Pro začátek je třeba přiznat, že k napsání této glosy vede autora zlost, což nebývá dobrý rádce. Zároveň ale autor využívá pražské hlavní nádraží pravidelně téměř třicet let (i několikrát týdně) a troufá si shrnout: nádraží dnes není místo pro důstojný začátek cesty vlakem. Je plné nablýskaných výloh, ale na cestujícího jako by se zapomnělo.

Přes všechna vysvětlování o omezené kapacitě nádraží se autor nemůže zbavit dojmu, že bylo chybou odklidit jinam vlaky, které dříve na hlaváku začínaly a končily. Tak se stalo, že například vlaky do jižních Čech jezdí prázdné až z Holešovic. Jako by někdo na těch pár kilometrech honil prokazatelnou ztrátu.

Původní vysvětlení znělo, že se tak stane pouze na dobu rekonstrukce historické střechy nad nástupišti. Do starých kolejí se ale věci nikdy nevrátily, z hlaváku je jen jedna ze stanic na trase a všichni cestující se do vlaku musejí nacpat během jedné minuty. Když ovšem stihnou doběhnout včas na správné nástupiště. Těžko pochopit, proč cestující nemají šanci trousit se do vlaku rovnoměrněji alespoň deset minut.

Správa železniční dopravní cesty navíc zásadně nedodržuje v září 2017 slavnostně vyhlášený slib, že na tabuli zveřejní číslo nástupiště nejpozději půl hodiny před odjezdem vlaku. Ani náhodou. V úterý autor pozoroval, že nástupiště u Jižního expresu se objevilo až dvě minuty před plánovaným odjezdem. Jiné vlaky na tom nebyly lépe.

Pak s lítostí pozoroval zejména starší cestující, kteří přeci jenom potřebují na cestu na peron delší čas. Na peron se ovšem mohli vydat až poté, co půl hodiny v davu hypnotizovali tabuli s odjezdy. K tomu připočtěte nesnesitelné dusno, neboť klimatizace buď není, nebo nefunguje, a do parkoviště na střeše pere letní slunce. Sednout si v hale není kam. Čekání na vlak se tak mění na čekání na něčí kolaps.

Obloukem zpět k začátku článku: Nádraží po rekonstrukci prokouklo, ale na cestujícího se přitom myslelo až v poslední řadě.

Tagy Praha hlavní nádraží SŽDC Top

182 komentářů