Dopravních zácp v německých městech díky devítieurové jízdence ubylo, ukazují data
Berlín- Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Největší pokles automobilové dopravy zaznamenal Hamburk.
Největší pokles automobilové dopravy zaznamenal Hamburk.
No vida. Když je dobrá nabídka, poptávka se najde. Proto u nás nic takového nesmí být, protože by pak lidi přešli na železnici a to by tady mnozí nepřežili a navíc ještě pak důvodů přestat stavět zbytečné silnice a dálnice.
Omyl, v ČR by se jednalo o víkendové ježdění, protože stav infrastruktury tvoří z drtivé většiny pomalé tratě s dobou jízdy, které nejsou konkurenceschopné v porovnání s autem. navíc jak silnice, tak i železnice jsou věčně rozkopané …. lepší než dojíždět je rovnou se přestěhovat
A ti, kteří jezdí hromadnou dopravou díky tomu jezdí jako dobytek.
Musim uznat, ze Nemci timhle dotahli zelenej socialismus na novej level. To, ze miliony duchodcu a venkovanu, kteri jak je rok dlouhej vlak nepotkaj, ze svejch dani sponzorujou lopatam i bilejm limeckum cestu do prace, to by nevymyslela ani Kacka Konecna.
Důchodci odvádí daně z vlastní činnosti?
Duchodci plati napriklad DPH a v Nemecku i pojisteni, coz je eufemismus pro dalsi dan.
Taky ale zapomněli dodat, že v Německu jsou během června ve spoustě zemí “letniční” prázdniny, což má na provoz ve velkých městech dozajista také velký vliv. Vlastně by to i odpovídalo jejich zjištění, že se zácpy snížily ve 23 z 26 měst. Ty prázdniny nejsou všude, takže tam, kde nebyly, se s intenzitou automobilového provozu nejspíš nestalo vůbec nic.
Mimochodem (nejen) v Hamburku tyto prázdniny (zvané Pfingstferien) byly už koncem května, viz https://www.schulferien.org/deutschland/ferien/2022/
Jak je patrné, tak v některých spolkových zemích naopak nejsou konány vůbec.
Ty statistiky ale srovnavaji cerven 2022 s cervnem 2019.
Populismus via Hrabiš a Dlužena Schillerová, nic jiného. Už vidím, jak čecháčci budou závidět a chtít to i u nás. Naštěstí na tento nesmysl naši současní politici nepřistoupí.
Snad se vzpamatují a udělají pro tu VD a hlavně železnici ještě i něco navíc. Včera bylo pozdě. Úroveň veřejné dopravy setrvale klesá, navíc při rostoucích cenách.
No jestli to taky nebude rostoucima cenama PHM, on i ten Nemec ma znatelne hloubeji do kapsy. Mozna by jine formy dopravy volila cast lidi tak ci tak. Tyhle korelace a kauzality jsou osemetne (i kdyz nepopiram, ze to na to vliv mit muze).
K cenam PHM v Nemecku – diky snizeni dani v Nemecku (v prepoctu o skoro 10 kacek) se u nas v prihranici zjevila vec jinak zcela nevidana, totiz opravdovy konkurencni boj benzinek. 🙂 Na ceske strane se dostavame nekde k 46 Kc/l benzinu (v CR dal od hranic je to porad mnohdy kolem 48), hned za carou v Bavorske je to mnohdy i pod 45 Kc/l (ale tam to o nejakou kosmetiku upravuji xkrat denne). Jak tehda nejakej politik povidal, „do par let dozeneme Nemecko“, tak musim rict, ze mel pravdu. V oblasti uredniho vopruzu i cen jsme je jiz… Číst vice »
Off-Topic: RJ 1005 zůstal „zase“ viset v Bezpráví v beznapěťovém úseku… Buď ať s tím udělá něco SŽ nebo RJ, protože provoz je zastaven pro všechny…
#mynic
Proč a na jak dlouho se zastavuje provoz? Mybic nemají u beznapěťivek připravený diesel?
V Kielu by se lidé do tamních autobusů MHD ve větším než dosavadním počtu asi už moc nevešli. Ale nechápu, proč by mělo dojít „kvůli 9eurové jízdence“ ke zhoršení. Stejně tak nelze automaticky tvrdit, že aut např. v Hamburku ubylo z května na červen „kvůli 9eurové jízdence“. Můžou tam být i další vlivy. Mmch. v Hamburku jsem minulý týden byl; hlavní nádraží ve špice na hraně (ne-li za hranou) kapacity, ostré obraty, povětšinou dva vlaky na jedné koleji (východní vs. západní část), přenášení zpoždění při ostrých obratech atd. A co se týče MHD, tak s nástupem prázdnin vprostřed minulého týdne… Číst vice »
Schválně, je na uvodní fotce Lipsko Hbf? A nějaký malý motoráček kam jezdí? Tak jsme zažil zácpu ale ve vlaku do Dráždan 🙂
pokud myslíte tu pod nadpisem, tak to je Berlín
A ten „malej motoráček“ je berlínskej S-bahn. Takže osmivozový vlaky, samozřejmě elektrický (napájení ze třetí koleje, proto není na fotce vidět trolej)…
Na stole je pečená husa a u stolu 10 židlí. První příchozí jí sní celou a ostatním nenechá. Statisticky se najedlo všech 10 lidí.
rain man pojida drubez…
Ano, když vezmete chybné vstupní hodnoty a neprovedete kontrolu statistického souboru tak vám vyjde nesmysl.
PS: Kdo spořádá na posezení celou husu je sám o sobě statistická výjimka.
Takže dotovaná jízdenka zlepšila provoz na silnicích pro ty, kteří ji nevyužívají, jaký to paradox 🙂
Proč paradox? Totéž dělá jakékoliv dobré spojení veřejnou dopravou, užitečná cyklostezka nebo třeba větší podpora home officů.
Tak nějak, je to dávno známá věc, že zvýšení lákavosti jakýkoli alternativy zlepší situaci i pro ty v autech. Je to dáno tím, že člověk v autě holt zabírá mnohonásobně víc prostoru, než člověk dopravující se jakkoli jinak. A zrovna u vlaků je ten násobek hodně, hodně vysokej. Vize o možnosti, že by všichni jezdili jen autem, byly od začátku nesmyslný a čím dřív pochopíme, že auta můžou fungovat, jen když budou tvořit jen malou část dopravy (tu malou část cest, který se nejobtížnějc dělaj jakkoli jinak) a nenecháme je zhoršovat situaci pro prostorově daleko efektivnější alternativy, tím líp. Bohužel… Číst vice »
Tak ono je potřeba si uvědomit, že ty prostorově úspornější způsoby dopravy jsou na přímých nákladech také násobně dražší než IAD. Proto si je v té lepší a větší podobě můžou dovolit bohaté státy jako Švýcarsko, zatímco Česká republika nemůže tolik rozhazovat. Kromě investic do kolejí pro železniční dopravu a silnic pro autobusovou přepravu jsou tu průběžné výdaje na provoz, které ty investiční přesahují. Ty si u IAD hradí sami lidé dle svých potřeb, zatímco u VHD jsou z velké části hrazeny z rozpočtu a jsou velmi nepružné s ohledem na skutečné potřeby. Musí se dodržovat jízdní řády, kapacity vozidel… Číst vice »
Kéž byste měl pravdu. Bohužel uživatelé IAD zdaleka nehradí všechny náklady společnosti, které z provozu IAD vznikají. Ve výsledku vychází kvalitní veřejná doprava pro společnost levněji, než podpora IAD infrastrukturou a pravidly. Minimálně ve velkých městech a jejich okolí. Samozřejmě, některé ty spoje dobré veřejné dopravy budou vždycky ztrátové, ale ty více využívané to doženou.
Plus mezi prostorově úspornější způsoby dopravy na krátké vzdálenosti (které se dají při dobrém nastavení podmínek s tou veřejnou dopravou velmi dobře kombinovat) patří i pěší chůze nebo kolo. A ty mají provozní výdaje opravdu nízké…
Pokud odhlednete od aktivistickych polopravd, tak zjistite, ze uzivatele IAD plati sice ne vsechny ale vetsinu nakladu v primo urcenych danich a poplatcich. Zbytek si uhradi ze svych dani z prijmu. Uzivatele VHD uhradi pouze malou cast nakladu, v tomto pripade 9eurove jizdenky uplne mizivou cast a zbytek se hradi z dani, ale v tomto pripade je to naprosta vetsina a to i z dani tech, co VHD neuzivaji. A to je potreba zapocist i naklady na stavbu silnic, ktere by se museli postavit, i kdyby tam zadna IAD nesmela. Pesi a cyklodoprava tu neni uplne tematem clankem, ale jinak… Číst vice »
Jasně, fakta, která se vám nehodí do krámu, jsou „aktivistické polopravdy“… A cyklisté v Praze jsou kvalitou infrastruktury „zhýčkaní“ …
Ne, pouze polopravdy které polopravdami jsou. Třeba že uživatelé IAD si nehradí své náklady. Samozřejmě lze neustále hledat různé externí dopady a vyčíslovat je miliony různých způsobů. Ale pokud na druhou stranu nepostavíte odpovídající alternativu (a tou rozhodně není to, že všichni najednou budou chodit pouze pěšky), tak to jsou polopravdy. A netvrdím, že jsou cyklisté v Praze zhýčkáni, ale že se dožadují toho zhýčkání a samozřejmě zdarma, resp. z daní ostatních. To je dost podstatný rozdíl. Nechtějí třeba cyklostezku s jakýmkoliv povrchem, ale nejlépe výhradně hladký asfalt. To že to něco stojí, oproti častokrát dostačující mlatové cestě, nebo že… Číst vice »
Ten, kdo se tady nejvíce neustále dožaduje zhýčkání zdarma, jste vy autíčkáři. Žádné obchvaty si neplatíte a cena dálniční známky je naproto směšná. Zato škody děláte daleko nejvyšší, proti vám jsou cyklisti andělé.
Pokud je podle vás cena dálniční známky směšná, jaké adjektivum byste použil pro cenu cykloznámky za užívání cyklostezek?
A malé tajemství, automobilisté neplatí jen dálniční známku.
A druhé tajemství, pokud andělskému cyklistovi vezou kolo z Číny/JV Asie, tak mu ho vezou po dálnici/silnici.
Nebo také lodí a vlakem. Ale to je zase jiná kapitola – přílišné prosazování výměny na úkor vlastní výroby. Díly na auta také cestují po celém světě…
@Ten Onen pisete veci, ktere neodpovidaji realite. Cyklisté nejsou nějaká organizovaná lobbisticka skupina, která neco vyžaduje, nemuzete vedet, co chtějí. Vystavba cyklostezek,do které se v Praze o neco vic investuje az poslednich par let, disponuje financemi, které jsou zanedbatelnym zlomkem toho, co jde na jine dopravni stavby – ty navíc historicky zkomplikovaly a komplikuji prostupnost prave chodcum a lidem na kole a odstraňování techto barier (například stavěním lávek apod) tvoří nejdražší část infrastruktury pro aktivní mobilitu. Motoriste sice platí některé daně, jako je treba DPH a spotřební dan, ty ale dostává stat a ne město. Kdyz by se zapocital zábor… Číst vice »
I cykliste maji sve lobby. V Rakousku se to jmenuje primo Radlobby, u nas Auto*mat, pak jsou servery jako mestemnakole apod., socialni site a dalsi. Tam uvidite co tyto lobbysticke skupiny chteji. Pokud jde o dalsi veci tak je potreba si uvedomit zasadni vec, i kdyby neexistovalo jedine soukrome auto, taknve meste neubude skoro zadna silnice, max. se bude moc ubrat pruh na kazde strane a na magistrale dva. Jinak budou silnice stale nutne pro zajisteni zakladnich sluzeb. Zabor verejneho prostoru zustane tedy skoro stejny jen jeho vyuziti klesne. Dalsi dopady je samozrejme potreba resit, funkcni alternativa ale stale neni.… Číst vice »
Jenže DPH a další daně se platí ze všech činností a výrobků. Takže to není jen věcí silniční dopravy. Z něčeho se musí platit i další věci jako školství atd. A proč zrovna silniční oprava by se na tom neměla podílet?
Jste zlý, takhle jim říkat pravdu. Každý aktivista přeci ví, že koleje rostou přímo ze země na povel železničářů a silnice se platit nemusí.
Haha, to je opravdu legrace, vy autíčkáři si platíte všechny ty dálnice a obchvaty, a ještě všem chudákům platíte v daních VHD? 😀 😀 😀
Než zase začnete rozumovat, tak si zkuste zjistit, kolik skutečně stojí stavba a údržba vašich dálnic a obchvatů. Zjistíte, že neplatíte ani polovinu nákladů na stavbu a těžce podfinancovanou údržbu silnic. Natož bějaké další náklady a škody.
A váženej pane, to že někdo nejezdí každej den do práce autem, neznamená, že je to chudák, co auto nemá, nebo co neplatí daně velmi vysoko nad tím, co vůbec zvládají platit lidé jako vy.
Rozpočet Prahy v roce 2021, kapitola 03 Doprava: PID DP – 15 232 408 500 Kč Silnice – 4 008 516 000 Kč Neberu přitom v potaz, že bez silnic by autobusy PID a DPP neměly kde jezdit… Podle počtu automobilů v ČR a tedy i množství vlastníků lze jednoduše spočítat, že si to prostě zaplatí. Můžete to rozporovat jak chcete ale je to fakt. Pokud budete stavět silnice, VHD a cyklostezky vedle sebe za stejných podmínek, tak jedině silnice se zaplatí. A to že někdo nejezdí autem opravdu neznamená že je chudák, to tu podsouváte pouze vy milej pane… Číst vice »
Jenže on y existují další náklady na silniční síť i v té Praze a další mají městské části. Tedy např. zimni a letní údržbu, čistění, parkoviště atd. A to jsou další miliardy. A teď si představte, že tu jsou další města jako Brno, Plzeň, Ostrava……a tak pak ty miliardy hezky skáčou. Nemáte vůbec o tom ani ponětí.
Veskerou udrzbu vcetne te zimni a letni, parkovistte, opravy silnic atd. ma na starosti v Praze TSK s rozpoctem prave cca 4 mld. No a to tam jsou zapocteny i chodniky a zelen… A zajistuje to pro vsechny mestske casti. Bylo to srovnani jen Prahy, v ostatnich mestech to bude podobny pomer, jen se mi to nechtelo hledat. Srovnani melo ukazat ze luxusem a hyckanim neni automobilismus ale MHD, ktera stoji nasobne vic.
Ta zanedbaná údržba silnic, protože na ně není a uživatelé si to neplatí je odhadována min. na 1000 mld. Kč.
Rok 2021: Spotrebni dan z PHM 82 mld. Kc, myto 14 mld. Kc, silnicni dan 5 mld., dalnicni znamky 5 mld.
Celkem cca 106 mld. Kc
Vydaje SFDI na dalnice a silnice za rok 2021: necelych 50 mld. Kc
Neco dalsiho maji kraje a mesta, rozhodne to ale neni vice nez tech zbyvajicih 56 mld. Kc
Ty jsi Kupka nebo Borecký, ne? To nemůže normální člověk napsat. Prý .. pěší doprava. Ty bys byl nejradši, abychom neměli chodníky jako v Řecku nebo v Albánii, viď? Všude bys mohl parkovat kolmo a vešlo by se 3x tolik aut. Už aby tahle generace vyhynula nebo jí doktoři konečně sebrali řidičáky.
A kde to proboha rikam? Uz byste to nemel kourit…
Spíš to chce odbornou péči u některých vybraných lékařských profesí.
Ani náhodou. Jen pro osvěžení paměti. Silniční doprava v ČR má např. dopady do zdraví lidí ročně minimálně za 70 mld. Kč. Kde se to projevuje v tom, že by to zaplatili účastníci této dopravy do zdravotnictví? A co externality ve výši přes 200 mld. Kč ročně? A kde jsou pak náklady na stavbu a opravy a údržbu? Opět v řádu x desítek miliard korun. A tam samozřejmě ještě nejsou započítány náklady na silniční dopravu a její zařízení v obcích, městech apod. To jen pár drobných údajů. A zpochybnit je nelze. Byly spočítány již dávno lidmi, kteří umí – a… Číst vice »
@Onen.. jsou naivně dražší
Tak pokud jsou nezbytně spojeny s rozkrádáním, tak ano, máte pravdu. A než mě začnete mínusovat, tak si promyslete, čím vším se to může zakrývat. Rozhazovačná řešení? Rozhazovačné požadavky pro výběrka?
Naprostý ekonomický nesmysl – tedy ty závěry. Ale tady je stále problém, že není ochota skutečně spočítat veškeré náklady a škody z dopravy. Kdy konečně se to změní?! Ale začít by hlavně mělo MD a politici. Jenže to znamená chtít a mít také nějakou odbornost a znalosti a nesloužit jen něčím podivným zájmům.
A taky pořádná daň z individuální dopravy a nebo benzín za 90.
No samozřejmě. Dovedete si představit, jak by vypadaly silnice, kdyby se veřejná doprava nedotovala? To by autisté trávili v zácpách mnohem více času. Nehledě na počet nehod, kdyby byli nuceni řídit i lidé, kteří to moc neumí ;).
Pokud by se nedotovala ani soukroná doprava, nejsem si tím jistý.
Kdyby Středočeský Kraj vyhlásil, že po doběhbutí současných smluv neobjendá žádnou VHD, docela pravděpodobně by jezdily nějaké spěšňáky.
To sice ano, ale kolony na vjezdech do Prahy by dosáhly čekacích dob přes jednu hodinu (pak už lidé přestávají cestovat úplně).
Kolony v Praze by byly, to jo, ale např. zrušení vlaků mezi T. Štěpánovem a Vlašimí tam žádné ucpávání silnic nezůsobilo.
Takže jak kde.
Těmi auty odtamtud jezdí lidé jen do Vlašimi?
A jak statistici poznaj, ze to zpusobila milardama Eur dotovana jizdenka a ne rust cen benzinu a nafty?
Na vybraných komunikacích jsou body sledující počet vozidel, která místem projedou …
Tím ale pouze spočítají vozidla.
Nezjistí ale, proč těch vozidel jede právě tolik (resp. o X více či o Y méně než v jiném období).
Zrovna ceny benzinu jdou vyrazne nahoru od zacatku roku, takze tam IMO nejakej material pro statisticky srovnani bude.
Zácpy se přesunuly ze silnic na koleje. Účel byl zřejmě dostat na železnici Němce, kteří tím ještě nikdy nejeli, aby viděli, že to jde. Výsledek ale je, že ti si budou hlavně pamatovat, že železnice je to, kde je mačkanice a jízdní řád prakticky neexistuje.
Co je to za nesmysl. Byl jste tam?
Očividně jste tam za celou dobu ani jednou nebyl a jen sedíte doma, nemusíte mít názor na všechno o čem nic nevíte
Tenhle názor máš z osobního pozorování? Nebo z kávové sedliny?
Jsou někde k vidění ta TomTom data o zácpách?
Z té tiskové zprávy je jasně vidět vyšší objem cestujících na železnici, ale pokles na silnici zdaleka tak markantní není, pokud tam vůbec je.
Zkuste spíš google, ten mívá i data o zácpách v lánech pšenice 😉
Zacp možná, ale ty vlaky jsou podle těch reportáži celkem pro otrlé. Je to ale poučné i v tom, že na skokové změny modal splitu ta infrastruktura nemusí být připravena.
To se dá zlepšit vyšší kapacitou vlaků – víc vagónů a třeba i dvoupatrové vagony… Častější takt vlaků leckde bohužel udělat nejde protože koleje jsou už plné…
Zato ty nové dvoupatrové vlaky prostě vezmu z kopřiv?
Okolo Hamburku už dvoupatráky na příměstu povětšinou jezdí; přinejmenším na některých trasách i v cca 8vozovém řazení.
si pamatuji, že ve Švajcu snad zavedli na Curych-Bern 20 pater… nevím, jestli to byla jen nějaká výjimka, ale tehdy o tom psali v novinách (švýcarských)
Na IC-lince Ženeva – Lausanne – Bern – Curych je k vidění 16 patrových vozů (přesněji řečeno dvě osmizovové dvoupodlažní jednotky).
Jistě, ale musíte ta vozidla mít …
Patrové Desiro neexistuje, mnozí dopravci „nadbytečná“ prodali na Balkán (Rumunsko / Bulharsko), něco jezdí v tuzemsku. Podobně dopadly 628 DE / ex 845 CZ.
Na nápor cestujících se lze připravit nákupem dalších vozidel. Jasne, výrobci mají také nějaké kapacity. Sice tam, kde není trolej je to těžší. Málokde se delší vlaky nevejdou na nástupiště a je nutné zahustovat interval.
U nakladky platí výrok o infrastruktuře v podstatě absolutne.
Já můžu přidat vlastní zážitek z týdenního cestování po Německu výhradně vlakem – lidí je na nádražích dost, ale za celý týden se mi nestalo, že by ve vlaku lidé stáli, natož se vůbec nevešli. Jezdil jsem ráno během pracovního týdne i odpoledne. Přijde mi, že apokalyptické záběry byly ze státních svátků v Německu. Po celou dobu doprava fungovala, na české poměry, zcela standardně. Zpoždění jsem zažil max. 60min, v průměru 5-15, ale to není nic, na co bychom z Čech nebyli zvyklí. Za mě povedená akce (z pohledu cestujícího)
K tomu jen doplním, že apokalyptické zážitky ze svátků a některých obzvlášť exponovaných víkendů znají pravidelní uživatelé (nejen) německých železnic už řadu let. To je opravdu důsledek nedostatečné objednávky volnočasových spojů a ne následek této slevy. Totéž jsem zažil i v Itálii letos na začátku prázdnin nebo u nás třeba vždy na Velikonoce a Vánoce.
Já jsem tu apokalypsu zažil před 16 lety v Drážďanech, kdy S-Bahn do Bad Schandau nemohl zavřít dveře už z Dresden, HBF.
Byl to buď víkend nebo svátek květen/červen a bylo hezky.
Zatímco v českém spoji na koridoru stojí v každém vlaku řádově vyšší desítky, možná až nižší stovky lidí. Jel jsem takhle vloni o prázdninách Slováckým expresem z Pardubic do Otrokovic a o pár dní později z Otrokovic do Kolína, v obou případech bez šance si sednout.
To jste ale vypíchl vlak do a z Prahy. Do něj bez místenky nejdu ani omylem, obzvlášť s dětmi a manželkou. Na koridoru ve vlacích směrem Polsko nebo Vídeň je sice dost cestujících, ale sedím vždy a většinou bez místenky.
To je ovšem chyba toho, kdo vlaky objednal a jehož zaměstnanci nemají ani ponětí o tom, kolik cestujících vlakem jezdí …
Něco takového bylo běžné i na rychlících Brno-Ostrava před cca 15 léty. Stálo se i v mezivozovém přechodu a v umyvárce. Možná i v kupé…
Též se přidávám. Tento týden jsem jezdil po Sasku a Braniborsku a i když vlaky plné byly, ne nijak šíleně, vždy si bylo kam sednout a zpoždění jsem nechytl nakonec kromě osobáku do Děčína žádný. V pondělí to v Drážďanech vypadalo záživně, ale to se zjevně rozjíždělo na prázdniny (většina byli mladí). Takže S-bahn, RE do Lipska i Chotěbuzi, vše v pohodě.
Mam podobnou zkusenost z Mnichova, jen bez toho zpozdeni. Lidi zase v mediich vidi nejakou vyjimecnou situaci a povazuji ji za standard. Bylo to tak pohodlne, ze bych se nedivil, kdyby to Nemci zavedli natrvalo.
Natrvalo by to ani Německo neufinancovalo, v dnešní době.
Vyšlo by je to výrazně levněji, než cpát peníze dál horem dolem přednostně do infrastruktury pro auta…
Tu už mají do značné míry vybudovanou narozdil od nás…
To je jen cast nakladu. Jeste je tu udrzba a rekonstrukce (cast fixni, ale nemala cast nakladu variabilni podle intenzity provozu). A naklady na reseni externalit…
Jak velká externalita je vyhořelá obec, protože bez silnice se tam hasiči nedostali?
Ranní vlaky, někdejší tuzemskou terminologií – dělnické – jsou v podstatě v pracovních dnech po ránu / časném dopoledni plné obecně …
Nezměnilo se to celá desetiletí, co projíždím německé trati. Víkendy jsou podobné, ale zase nejezdí „dělnické“ vlaky.
Já jsem minulý týden byl u pobřeží Baltu. Nekteré vlaky linky RE9 (Rostock – Sassnitz) byly poloprázdné, jiné dost plné, že se i stálo. Ale zas žádná katastrofa. Ze Stralsundu do Berlína: odjížděl jsem poloprázdným vlakem, s kolem jsem byl ve voze sám, v Demminu přistoupil další cyklista a pak přistupovali další, před Berlínem se už cpali do vlaku opravdu těžko.
Ale nejhorší vlak byl ranní railjet, a to hlavně z Drážďan na jih, tam už se těžko dalo projít na záchod.
Aspoň důvod udělat něco pro zkapacitnění železnice a zvýšení její kvality, počty spojů apod. zatím se vždy mluvilo jen o silnicích, jak se do nich musí cpát a tratě se musí rušit, stejně jako počty spojů.