Dopravce: Zkušenost s evropským registrem vozidel je děsivá, nevidím přínos
Trvá to déle, stojí násobně více peněz a ve výsledku to celou železnici dále komplikuje a zdražuje.
Drážní úřad oznámil před týdnem konec českého Národního registru železničních vozidel (National Vehicle Register – NVR). Posledním dnem, kdy bude možné požádat o registraci vozidla v českém registru, bude 15. května. Po tomto datu se veškerá agenda začne přesouvat do Evropského registru železničních vozidel (European Vehicle Register – EVR). Jde o povinnost danou Evropskou unií.
Jenže s EVR mají čeští železniční dopravci dle zjištění deníku Zdopravy.cz fakticky jen špatné zkušenosti. Jeho fungování přirovnávají k začátku 90. let, kdy bylo třeba vyplňovat každou položku zvlášť znovu a znovu. Ačkoliv je v EVR firma zaregistrovaná, musí například své údaje vždy zadávat znovu u každé nové registrace vozidla.
Pro deník Zdopravy.cz novinku okomentoval člen správní rady nákladního dopravce CityRail a známý odborník na železniční administrativu Jan Hruška
Zkušenosti s evropským registrem vozidel jsou jedním slovem děsivé. Jen se přihlásit přes dvoufaktorové ověření zabere celkem čas s nejistým výsledkem, mé skóre dostupnosti je tak 40 %. Zřízení účtu je akce tak na týden (napřed je třeba mít schválen firemní účet a pak uživatelský), helpdesk ERA odpovídá tak za měsíc a výhradně anglicky. Pokud člověk neumí anglicky, je to k ničemu (hlavně že všechny jazyky jsou jazyky úřední).
Získat z EVR právně relevantní výpis jsme zatím nedokázali (byl potřeba pro žádost ETCS). Pokud chce firma něco registrovat, dělá se to po jednom kuse, což třeba v případě 100 vozů je celkem náročná věc. Osobně v tom nevidím žádný přínos a určitě ne nějaké snadné získání informací nebo snad zrychlení nějakých procesů.
Je to přesně naopak, jako řada jiných věcí, kde bylo účelem vše zjednodušit. Trvá to déle, stojí násobně více peněz a ve výsledku to celou železnici dále komplikuje a zdražuje. To vše je zarámované do řečí o interoperabilitě, zjednodušení a liberalizaci.
Tyto další evropské regulace železnici značně znevýhodňují především proti nákladním autům, kde sice jsou nějaké eko příplatky, ale zase není třeba řešit jazyk řidiče, zkoušky, schválení auta do celého světa a podobně.