Dřevěných pražců je stále méně, úplně ale nezmizí. Betonových přibývá, cena je tajná
Dřevěné pražce s přídržnicí. CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=363818
Správa železnic aktuálně vypsala soutěž, jejíž vítěz získá rámcovou smlouvu na dodávku betonových pražců pro opravy tratí až za 600
nový betonový pražec je k mání za 810 Kč
Jak někdo něco tají tak je v tom vždycky nějaká lumpárna, říkala už moje babička…
Tak rakušáci už položili jeřábem Kirow první výhybku na 160 km/h do odbočky v Prosenicích. Druhá přijde na řadu v úterý. Pár fotek položené výhybky, té druhé přichystané a strojů, které se na těchto pracích podílejí v následujícm albu:
https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Prvni_vyhybka_na_160_km_h_do_odbocky_polozena_Prosenice_20.4.2020/
2320 Kč bez DPH za kus dřeva..no to snad neni možný, to je snad cena teakového dřeva kde kubík stojí kolem 60000
Mate sanci vysadit plantaz prazcovniku a az vam dorostou, zacit dodavat.
Získat hranol 0,15 x 0,26 x 2,6 m z dubu/buku není zas tak snadné, stromy se kácí v nižším věku než před 100 lety a z jednoho těch pražců moc neuděláte. S borovicemi je to o něco lepší. Plus impregnace a osazení podkladnic, není to jen obyčejný kus dřeva, co najdete v lese…
Jestlipak ono to nebude tím, že to není jen tak obyčejný kus dřeva…
Při opravách se často používají betony i kolejnice odkudsi z „koridorů“, jejich účetní cena musí být téměř nulová.
Jojo a je to rozumný postup, třeba jen ve Vršovicích jich museli vyzískat tisíce… Jen se divím, že repas nezahrnuje nějaké owapkování a impregnaci, třeba by to pak vydrželo ještě dýl…
Je to tak, výklad DSŽ je opravdu svérázný a zjevně porušuje pravidla. Kdyby si někdo stěžoval u soudu, nejspíše by vymohl, že zakázky, které jsou financovány z veřejných zdrojů, nemohou podléhat obchodnímu tajemství a DSŽ by dostala exekučně nařízeno, že takové smlouvy uveřejňovat musí, a to v plném rozsahu. Kde však není žalobce, není soudce. Jinak v roce 2012, kdy zmíněný náměstek Nejezchleb byl ještě ředitelem úseku dopravních staveb ŽPSV, tak cena vystrojeného betonového pražce B 91 S/2 s upevněním W14 stála 1822 Kč/kus (obří dodávka 5060 kusů), o dva roky později 2068 (1339 kusů), 1874 Kč/kus (1900 kusů) a… Číst vice »
Teď se třeba kompletně obnovuje i úsek Chropyně – Přerov, betonové pražce tam byly už ze šedesátých let akole v opravdu žalostném stavu. Místo 100 km/h se už dlouhodobě jezdilo jen 80 km/h + časté pomalé jízdy. ŽST Chropyně je původní, tam se ale 100 km/h jezdí stále. Kolej je už položena, probíhají dokončovací práce. Viz foto v galerii:
https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_koleje_Chropyne_-_Prerov_patek_17.4.2020
Tenhle úsek se má rekonstruovat, tak snad tomu tak bude do 5 let.
Dík za fotky, podle nich to vypadá, že Chropyně – Přerov bude komplet obnoveno. To už by do doby zdvojkolejnění mohlo vydržet. Nečekám, že to přijde za méně než 10 let, bohužel.
Nevím ale, jak přistoupí k těm nechráněným přejezdům. Dříve přes ně bývala stovka, teď bylo v celém úseku je těch 80 km/h. V úseku Kojetín – Chropyně, který se dělal loni, se rychlost zase na tu 100 km/h zvedla, ale přes nechráněné přejezdy (a most přes Moravu) zůstala jen 80 km/h. Takže prakticky po nov to moc ani nemá cenu na tu stovku rozjet… Viz foto:
https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_useku_Kojetin_-_Vezky/
Zajímala by mne statistika i kovových pražců vzhledem k dřevu a betonu. Jelikož se občas dají najít i ty.
Je to v těch přiložených grafech, mrkněte.
Tak mi to na grafu „Podíl nově vkládaných pražců podle materiálu“ (pravý obrázek) ukažte. Přestože na řadě tratí v posledních 10 letech ypsilonové pražce byly položeny:
https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/doprava/ocelove-prazce-y-vlastnosti-a-vyuziti-konstrukce/attachment/tab-1-prehled-realizovanych-useku-s-ocelovymi-prazci-y-v-cr
Proč nejsou v tom grafu?
Ono je totiž tak malé procent, že jsem si toho v grafu nevšíml. Navíc se krom ypsilonů dají najít i klasické kovové pražce. Třeba ve stanici Zlín-Malenovice kvůli nim není možné mí kolejové obvody na třetí kolejo (SSZ Test).
Mě naopak na grafu č. 4 zaujal značný podíl ocelových pražců ve výhybkách. Ještě v roce 2009 bylo víc výhybek na oceli než na betonu. To mě překvapilo, protože ocelové pražce jsem spíš považoval za kuriozitu v naší síti.
Mohli se nacházet v nerekonstruovaných stanicích a u výhybek na vlečky do podníků.
Jiří3: kovové pražce tvaru Y jsou například na trati Rybník – Lipno nad Vltavou pro zpevnění oblouků.
Ypsilony jsou i na úsecích nedávno opraveného horního pacifiku, v tunelu dokonce i pozinkované.
Copak Mirek, ten umí.
To je fakt škoda, nic nevoní tak pěkně jako dřevěné pražce v létě…
Myslíte ty impregnační chemikále? 🙂
Zkuste mít u čerstvě položených v létě otevřený okno celou službu. To vleze i do hadrů, vlasů, někdy to cejtim ze sebe ještě doma😂 Co jsem tak vypozoroval, tak prvních 13 pražců ve výhybce je vždy první jakosti, v létě s rybníčky oleje, ale od 14. pražce vídám značku jakosti 2 a 3, kdy jsou pražce po roce od položení vybělený. V Německu jsou dřevěný pražce zakázaný komplet, naopak (kupodivu) ve Švýcarech se zatím používají.
A ještě lepší je za teplého větru uvolňující se prach z hromad starých, vytrhaných, které se odvezou třeba až za ¼ roku, což mimo jiné láká nenechavce lačné po levném otopu.
Něco mi říká, že o tom nejvíc bude vědět tenhle pán. A vážně by mě zajímalo datum jeho nástupu k SŽDC.
https://rejstrik-firem.kurzy.cz/osoby/1178773/
A ještě se doplním. Všímáte si betonování české železnice? Podchody, chodníky, luxusní nástupiště (např. Ropice zastávka), protihlukové a opěrné zdi. Solidní hromady štěrku. Kdekoli sázejí nové sloupy, jsou více nahusto než postaru i bez zvýšení traťové rychlosti. Moc by mě zajímalo, kolik z toho betonu a kamene je nezbytně třeba a jestli jsme za posledních 20 let neprošvihli třeba nějaké změny norem.
Nepovšiml jste si jen letité, soustavné a pilné práce betonářské lobby (další jsou kamionoví dopravci, pak petrolejářské firmy, pak farmaceutické a další a další… ) v Parlamentu ČR… dobrá komodita, dobrej tunel – zabetonujme Česko a Evropu! To je jejich heslo – doufám, že už tohle všechno končí …
No normy mají tendenci se spíš zpřísňovat, než naopak a za posledních 20 let se spíš zvyšují rychlosti a celkově stoupá provoz, takže stoupá i opotřebení součástí železničního svršku, to nejsou jen kolejnice, ale i upevnění, pražce nebo i kolejové lože.
Betonový pražec někde na lokálce může vydržet klidně 60-80 let, ale např. na I. koridor mezi Brnem a Blanskem s bídou 10 let – kupodivu je to extrémním namáháním, kdy se dynamické zatížení od vlaků zvyšuje na vlnkovitých kolejnicích. Vlnky a skluzové vlny tam zase vznikají z důvodu malých poloměrů…
Tak proč se častěji nebrousí? Ale je pravda, že když jedu třeba potmě z Prahy do Brna a čtu si, tak první oblouk za Blanskem s R < 300 m poznám podle hluku a chvění i bez pohledu z okna. Toho si prostě nelze nevšimnout.
A z čeho by jste to chtěl stavět? Z vepřovic nebo z cihel? Až někdo příjde na jiný levnější a variabilní materiál tak to bude na Nobelovku.
Velmi správný postřeh! Tento pán jakožto bývalý vysoký manažer ŽPSV stojí za masovou náhradou nejen betonových pražců, ale i dalších betonových prvků, zejména těch nástupištních, protihlukových a prvků pro AŽD. Mimo jiné stojí i za tím, že se v tichosti likvidují i starší betonové pražce SB 8P, které by mohly další desítky let sloužit na lokálkách apod. Radši se za velké peníze odvezou na recyklaci/skládku a za další ještě větší peníze se nakoupí nové. Takhle prostě hospodaří „dobrá správa“ SŽ. Jiný konkrétní příklad – DSŽ tvrdí, že nástupištní prvky, zejména nástupištní konzolové desky na zastávce Velké Kopisty (u Ústí nad… Číst vice »
No nevím jak jinde, ale u nás se používá právě téměř vždy užitý materiál (pražce, kolejnice, podkladnice), loni v úseku dlouhém 9 km. Nové jsou jen zvonky, pérovky, a šrouby, tedy počítám-li na na 25 metrů kolejového pole 42 pražců, tak v 9 km je ~ 15.120 kusů 60.480 zvonků, pérovek, šroubků. Když se započítá dvojitá manipulace, doprava, teoretické náklady na pravidelné dotahování, tak ona to nemusí být proti bezpodkladnicovému upevnění taková úspora, ale je to jen můj odhad. Na letošní výluku mimochodem opět přivezen užitý materiál, takže minimálně u nás váš komentář (bohužel) neplatí.
To je hodně zajímavé 🙂 Upřímně se divím, že v dnešní době může SŽ u monopolního dodavatele nezveřejnit cenu… Ještě když její vrcholný představitel p. Nejezchleb je bývalým vrcholným představenstvem dodavatele pražců…
Že to dělá, ještě neznamené, že to dělat múže.
Třeba dřevěné pražce jsou použity v Dolní Žlebu na výhybkách, tam tvrdí SŽ životnost 50 let.
To jsem opravdu zvědavý…
Tomu nemůžou sami věřit ani v nejvlhčích snech – na nedávno dokončené opravě horního pacifiku byly vyměňovány právě 50 let staré pražce a půlka ji h byla totálně shnilá.
…jich…
Blbe upozorňovací, asi vidíš tu mezeru, že mu c asi vypadlo. Tady je to o dopravě. Triko na chytání hrubek si jdi honit do ústavu pro výzkum jazyka českého!
Omlouvám se, teď vidím že si to opravujete sám sobě. Já jen že občas se tady dopravně někdo nechystá, tak alespoň zkouší opravovat jiným gramatiku.
Jojo nejdřív rudo a až pak začneme přemýšlet. Typický jouda upozorňovací
Co mi říkal tratovak tak životnost dřevěného pražce je 20-25 roku.
Ono jak kde. Pokud je vysoký násep,dobře odvodněnej, pražec kvalitně impregnovanej dehtem, pak může vydržet i dýl.
Mimochodem jen pražce z dubového dřeva nemusí být teoreticky impregnovány a přesto vydrží poměrně dlouho. Buk, a vše ostatní už musí
Záleží na kvalitě odvodnění.
Asi se k vám nedostala informace, že pražce vložené v Dolním Žlebu jsou speciální z nějaké jiné dřeviny (jméno si nepamatuju ale cena kolem 8 tisíc odpovídá slíbené životnosti).
Přeji pěkný den,
V Dolním Žlebu jsou pražce z AZOBE – Lephira Alata tzv. nezničitelné dřevo (kvůli zatížení a předchozímu požáru v kolejišti). Dřevěné pražce jsou tam proto, že osová vzdálenost je tam jen 4 m. Betonové pražce ve výhybkách můžete dávat až při osovce 4,5m, tak aby se nemusel vyrábět atyp.
Dlouhodobe poukazuji na monopoly firem dodavajici komponenty pro vystavbu zeleznice. Jak je mozme, ze v dobe „anitikorupcni vlady“ se nezverejuji ceny zakazek. Pokud to nekdo stale nepochopil, tak se prazce nakupuji z dani, tedy z penez ktere odevzdavame statu.
Múžete se na to zeptat ministerstva dopravy, jak je to možné.
Mam na to 2 teorie, budto se opravdu zamerili na silnice a zeleznice jsou jim jedno. Do leznic se lije cca 40mld a to neni malo, takze tu je druha moznost, ze se dohodly se stavebnimi firmami, ze zeleznice bude husa co snasi vejce. Silnicni doprava bude to misto, kde se medialne bude ukazovat jak jsou dobri, jak zvladaji snizovat ceny a jak se staraji.
Jestli je tato vláda antikorupční, tak já jsem čínská císařovna.
Tato vláda je prokorupční. Ale to tu asi víme všichni. Jenom ji z nějakého záhadného důvodu stále tolerujeme… :-/
Ona ta antikorupční vláda je v korupci namočená, dělá to jen na oko. Hezky je to vidět teď v krizi, jak si na dodávkách z Číny mastí kapsu firmy spřízněné s Babišem. A bez výběrového řízení, protože je nouzový stav.
Vysoutěžená cena jednoho pražce přece nemůže být předmětem obchodního tajemství, to by si měla zadavatel vymínit, navíc v případě že jediný zájemce. To pak logicky vznikají spekulace, o kolik je zakázka přestřelená oproti ceně při větší konkurenci.
Nezbývá než podat TO. Aby si to dotyční odvykli.
Úplně z toho nemohu usnout, že nevím, jestli pražec stál 1200,- nebo 2500,-.
Ale z toho, že byste za režijku měl zaplatit 500,tak z toho už rok nespíte,co?
Co do toho pletete režijku? A o jakých 500,- mluvíte, když režijka stojí 1200,- na rok?
Je zajímavé že např. v bývalé Jugoslávii se dřevěné pražce stále hodně používají. Například celá trať Koper – Ljubljana – Zagreb – Beograd je ve dřevě, a to i rekonstruované úseky ve Slovinsku.
Podle diskusí na vlaki.info Slovinsko používá dřevěné, protože pod betonovými se nějak extrémně ničí jejich štěrk z lomu Verd
To zní logicky, Verd je vápenec. Je teda trochu nezvyk používat vápenec na štěrkové lože (navíc trať na vápenci s dřevěnými pražci vypadá jako někde na Divokém Západě), ale při slovinských rychlostech by to mohlo stačit…
Tak v USA jsou dřeva ještě s hřeby😂
Ve Švédsku a Norsku taky 😉
No hlavně jsem v Norsku čuměl, že dřevěné tam mají i sloupy trakčního vedení. U nás bývaly jen telegrafní a pak mezi vesnicemi distribuční na 22 kV.
No ono Slovinsko skoro celý leží na vápenci…. Tj kameniva z něj je všude dostatek, ovšem něco „tvrdšího“ abys pohledal…
Vzhledem k tomu, že betonové pražce v ČR vyrábí dvě betonárky (jedna v Jakuli u Nových Hradů a jedná v Uherském Ostrohu) a obojí vlastní ŽPSV, tak se není čemu divit.
Prazce umí i Prefa Štětí a samozřejmě vyrobci mimo ČR.
Pražce se vyrábí i v Doloplazech u Prostějova (také ŽPSV), jediné scválené pražce jsou zatím stále jen ty od ŽPSV. U dřevěných je schváleno více výrobců u Nás se vyrábí v Březnici a Soběslavi (poslední cca 5 let ale mají stejného majitele), dále pak jsou schválené dř. pražce z Francie a Polska.
Nějak takto se zdůvodňuje, proč rakouský pražec nesmí přijít do ČR: Rakouský betonový pražec není v ČR schválený a použít jej by bylo obecné ohrožení, vlak by dozajista vykolejil. Protože ten pražec není schválený.
A on niekto zakazuje urobiť na ten rakúsky betónový pražec papiere v ČR?
Ve Štětí jich ve snaze rozšířit sortiment pár vyrobili. To ale ještě byla Skanska (nyní již KŠ Prefa) a mám pocit, že to tím také skončilo.
Asi nezískali glejt osvědčeného K.&K. Lieferanta.
Skanska především v ČR prakticky rosputila železniční divizi a tím i skončila její snaha o vlastní výrobky.
Nevypadá to, že by se Prefa toho vzdala. Zde je odkaz na veřejnou zakázku na dodávku linky na jejich výrobu. Zakázka byla uveřejněna 11.2. 2020. Takže lze předpokládat, že to mrtvé není.
https://www.verejna-soutez.cz/branch/strojirenstvi/dod%C3%A1vka-automatizovan%C3%A9-v%C3%BDrobn%C3%AD-linky-pro-pra%C5%BEce-pkk13?searchProfileId=851&user=&token=&uuid=16852bb0-5550-4685-9f43-a5c56e2b98dd