Francouzi dělají z rychlovlaků lowcost. TGV bez 1. třídy či jídla míří do Toulouse
Rychlovlak TGV ve verzi pro nízkonákladovou značku Ouigo. Foto. SNCF
Francouzské státní dráhy SNCF přesouvají své rychlovlaky TGV dál do nízkonákladové značky Ouigo. V praxi to znamená konec cestování v
Socky vítězí. Nakonec, vidíme to na Praha . Ostrava…
Je to pro mne nesrozumitelné. Proč neuznávají mezinárodní jízdenky? Když je to nízkonákladové, tak by snad neměly ničemu vadit (po doplacení rezervace)? Jak se připlácí za lepší místo, když je tam jen jedna třída? Kdo a jak hlídá rozměry zavazadel?
Lepší místo může být třeba u okna čelem ke směru jízdy, apod. – a „kontrolovat“ rozměry zavazadel lze poměrně snadno rozměry prostorů pro jejich uložení: když se Vám na příslušné místo nevejdou, musíte je odložit jinam, a za to už zaplatíte.
U Quigo je myslím kontrola jízdenek už na nástupišti před nástupem. Takže není problém tam mít nějakou klec daných rozměrů jako má např. Ryanair a když se zdá kufr moc velký, tak vyzvou cestujícího, ať ho zkusí do klece nacpat, a když se mu to nepovede, tak pokuta.
Ve spodním patře jsou sedačky uspořádány 3+1 a to je to lepší místo, v druhém patře zase 2+2. Stejný systém jako u leteckých společností.. taky máte jednu třídu. Rozměry se hlídají pomocí klece, podobně jako na letišti až po té jste vpuštěn na nástupiště k vlaku.
Záleží, co myslíte mezinárodními jízdenkami. Ty klasické (NRT) totiž neuznávají ani normální TGV spoje.
Uznává se leda eurail/interrail, a to s příplatkem téměr tak vysokým, jako stojí celá jízdenka u Quigo.
Naštěstí žijeme v ČR, kde český odborník řekne „je to velmi drahé, na západě to dotují až z toho brečí“ a český diskutující odpoví „v pohodě, to není problém ufinancovat“. Tak zatímco Francouzi a Němci jezdí cca 250 km/hod, v ČR budeme všade jezdit 350 km/hod – opět překonáme západ.
„Tak zatímco Francouzi a Němci jezdí cca 250 km/hod, v ČR budeme všade jezdit 350 km/hod – opět překonáme západ.“
To je přesné – napadá mě v té souvislosti vzpomínka na jeden verš jakéhosi bolševického básníka (Kohouta = ?): „snad někdy jednou, v pětiletce páté“.
Ale těch zmíněných „cca 250 km/hod“ nebudeme raději jezdit nikdy (= ani tehdy) – a ani tam, kde by už dnes nebylo nerealizovatelné umožnit jízdu rychlostí aspoň 200 km/h …
Jak všade jezdit 350? Co to plácáte, člověče?
Musíte číst s nadhledem.
Navíc ti Francouzi samozřejmě jezdí max 320 a Němci 300. To jen pro přesnost.
To ano, ale na těch pár kilometrech? V ČR se taky jezdí maximální rychlostí 30 km/hod, ale jinak těch 40 – 160 km/hod. A přáním je samozřejmě 350 km/hod, protože těch 320 francouzských a 300 německých je z minulého století a přeci nebudeme stavět muzejní železnici.
A proto je Brno – Přerov na 200, že?
Ne, ale protože České firmy umí postavit trať na max 200km/h – tak proto vyšla nepochopitelně studie, že trať s rychlostí 200km/h je rychlejší než trať na 300km/h a proto se prej musí budovat trať jen na 200km/h.
Prostě na „negermánském Západě“ (s čestnou výjimkou Belgie, Romadie a Ticina 🙂 ) se ten provoz neumí, navzdory mnohdy perfektní technice… škoda. Teď jen vzít si odevšad to dobré.
Jaký „provoz se neumí“, prosím? Už jsem tam sice nikde dávno nebyl, ale v minulosti jsem nic příliš zásadně „neumětelského“ nepozoroval.
Ale jinak Tomášovi „vše nej“ k dnešním jmeninám …
Asi myslí něco jako rakouský/německý/nedej bože švýcarský systém. Ein Tarif, Ein Netz, Ein Fahrplan!
Švýcarský železniční systém je nejlepší v Evropě.
Lepší výraz by, pravda, asi byl „plánování nabídky“. Prostě takový ten přístup „lety v hladině nula“, „tarifní nadvlaky“, povinné místenky a podobná zvěrstva, která tu pracně získanou časovou výhodu eliminují natolik, že železnice jako systém celkově nezískává /nebo ne tolik, kolik by mohla/.
Prostě všechno to, proč už roky hlásáme přístup „Švýcarský systém s francouzskými rychlostmi“.
Ale lidi jim tím docela jezdí, těm žabožroutům. Jinak co taková Skandinávie? Ta se mezi vlakonadšenci vůbec neřeší a přitom mají síť v poměrně pěkném stavu, samé 200, místy i 250 a modernizuje se (Finsko) či vesele novostavbuje (Norsko, Švédsko), tarifně jak to tam maj nevím. Skandinávie, ač jsem tam nebyl, mi totiž tak nějak trvale přijde jako jeden z mála států, kde se vyplácí Interrail (pokud do ní chce jet člověk vlakem už z ČR).
Ouigo je pouze paralelní služba ke klasickým TGV (Inoui). Naopak na lince Paris – Toulouse dojde k navýšení počtu vlaků, kdy k 6 párům klasických TGV pribude ještě pár Ouigo a od prosince další. Jasně, Ouigo se sardinka, služba pro socky, ale i ta si najde svou klientelu. Já jezdím jen klasickým TGV, ovšem to je pouze moje osobní preference. Ouigo zpravidla přetáhlo na železnici lidi, kteří by nidky vlakem jinak nejeli. Ouigo od doby, co bylo zavedeno na prvních linkách zaznamenalo obrovký úspěch. Dnes už některé spoje jezdí dokonce i na pařížská nádraží v centru města.
To bohužel není pravda, porovnejte si nabídku spojení teď (6) a po 6. červenci.
Právě koukám do rezervačního systému a žádnou zásadnější změnu tam nevidím. Vlaky po 6.7.2019 pro linktu Paris – Toulouse a opačně zatím nejsou otevřeny pro rezervaci. Naopak nevidím tam to Ouigo. Takže bych ještě počkal a pak se bude hodnotit situace.
Jsou, chybí tam jeden vlak. Přesně v čase,kdy pojede Ouigo.
Já tedy vidím bez problému. Pět vlaků místo šesti. Chybí přesně ten, který bude nahrazen Ouigo.
No ono krucek za kruckem zacinaji ekonomicke problemy dohanet i zapadni evropu a byt to zde pusobi na nektere jako rudy hadr na byka, cestovani rychlovlaky je zkratka drahe a je drahe pro pocetnou cast populace i v zapadnich zemich, ale i treba v Japonsku, natoz pak jak by vypadala situace s VRT u nas. Znam nejake Franzouze i dost Japoncu a pokud nejedou sluzebne, tak do rychlovlaku mnohdy nevlezou jak je rok dlouhy a to nejsou zadni socialove. Pokud si ma napr. 4clena Japonska rodina zaplatit zpatecni jizdu sinkazenem napr. z Tokia do Osaky, tak je to takovy ranec,… Číst vice »
Ono taky mít VRT jako separátní systém není úplně dobrá cesta, že ano… Takže tudy ne, přátelé.
A to měli Japonci jezdit na úzké? V Japonsku je naopak ten plně separovaný systém výhodou. Shinkansen jezdí pomalu po 5 minutách (Tokyo – Osaka), tak mi řekněte, zda by se toto „vešlo“ na běžné síti, nebo by jste stejně přistavoval další koleje, nástupiště a depa.
Ano, ovšem v Japonsku je smysluplné mít VRT na vození lidí mezi megapolemi. To v Evropě jaksi chybí. Takže tady je naopak smysluplné mít smíšený systém. A to jak pro nákladní dopravu, tak pro použití běžných vlaků. Myslím Bmz, nikoliv 810, 814 a B.
Ten „separátní systém“ myslíte jako „technicky“ (= provozně) nebo „komerčně“ (= tarifně neintegrovaný)?
No vtip je v tom, že obojí.
Vtip je v tom, že nikde nic takového moc nefunguje (v chápání vysokorychlostního provozu, tedy 250 – 320 km/h). Nejvýkonnější jsou ty oddělené VRT a klasické tratě se přenechají konvečnímu provozu.
jop jop, pred asi trema lety kdyz jsem po sluzebce mel v Japonsku tyden volna, tak jsem letel z Tokia na Okinawu a pak na Ishigaki Jima a odtud do Kobe. tyhle tri letenky vysli levneji nez primy Shinkansen z Tokia do Osaky 😀
Holt jedno je low cost a to druhé není. 🙂 I na shinkansen se dají koupil zlevněné jízdenky, ale ne do Nozomi.
Tak pro koho a proč jezdí ty shinkanseny v tramvajových intervalech?
V pracovni dny pro obchodni klientelu.
Bodet by ne, TGV je minulosti, budoucnost se jmenuje AGV
Tak důležité přece je, že to je levné. To stejné se časem stane i u nás při tzv. soutěžích. Restaurační vozy jsou drahé takže časem (2030 nebo kdy se budou „soutěžit“ ty nejdůležitější mezinárodní tahy s restauračními vozy) půjdou pryč pokud nebudou požadovány nebo budou nahrazeny paskvilem typu bistro na Ex2. Budeme rádi za minibar aneb hlavně co nejvíc ušetřit a snížit cenu o nic jiného přece nejde.
No bože, za ty čtyři hodiny fakt nikdo hlady neumře….
Doporučuji nastudovat vývoj v letecké dopravě, tam podobné stesky a aroganci různí národní dopravci také zkoušeli a jak dopadli…
Jak dopadli? Až na zem? 🙂
No hodně z nich si založilo „lowcost“ dceru.
Ješě dodám, že jiná zase přizpůsobili své přepravní podmínky na kratších linkách lowcostům (jednosměrný tarifní model, samostantě zpoplatněná zavazadla).
A obžerstvení v ceně osekali snad už všichni (na krátkých letech)