Drážní úřad začne kontrolovat dřeviny u tratí, nejprve prověří zeleň na koridorech
Drážní úřad se poprvé ve větší míře zaměří na dřeviny kolem tratí. Vedení úřadu vyšle kontrolory nejprve na koridory, následovat
Drážní úřad se poprvé ve větší míře zaměří na dřeviny kolem tratí. Vedení úřadu vyšle kontrolory nejprve na koridory, následovat budou další celostátní tratě. Ještě letos vytipují úředníci na koridorech nejhorší úseky a provedou na nich státní dozor. „Kvůli vysoké rychlosti mohou být případné následky srážky se stromem velmi fatální. Proto se na tyto tratě zaměříme nejdříve,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.
Důvodem nejnovější počinu DÚ je podle něj dlouhodobě neutěšený stav v ochranném pásmu dráhy. „Nutnost takového kroku potvrzuje mimo jiné i nedávná vichřice Herwart, která zapříčinila pád přibližně 200 stromů a způsobila podle SŽDC škody na železnici přibližně za 11 milionů korun. Kontroly budou probíhat formou státního dozoru a také spolupráce se správcem kolejí,“ doplnil Kolář. Postupně mají kontrolou projít všechny tratě, což při malém počtu zaměstnanců Drážního úřadu (113, z toho oprávnění pro výkon státního dozoru má zhruba polovina) bude zřejmě několikaletý proces.
Cílem bude dostat ochranné pásmo drah do takového stavu, který zajistí bezpečný provoz i ve špatných povětrnostních podmínkách. O vyčištění obvodu dráhy a výrazné ošetření ochranného pásma začal Kolář usilovat ještě jako šéf Správy železniční dopravní cesty už v roce 2014. Tím po několika desetiletích téma rozvířil, když předtím se šedesátimetrové ochranné pásmo (na obě strany od osy koleje) od ukončení parního provozu v podstatě nechávalo zarůstat.
Železničáři ale až do letoška řešili kompetenční spor s orgány ochrany životního prostředí, když proti sobě stály ustanovení drážního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. Rozpor vyřešila novela, která platí od letošní dubna. Provozovatel dráhy může díky ní v případě ohrožení provozu kácet rovnou, aniž by žádal o speciální povolení. O záměru ale „zelené“ orgány dopředu informuje.
Podobně to platí například u energetické sítě. „Ochranné pásmo drah je dlouhodobě podhodnocováno, de facto údržba zeleně v něm byla špatná už za minulého režimu. Přitom se tam nesmí nacházet nic, co by ohrožovalo bezpečný provoz dráhy a drážní dopravy. Takové překážky musí být odstraněny a vlastníci pozemků to musí strpět,“ doplnil mluvčí DÚ Martin Novák. Podle něj přitom nejde o to zcela ochranné pásmo „vyholit“, železničáře především zajímá užší třicetimetrový pás, který je z hlediska možného pádu stromů nejrizikovější.