Elektrododávky nám dávají smysl, říká slovenská DPD a buduje plně elektrifikované depo v Bratislavě
Tendr na komplexní řešení bratislavského depa DPD vyhrála společnost Unicorn se značkou ChargeUp.
Ve světě doručování zásilek je na vzestupu elektrifikace. Příkladem může být slovenská pobočka přední světové doručovací společnosti DPD. Denně má na cestách více než 800 vozidel, z nichž je zatím 60 elektroaut. Dalších 15 by mělo přibýt do konce roku, ale čipová krize se nevyhnula ani výrobě elektromobilů, takže dodávky mají zpoždění. „Věříme, že vývoj půjde dopředu a my budeme moci náš vozový park obměňovat čistšími vozy, které nešpiní ovzduší, v co největší míře,“ říká generální ředitel DPD SK Peter Pavuk.
Firma se od začátku na e-mobilitu dívá přes dvě „eko“ – ekologickou a ekonomickou stránku věci. Elektroauta neprodukují CO2 ani další výfukové plyny a podle šéfa slovenské DPD jsou ekologicky šetrnější, i pokud jde o uvolňování prachových částic z brzdových destiček. Na častou výtku, že emise vznikají při výrobě elektřiny, Peter Pavuk odpovídá, že energetický mix je z tohoto pohledu na Slovensku pozitivní.
Do ekonomických úvah DPD zahrnuje vedle nájezdu vozidel spotřebu elektřiny na 100 kilometrů, optimalizaci kurýrních tras, náklady na pravidelnou údržbu a tankování a zároveň počítá s šestiletou životností e-vozidla ve svých službách. „Elektrická flotila nám dává při současných cenách elektrododávek smysl na většině městských tras,“ říká Pavuk.
Konec pionýrských dob
Jaké mají ve slovenské DPD s elektromobilitou plány, ukazuje i nové bratislavské depo. Je první, kde firma s auty na baterie počítá od počátku výstavby. „Dříve jsme to řešily pionýrsky a hledali cesty, jak mít každý den dostatečně nabitá vozidla. Protože jsme neměli náročný noční provoz, využívali jsme pomalé nabíjení z klasické zásuvky 230 voltů. S novým depem ale noční překládka zesílila, a proto jsme se rozhodli investovat do dobíjecí infrastruktury a managementu,“ vysvětluje Peter Pavuk.
Plán elektrifikace depa zahrnuje 136 dobíjecích míst rozdělených do čtyř stanovišť, dále tři rychlodobíječky pro velká auta o hmotnosti 7,5 tuny a dvě zákaznické nabíječky. „Aktuálně je dokončena první etapa, tedy jedno stanoviště, kde je 17 střídavých AC stanic se dvěma konektory neboli 34 dobíjecích míst, každé o výkonu 22 kilowatt. Instalovány jsou také dvě zákaznické DC nabíječky, každá o výkonu 24 kilowatt,“ vypočítává Radomír Muška, prodejní manažer ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává dobíjecí stanice a vyhrála v tendru na komplexní řešení pro bratislavské depo.
Areál má vlastní trafostanici, která poskytuje příkon 370 kilowatt pro technologie, jako jsou třídící linky, a 350 kilowatt bude k dispozici pro elektromobilitu. „Zatím je to nějakých 80 kilowatt, ale s dostatkem energie není problém, protože výkon dobíječek reguluje dynamic load management podle dostupné kapacity v síti,“ vysvětluje Radomír Muška. Chytré řízení výkonu je podle něj nezbytné, protože i při budoucí kapacitě přípojky 350 kilowatt by ji téměř beze zbytku vytížilo jediné ze čtyř stanovišť, kde by se auta dobíjela 10 kilowatty. Software od Unicornu zároveň slouží ke správě stanic a uživatelských účtů. Zjednodušeně řečeno sleduje fungování celé infrastruktury, hlásí poruchy, vede statistiky a autorizuje přístupy k dobíjení.
Auta na sluneční energii?
Výhodou podle Mušky je, že slovenská DPD nenakupuje dopravu jako službu od subdodavatelů, ale má vlastní elektromobily. Ty tak přes noc parkují v depu. „Rytmus je takový, že auta ráno vyjedou, večer se vybitá vrátí a přes noc se nabíjí,“ říká Muška. DPD vsadila na model Nissan Voltia XL s baterií 40 kWh a udávaným dojezdem přes 200 kilometrů. Na stanicích o výkonu 22 kilowatt instalovaných v rámci první etapy by se tento vůz dobil z nuly na 100 procent vzhledem ke kapacitě palubního měniče zhruba za sedm hodin. „Jeho nabíjení je jednofázové, takže lze vozidla kvůli úspoře spotřebovaného příkonu rozdělit po třetinách a každou dobíjet na jedné ze tří elektrických fází,“ poznamenává Muška.
Slovenská DPD se nerozhodla jen pro velkoryse pojatou dobíjecí infrastrukturu, pohrává si i s myšlenkou na vlastní zdroj elektřiny v podobě fotovoltaických panelů. „Je to však složitější téma, protože naše dodávky jezdí hlavně přes den a v noci oddychují, ale to slunce bohužel také. Bylo by tedy třeba zapojit i dočasné úložiště energie, nebo se domluvit s některým dodavatelem či distributorem na takzvané virtuální baterii,“ vysvětluje Peter Pavuk.