:21-CZ-TM-D1 Smejkalka bridge
– Title: Motorway D1, Smejkalka bridge
– Applicant: Reditelstvi silnic a dalnic CR(RSD CR)
– Maximum EU Financial Contribution (€): 28 397 265 EUR
740 metrů, druhá kolej, elektrifikace – toho prý je tady postavené až až – jediné, co chybělo je jeden upgradovaný dálniční most a ČR má konečně hotovo !!
Nenavážej se do mě, jo.
2 % HDP
Zkuste si srovnat přínosy investic do výzbroje armády a investic do některých dálnic. Možná byste se divil, ale investice do výzbroje mají značný multiplikační efekt. Zpravidla je do dodávek zapojen domácí obranný průmysl, který díky tomu získává know-how, reference a obchodní kontakty. Díky tomu dochází k multiplikačnímu efektu. Např. u Pandurů získal domácí průmysl schopnost jejich finální montáže, vyvinul nové typy techniky na té platformě, vyrábí a prodává je do třetích zemí (např. Indonésie). A v důsledku Ruské invaze do Ukrajiny to bude teprve fičák a obranný průmysl se stane jedním z tahounů naší ekonomiky.
Odložení staveb nebyl ten úplně nejzásadnější problém. Za zcela zásadní považuji odložení přípravy staveb, zde poděkujme předchozím dvěma vládám, že s tímto problémem dosti zapracovaly.
Dnes je nutné dělat ty zásadní stavby a neutrácet peníze za přejezdy, zábradlí a ETCS na lokálkách (takový Týn nad Vltavou budiž zcela přesně marnotratnou ukázkou)…
Přejezdy (nově zřízené) jsou – bohužel – marginální položka, a rozhodně bych u nich viděl i vysokou míru užitku (hlavně tam, kde odstraní/zabrání TOR nebo umožní zrychlit nad 60 km/h, což by leckde i technicky šlo).
Výjimečně si tedy dovolím s Vámi nesouhlasit. Díky investicím do přejezdů se (snad) sníží nehodovost na nich, a tedy navazující dlouhé hodiny zpoždění a stovky naštvaných lidí při mimořádnostech, a jak zde už píše p. Záruba, zejména na regionálních tratích díky tomu mizí trvalá omezení rychlosti.
Ano, zastavení příprav také považuji za velmi špatné rozhodnutí, ještě horší je ovšem to, že se nezlepšila legislativa tak, aby se příprava zrychlila.
D52 také raději začali od znova, a věří se, že samotné stavbě to pomůže.
Nejhorší možnost je oddálit projekty, jako v devadesátkách metro B. Lepší dobrá infrastruktura a zadlužený stát než špatná infrastruktura, zadlužený stát a další příjmy zlodějů. Pokud stát peníze včas neinvestuje, tak se kvůli fyziky nepopsanému jevu vypaří.
Takže například nástupiště v Semilech za 150 milionů korun či 604 milionů korun za modernizaci stanice Chrastava vám připadá jako vhodná investice v dobách rekordního rozpočtového schodku, jejíž nerealizace by nějak zásadně zhoršila infrastrukturu?
Dobrý den, pane Sůro, když jsem četl článek-glosu, hledal jsem autora. Teď jsem se dovtípil.
Autorem je kolega, je pod textem podepsán. Ale v podstatě mohu text ze 100 % podepsat.
Špatně jsem hledal, nekoukal jsem se do sloupce vlevo.
Mě rozhodně nepřipadá. Ale proti stavbám UCho, VOChoc, PlČK, NEmaŠe, ČBPlz a podobným nic nemám.
To se naprosto shodneme, nicméně UCho či VOChoc rozhodně nejsou tématem rozpočtu příštího roku.
Hlavně aby dál běžela příprava na těžce projednatelných novostovbách relativně krátkých spojek jako je Všejanská, Všetatská, …
Nesouhlasím, ale… Myšlenku má autor správnou, jenže neinvestovat do infrastruktury v době krize jen zopakuje kroky vlády z minulé krize. Díky tomu jsme se sice dostali relativně rychle k více vyrovnanému rozpočtu, ale přesto si populistická vláda ANO neudělala „vatu“ a i proto jsme tam, kde jsme. Zrovna u té infrastruktury má ČR ten dluh tak velký, že výrazně omezovat stavby v následujících letech by ten rozdíl proti západu (a někdy i východu) zvětšilo a dohánět to potom by byla dvakrát větší bolest. Schodek pod 300 mld mi vzhledem ke všem aktuálním i doznívajícím krizím přijde dostatečný, zlepšit se dá… Číst vice »
Primárně máme energetickou krizi, a při té se má primárně šetřit energií, ocelí a betonem.
Nesouhlasím s tím, že by vláda měla osekat investice. To je ta nejhorší cesta. Kvalitní dopravní infrastrukrura je investice, která se v budoucnosti několikanásobně vrátí. To jsou stavby, které budou sloužit dlouhé desítky let. Je ostudou, že ani dnes nemáme dobudovanou základní dálniční síť. Víme jak trvalo dlouho znovu nastartovat dálniční výstavbu po škrtech za ministra Bárty v roce 2010. Trvalo to skoro 10 let. A udělat tu chybu znovu není opravdu správné. Jiná otázka je zadlužování, tady jsem očekával zejména šetření provozních výdajů státu a redukci počtu lidí placených z našich daní. Bohužel tuhle část vůbec nevidím. Za posledních… Číst vice »
1.10. 20:40
„Je ostudou, že ani dnes nemáme dobudovanou základní dálniční síť.“
Do zkapacitnění silnic se cpe 30 roků, kampak se vám vytratilala železnice?
Do železnice se cpe taky, ale tak trochu nesystémově, protože systémové stavby jsou obtížně projednatelné…
Psal jsem o zkapacitnění, silnice se zkapacitňují, železnice nikoli.
Sakra, že se cpe do železnic dokonce pár let víc než do silnic. Rovněž si porovnejte výkony obou doprav. Rovněž se dá konstatovat, že pohyb silničního vozidla plní kasu, kdežto pohyb vozidla železničního ji čerpá. Externality nepočítejte, vždycky záleží kdo studií objednal a co se započetlo. Proto se ještě nikde nezapočetly a podle mne ani nikdy nezapočtou, jelikož jsou sporné.
Vůbec nejde o to, kolik se kam cpe peněz, ale zásadní je na co se cpe. Železniceje plná revitalizací za těžké peníze, rychlost nikde, kapacita nikde, systém nikde!
To jste ale hodně mimo, každá firma která investuje neefektivně dřív nebo později ztratí konkurenceschopnost a zkrachuje. A kde ty peníze budete pořád brát ? Tisknout? Jestliže se cpe do dráhy více než do silnic a dráha stále ztrácí podíl na přepravě tak dokdy budete čekat obrat. Až do úplného krachu? Uvědomte si, že stát nacpal do dráhy za posledních 30 let téměř bilion korun (1/2 státního dluhu) které neměl a zpátky se vrátil pouze zlomek.
3.10. 10:45
Já jsem nic nepsal o efektivnosti firem, ale o dopravní politice státu, stát prostřednictvím MD a SŽ má zajistit to, aby se stavělo s efetem zrychlení a zkapacitnění tratí. Jenom rychlé a propustné trati přitáhnou uživatele, jenom to ulehčí silnicím a okolí..
Před třiceti lety jel rychlík Praha – St. M. u UH čtyři hodiny, nyní tři, podobně do Ostravy. Železnice zdaleka není taková chudinka, jak se tu někdy prezentuje. Pokud navíc zohledníme podíl na přepravních výkonech a to, jak moc do SFDI železnice přispívá vs. kolik čerpá…
Projděte si revitalizace tratí a zaměřte se na časovou úsporu, ktererou přinesly nedávné revitalizace tratí. Železnici možná nechybí peníze, ale zcela jistě jí chybí systémové řešení.
Jo, kvalitní dopravní infrastruktura je něco, co se může vyplatit pořídit i na dluh. Ale i u té dopravní infrastruktury je potřeba rozlišovat. Zdaleka ne každej uvažovanej projekt je skutečně užitečnej, natož nezbytnej. A je potřeba počítat i s tím, že náklady na stavbu jsou jen jedna část, každá taková postavená dopravní stavba potřebuje i údržbu a po určité době rekonstrukce… Což je během let často dohromady větší částka, než ta původní stavba včetně pozemků… Úplný zastavení jako za ministra Bárty by samozřejmě byla hloupost. Ale na druhou stranu realita je taková, že se staví, co je připravené (což jsou… Číst vice »
Nic takového tam autor článku nepíše a to, že se zvolila ta nejhorší varianta je také pravda. A když už se navážíte do Kalouska, tak ten chtěl šetřit všude, nejen na SFDI, ale i na platech státních zaměstnanců, poslanců, na důchodech, všude. Kdyby se to dotáhlo do konce ekonomika by se rychleji probrala, protože by se třeba probrali někteří profesionální pobírači dávek zvyklí nadávat na internetu u petky Braníčku.
Pardon, že jsem smazal toho, na koho reagujete. Pan Blue už poněkud přehnal v posledních hodinách svoji schopnost vyjádřit názor bez pomoci vulgárních slov, takže byl diskusně pohřben.
Cože, pokud bychom šetřili tak jak to chtěla předfialovská ODS, tak ještě skáčeme po stromech a lovíme mamuty.
Nejlepší by byla zlatá střední cesta mezi body 2 a 3. Tedy zároveň osekat mandatorní výdaje, např. propuštěním zbytečných úředníků o 20%, což by se na fungování státu vůbec nepodepsalo a trh práce by je absorboval (ty kteří kromě bouchání razítkem něco umí) a zároveň o snížit výdaje na investice také o 20%. Úplné zastavení staveb jsme zažili za ministra Bárty a jen tak jsme se z toho nevzpamatovali.
Zase pomalost úředníků zdržuje přípravu staveb…
Tím narážíte na další problém, a to, že stát často nemá v důležitých pozicích odborníky, je to samozřejmě tím, že platové tabulky jsou dodnes spíš socialistické a tak potřebný odborník bere v zásadě totéž jako někdo, kdo dělá úplně zbytečnou agendu. Další věcí je, jestli velké dopravní stavby mají prvostupňově řešit úřady typu Praha-Uhříněves, nic proti, ale tam by se spíš měli věnovat stavební povolením na rodinné domky, atd.
Žádné sekání výdajů, nechápete že zadluženost moc nevadí, až se za padesát let příliv obrátí a my budeme víc splácet než půjčovat tak ty staré dluhy budou pro nás díky inflaci pět euro (tehdy snad už budeme platit eury).
Pane Bohme, začněte ze zájmu studovat základy ekonomie. Hovoříte nesmysly. Stát založený na špatných základech dříve či později padne. Je to stejné jako s tělem. Budete-li se špatně starat o své tělo, onemocní.
Souhlas. Již dnes celý příjem státního rozpočtu uživí prakticky jen mandatorní výdaje. Celý rozvoj státu musí být na dluh.
Jenže co s tím?
a) zvýšit příjmy státu, tedy zvýšit daně?
b) snížit náklady státu, tedy šáhnout na důchody, dávky, zdravotnictví, školství, státní a veřejnou správu?
Jistě, že se musí sáhnout do černých děr. Porovnejte kolik máme policajtů na 100000 obyvatel, kolik soudců, kolik učitelů na sto tisíc ( zejména SŠ a VŠ), km tratí na počet obyvatel atd a uvidíte, že na to prostě nemáme. A zůstane to tak, alespoň já nevidím nikoho komu by se do toho chtělo. I tohle srovnání je zavádějící, protože téměř všechny státy že srovnání již nejsou schopni splatit jistinu dluhů a jen před sebou rolují úroky (funguje jen u vojenský silných států a nízkých úrokových sazeb).
Až se dostanete k unvestičním multiplikátorům, zjistíte, že pan Böhm mělnpravdu.
Názor – beru… Je jiný než můj. Vládu chválit nebudu, ale účelně vynaložená investice do dopravní infrastruktury se vrátí, i když je financovaná na dluh. V dopravní infrastruktuře navíc máme za ta léta stamiliardový vnitřní dluh a ten je mnohem horší, než to o čem píšete, protože nám díky němu “ujíždí vlak.”
ano, nicmene pokud se dnes vyhodi dve miliardy na nadrazi v pardubicich a dalsi miliardy na d7, nemusi byt za par let na skutecne dulezite stavby.
To je pravda, investovat do nevyužitelných nádražních budov nebo dvou dálnice a jednoho předraženého koridoru do Budějovic nemá daleko k plánovanému hospodářství. Ale už se stalo tak do radši dostavíme, v nejhorším budeme muset zavést ty hrozné mýtné brány co mají ve vyspělých zemích jako Itálie a Francie. Například před dokončením středočeské D3 by byla D3 od Nové Hospody do Úsilného mastná aby auta nejezdila přes středočeské vesnice, potom by se naopak mýtné brány přesunuly na D4, která by se stala zbytečnou. Stejně tak D7, D6 a po dokončení D1 u Přerova D46.
Jenže to, která stavba důležitá je a není je čistě subjektivní pocit.
Pro jednotlivého čtenáře ano. Z hlediska využití v celé republice na to máme čísla a můžeme poměrně objektivně určit priority, které projekty budou mít největší dopad a kde je to jen kosmetická úprava.
Tak zrovna v Pardubicích je to na místě.
Skvělý komentář.
Bohužel mám pocit, že ODS se odklání od klasické pravicové politiky. Tedy omezit mandatorní výdaje, mít vyrovnaný rozpočet. Jedině zůstaly nízké daně.
Nojono, osekat příjmy, to umí každý populista lehce – stačí snížit daně.
Ale osekat adekvátně výdaje, tak jak ODS slibovala ale nikdy neudělala, to je mnohem těžší (a u nás spíš nemožné, protože bez velkých negativních dopadů tolik peněz zkrátka nemáte kde ušetřit).
ODS se tím podseknutím příjmů zachovala hodně populisticky a hodně fiskálně nezodpovědně. Teď si je nucena podobným čachrováním si to vyžrat.
Pokud se osekávají mandatorní výdaje, tak je to třeba brzo po volbách.
Ono je to obecně i o zastropování ceny energií, které vyjde na vysoké desítky miliard Kč ročně. Nikdo neví, kolik lidí má fixace a na jak dlouho, kolik občanů a rodin potřebuje skutečně pomoci, atd.
To není pocit, to je fakt. Tady není koho volit. Dnešní radost některých, jak populisté dostali na frak, by byla úsměvná, kdyby nebyla tragická zároveň.
Lépe to snad ani nejde napsat.
Pokud by zůstali u ,,klasické pravicové politiky“ tak tu furt máme koalici ANO-socani nebo něco horšího. Tahle vládní koalice samozřejmě není dokonalá, ale konečně se za ní nemusíme stydět. Proti babyšovi se demonstrovalo, zatímco Fiala byl sám na demonstraci na podporu Ukrajiny, což je samozřejmě jiná situace, ale je vidět, že Fialu lidi uznávají jako ne dokonalého, ale slušného premiéra.
Ten trik s náměstky nemá se slušností mnoho společného. To je spíš stará “dobrá” ODS v kostce.
Mě by zajímalo jak si představujete osekání mandatorních výdajů? Když většina z nich jde na důchody. Myslíte že nějaká vláda si podřízne větev když se připraví o potencionální 2 miliony voličů? Jako představa to je hezká, ale asi všichni tušíme že tudy vlak jen tak nepojede. Na důchody se bude sahat až těsně před bankrotem.