Francouzský Montpellier couvá od plánů na vodíkové autobusy. Provoz elektrobusů bude šestkrát levnější
Solaris Urbino s vodíkovým pohonem. Foto: RVK
Vysoké náklady souvisí i s tím, že v Montpellier měli používat takzvaný zelený vodík.
Ať neblázní s vodíkem, dokud nebude masivní přebytek elektrické energie (takový, aby se ve velkém vyplatilo vyrábět vodík elektrolýzou, a ne rozkladem metanu jako převážně doposud) tak to nemůže vyjít, jsou s tím dvojí ztráty jednak při výrobě vodíku a potom zpětně při „spalování“ v palivovém článku…
Vodík má prakticky jediné plus, a to využívání špičkových přebytků elektrické energie které by se jinak nedaly využít, řekněme že se to principiálně podobá přečerpávací elektrárně… akorát ty přebytky zatím nejsou moc velké, a třeba řízené dobíjení elektroaut má též slibnou naději je využít…
Clovek si neco naplanuje a ona mu do toho hodi vidle realita 😀
Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie. Výroba vodíku je jedním ze způsobů, jak uložit přebytečnou elektřinu ve chvílích, kdy elektrárny na obnovitelné zdroje jedou naplno, ale uživatelé v rozvodné síti nemají odpovídající spotřebu.
Nutno dodat, že v kg vodíku je zhruba 33kWh energie, takže velká část energie na vstupu jde na úkor účinnosti elektrolyzéru a energii nutnou ke stlačení na tlak 700bar. Vodík je tak spíše nástroj na uložení přebytků levné energie z OZE. Vyrábět vodík z našich zdrojů je pak holý nesmysl.
Elektrárny ani náhodou vzhledem k nízké účinnosti procesu (a vznikajícímu odpadu u všech kromě vodní). OZE ano, přebytky z OZE ukládat do vodíku může být smysluplné.
Pokud budou, a pokud ostatní metody na spotřebování přebytků (vodní a přečerpávací elektrárny, motivace k odběru „noční proud“ atd.) nebudou stačit… což zatím moc neplatí…
Možná je to i o informacích. Možnost jezdit na jedno natankování celý den a přitom ekologicky znělo lákavě. Procenta ztrát asi větší část veřejnosti neví a neřeší. Pokud někdo takový rozhoduje, problém je na světě.
Za vše mohou pokřivené ceny za energie. Přece vyrobit z vody vodík nemůže být drahé. Asi se to ale někomu nehodí do krámu, jezdit na vodu.
Spotřebuejte asi 2x více elektřiny, než když použijete baterie. A to se, Horste!!, vyplatí.
Efektivita vodikoveho auta se udava na 38% pri pouziti elektromotoru a asi 26% pri primem spalovani vodiku. Auto na benzin zhruba 36% a elektro s baterkou asi 80%.
Tj. porad ta efektivita bude lepsi nez klasika 😀 . Ma to smysl, jen tehdy, pokud se k vyrobe vodiku pouziva prebytecna energie a spis pro automobily, ktere jezdi pravidelne dlouhe trasy – kamionova doprava, zajezdovy autobus … .
Jeden z problémů vodíku je, že má tak malé molekuly, že dokážou projít každým materiálem. Ztráty při skladování jsou tak obludné, že když v pátek natankujete plnou a půl pak vyjedete na chatrč a zpátky, pak další pátek už nebude v nádrži dost ani na nastartování. V autech se to opravdu uchytí jen velmi těžko, protože se vodík ztrácí. V lepším případě budete mít pod autem kaluž vody, v horším pak garáž plnou silně explozivní směsi vzduchu a vodíku.
Ja vim 😐
Zdroj těchto informací?
Chemie střední školy. 🙂
Vodík se nechává odpařovat z rakety, kde je ale v kapalném stavu, aby se nádoba neroztrhla, ale to není případ vozidel na stlačený vodík. V případě vodíkových komponent jsou ztráty zanedbatelné.
Tady jde o prostupnost vodíku skrz různé materiály. A to vodík umí.
Přesně, kvalitní těsnění pro kapalný/vysoce stlačený vodík je problém. Problémy se dají řešit, ale není to levné. Dtto nádrž, jistě ukazovali takovou která vydrží zásah kulkou, ale hádejte proč se taková už dávno nepoužívá na benzín (a ruší riziko požáru při nehodě)? ANO, důvodem je cena…
38 % to bude jen když do procesu nezapočítáte výrobu vodíku a to je problém (vzhledem k tomu, že výroba vodíku a stlačování do použitelné formy je energeticky extrémně náročná a většina energie padne právě na výrobu paliva a ne k pohonu vozidla).
Jinými slovy, problém není vozidlo a palivové články, ale výroba vodíku – což je přesně to v článku, srážka s realitou cenově dostupné výroby vodíku.
Haha, to by ovšem platilo v případě že by se benzín (a ostatní ropná paliva) netěžily z fosilních zásob, anobrž by se vyráběly synteticky (což taky jde, jen se to zatím hluboce nevyplatí). Jinak to procento účinnosti říká jenom to, že ze země vytěžený vodík by byl o něco lepší než benzín… ale on jaksi v zemi nikde není, takže toto srovnání padá.
Pak ještě 30 % energie na zkapalnění a už jsem zapomněl kolik za udržování v kapalném stavu.
V dopravě se obvykle používá jen stlačný vodík ~ 700bar.
bože můj…když tu chcete vidět nějaké spiknutí iluminatu…tak si najdete jak se ten slavný vodik vyrábí a pak mudrujte
Elektrolýza je v současné době považována za nejlepší metodu výroby vodíku rozkladem vody a to zejména díky vysoké efektivitě konverze, intenzitě a technologické jednoduchosti procesu v porovnání s alternativními způsoby.
No vidíte, a i přesto je mizerná.
ano a energetická bilance?
No a zajímavé je že nadpoloviční množství vodíku na světě se doposud vyrábí rozkladem metanu… to už rovnou ty busy můžou jezdit na CNG a je to z hlediska „zelenosti“ to samé, akorát jednodušší…
V podstatě přidáte jedno písmenko a jedno upravíte, taky to nechápu, někomu se nehodí do krámu na tom zbohatnout a radši zůstane chudý…:-)
Něco jako obyčejná změna jednoho písmenka Hg-Ag (nebo lépe Au ale to už jsou dvě)… o to se alchymisté snaží už víc než tisíciletí…
Je pravda, že málokdy jsou ceny elektriky záporné. Pokud se takto budou křivit častěji (myšleno do záporu), pak to možná vyjde lépe.
To je ironie? Myslím váš příspěvek.
„…Vidíte, třídní kniha chybí 7 let – a pan ředitel už si toho všiml…“ (C/S/S – Vyšetřování ztráty třídní knihy).
Pozdě, ale přece. Teď ještě aby to trklo ty výhradnězeleněenergetiky…
tak toto je velmi „zábavné“ vzhledem k tomu, že géniové v Bruselu požadují tuším od 2026 podil zeleného bioplynu či vodíku v zemním plynu v plynových kotelnach. od 2030 pak výhradně (tedy pro ty nové budované „ode dneška“ )
jsem zvědav, kdy realita technických možností pri zachování alespoň jakes takes přijatelné životni úrovně obyvatelstva donutí ty pomatence prozrit…
Obávám se, že pomatenci nejsou chopní jakéhokoliv prozření a pomůže jen obměna osob. Některé totiž nezastaví ani srážka s realitou.
to je bohužel to, čeho se bojím…ale líp nám díky tomu všemu, co mezitím napáchají za škody už nebude…
Až bude několikanásobek dosavadních OZE, tak to reálné může být.
ano, až bude tohle a ono. jenže není a kdo ví kdy bude.
němci nejsou schopni postavit ani dodatečné dráty se severu na jih…ekopomatenci protestují proti kroku vynucenému jinými ekopomatenci, kteří protestovali proti jádru.
prostě část lidí jsou fanatici neschopní jakéhokoliv racionálního poznání a myšlení.
jen nevím, jak pobobně tupé jedince vyloučit z rozhodování, aby nemohli páchat škody
Vzhledem k tempu výstavby problém uložení přebytků u nás ještě dlouho aktuální nebude. Zavádět u nás vodík v dopravě je tak v současné době předčasné. Pokud jde o akumulaci energie, tak by bylo daleko efektivnější zvyšovat kapacitu přečerpávacích elektráren. Třeba dosazení reverzních turbín na stávajících přehradách vltavské kaskády. Vzhledem k velikosti přehrad jde i malou oscilací hladin dosáhnout řádově vyšších akumulačních kapacit, než v případě ukládaní do vodíku. Navíc s mnohem vyšší účinností a nesrovnatelně nižšími náklady. Potřeba ukládání do vodíku nastane časem i u nás za 10-20 let. V té době už cena vodíkových komponent klesne a technologii bude… Číst vice »
Ty přehrady by byly fajn, ale jejich používání pro regulaci bohužel dost kazí potřeba udržovat minimální průtoky v přírodním řečišti kvůli krajině/přírodě/vodním živočichům…
Muselo by se relativně složitě zakopat vysokokapacitní potrubí (jako na přečerpávačce) paralelně s tokem…
Jinak do jisté míry se už samozřejmě používají i dnes… hlavně na rychlou regulaci/vykrývání denních špiček (vodní turbína je nejrychlejší z velkých zdrojů na regulaci, z nuly na maximum řádově za 5 minut)…
Tento článek by si měl povinně přečíst pan ředitel Morys s celým vedením DPO, pan primátor a taky všichni na odboru dopravy MMO!!! Snad je včas přejde to vodíkové šílenství!
Vodík je cesta říká se. Ale předpokládá to, že vývoj „klasických“ baterí nebude pokračovat.
A že Francouzi nechtějí elektřinu z atomovky měnit na vodík a ten zpátky na elektrřinu se ztrátou více než poloviny vyrobené elektřiny? Nedivím se jim…
Proč tedy vůbec zakázku vypisovali? Náklady a celková neefektivita provozu vodíkových vozidel ve srovnání s BEV je všeobecně známý fakt.
Bohužel ne každému jsou všeobecná fakta známá.
protože tam třeba na radnici úřaduje nějaký zelený fanatik?
A nebo jnom nějaký lunatic, který se v něčem shlédl a je tomu schopen obětovat cokoliv, pokud o následcích vůbec přemýšlel.
zde ale dostal alespoň na lokální úrovni stopku.
Zelený fanatik by prosadil elektrobusy hned. Za tlačením vodíku stojí petrochemický průmysl, protože na něm může vydělávat i po odklonu od spalovacích motorů. Jde o to mít pořád ten zpracovatelský řetězec a vodík doplňovat na čerpacích stanicích místo aby si každý zařídil zásuvku případně vlastní nabíječku.
Na 99% měli slíbenou velkou dotaci, která smazávala mnohé nevýhody vodíku… jako třeba vysoké počáteční investice…
Takže výborně, ty „smazali“, ale těžko očekávat pravidelnou každoroční investici ještě i na provoz/údržbu systému…
Zelený vodík nelze vyrábět elektřinou z jádra.
Jenže jádro je furt nejzelenější stabilní výkonná možnost (i ch*át ze stametrové skály na turbínu a pochvalovat si vodní elektrárny jako v Alpách je závislé na dešti či tání). Že se celková ekologická bilance zprasí neefektivní přeměnou na H2 a zpět už je věc jiná…
Je účelem je omezit emise CO2? Ano
Produkuje JE emise CO? Nikoliv
Co dělají zelení? Vypínají jaderky a nahrazují je zemním plynem, protože jinak by zmrzli a vybil by se jim telefon.
Zemní plyn má být především záloha po dobu nedostatku výroby OZE, nikoli hlavní zdroj výroby.
Ano, ale to bude možná platit někdy, ale zatím mají fosilní vs obnovitelné 50:50, a vzhledem k vypínání jaderek OPRAVDU došlo k citelnému nárůstu spalování zemního plynu… takže v tomto sektoru došlo k navýšení.
Pokud jde o němce, tak ti nenahrazují jádro plynem, ale OZE. Za 10 let budou mít zhruba 200GW výkonu ve FVE a 150GW Vte při spotřebě zhruba 60GW. Přebytky se budou ukládat do vodíku a ten lze uskladnit v zásobnících, aby překryl období nedostatku. I ty plynové elektrárny tak časem přejdou na plyn z OZE. Jestli je lepší francouzská, nebo německá cesta je otázkou.
Ono JE sice neprodukuje emise, ale zase produkuje jaderný odpad a jeho dlouhodobé uložení nemáme vyřešené ani u nás.
Uložení odpadů z OZE máme vyřešeno ?
Recyklace FVE panelů není nic složitého, většinu hmotnosti tvoří hliník, sklo, měď a křemík. Všechno běžně recyklovatelné materiály. Větrné turbíny tvoří hlavně ocelový stožár, základy a elektrický generátor, opět běžné, snadno recyklovatelné materiály. I na recyklaci lopatek se pracuje a ani ty nejsou vyloženě nebezpečný odpad. https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/21841-likvidace-a-recyklace-vetrnych-elektraren-na-konci-zivotnosti
Pořád nesrovnatelně jednodušší, než likvodovat aktivní část jaderného reaktoru.
Za peníze se dá všecko, ale zatím jsem viděl fotky amerického skladiště laminátových listú vrtulí z větrných el. po skončení životnosti (která zatím nic moc, je to pod 20ti lety, dotace bývají 10 let od postavení a jak skončí, obykle se to přestává vyplácet takže zhusta následuje za několik málo let demontáž, a nahrazení novou (aby byl zase nárok na dotaci). Aspoň tak je to aktuálně na souši, něco jiného jsou mořské příbřežní „windparky“.
Nikomu se ten laminát nevyplatí zrecyklovat, a on je celkem stabilní, tak to skládají „na hromadu“ k vyřešení někdy později…
Takto, přiznejme si že třeba v tom bohatém Německu se jim relativně daří ty OZE, v celoroční spotřebě jim dokážou dát už zhruba 50%… ale celkově je svět na 20% a to se do toho počítají i vodní samozřejmě… u nás sice máme jádro, ale jinak OZE hluboko pod průměrem, okolo 9%, i Polsko je na tom líp s 11% to mě docela zaskočilo…
Vypínání jaderek před skončením jejich životnosti byla samozřejmě kardinální kravina (když už teda tak zákaz nových, to ještě tak), ale holt hlas lidu… se dá dost zblbnout.
tak jak ho chcete vyrábět? skladovat? umíte si spočítat, co tohle vše bude stát na penězích a dalším?
Výroba vodíku/metanu je známá věc. Uskladnění je možné ve stávajících zásobnících plynu, které už dnes pokrývají zhruba 1/3 spotřeby.
metan klidně. to je vlastně zemní plyn. jen se obávám, že ty zdroje metanu z hniti organického materiálu nejsou bůh ví jaké. samozřejmě, asi by šel ještě jimat že starých uhelných sachet, ale moc toho taky nebude.
vodik si opravdu neumím představit, kvuli reaktivite i schopnosti pronikat materialem
Ukládání vodíku je sice technologicky náročné, nicméně proveditelné. Vodíková křehkost oceli je problém, ale řešitelný. Úniky z nádob nejsou ten hlavní problém. Pokud jde o metan, tak ten jde vyrábět i z vodíku (technologie power to gas). Tento syntetický metan jde pak vtlačovat přímo do stávající sítě a ukládat ve stávajících zásobnících.
Jjj, lze to, je to dneska řešitelné, ale vyplácet se to zatím bude jen když to někdo bude hrubě dotovat (jako nadpoloviční část, ne nějaký zlomek).
Vodík není zelený.
To není o barvě plynu jako takového, ale zelení magoři si takhle pojmenovávají vodík podle způsobu výroby. Tady https://www.solarify.eu/2020/03/18/wasserstoff-farbenlehre/ je to německy, ale česky jsem to taky někde viděl, na první dobrou nenašel.
Jo, celkem dobré pro přehled, německy snad proboha umíme ne? Angličtina + Němčina, to je pro Čecha takové rozumné minimum…
V případě stabilního zdroje jako je JE je úplně zbytečné vyrábět ještě z elektřiny vodík, aby se z něj na vozidle zpátky vyráběla elektřina. Pokud jde třeba o uvažovaný provoz mezi Ostravou a Havířovem, tak ten by šel daleko efektivněji a levněji vyjezdit elektro/trolej-busy.
A ten elektrolyzér to pozná jak? Mají tam atomstop? 🙂
Je zapojen jen do fotovoltaiky přímo na poli? A kde je tato technologie použitá v praxi?
Žádný zelený vodík neexistuje.
Existuje, zelení si ho podle způsobu (elektřinou z Občasného Zdroje Elektřiny) výroby takto „lakujou“.
Proč by to nebylo možné? Samozřejmě je! Akorát to má jeden problém – za současného stavu ne-přebytku el. energie je blbost z ní draze vyrábět vodík, když jim lidi „utrhají ruce“ na přímou spotřebu…
Ale šlo by toho samozřejmě dosáhnout, například stavbou několika nových JE, že? Samozřejmě lze též postavit víc OZE, ale ani to není levný „špás“. Ale můžete jít příkladem a zaplnit si zahrádku FV panely… střecha jde též ale je to dost malá plocha, a docela složitá výkonová elektronika = jednorázové náklady…
Měnit na vodík elektřinu z atomu nebo fůze je zbytečné, protože ta ji vyrábí rovnoměrně. Smysl to má u větrníků a panelů, protože ty ji vyrábějí, kdy se jim zachce.
I u solárů a větrníků se vyplatí to skladovat v bateriích nebo mechanicky (ať už závažím nebo přečerpáváním vody). Ale ne dávat to do vodíků, kde vzniknou jen tím uložením 50% ztráty. Plus další ztráty při opětovné přeměně na elektřinu zpět. Oproti tomu baterie mají celý cyklus nabití vybití ztráty pod 10% a vydrží pracovat desítky let.
Jenže to rovnoměrně je taky problém při kolísající poptávce. Takže i z jaderek jsou mimo špičku přebytky. Výrazně snížit nebo zvýšit výkon jaderky není jen tak. Navíc jakákoli odstávka pro poruchu (která vůbec nemusí být v té reaktorové části) znamená po opravě poměrně zdlouhavou proceduru opětovného najíždění. Nemluvě o energii potřebné na bezpečné zastavení. A taky jsou tu náklady. Jádro je a bude velmi drahý zdroj (narozdíl od klesající ceny za vyrobenou kWh u OZE u jádra tato už desítky let roste), i za předpokladu maximálního možného využití. Jakákoli nutnost nejet na plný výkon to dál silně prodražuje. Proto jaderky… Číst vice »
Jaderky běžně manévrují výkonem o desítky procent a jejich cena včetně externalit je srovnatelná se slunečními i větrnými zdroji, které žádné externality započtené nemají.
No to sice ano, ale není moc důvod výkon výrazněji omezovat, tedy kromě regulace soustavy. Na palivu se ušetří zanedbatelný zlomek, a postavení/provoz (jednorázové a stálé náklady) jsou pořád stejné…
Bohužel, cena jaderek v poslední době v Evropě stoupá do závratných výší… jedním z důvodů je tendence je postavit odolné snad i proti pádu velkého meteoritu… nikoho nezajímá že pak tu nebude žádný život, ale jaderka bude bezpečná… Japonsko (a tedy hlavně Fukušima) byl v tomto klasický případ… Já sice chápu že se moc nelíbilo že došlo k lokálnímu zamoření, ale počet přímých obětí je nula (uznávám že se nějakému nemalému počtu lidí zkrátil život, jistě to nejde zanedbat), kdežto utonulých a jinak zabitých Tsunami je přes 10000… Takže od nějaké úrovně je lepší peníze investovat do zvyšování hrází a… Číst vice »
Jak vidno, poptávka po vodíkových dopravních prostředcích tu je. A nabídka za přiměřenou cenu?
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že energetickou perestrojku vyřeší trh.
Také bych si koupil S Klasse. Jen kdyby byl za cenu Fabie. Ale ani tohle ten trh nevyřeší.
Tohle už pokřivený trh řeší: Fabie nebudou, poněvadž auta s nízkou marží se v současných podmínkách přestávají vyplácet.
Na dostačně pokřiveném trhu bude levnější elektrokolo než obyčejné šlapací bez baterek. Protože to bezbaterek neplní úlohu akumulace energie… A obyčejná šlapací kola se tak budou do EU pašovaz z Ukrajiny.
Chtělo by to cílenou dotaci, ale jak to okecat („vysvětlit/zdůvodnit“) 🙁
Co to je přiměřená cena? Palivové články jsou drahé. Ne že by nebyla konkurence, ale všichni producenti potřebují platinové kovy. Až někdo najde levnější katalyzátor, bude šance že aspoň investiční náklady půjdou dolů.
Přiměřená cena je taková, která najde kupce. Rozumějte dobrovolného kupce.
Ano, investor může být k ne zrovna výhodnému obchodu dotlačen rozhodnutím někoho jiného. Ale to už není normální tržní prostředí – proto píšu, že trh to asi nevyřeší, zřejmě nastoupí jiné mechanismy.
Obávám se, že vodíkové technologie budou předražené ještě nad výrobní náklady. Podobně jako ETCS: najednou to potřebují všichni a hned, kolik peněz si za to řeknu, tolik dostanu.
Aby to nebylo předražené, tak to nesmí být dražší než výrobní náklady? Opravdu?
To ne, ale zdravá konkurence drží marži v únosných mezích.
Na tento předpoklad koneckonců celá myšlenka energetické transformace vsadila: „ono to zlevní samo, protože trh a konkurence“.
Já se jen pokouším poukázat na to, že se zatím nic takového nekoná.
Vysoké náklady investiční a provozní v tomto případě nejsou kvůli nepřiměřeným maržím, ale kvůli objektivně vysokým nákladům. S tím trh nic nezmůže, fyziku a chemii ekononika nepřepere.
Takto, částečně ano (přepere), jistě materiálové náklady jsou problém (hledat náhrady, ale vynalézání se nedá naplánovat a poručit, musí se tomu dát čas a doufat) ale je tam pořád dost položek které by se spravily při vysoké sériovosti…
Jj, vyrábět vodík elektrolyzou je drahej spas. To se vyplatí jen tam kde jsou elektřiny stále přebytky a není jí kam dávat.
To je ostatně podstata celé vodíkové ekonomiky, vodík jako akumulátor energie z obnovitelných zdrojů. Vše ostatní jsou jakési ne zcela smysluplné přípravné, přechodové, kroky. A ano, nákladné to bude. Časy levné energie právě končí.
Jenže se to děje politickým rozhodnutím, že se odstaví jaderné elektrárny. A ne že by nebyly technologie pro přepracování paliva. Jen při pokusu o recyklaci vyhořelého paliva budou zelení protestovat jako první.
No na to je ale vodík dost mizernej akumulátor elektřiny, nemyslíte? Vždyť i ve článku je to jinými slovy řečeno.
Vodík OK, ale nechápat ho jako akumulátor. To už dřív budou k dispozici lepší baterie nebo superkapacitory než toto.
Záleží na tom, k čemu, kolik a na jak dlouho chcete energii skladovat. Na krátkodobé skladování v řádu hodin až jednotek dnů jsou baterky dobré.
Jenže pokud chcete skladovat letní energii ze solárů abyste si v zimě zatopil, tak to zatím jinak než vodíkem udělat nejde.
Ale v článku se píše dopravě, což je přesně případ krátkodobého uložení energie.
Pokud budu chtít být přesný, článek je o městských autobusech, se zobecněním na dopravu bych byl opatrný.
Už jen třeba dálkový autobus bude v úplně jiné situaci, protože má menší prostoje na nabíjení, a rychlonabíječky autobusové velikosti asi nebudou moc běžné (kvůli špičkovému elektrickému příkonu z rozvodné sítě).
Nabijecky pro kamiony maji byt napajeny z baterii. Takto je to planovano uz v pocatecnich fazich pro Tesla Semi. Take by me zajimalo jak to bude v masovejsim meritku fungovat. Nic me nenapada. Reseni nabijeni beznych osobni aut vedle toho vypada az „legracne snadno.“
Stačí postavit dalších 9 temelínských bloků a můžeme převést dopravu z nafty a benzínu na elektřinu… 😛
Bezne uvadeny nesmysl. Je spocitane, ze alespon pro osobni dopravu nestoupne celkova spotreba elektriny skoro vubec, protoze o to spadne spotreba na rafinerie, pumpy atd.
A problem nakladnich vozu neni v elektrine jako takove, ale prave v nabijeni. Jak to resit napad naprosto jednoduse mam, ale kdybych ho nekde rekl, tak me snad upali za kacirstvi. „Nikdy se to tak nedelalo.“
U takto velkých vozidel už by šel zorganizovat přijatelný způsob výměny akumulátorů (nabitý za vybitý)… jasně má to problémy především v sledování kusů (v dobrém stavu/ve špatném stavu) ale čím menší počet a větší kusy, tím je to „zvládnutelnější“… samozřejmě by to vyžadovalo jistou standartizaci (rozměry, napětí, konektory…) ale když to někdo promaže dotací a popožene zákazy (jiných způsobů) tak si to dokážu představit. Odstraní to největší špičky při nabíjení a dlouhé čekání u nabíječky na cestě (ne v koncových bodech)…
Na dlouhodobe skladovani vodik take neni zrovna idealni, na jeho udrzeni je potreba take energie a ne malo. Je nutne ho chladit. „Pro stacionární skladování vodíku se používají velkoobjemové ocelové tlakové nádoby, případně kryogenní skladovací zásobníky, kde je vodík za velmi nízké teploty -253°C udržován v kapalné formě. Pro automobily je toto řešení považováno za nevhodné, neboť i při téměř dokonalé izolaci se vodík postupně odpařuje a v zásobníku se zvyšuje tlak a tento nadbytek je nutné odpouštět mimo zásobník. Ztráty při tomto způsobu skladování jsou obvykle cca 3 % za den. Náklady na kryogenické uskladnění jsou také vyšší, až… Číst vice »
Ztráty při kryogenickém skladování silně závisí na velikosti nádrže. Hodnotu kolem 3 % denně bych čekal pro automobil. Pokud je však nádrž 10x větší (lineární rozměr), teplosměnná plocha je 100x větší, ale objem 1000x větší, takže ztráty na jednotku uskladněného vodíku jsou desetinové. Jinými slovy, zkapalňovat vodík je zajímavé jen pro velké nádrže. Když například vezmu kulovou nádrž o průměru 10 m, s 10 cm izolace (vodivost 0,04 W/m*K), tak mi vychází, že tepelný tok do nádrže je řádově 0,06 % kapacity denně (cca 22% ročně). pro dlouhodobé skladování to není špatné, navíc větší, lépe izolovaná nádrž bude mít ještě… Číst vice »
Zkopiroval jsem ten text v uvozovkach ze stranek firmy, ktera se tim zabyva.
Ano, vetsi uloziste maji vzdy lepsi moznosti nez ta mala. To plati snad u vseho 🙂 .
Pozor, energie vynaložená na samo zkapalnění není vůbec závislá na objemu, to je konstanta… k ní se teprve budou přidávat ztráty při udržování.
A jako co jiného než akumulátor energie mám vodík chápat? Jak už napsal Pavel P., ve spektru kapacita úložiště/čas má vodík svou niku, stejně jako „baterky“, přečerpávací elektrárny, kondenzátory a další „akumulátory“ energie.
Vygooglete si něco o energetických ztrátách při skladování vodíku.
Francie má elektriřny hodně, ale vedle je Německo a těm dost často elektřina chybí. A do německa se té elektřiny vejde fakt hodně.
Aktuální export z Německa do Francie 1,61GW, tolik k vašemu „Francie má elektriřny hodně, ale vedle je Německo a těm dost často elektřina chybí.“ https://app.electricitymap.org/zone/DE
No jo, ale to jste trefil okamžik, kdy mají ve Francii 4 bloky neplánovaně odstavené, což se jim předtím cca 25 let nestalo a možná dalších 20 let nestane.
Jestlipak se jejich ústav ústy doc. Chocolouška omlouvá za toto politováníhodné nedorozumění., ke kterému dochází …
Naopak, bude se to stávat častěji a častěji, při průměrném věku francouzských reaktorů 35 let se není čemu divit. Aktuálně stojí 10 reaktorů (20% kapacity). Průměrná doba odstávky 116 dní v roce.
Odhaduju že v těch číslech je i Superfénix který stojí už dost dlouho 🙂
V diskuzích se často objevuje, že vodík je cesta. Montpellier nám krásně ukázal, kam ta cesta vede. K dotacím na pořízení vozidel nebo infrastruktury, dál už ne…
Přesně jak je v článku citováno: že to není cesta teď neznamená, že nebude za pár let. Další věc je, že skutečnost, že to není cesta pro městské autobusy, neznamená, že nemůže být třeba pro vlaky, dálkové autobusy nebo kamiony, které mají jiné požadavky a možnosti, co se týče dobíjení, atd.
Rozhodně na základě tohoto nemá cenu vodík jako možnost odepisovat.
Vlaky mají možnost dobíjení vcelku dobrou, obzvlášť na tratích s hustým provozem. Dokonce lze drahou baterii odpojit zcela a jezdit jen na to, co je aktuálně v troleji.
Pochopitelně. Což ovšem neznamená, že nezůstanou trati, kde by se elektrifikace nevyplatila, nebo že se třeba časem nemůže ukázat jako výhodné mít i vodíkový lokomotivy pro přetah vlaků skrz místa s poruchou troleje.
Navíc je očividné, že výroba elektřiny se bude přesouvat do hůř řiditelných zdrojů (ať už silně kolísavých jako obnovitelné zdroje, nebo (pokud to příslušní politici prosadí) naopak velmi těžkopádných jako jádro). Obojí v podstatě znamená (vzhledem k té obtížné řiditelnosti jedním nebo druhým směrem) stavět větší rezervy výkonu a umět je v případě nadprodukce uplatnit. A vodík pro některé dopravní prostředky může být jedno z takových uplatnění.
A proč nutně vodík a nikoliv elektrický akumulátor? Zrovna u přetahů, kde se nemusí řešit „tankování“ ten vodík nedává vůbec smysl. Na každém konci se mašina může dobít, zatímco se připojuje/odpojuje.
OK, tak tohle vyřešíte baterkou. Furt to neznamená, že se nemůže objevit využití, pro který ten vodík bude šikovnější. Ať už ve vlaku nebo jinde.
To, co jsem psal na začátku, platí i tak: v současné době nemůžem zdaleka vyloučit, že vodík najde v dopravě využití. To, že to dnes nebudou městský busy v Montpellier na tom nic nemění.
Fajn, to řeší vlaky s mašinou. Ale máme i jednotky. Zvlášť na tratích, které jsou tak mizerné, že se je nevyplatí elektrifikovat, půjde hlavně o jednotky.
Ano, ale i jednotky jsou už vybavovány akumulátory, nic převratného… Samozřejmě, pokud by se jednalo o velmi dlouhý úsek, celý nezadrátovatelný, s nutně rychlými obraty na koncích, tak to zatím nepůjde… ale kolik takových opravdu je? A při dalším vzestupu kapacity to zvládne „nabíjení přes noc“ jak jistě víte naprostá většina jednotek v noci stojí „ustájená“…
Jistě, vcelku souhlas, ale zde nastupují docela slušně i skladiště energie v podobě stacionárních baterek… už to není ojedinělé, i když ještě ne běžné. Takže opět konkurence vodíku i v této roli.
Zatímco třeba v Ústí nad Labem by vodík získal tamní dopravní podnik skoro zadarmo jako odpad chemického průmyslu, tak výroba zeleného vodíku je poměrně drahá.
Haha, už vidím Spolchemii, jak svůj velmi čistý vodík dodává „skoro zadarmo“.
Mno mohli by jim tu cenu stanovit zákonem a také jim nařídit povinný prodej v libovolném požadovaném množství. (ano, narážím na opačnou situaci)
Ono pokud má Spolchemie náklady na skladování vodíku a jeho neutraluzaci, tak i předání zdarma může být dobrý obchod pr toho kdo dává.
a kdyby ji náhodou přebývál…nejde náhodou třeba spálit?
V současnosti Spolchemie část svého vodíku využívá jako surovinu dalších svých výrobků a zbytek jako palivo – alternativu zemního plynu. Tudíž minimální cena jejich vodíku by odpovídala ceně zemního plynu. Pokud by jejich vodík měl být uveden na trh, vyžadovalo by to investici do tlakové stanice. Tím by se dostalna trh jako technický plyn, využitelný mimo jiné jako palivo pro FC vozidla. Na trhu by ovšem jeho cena nebyla „skoro zadarmo“, ale odpovídala by tržní ceně. Nevím, kolik to dne je, ale můžete si zítra zavolat do Linde, udělají vám nabídku. Samozřejmě se nabízí možnost, že Spolchemie a DP Ústí… Číst vice »
V USA je 1kg vodiku cca za 16,5 dolaru. Cena pri ktere dava vodik ekonomicky smysl je dle vodikove strategie CR cca 3,5 eura 😀
V diskuzích se často objevuje, že vodík je cesta. Objevuje se ale také, cesta kam?
Ano objevuje. Hodně často se ta cesta směřuje do míst, kde záda ztrácejí slušný název. 🙂