- Železnice •
- Dopravci •
- Cestovní ruch •
- Zprávy
Dráhy oprašují původní název, vlak z Prahy do Trutnova bude opět Krakonoš
lak do Krkonoš, ilustrační foto. Autor: Miroslav Tomeš – Vlastní dílo, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20915513
Do Trutnova bude opět jezdit Krakonoš. Tento staronový název ponesou v jízdním řádu pro rok 2020 všechny rychlíky z Prahy
Vlakem do Trutnova z Prahy přes 3 hodiny sebepohodlněji je děs. To není rychlík ale ploužák.. Po dostavbě dálnice do Trutnova bude rozdíl doby jízdy auto vlak hodina s půl. Já myslel, že vlaky mají být rychlejší než auta..A nevím kde se tu vzal nesmysl, že Trutnov leží v Krkonoších. Ty začínají dost kilometrů od Trutnova.
Nejvyšší nadmořská výška ji v katastru Trutnova je zhruba 950 m. Jak daleko to je od Krkonoš?
Původní systém, kdy každý vlak měl své jméno odlišné od ostatních, byl vžitý a měl smysl. Lidé si spíše zapamatují název vlaku, než jeho číslo, a pokud jsou názvy vlaků na trati pro všechny vlaky stejné, jsou z toho často jeleni. Vypadá to, že někdo chtěl změnu za každou cenu jen proto, aby byla nějaká změna. Nová úprava platní od r. 2020 je jen prvním krokem k dřívějšímu stavu a de facto i přiznáním nesmyslnosti současného systému označování vlaků.
S tím úplně nesouhlasím, osobně mi přijde logičtější dávat názvy celým linkám než jednotlivým spojům. Systém mi přijde přehlednější, protože je na první pohled jasné kam vlak jede. Například vím, že ať nastoupím do jakéhokoliv vlaku s názvem Hradečan, odveze mě domů. Ani nevím, k čemu ty staré názvy vlastně sloužily, nikdy jsem se podle nich neorientoval.
No Ex IC/EC je snad jen Bpee237, Bmz234 jsou spíše R/Ex.
Pak je tam staré BDs449 a poslká pomsta ABpee347, která ani nesplňuje normu UIC567…
A ABpee347 má sedačky horší než motor. vůz 810.
A on někdo dobrovolně jede do Trutnova vlakem? Když bus jede lehce přes 2 h a vlak přes 3 h??? A autem ani nemluve? Myslím že je úplně jedno jak se vlak jmenuje když už se tedy musí jmenovat
Bus jede něco přes dvě hodiny z Černého Mostu, a to ještě ten nejrychlejší. Průměrně je bus spojení rychlejší asi o 45 minut. Cenově to vyjde nastejno, takže na vahách máte pohodlí a delší cesta vs. stísněnost v busu (bez možnosti nákupu občerstvení a často i záchodu).
Na cestu do Trutnova z Prahy bych měl tedy jasnou volbu vlak.
„Na cestu do Trutnova z Prahy bych měl tedy jasnou volbu vlak.“
Bohužel tuto logickou volbu bude ještě dost dlouho zpochybňovat přestavba Jaroměře a po ní možná i další rozsáhlé výluky s NAD …
No je fakt ze momentálně je ta cesta dost nepohodlná a az se zacne dělat dvoukolejná trať Hradec -Jaromer a Hradec – Poděbrady, tak výluky budou taky. Ale po dokončení (za 10 let, Hmm), jízdní doba spadne na dnesni autobus.
No, já už se toho bájného výsledku sice nedožiji, ale těm dalším generacím to přeji (a i závidím) …
Možná by měli na SŽDC zauvažovat o tom, co by bylo možno co nejrychleji (a nejlevněji) udělat s aspoň něčím na trati Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka – Trutnov, aby po dobu trvání některých drastických výluk, zejména mezi Chlumcem a Hradcem Králové, bylo možno odklonit aspoň některé trutnovské rychlíky tudy a ušetřit cestujícím komplikace s přestupy na a z NAD (ty nechat jen těm nutně hradeckým) …
Sorry ty 2 hodiny bez WC a občerstvení vydržím,popř. Si občerstvení do busu koupím před nástupem..víte že i v bus ujdou už i záchody? A Teda o kvalitě vlaku CD až na světle výjimky Salo dlouze diskutovat…ale chápu zaměstnánci CD si raději zvolí o třetinu pomalejší, většinou méně pohodlnou cestu vlakem…lidi co si vazi svého času pojedou v tomto případě busem nebo spíše nejpohodlněji autem.
A proč bych se měl tísnit v nepohodlném a nedostatečně vybaveném autobuse, navíc ještě s jízdními vlastnostmi charakteristickými pro silniční dopravu, které rozhodně nelákají. Raději déle, ale pohodlně. A důležitý (i když pro někoho je to směšné) je záchod, voda, prostor atd. Navíc kam pořád spěchat? Půlhodina ani hodina nic neznamená. Spočítejte si, jak ve svém životě využíváte svůj čas. Určitě smysluplně a bohatě, že?
Když Krakonoš, tak skutečně do Krkonoš, tedy aspoň do Svobody nad Úpou. A konečně také postavi nové tratě do Špindlu a Pece.
No, je otázkou, zda má smysl pro maximálně několik málo desítek lidí tahat do Svobody nad Úpou dlouhou rychlíkovou soupravu (pokud by se tam po přestavbě uskutečněné před několika roky vůbec vešla někam k perónu): jede-li někdo dál než do Svobody nad Úpou, je mu stejně asi skoro jedno, přestoupí-li na autobus až tam, nebo už v Trutnově, kde je to sice nepohodlnější, ale má aspoň lepší předpoklad získat místo k sezení.
Pamatuji doby, kdy ty rychlíky do Svobody prázdné nejezdily. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby se postavila ta trať dál za Svobodu, ale dnes by stačilo mít dobře vymyšlenou návaznost u nádraží právě na ty autobusy dál do hor. A to, bohužel, není.
Tak hlavně to všechno co dva roky přejmenovat… Je to takové „praktické“ pro cestující…
Tohle je návrat do známých míst.
Cestujícím je to jedno, ty většinou ani neví že má vlak nějaké jméno. Horší je to se šotoušema….
Nesouhlasím, třeba Slovácký expres už je mezi cestujícími celkem vžitý. Netřeba vše hned házet na šotouše…
A hlavně si zjevně už nikdo ze zdejších blábolilů (včetně autora toho textu) nevzpomíná (a možná vlastně ani nemůže), že historicky (= minimálně „za bolševika“ a minimálně ještě chvíli i potom) platil název „Krakonoš“ (ať už „oficiálně, nebo pouze v „hovorové“ komunikaci) výhradně jen pro motorový rychlík jezdící večer z Prahy přes Nymburk do Jičína, kde se dělil a část jela přes Ostroměř do Trutnova a část přes Libuň a Lomnici nad Popelkou jen do Staré Paky (prehistoricky KMV řady M 262.0 …) – a časně ráno se nějakým podobným způsobem vracel zpět do Prahy (nemám teď čas ani m… Číst vice »
Nejezdil jeden čas R Krakonoš (přímo s tímto názvem) odpoledne dokonce v relaci Rakovník – Trutnov (po Semmeringu a s pobytem na hlavním jen pár minut)?
A po zrušení MR jezdil napřed pár let jako Ex bez zastavení do Hradce a dár měl těch zastávek také méně…
Ano ano, přesně tak to bylo…
Jezdil – protože to tak vycházelo kvůli oběhům vozidel libeňského depa, a tak někoho chytře napadlo udělat ten vlak jako „přímý“ i do jízdního řádu, ačkoli „skrzová“ frekvence přes Prahu určitě velká nabyla. To bylo v době, kdy bylo přes Prahu trasováno jako průchozích víc rychlíků, třeba právě zmíněná relace Plzeň – Praha – Hradec Králové – hloupý nápad to určitě nebyl a nebylo by to špatné ani teď, ale má to dva dost podstatné „háčky“: jednak dost malou kapacitu kolejiště pražského hlavního nádraží, ale především neskutečné množství neustálých výluk na téměř všech tratích SŽDC a s nimi souvisejících nepravidelností… Číst vice »
V JŘ z roku (asi) 1948 je u vlaku Praha – Jičín – Ostroměř – Trutnov – Svoboda (ráno do Prahy a v podvečer do Svobody) název Krakonoš jako u jednoho z mála rychlíků. K tomu je rychlík Praha – Turnov – Stará Paka – Trutnov – Svoboda (ráno z Prahy a v podvečer ze Svobody) bez názvu V JŘ z roku 1973/74 u vlaku Praha – Jičín – Ostroměř – Trutnov (už ne Svoboda (ráno do Prahy a v podvečer do Trutnova) a bez názvu. K tomu je rychlík Praha – Turnov – Stará Paka – Trutnov – Svoboda… Číst vice »
Především bych zavedl odlišné názvy vlaků, které sice jezdí po stejné trati, ale v opačném směru. Takto se stává, že soupravy jedoucí opačným směrem se potkávají v jedné stanici a to že mají shodný název cestujícímu orientaci rozhodně neulehčí.
Moc nechápu tolik minusů. Docela by mě zajímaly protiargumenty. 😀
No, aby v tom nebyl ten chaos větší pak. Ale asi vám rozumím
To je strašně důležité jak se ten krám bude jmenovat. Diky tomu to pojede urcite na minutu přesně.
Stejně by mně zajímalo který chytrý to sjednocení vymyslel. Je to úplná katastrofa. Kde končí takové má mít jméno když už. Je tolik špatných názvu až běda. Ti co to znají a pamatuji používají stejně staré názvy. Bohužel takových bude ubývat. Proč má třeba chleba svůj název kde se vyrábí ale vlak kde končí nebo začíná. Větší hloupost jsem ještě na dráze nezažil. Myslím názvy. Ten zbytek to je druhá kapitola.
„Kde končí takové má mít jméno když už“
A nebylo by to trochu stereotypní, kdyby se všechny vlaky do Prahy jmenovali Praha?
*jmenovaly
Ted jste to zabil 🙂
Hmm kdepak by se v ČR našla říční delta..
Zpět k železnici. Přijede rychlík Bohumín do Hranic na Moravě. Pak přijede druhý rychlík Bohumín, tentokrát ale z Prahy. A rychlík Brno jede z Olomouce přes Přerov nebo přes Prostějov? Žilina jede přes ValMez nebo Ostravu? Budějovice přes Tábor nebo přes Písek? Proč Cheb odjíždí na sever, když Pendolíno Cheb odjíždí z Hlavního na jih? Rychlík Staré město u Uherského Hradiště … tak tohle hlášení bude dlouhé. A kudy krucinál jede Brno, ještě v Kolíně seděl pardubák ve správném vlaku. Ryc ho, kde se tady vzaly ty hory, já jsem nepil!?
„vozy typu EC/IC“ … musí se na jinak docela kvalitním zpravodajském serveru objevovat takové nesmysly? Chtělo by to opravit například na „vozy typů ABpee, Bmz234 a Bpee237“. Stejně ty vozy nemají mnoho společného s tím, co by se mělo vyskytovat na vlacích kategorií EC a IC…
A BDs449
Smysl dávalo původní oznčení, kdy jméno jednoznačně určovalo trasování vlaku, vč. času.
Od toho je číslo vlaku. Krakonoš je název linky…
Koho zajímá linka? Zase výsledek předstírání nějaké práce. Cestující linku nepotřebuje. Ten chce vědět, odku a kam a přes co ten vlak jede. Linky se učit nebude a jsou vůbec dost nesmyslné.
Omyl, a velký. Linky jsou součástí všech Grafikonů a JŘ, jde o systémový prvek. Jsem cestující, který se orientuje i podle linky.
Ne, číslování linek nemá pro cestující praktický význam a věřím, že drtivé většině číslování tohoto typu nic neřekne. V příkladu je R24 zcela nadbytečná informace, na rozdíl od výchozí a cílové stanice Praha – Rakovník.
Číslování „linek“ (už samo slovo „linka“ je použito hloupě) je pro cestující samozřejmě zbytečné, zejména když celý ten jejich rádoby systém je tak zmatený a nepřehledný, že ani nemá smysl chtít do něj hlouběji pronikat. Přijatelné snad je použití jednotného názvu pro naprosto shodné „taktové“ vlaky, když už je obtížné najít tolik separátních názvů pro každý vlak, ale to je pro identifikaci spojení zcela dostačující a i přehledné, takže komplikovat to ještě nějakým pochybným číslováním je úplně zbytečné.
Nechci přehánět, ale nejste v celé ČR jediný? Neznám ve svém okolí a ani z řady neznámých a náhodných cestujících nikoho, koho by to zajímalo, kdo by se to učil. Zatím na to všichni nadávali k čemu jim to je, když chtějí právě to jedno: odkud a kam a přes co to jede. U MHD ta linka smysl má. U železniční celorepublikové sítě ne. To je obdobně jako u autobusů, kde právě jen to linkové uspořádání dělá autobusový systém a JŘ naprosto nepřehledné. Je potřeba mít tratě a na nich spoje. Něco jede v části tratě, něco přejíždí odněkud někam… Číst vice »
Jenomže kdo si má, kromě železničního nadšence, pamatovat názvy deseti vlaků? Takhle je to jasné, sednu do Hradečanu, a vím že končí v Hradci a nebo do Krakonoše a vím že dojedu až do Trutnova.
Sedneš do Berlineru – končí v Hamburku, sedneš do Berlineru – končí v Praze…
Je poněkud nemoudré si od názvu linky odvozovat cílovou stanici. Moudré je si zapamatovat název a odkud kam a naopak.
Hradecke rychliky meli jit do VŘ. Zajímalo by mě jestli se to týká jen těch v HK končících nebo všech a jestli by to znamenalo konec přímých vlaků z Prahy do Trutnova.
Na webu MD je explicitně uveden úsek Praha – Hradec, takže myslím že to v případě změny dopravce může znamenat konec přímých spojení.
Jistě, názvy vlaků. Nejpalčivější problém naší železnice.
„Nejpalčivější problém naší železnice.“
To tvrdíte tímto pomyslným falešným dilematem pouze vy. Snad nikdo netvrdí, že to je „nejpalčivější problém železnice“.
xyz: škoda, že jste neporozuměl …
Jistě ne, na druhou stranu to lidi docela používají (aspoň na západě) spolu s časovým údajem (jedu Ex v xyz). Ještě Ex do Krumlova by měl mít svůj název a nějak rozlišit Cheb a Mnichov… (mnichovský a norimberský by bylo ideální, žel druhé přímé není, tak třeba chebský…)
Od doby, co se pojmenovávají linky místo vlaků, už to lidi (aspoň v mém okolí) nepoužívají. Domlouvat se, jestli do Plzně pojedeme Západním expresem nebo Západním expresem, jaksi nedává smysl.
tak zrovna do Plzně (nebo spš do/z Prahy-jsem plzeňák) se teď jezdí Z.expresem nebo Berounkou anaopak to začali používat i lidi mimo šotouško-železniční obec, protože mimo tuto obec si nikdo nebude pamatovat kdy kterej vlak jezdí a jak se jmenuje, když dřív jezdil Plzeň-Brno jediný vlak, tak lidi reflektovali, že je to Junák, ale fakt si neumím představit, že mezi Plzní a Prahou si budou lidi pamatovat cca 60 vlaků a jejich odjezdy
Ono by i těm vašim „lidem mimo šotouško-železniční obec“ samozřejmě pro cestování do Prahy stačilo rozlišení na „expres“ a „rychlík“ – ale to byste přišel o téma komentáře, že …
Zkuste zapřemýšlet (dokážete-li to ovšem vůbec) i o tom, jak to formální „zjednodušení“ vyhovuje i lidem nejedoucím do Plzně (z níž tím navíc děláte „pupek ČR“), ale kamkoli do nějaké další rychlíkové stanice za Plzní …
hele nevím co se Vám stalo, že se do mě musíte hned navážet a urážet mě, ale napsal jsem pro informaci fakta, že na nový způsob pojmenování si lidé (tj. běžní cestující) zvykli lépe a rychleji než na ten starý, což někteří rozporovali, na druhou stranu nevím proč by to mělo těm co nejedou do Plzně nějak výrazně vadit, samozřejmě chápu, že je zmatečné, když některý Z.Ex jede do Chebu a některý do Mnichova (plus něco jen do Plzně), ale uvědomte si prosím, že dokonalé to nebude nikdy, tak je otázka, zda jsou ty nedokonalosti tak zásadní, aby přehlušili přínosy…
Hele, mně se nestalo nic, to jen vy jste tím komentářem udělal z Plzně „pupek světa“ snad ještě větší, než za jaký považují mnozí Brňané Brn, tak jsem musel zareagovato: pro cestující mezi Prahou a Plzní úplně postačí dělení podle kategorie vlaku = „expres“ a „rychlík“ (a maximálně možná ještě „pendolíno“, protože bývá teď často „vymístenkované“ a z Prahy přitom právě za ním paradoxně nejede ani ten „plívový“ rychlík, ale až další expres za hodinu). Speciálně v případě Plzně ten nesmysl (= nazývat všechny vlaky stejnými názvy, ačkoli každý jede jinam) tak zásadní, že přehlušuje přínosy, rozhodně je – jediný… Číst vice »
Dobrý nápad, jen to mohli udělat rovnou…
Jednoznačně 👍, pak bych ještě rozdělil pojmenování EX Cheb/Munchen.
Chebu bych nechal ,,Západní expresy,, a na Mnichov klidně ,,Mnichovský expres,,
Až na to slovo „expres“, které je v obou případech notně zavádějící a klamavé… 😉
Tak u Mnichova se to v dohledné době změní 🙂
A nevíte, jak konkrétně? 😉
To dohlédnete pořádně daleko, závidím! 😉
Ne každý žje „jen pro ten dnešní den“.
Ajemgut (jednotný název „Západní expres“): Tahle nehorázná hovadina nějakých tupců z „“pobřeží chu*oviny“ byla předmětem zcela oprávněné a logické kritiky ze strany aspoň trochu rozumně myslících lidí od samého počátku = od prvního návrhu (nechci spekulovat, ve které kanceláři v tom baráku ten choromyslný nápad vznikl) …
Někdo zřejmě vůbec nepřemýšlel, bohužel to není jediný případ…
ale určitě přemýšlel, problém je pouze v tom, že přemýšlel trochu jinak než Vy,
pokud máte vlak, který jede část tras s vysokým potenciálem + silnou konkurencí a část trasy s nižším (to neznamené nedůležitým) potenciálem + bez konkurence, kam napřete maximální marketingové úsilí??
rozhodli se napřít to úsilí na ten úsek s vyšším potenciálem a silnou konkurencí, tomu právě odpovídá (mimo jiné) i jednotný název
Další váš nesprávný názor: s „marketingem“ ty názvy nemají mnoho společného, leda s nějakým „lžimarketngem“, protože ten jednotný název svádí k domněnce, že stejně nazvané vlaky nabízejí stejnou kvalitu cestování, což v tomto případě neplatí „ani náhodou““ a po prvním zjištění té nepravdy může naopak cestující odradit a odvést k té vaší „konkurenci“. A propos: Jaký by podle vás byl rozdíl v „marketingové hodnotě“ názvu, kdyby se místo hloupě jediného společného názvu „Západní expres“ jmenovaly jinak „Cheby“ (a jim může i třeba zůstat název „Západní expres“) a jinak „Mnichovy“ (třeba „Bavorský expres“)? To je pro Plzeňany tak složité pochopit (když… Číst vice »
Tenhle cirkus s názvy vlaků nemá obdoby. 20cet Ostravanů (některé s jídelním vozem, některé jen s bistro vozem, některé jen s hladovým oknem, některé jen s vozíkem)… EC Varsovia pokračují v PL jako Porta Moravica a Praha. U railjatů to samé atd. Posledně kupují ve Varšavě místenku na EC Porta Moravica a bába nechápala. „Prosze o rezervacju na pociąg EC Varsovia do Pragy“ a bába mi řekla něco ve stylu, że máma přestat brát narkotika…
Co to znamená „Dvacetcet“?
To znamená, že nedal na řadu té báby a s narkotiky nepřestal.
Promiňte mi, že.jsem se během čekání na IC 8306 upsal na perónu.
To znamená, že člověk je tvor omylný a kdo se ptá jako vy, asi tuplem.
„některé s jídelním vozem, některé jen s bistro vozem, některé jen s hladovým oknem, některé jen s vozíkem“
Jméno vlaku má záviset na tom, jestli je v něm jídelní vůz?
Co navrhujete? „Ostravan opulentní“, „Ostravan najedený“, „Ostravan občerstvovací“, „Ostravan hladomorna“?
To bych bral. 😀
Spíš, to má znamenat, že všechny vlaky se stejným názvem by měly poskytovat stejný standard pro cestujícího…
Martin S.: Děkuji,. aspoň někdo to pochopil protože když s touhle věcí přišly ČD u Metropolitanu ….
Jediná značka pivovaru, kterou ponesou názvy vlaků.
Zapomínáte na Budvar a Přerovský zubr
Ještě Samson a Královský lev si vzpomínám.
A Hradišťan je název kapely. 😀
No slava, nekdo dostal pulku rozumu. Opravdu to bude přehlednější. Tak jeste ta druha půlka, spoj na Letohrad pojmenovat opět jako Orlice, spoj do Broumova treba Dobrošov a nebo Broumovský klášter – kdyz jsme u toho zviditelňování spojeni z Prahy.
Mít vlastní jméno pro spoje Praha – Hradec nema cenu, ale odlišit pokračující vlaky smysl ma.
Spoj na Letohrad by se mi víc líbil jako Kyšperk. Tak nějak jsem si na to jméno už zvykl…
S názvem Kyšperk se také smířím. Nicméně trasa je téměř stále podél řeky Orlice. Další možností je R 955 Pastviny, pokud chceme propagovat přímá spojení. Navíc to bude evokovat, že je ve vlaku velká hostina.
A pokud by byl v budoucnu veden už z Curychu, dalo by se zvyknout i na „Oerličan“ 😉