DPP bude napojovat novou smyčku, na Černokostelecké bude dva měsíce výluka
Depo Hostivař, budoucí podoba s parkovacím domem a tramvajovou smyčkou. Pramen: DPP
Koleje samotné smyčky jsou již všechny položené, nyní je potřeba napojit je na hlavní trať v Černokostelecké ulici.
Není ta tramvajová smyčka poddimenzovaná 🙂 🙂
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/v-indii-vyasfaltovali-75-kilometru-dalnice-za-5-dni-40399570#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.hp
Dva měsíce jsou dlouhé, ale před pár lety – není to tak dlouho se dělala rekonstrukce Vihohradské, chodil jsem přes staveniště denně, pravidelně sledoval postup prací. Ono to není o tom, že tam naběhne „tisíc“ lidí – ten tisíc jich tam není, protože firmy je nemají …
A myslím, že ta Vinohradská od Muzea na Jiřák trvala více jak dva měsíce … všechno se musí dělat růčo, lepení tlumicích prvků, nasazování svěrek a vrtulí na kolejnice ….
Firmy je nemají, protože si vysoutěží x zakázek a na každou pošle 5 dělníků.
Mně připadá konfigurace kolejí divná – z té prostřední se nedá vyjet na ulici. Rozumí tomu někdo? Děkuji.
Asi jsem se nevyjádřil dobře – nikoli „prostřední“, spíše „vnitřní“ kolej. A na obrázku to tu vidět není – je to vidět shora od autobusů.
Co se vleče, neuteče…
Dva měsíce?!
Každé pondělí od 5 ráno demoliční práce cca do 12 hodin, pak ještě v úterý vzbudit všechny okolo a další práce až další týden. Pak ty 2 měsíce odpovídají.
Dva měsíce? Probuh to máme znovu 1.duben
Na trati se bude udržovat manipulační provoz, což práce zkomplikuje.
Je to cca 2 měsíce, co v časopisu Krkonoše byl článek o tom, že v roce 1870 po zprovoznění Trutnovské železniční trati chtěli místní trať do Svobody, pořádali císaře o tuto možnost, pak vznikal projekt, stavba 10 km trati a několika budov a celého zázemí a již v roce 1871 (tj. v následujícím roce ) bylo vše hotovo a vlak dojel do Svobody. Jenže si uvědomme, že tehdy před 150 lety byl vrchol mechanizace krumpáč a lopata, dnes máme bagry apod., takže to rozhodně musí trvat tak dlouho a jedná o pár desítek metrů kolejí a ne 10 kilometrů. To… Číst vice »
Je příznačné počítat čas až od okamžiku podání žádosti – ztratí se v tom doba, během které vznikne shoda na tom chtění.
Dále pak před 150 lety nebyl problém najmout regiment krumpáčistů a lopatistů a po skončení stavby je zase kopnout do řiti, ať táhnou po svých.
A do třetice pak ve stopě té tratě nejezdila předchozí koňka, na které musel být zachován provoz, ale stavělo se na příslovečné zelené louce.
Takže různá „uvědomme si“ podobná tomu Tvému mi vždy indikují, že si toho pisatel naopak docela hodně neuvědomil…
A nedělali troleje, což je taky nějaká práce.
Ten císař si mohl direktivně rozhodnout kde co bude, protesty nebo vystěhování (díky menšímu počtu obyvatel byl i menší dopad) ho nezajímali. Kdo si co vyloboval to měl, diskuze a koordinace mizerná. Takže někomu nádraží šlo blízko domu a jinému jen na pole dva kilometry od návsi, s čímž se potýkáme dodnes a vycházejí nám lépe busy než motoráky. Další věc je v jaké kvalitě, standardech, bezpečnosti práce, pravcovních podmínkách a odměnách se to dělalo. Nic z toho se srovnat nedá. I dnes můžete nahnat partu chlapů z ulice až vám tam poskládají pražce a koleje, ale pochybuju o tom,… Číst vice »
Parta chlapů z ulice a troleje budou dělat ze štaflí. To dopadne.
Ono to spíš bylo tak, že každý, kdo mohl, tak šel pracovat na stavbu železnice, aby si něco přivydělal. Na tehdejší poměry to nebyla špatně placená práce. S bezpečností práce to tehdy bylo špatné všude.
Ten císař nemohl nic, protože císař nevlastnil žádnou železniční společnost.
Císař milostivě podepisoval privilegia soukromému investorovi k budování dráhy.
Kudy trať konkrétně povede – vyhne se polím, která tvrdohlavý sedlák odmítl prodat … to bylo věcí společnosti, která trať stavěla …
Vyvlastnit za spravedlivou náhradu mohl c.k. erár jen v případě armády …
C.k. erár by s farmářkou Havránkovou vyřešil výměnu pozemků během několika týdnů, nikoli let ….
Myslíte tu dobu za monarchie, kde se neřešilo pracovní právo a všichni makali za nouzi či za trest do umření a bez nároku na důchod? Super srovnání
V roce 1901, když se měnil most pod Vyšehradem, trvala výluka asi 30 hodin. Po 120 letech potřebuje most opět vyměnit a tipuju, že by výluka mohla být opět 30. Ovšem, nikoliv hodin, ale měsíců.
A je to tu zase…
Most se sice „měnil“ jen 30 hodin, ale nové pilíře se pod tím starým stavěly podstatně delší dobu. A západní opěra se naopak neměnila vůbec, protože byla ještě v dobrém stavu, což dnes už neplatí.
Podobný most v Mokropsích tehdy měnily tři různé mostárny, každé pole jedna – to aby na to bylo dost potřebně kvalifikovaných lidí.