Elektrifikaci druhého nejdelšího tunelu vyprojektuje pražský Sudop
Nevyužívaná zastávka Droužkovice vznikla po přeložení trati kvůli těžbě uhlí. Autor: Petr Kinšt – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52141491
Elektrifikace a vylepšení sedmi kilometrů Buštěhradské dráhy vyjde na miliardu korun.
Projektant Marcel. 😂
Prosím redakci ať nepoužívá v textech slova, že někdo na SŽ _soutěžil_ projektové práce.
Jasný, energetické uhlí, nebýt toho, takto nebude elektrifokovaný nikdy. Vždyť ani ten stávají elektrifokovaný úsek není primárně pro osobku.
Nechtělo by to vysunout v Droužkovicích spojky až někam k přejezdu P7, tak aby vznikla dlouhá výhybna (cca 2,5 km)?
Mohla by se hodit pro letmé křižování.
Chtělo. Vzhledem k očekávané nízké vytíženosti tratí kolem Droužkovic se právě letmé křižování hodí, nebude tak téměř nikdy hrozit zastavení vlaku. Což by právě při nízké vytíženosti na náhodném křižování bylo opravdu zbytečné.
Si myslím, že by něco podobného šlo udělat na dalších jednokolejních tratích. Zdvojkolejnit Jablonné – Rynoltice (Jablonné – Brniště), Žihle – Mladotice (Žihle – Blatno).
Jenže u Droužkovic už máte souběh jednokolejek. Pouze byste přesunuli jedno zhlaví Droužkovic až na konec souběhu. Není to 6afarmo, ale je to podstatně méně nákladné, než k tomu ještě stavět kolej včetně kompletního žel. spodku.
Bohužel ani takové „drobné, ale užitečné“ stavební úpravy nebyly v minulosti prováděny; krom Droužkovic viz též Česká Lípa či Stará Paka (a že zrovna v České Lípě a tamním jízdním řádům dělaným „na krev“ by se ta dílčí dvoukolejka hodila).
Podobné riešenie sa plánovalo aj pri nedávnej reko trate (Litoměřice-Louny) v obvode žst. Louny, ale nakoniec sa od toho upustilo. Všeobecne na sieti SŽDC je množstvo takých pomerne dlhých súbežných úsekov, kde by sa dala spojkami vytvoriť pseudodvojkoľajná trať. Mňa pred rokmi prekvapila dĺžka súbehu trate Františkovy Lázne-Aš a trate do Nemecka. Žiaľ asi sa takéto možnosti SŽDC zvýšiť spoľahlivosť plnenia GVD nepoužívajú a argumentuje sa zvýšenými nákladmi pri inštalovaní a udržiavaní koľajovej spojky(spojok). Vytvorenie „supervýhybne“ bude zrejme aj v prípade dotknutej trate pri Chomutove zbožným želaním.
To byla původně dvoukolejná trať z Bavorska přes Slapany, Cheb a Vojtanov do Saska. Po roce 1945 zjednokolejněná, resp. ze Slapan do Chebu zrušená. Do Aše byla odbočka ze širé trati. Mezi Bab Brambachem a Plavnem pár úseků dvojkolejných přežilo dodnes.
Ad Švestka: Dovolím si Vás poopravit. Druhá kolej byla fakticky dostavěna jen v úseku Sasko – Bad Brambach – Františkovy Lázně. V úseku Františkovy Lázně – Cheb – Waldsassen – Bavorsko nebyla rozestavěná stavba druhé koleje dokončená (Německo začalo prohrávat…). Ke snesení druhé koleje v úseku Františkovy Lázně – Bad Brambach došlo někdy v padesátých letech (po roce 1953).
Františkovy Lázne-Aš tam ty spojky byly: https://mapy.cz/letecka-2006?x=12.3378456&y=50.1502997&z=19
Jen mám pocit, že neměly žádné zabezpečovací zařízení a proto se nepoužívaly. Možná o výlukách, kdy se tam k výhybce mohla obsluha dosadit dočasně. Místní určitě upřesní.
Podobný souběh je třeba Náměšť nad Oslavou směr Studenec a vlečka na letiště.
Ony by se spojky hodily i v Brně – Komárově. Takhle se musí čekat na nádraží. No ale přece se bude dělat nové, takž už v roce 1970 by to byly vyhozené peníze, natož dneska.
Jojo, bylo by fajn tu mít cca 2,3 km dvoukolejné trati, na letmé křižování by to bylo úplně ideální.
nevím ,dříve bych to pochopil,když jezdily po té trati vlaky i na osobce by se dráty daly využít ,když jezdily přímé R Plzen-Chomutov-Děčín ,myslím rychlíky v klasice co mohly přepřahat až v Žatci ,ne popelnice GWTR co tam chrochtají dnes.Dnes tam jezdí čtvrtina vlaků co dříve,náklady Březno-CV nikdy moc ne,proto se to zadrátovalo přes Prty je to z loženým skopce ,na CV do krpálu.Když se dělala přeložka a tunel to to nešlo sfouknout s tím?Ito by ještě mělo smysl,ale dnes ,když na předávačce ve Březně už pomalu nikdo není ,vozmistr si vše dělá sám a záloha tam dojíždí z CV… Číst vice »
JJ, na ty olezlý, smradlavý popelnice Bh všichni nadšeně vzpomínají.
Pro mne je Bh minulost, „popelnice GWTR současnost“
A pro nás jsou zase současností popelnice 810/81x ČD.
Furt dokola : 810 jezdí i u jiných dopravců.co si kraj objedná a zaplatí to dostane.
To musíš napsat Ivetě, ta (nebo ten) to evidentně neví.
Mám zahradu u trati 130. Z Šukafonů vidím pouze M152.0517 majitele KŽC, který má zapůjčený dopravce Dý Lendrbán.
Mám zahradu z t161 a nic jiného než popelnice 810 ČD tam nejezdí.
Přepřahat v dnešní době lokomotivu u vlaků co nejsou delší než 3 vozy je zcestné (pokud ten zatrolejovaný úsek není extrémně dlouhý), to už má prostě smysl jet to celé v dieselu (švejci také nepřepřahají v Písku) a spíš prověřit možnost bateriových elektrických jednotek. Které by se teoreticky hodily na linku Jirkov – Lužná, ale asi by měla jezdit častěji. Tunel se neelektrifikoval zřejmě protože to celé bylo placené těžaři, po nichž se asi mohlo chtít jen to co už tam bylo, tedy neelektrifikovaná trať. Opravdu tam dříve jezdilo 4x více vlaků než dnes? Osobní nebo nákladní dopravy?
Na Švejky už dávno měly být požadovány dvojzdrojové soupravy. Trolej je nejen Budějovice – Písek, ale i Zdice – Praha.
Blbost. Švejci jezdí přes Rudnou, kde dráty nejsou.
Jenže národní dopravce nic takového nemá. Odkjakživa se přece přepřahalo.
A když si dvouzdrojovku pořídili na TEŽ, tak z toho bylo veliké divení, že k čemu.
Jezdívalo. Po Buštěhradce jezdily M262.0 + Balm +Balm + M262.0 z Chomutova až do Prahy, Dále T478.4 + 6xBai, rychlíky Pha – Chomutov – Cheb až s deseti vozy.
Náklady se Sergeji , většinou trubky z VTŽ .
V úseku Žatec – Chomutov, o kterém je tu řeč, vidím dnes asi 15 párů vlaků, zatímco v roce 1988 to bylo asi 22 párů s omezeními. Takže to moc nepokleslo. Úsek z Lužné do Žatce je jiný případ, dálkové vlaky tam jezdily protože přes Ústí to tehdy bylo výrazně delší a zasekanější, pro místní obsluhu tehdy tolik nevadilo jak je trať klikatá a obce malé, dnes už to moc neobstojí.
Tunel je prý stavěný pro dvě koleje… Co je na tom pravdy?
Není to pravda.
Vše se mění. Doby kdy DNT Tušimice „krmily“ čtyři elektrárny a ještě se uhlí vyváželo jsou dávno pryč, Tušimice I zmizely, Prunéřov I odstaven. DNT těží asi na dvacet procent a do Elektráren Tušimice a Prunéřov se uhlí dováží z Bíliny. Místní uhlí je špatné kvality a tak se pouze přimíchává k bílinskému.
Proto ta elektrizace.
Na střídavinu se zde začne přepínat po výstavbě nového nádraží v Chomutově a rekonstrukci Prunéřov – Chomutov na 160 km/hod.
A konec uhelných elektráren bude nejspíš schválen na rok 2038, takže ještě pár podobných zdržení s tou tratí, a můžou se na to už rovnou vykašlat.
a co ta spojka Černovice-Droužkovice? zadrátovat, nechat tak anebo zrušit?
Bylo by docela trapné, to nazadrátovat.
Jezdí tam vůbec ale něco?
Vápenec – který stejně nejspíš zůstane v motorové trakci.
Vápenec už nejezdí do Prunéřova, ale končí v Březně a pak úvratí do Tušimic. Dopravce Severočeské doly – Doprava. Lokomotivy 3x 750.6, přípřež, postrk.
ČD jezdily přes spojku do Prunéřova. Lokomotivy 2×752 (modročervené), ze Žatce postrk 742..
752 jsem asi před rokem viděl postávat v Kralupech.
Díky, koukám že z hlediska organizace nákladní dopravy tam nezůstal kámen na kameni.
To modročervené dvojče, co jezdívalo na vápenci za ČD, bylo 755.001+002. 752.001 byla jen jedna a jezdila v Lounech, hodně kolem Slaného, do Středokluk atd.
Pro osobní dopravu k ničemu a pro nákladní téměř také.
Záleží jak dlouho se počítá s těžbou na dole Nástup. Myslím že nějak do 2030.
Vlaky s uhlím budou stejně jezdit přes Žatec,protože tam je utáhne jedna lokomotiva.Ze Března do Chomutova je to do kopce a je potřeba lokomotivy dvě.
S odvozem uhlí z DNT Tušimice se nepočítá. Počerady budou spalovat uhlí z lomu Vršany u Mostu. Elektrizace je kvůli dovozu uhlí do elny Tušimice. Již dnes z Března do Žatce a dále uhelné vlaky nejezdí.
ona se může zkratkou jedna lokomotiva ušetřit a ta může pendlovat mezi Chomutovem a Březnem
Co blbě naprojektují zde? I když při pouhé drátování by se zdálo, že není co zkazit. Ovšem Sudup je Sudop.
Projektovat drátování není taková sranda, jak si myslíš. Dělám to přes dvacet let a v republice to umí jen 4 lidi.
Co je na tom tak složitého že by se to nemohlo naučit víc lidí?
Musíš mít odpovídající autorizační razítko. To znamená VŠ elektrotechnickou, protože podle mých zkušeností ČKAIT nerada vydává autorizaci mimo obor, který jsi nevystudoval. A má to logiku. Musíš umět elektrotechniku, protože provádím energetické výpočty a kreslím schémata, navrhuju napájecí kabely. Musíš umět něco ze stavařiny, protože musíš vědět, jak ten sloup TV bude založený a jaký bude mít vliv na zeminu, takže statické výpočty. A musíš vědět něco z mechaniky, protože trolejové vedení má nějaký tah, nějakou hmotnost a tu musíš přepočítat na vrchol sloupu. Málokdo má pevnou vůli v tomhle vytrvat. Během půl roku jsme u nás měli 3 lidi… Číst vice »
Hm, jenže základy sloupů TV patří do profese železniční spodek. To dělá stavař a ne trakčák.
A ano, ČKAIT propojený se Sudopy se určitě snaží, aby to razítko mělo co nejméně lidí. A když náhodou někdo z nich zdrhne ze Sudopu/ů a udělá se pro sebe (STOSMOL), tak tu firmu po čase SUDOP zase koupí. UOHS funguje jedna báseň.
Ne, základy sloupů dělám já, protože máš sloupy i pro tramvaje a trolejbusy. Kde bys tam hledal železniční spodek?
Ne, snaží se o to, aby ti zjednodušeně řečeno nepřišel topení opravovat pekař nebo zedník. Jako správce zařízení nestojím o to, aby projekt trolejového vedení dělal ing. ekonomie jen proto, že udělal rozdílové zkoušky. Musí to být fachman.
Vzhledem k tomu, že se poslední dobou provádí elektrifikace na 3 kV SS s přípravou pro přepnutí střídavinu na 25 kV, tak by mne zajímalo, kdy se začne v ČR přepínat, aby se mohlo rovnou stavět na 25 kV 50 Hz.
Napred se musi zadratovat stejnosmerem a pak konvertovat. Drazsi zpusob nelze vymyslet. A o to preci jde…. Teda mozna Zlin bude rovnou stridavy.
Já myslím, že Zlín a Praha – Liberec už budou střídavě napájeny rovnou. Možná.
Ano, spojení Pha – Lbc bude střídavé. Střídavě pojedete buď autobusem a nebo autem, protože vlakem to bude ještě sakra dlouho holý nesmysl. Bohužel.
a střídavě bude studii dělat Metroprojekt s AFRi a pak SUDOP s Motty.
Prunéov-Kadaň už je střídavě a zrovna tohle se moc nepovedlo, protože sem nemůžou zajíždět Pantery,
Partneři mohou být i dvousystemový.
Proc by tam nemohly zajizdet?Jak regio tak interpantery jsou DC i AC.
Některé regiopantery (a patří mezi ně i ty, co jezdí v Ústeckém kraji) jsou ale jen DC, a na AC/DC se teprve předělávají: https://zdopravy.cz/panteri-ac-dc-ceske-drahy-soutezi-promenu-elektrickych-jednotek-na-dvousystemove-41798/
Což je zhovadilost o které se vědělo už když je ČD kupovaly.
Určitě? Je to větší komplikace jednotky na čas odstavit kvůli přestavbě, a nebo 10 let zbytečně vozit sem a tam střídavou výzbroj, a pak teprve začít používat toto 10 let staré zařízení? Ostatně ČD by už v tom mohly mít jasno, když to můžou nějak porovnat s olomouckými pantery, kde zvolily tu druhou cestu.
Sedm děčínských Panterů se bude předělávat na dvousystémové.
A o co to bude dražší v tomhle konkrétním případě? O tlustší trolejový drát a nějakou stejnosměrnou bižuterii?
Naopak, kdyby se to mělo zapnout na 25kV, tak by se k tomu musela někde postavit transformovna, dopravci by museli mít dvojsystémky (které v těhlech končinách běžně tímto směrem nepoužívají va takovém množství). Takhle se to připne na stávající měnírny.
Pokud to stávající měnírny unesou, tak ano. Pokud by bylo nutné stavět nové, tak to už radši rovnou střídavě.
Tak když se podíváte do plánů SŽ, tak pilotní stavba má být Nedakonice – Přerov (mimo).
A ta je na tom teď jak?
asi jako všechny ostatní…
Asi blbě, protože ze stránek https://www.stavby.szdc.cz/ zmizela.
Některé stavby tam uvedeny nejsou, jako například tato, nebo některá DOZ a ETCS.
Jinak stavba již probíhá. V Nedakonicích a Starém Městě už tento a minulý měsíc běžely výluky.