Dvanáct dnů bez vlaků. Modernizace koridoru lužními lesy na Slovensko pokročila, vlaky budou muset přes Hodonín
Práce na modernizaci úseku Lanžhot - st. hranice, stav léto 2023. Foto: Skanska
Všechny vlaky pojedou přes Hodonín a Holíč.
Nejezdilo se skrz Hodonín a Holíč už o neděli 17.9.?
To je dobře. Aspoň nějak nevyužávanou trať z Holíče do Hodonína, byť jen na pár dní, využijí. Ale opravdu netuším, zda tuto trať nevyuzívá bežně nákladní doprava.
Problémom je nízka priepustnosť. Samovraty v Gbeloch, kľúčový priemysel v Holíči a čestné pionierske medzi týmito dvomi stanicami…
Budou teda dvě úvratě?
K dosavadnímu stavu výluk by pomohlo, kdyby Slováci vložili dočasnou spojku např. v Brodském a vlaky nemusely čekat na vykřižování až v Kútech. Časová úspora u zpoždění by tam podle mého názoru mohla být už i celkem velká.
Můžeme si tu nadávat na SŽ, ale zdá se, že nekompetentností je ŽSR strčí hravě do kapsy, stačí se podívat na stav rekonstrukce po přejezdu Moravy.
V minulosti tyto dvě úvratě řešilo připojení plecháče na konec vlaku.
Vždyť tak to jezdilo i letos.
Tato stavba tak vychází na cca 400 mil Kč / km. Pro srovnání třeba rekonstrukce Lipník – Drahotuše vychází na 356 mil Kč / km a třeba taková D35 (Hořice – Sadová) na 234 mil Kč / km.
Dotaz: proč se na nejnovějších stavbách upustilo při konci jedné a začátku druhé části trakčního vedení(„střídání drátu“?) od dvou sloupů DS/z betonu a místo toho je použit jeden příhradový sloup? Úspora nákladů?
Je to vůbec na téměř neprovozované trati v provozuschopném stavu, aby to udrželo víc než muvku?
Na přelomu roku se ta objížďková trasa používala každý víkend a to včetně nákladní dopravy
na přelomu dubna/května to ty vlaky uneslo. Zjevně se to udržuje jako odklonová trasa během průšvihů.
Tak teď dlouho bude Břeclav-Kúty stavebně klid, tak aby se to dožilo nějaké další stavby.
To je pořád keců o upřednostňování ekologických způsobů dopravy, ale zatím dělají státy vše pro to, aby lidé přesedlali do aut. Praha – Bratislava vlakem i bez výluky přes 4 hodiny, pravidelně však zpožděno. S výlukou stoupne oficiální jízdní doba na 5 hodin. To už je fakt moc, když autem to člověk s trochou štěstí zvládne za 3 hodiny (z centra do centra), na pohodu pak za 4. A v autě se nemusím rozčilovat s hlučnými spolucestujícími a klimatizaci si nastavím podle svých potřeb, ne že mi někdo centrálně určí, jestli ve voze bude pomalu mrznout, nebo naopak nedýchatelné vedro.… Číst vice »
Zní to jako kdyby cestování autem bylo růžové a neustále zalité sluncem. Přitom se častěji dozvídáme o kolonách a nehodách na silnicích, než občas o nějaké výluce.
Troško zaprší a vlaky stojí..
Úplná výluka/objížďka jinou trasou bude jen 12 dní, během celé probíhající stavby tzv. za částečného/jednokolejného provozu tratě tam vlaky jezdí sníženou rychlostí výrazně pod původní traťovou rychlostí 120km/h, a výsledkem bude: 1.) nejen pevnější mosty a podloží – obé i zvednuté o 0,75 kvůli možnosti vyšší hladiny vody v řece, ale i úmyslného častého zaplavení okolních lužních lesů 2.) ale i vyšší traťová rychlost 1/3 té původní = o 40km/h na nových 160km/h! Na D1 a D2 asi neprobíhají žádné stavební práce, které zpomalují až blokují provoz na nich – https://kraje.rsd.cz/jihomoravsky/v-1-useku-rozsireni-d1-u-brna-na-sestipruh-uz-zacaly-pripravne-prace/ – zejména D1 se v ČR dlouhodobě pŘezdívá „největší… Číst vice »
Úplná výluka by měla trvat tak max. 3 dny – ale to by samozřejmě ŽSR a SŽ musela chtít nebo by tady musela být ministerstva obou států, která by byla schopna tyhle dva šílené podniky řídit.
Do prdele, je to v lesích, tam se snad může stavět 24 hodin denně.
Opravdu jste jel z Prahy do Bratislavy po d1 a D2 přes Brno za tři hodiny ? Tak možná o půlnoci ale rozhodne ne přes den . Situace u Brna je tragicka už nějakou dobu . A jízdní doba 5 hodin ? To tady bylo za sociku .
Jo
a když nemá to štěstí tak stojí 4x týdně v koloně u Brna atd.
Z Prahy do Blavy autem za 3 hodiny? Pokud jedete jak dobytek tak bych tomu možná věřil.
Ale ano, když nebyly problémy v Brně a byla již hotová rekonstrukce D1, udělal jsem to z centra Bratislavy na Pankrác za rovné 3 hodiny. Jezdím mezi 130-140, více ne. Bohužel v ten den byla nehoda na vyústění D5 na D0, zelená vlna hlásila zasekaný a zcela neprůjezdný obchvat, tak jsem to chtěl vzít přes Barranďák, ale na odbočení na něj byla již fronta na D1. Tak jsem to chtěl dát k nám na Zličín přes Pankrác, Jeremenkovu, nábřeží a Jiraskův most a po Plzeňské… No a to trvalo další neuvěřitelné 2 hodiny! Protože to byla jediná jakože průjezdná cesta…… Číst vice »
Vy byste dokázal ten most vyměnit bez výluky?
Vláčku hop 🙂
1) Je to bezpečnější.
2) Nemusíte se stresovat v provozu
3) Nemusíte řídit a můžete dělat 4 hodiny produktivnější činnosti (nebo neproduktivně lelkovat dle vlastního uvážení)
Jezdím na trase Zábřeh – Brno a přestože mám ke kvalitám vlaků výhrady, nevím, co by mě přinutilo dojíždět autem (snad jen omezení počtu spojů). A to je mnohem kratší vzdálenost. Mezi Prahou a Bratislavou snad o autu nemá smysl uvažovat 🙂
Při přednostní stavbě dálnic (teoreticky) v autobusech…
1. Neřídíte.
2. Dobře se ve vlaku pracuje (čte popř. píše na notebooku).
3. Většina má jídelní vůz.
Klasika. Hanba na celý svet.
Vyjadrenie Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Vyjadrenie poskytla za Železnice SR, riaditeľka odboru komunikácie a marketingu ŽSR Ria Feik Achbergerová. Stavba, ktorú realizuje Slovenská republika v traťovom úseku od železničnej stanice Kúty po štátnu hranicu SR/ČR tvorí 6 km úsek oproti 2 km úseku, ktorý realizuje Česká republika. Súčasne oproti stavbe na českom území stavia Slovenská republika na slovenskom úseku 3 železničné mosty z ktorých 2 mosty majú dĺžku 21 m a tretí most cez rieku Morava ma dĺžku 140 m. Slovenská stavba v súčte realizuje omnoho väčší objem prác. Mostovky sú vyrábané z oceľovej konštrukcie a slovenská stavba sa potýkala… Číst vice »
A to im ako že bráni vo výmene lôžka, podvalov, koľají, stĺpov trakčného vedenia?! Miesto toho aby ŽSR naháňali zhotoviteľa a pýtali si kompenzácie, ešte ho budú obhajovať. SK je zaostalá ruská gubernia!!!
A že se na slovenské straně nemakalo dlouho vůbec, to nezmíní.
Tak má dělat pozitivní PR, ne negativní.
To je už tak nějak úděl tiskových mluvčích, snažit se to nějak zaonačit, ať to nevypadá tak blbě.
Ono ale toto konkrétní „vysvětlení“ blbě vypadá… 🤷♂️🙄😀
Což ví ale jen pár nádražáků a šotoušů, kteří se kolem toho pohybují. Zbylé většině takové vysvětlení většinou stačí, max si zanadávají, jak to u nich stojí za ho….
Budapešťské rychlíky mají 40-50 min i bez výluk…
No jestli stavba/rekonstrukce dvoukolejné tratě za provozu jen jedné z nich není výluka, byť jen částečná/jednokolejná, tak já tedy fakt nevím! Takovým úsekem se rozhodně nedá jezdit běžnou rychlostí, ale musí se jet výrazně sníženou a tzv. střídavě protisměry – vozidla v jednom směru musejí čekat než úsekem projedou, a tzv. jej opustí vozidla jedoucí v protisměru.
Na silnicích obdobných omezení provozu asi nejsou stovky ročně!
Zrovna tahle stavba má na zpoždění minimální vliv, jediná osobka co tudy jezdí jsou EC do Maďarska a RJ a to jednou za hodinu. Co nejvíc zpožduje jsou sami Maďaři.
Semafory a střídavá jízda jedním pruhem, to je naprosto běžná věc při opravách. A taky se čeká na protijedoucí a taky to prodlužuje jízdní dobu.
Když se přičte ten Hodonín, dvouhodinový takt zůstane zachován, ale v jiné popoze 😂
Na slovenské straně stavba za mostem stojí a staveniště zarůstá lebedou.
Nojo, mañana. 😀 A to už mělo být rozkopáno i mezi DNV a Kúty, ne-li mělo být skoro hotovo. 😶
Mohl by mi někdo, prosím, věcně vysvětlit, proč před sto lety trvalo přerušení provozu kvůli výměně mostu 2 dny a dnes jen kvůli napojení kolejí 2 týdny? Já tomu nerozumím a chtěl bych.
Ono, kdyby tam dali loni vyhybku, tak by by mohli napojit jednu kolej za výhybkou a pak dodělat druhou kolej.
když tam v konečném stavu nemá výhybka být, tak proč by jí tam dávali – kvůli jejímu vytažení by stejně musela být výluka!
Výhybka se dává do míst, kde je potřeba střídavá jízda vlaků do/ze dvou směrů, a nikoliv do místa, kde tzv. dlouhodobě – měsíce či i déle je potřeba vlaky odklonit vedle, ale pak to už potřeba nebude!
Výluka na vyhození výhybky a její nahrazení rovnou kolejí určitě netrvá 12 dnů. Nejspíš by stačila i jedna noc a byla by to výluka jen na jedné koleji.
A kdo by tu výhybku přehazoval? Maník s vysílačkou?
Přesně tak, maník s vysílačkou v kontejneru.
Něco jako tady: https://www.koridory.cz/nova-odbocka-bedrc/
Ušetřilo by se 1,5 km jednokolejky, neboť ve stavbě je také most přes Kopanici a koleje od Moravy po most D1. Méně než dvě minuty jízdy ze žst. Lanžhot.
U usazování pár mostů jsem byl, ne že bych tomu nějak rozuměl ale jsou mosty co se usadí za 2 hodiny při zastavení provozu a mosty které jeřáb neusadí a musí se to dělat „ručně“, tzn. hydraulika, zvedáky, spousta mravenčí práce.
Protože to byl jednokolejný most a bylo možné odsunout mostovku vedle a novou nasadit z opačné strany.
Tady se zvedají pílíře o metr výš. Ani tehdy beton neztuhnul za 20 hodin, aby se dal zatížit mostovkou, natož malta.
A co se celku týká, tak to dělali déle než rok.
Wiki: „Stavba nového mostu proběhla v letech 1900–1901.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_most
Most se stavěl více než rok, ale výluka na převedení provozu byla 2 dny. A o to tady „go“ – nikdo nerozporuje, že stavba při jednokolejném provozu nějakou dobu trvá (byť rozporujeme, že třeba pomalá jízda by mohla být sofistikovanější a kratší, ale ŽSR…), ale „přehození“ jednokolejného provozu na nový most by mělo trvat řádově kratší dobu – navíc je stavba v lese, takže se tam dá stavět 24 hodin denně. Kdyby byla SŽ a ŽSR financovaná výhradně z poplatků dopravců za užití dopravní cesty, to by se manekýn smekal, aby byla výluka jenom 12 hodin.
Nemáte tak úplně pravdu. Když se stavěl koridor v úseku Břeclav – Modřice, tak se několik dvoukolejných mostů „přesazovalo“ tak, že se z dvoukolejného mostu udělal v praxi jednokolejný a ta druhá kolej tam byla „jaksi navíc“. A tohle přesazování mostů se dělalo za noc tak, že EC 9 ještě projel a EC 8 měl projet a většinou projel, noční Pannonka jela přes Přerov a osobáky busem. Holt v 90-tých letech to na ČD šlo. Ale že to nejde na ŽSR, to mě nepřekvapuje, to je řádově tupější organizace než SŽ.
A kolik byla před 100 lety průměrná rychlost a jaký byly požadavky na povolený zatížení a bezpečnost při provozu ?
Stejná výška mostu a nemuseli se prcat s trolejovým vedením a zabezpečovacím zařízením.
Není pravda. Nový most na Výtoni z r.1901 je o 50 cm výše než původní. Stavební deníky v němčině jsou v SOA Praha.
Jen by mě, čistě teoreticky, zajímalo, jestli chlapi na stavbě fasovali v rámci poskytnutí OOPP zaměstnavatelem i repelent proti komárům a jiné havěti. V těch místech to musel být pro ty chlapi očistec …. Vůbec jim stavbu na takovém místě nezávidím ….
Čistě teoreticky by to nešlo:-) Fasovali je prakticky a vystřídalo se mnoho druhů…
Staveniště je uprostřed lužního lesa, stojaté vody jsou tam pořád a nadstandardní teploty panují 8 měsíců v roce.
V ČR asi neexistuje mnoho míst, kde by se komárů líhlo tolik a tak úspěšně.
A co tam chovat odrůdu komár tygrovaný, když se jim tam tak daří?
Letos to tu byla s komáry úplná pohoda.
Bude stát za to.