Drama nad Baltem. Piloti Cessny neodpovídali, ze stíhačky nebyli vidět. Letoun skončil v moři
Cessna 551. Ilustrační foto: Peter Bakema (GFDL 1.2 or GFDL 1.2 ), via Wikimedia Commons
Letadlo mělo původně přistát v Kolíně nad Rýnem.
Předpokládám,že v té Cessně byl nějaký Ruský oligarcha nebo politik!!!Posledni dobou ti Ruští VIP osoby mají nějak podezřele mnoho smrtelných nehod!
Ne, na palubě byl majitel společnosti Quick Air s manželkou a dvěma dětmi.
Čekám na nejméně dva zaručeně pravdivé a zcela odlišné scénáře, včetně toho, že oběti byly po smrti geneticky pozměněny, aby se nepoznal jejich pravý původ.
Narážka na sestřelení MH17 a spěch ruských agentur to vysvětlit.
Někam bych Vás odeslal, ale nechám to na jiných.
Poslední dobou se vyrojilo tolik bláznů, že je to opravdu podezřelé už jen proto, že na palubě žádný Ruský oligarcha určitě nebyl!🤦
Podobný případ byl ve státech. Tehdy se tusim zjistila nahla dekomprese, ztráta vědomí všech na palubě a po vyčerpání paliva pád do prerie
Taky se přeci párkrát stalo, že pilot vzal masku, začal klesat, stihl pokecat s řízením (oznámit nouzové klesání) a „přežil.“
Nevím jak to vše mají malá letadla. A i tak mohly různé indikátory selhat.
To se stává dost často, nicméně kritické je rozpoznání potenciálu nástupu hypoxie (kvůli problému s přetlakováním) a bez rozmýšlení nasazení masek a aktivace dodávky kyslíku, protože ztráta bystrého myšlení je velmi rychlá, pak už si masku nenasadí a načež následuje bezvědomí.
Ano, rychlost reakce je důležitá. Ale s hypoxií nemá většina dopravních pilotů praktické zkušenosti, pokud zároveň nejsou piloty kluzáků. Navíc pokud nefungovala třeba signalizace, tak je to prostě nenapadlo. Tak funguje „human factor“. Platí předpis, že nad FL100 by se mělo létat s kyslíkem. Ale vím, že to hodně pilotů kluzáků nedodržuje a pokud neletí příliš vysoko, tak ten kyslík neberou. Je potřeba rozpoznat nástup euforického myšlení a mít zafixovanou téměř automatickou reakci, otevřít brzy a tlačit a tlačit. Pak člověk sklesá o pár tisíc metrů a obvykle se nejpozději ve výšce mezi 1500 až 2000 m probere. Kdo je… Číst vice »
Tuším vojenští piloti podstupují pravidelný trénink v podtlakové komoře, u aerolinek se holt dbá na postupy a dril (i když Helios se těžce nepovedl), tahle Cessna je tak trochu v šedé zóně, těžko říci jak moc jsou piloti „propérovaní“ na podobné situace, dokonce údajně existují i jednopilotní varianty, nevím jestli v Evropě.
To jo, u těch kluzáků to může být zrádné, přeci jen to není stabilní let v cruise, nadšení ze stoupání může dát zapomenout na rizika rostoucí výšky, pokud na to někdo nemyslí (což pokud si nevzal kyslík asi úplně ne).
To bol let Helios Airways 522 z Cypru do Atén v roku 2005.
Helios letěl na trase Larnaka – Atény – Praha. A tam to bylo chybným nastavením. Kolega ale zmiňuje srovnatelný případ ze světa GA.
Přesně tak, letěla tehdy nějaká Cessna tuším z Floridy či Georgie a spadla někde v Kansasu či kde.
Nemyslíte tento případ?
https://en.wikipedia.org/wiki/1999_South_Dakota_Learjet_crash
https://en.wikipedia.org/wiki/1999_South_Dakota_Learjet_crash
Ze zprávy není jasné, kdy s letadlem ŘLP ztratilo kontakt. Podle trajektorie letu to vypadá, že až do přeletu území Luxemburska vše probíhalo normálně. Pak už je divné, proč měl nad východní Belgií a při vstupu na území Německa stále FL 360, když měl přistávat v CGN. Normálně v tomto sektoru letadla mířící do CGN již začínají klesat. Na městem Schleiden bývá obvyklá výška okolo FL 200. Nicméně poslední změna kurzu proběhla u Euskirchenu a pak už letadlo letělo po loxodromě očividně podle autopilota až do místa, kde se zřítilo. Velmi bizardní je prudký pokles rychlosti doprovázený poměrně prudkým klesáním.… Číst vice »
Dle všeho to vypadá na případ, kdy buď posádka chybně nastavila přetlakování kabiny nebo přetlakování a indikace nízkého tlaku selhala. Tudíž letadlo vystoupalo do FL360, a ještě než hladiny dosáhlo, už všichni na palubě upadli do hypoxie. Pak přeletělo kus Evropy na autopilota, kterému „došla” trasa u EDKK a letělo jen rovně. Po nějaké době došlo palivo v jedné z nádrží a tudíž letadlo jen jeden motor, proto to stáčení před koncem.
To je zajímavé. Jako laika mě napadlo, jestli by autopilot v případě, kdy se dá hádat na omdlení posádky, neměl spíš zklesat pár set metrů nad povrch země a kroužit v blízkosti cílového letiště s nadějí, že se někdo probere … a když by mělo palivo dojít, tak naopak zamířit nad moře, aby to neflákl někomu na hlavu… Ještě lepší by asi bylo vyslat nějaký „may day“ a přepnout na komplet dálkové ovládání ze země, z nějakého pracoviště pro takové ad-hoc případy určeného. Současná technická úroveň by už obojí uměla zkonstruovat. Chápu, že většina existujících letadel byla vyrobena se starší… Číst vice »
Autopilot, pokud je pripnuty, naviguje letoun automaticky po naprogramovane trati, klesani musi pokazde zadavat pilot. Neni problem technologie, autopilot klesat umi a vi, kdy je potreba klesani zahajit, jde pouze o bezpecnost. Pod Vami zrovna v momente, kdy by se melo zacit klesat, muze byt jine letadlo, bourkova oblacnost, nebo treba vojensky prostor s aktivni strelbou.
Ty ostatni veci se nedelaji z podobnych duvodu, nejspis s vyjimkou dalkoveho ovladani, na to urcite zatim neni dostatecne spolehliva technologie k pouziti v civilnim letectvi.
V minulosti se stala podobná nehoda dvakrát, příčinou byl pokles tlaku v kabině, v obou případech chyba pilotů, následovala hypoxie a pak už letěl jen autopilot… Chování letadla co popisujete odpovídá tomu, že došlo palivo, poklesne rychlost, klesá výška, jakmile klesáním naroste rychlost, autopilot se snaží nastoupat zpět do navolené letové hladiny, ale tím rychlost poklesne a aby nedošlo k přetažení letadla, autopilot sklopí příď, při nabrání dostatečné rychlosti se opět snaží stoupat a takhle pořád dokola až do úplného pádu stroje. Uvidíme na co přijdou vyšetřovatelé.