Dolní Slezsko chystá vzkříšení další trati k českým hranicím. Vlaky mají jezdit do Bogatynie
Turistický vlak ve stanici Turoszow. Foto: Jan Pešula / Wikimedia Commons
Dolnoslezské vojvodství již pracuje na obnově trati v polském podhůří Jizerských hor.
Od doby kdy byla trať Zgorzelec – Bogatynia provozní se mnohé změnilo. Poláci vytrhali výhybnu Radomierzyce a triangl Wilka který umožňoval křižování v Zawidow. Jinak řečeno mezi stanicemi Krzewina Zgorzelecka a Sulikow není kde křižovat. Pokud tam má být osobní doprava tak to bude vyžadovat velké úpravy.
„V polsko-českém pohraničí dochází aktuálně k obnově trati Gryfów – Świeradów v polském podhůří Jizerských hor.“
+ se dokončuje obnova tratě Cieszyn – Goleszów a revitalizace Zabrzeg Czarnolesie – Goleszów- Wisła Głebce v polském podhůří Beskyd a údolí Wisły.
Ale ukončit těžbu v tom Turowě, to ne!
Kdyby Rakousko chtělo zavřít Temelín, tak byste měl stejný názor?
A on Temelín omezuje zdroje vody v Rakousku?
Je jedno, z jakého důvodu se může něco požadovat.
Důležité je, že to prostě nelze udělat z ekonomických důvodů.
Poláci i Češi to ve zprávách podávají dost rozdílně.
Čert ví, co se vlastně na těch jednáních dělo.
Nejrozumnější by bylo, aby Poláci zaplatili vodovod a pohádce by mohl být konec.
A zakryli skleníky a postavili val proti hluku a prachu.
Při ústupu spodní vody, je zajištění té pitné, tím menším problémem. Mnohem horší je, že hrozí sesuvy, zemětřesení propady.
Největší malér je v tom, že uhlí je pod tratí Hrádek nad Nisou – Žitava na polské peáži. a tak to v podstatě schválně nemodernizují, aby to jednou mohli zavřít a těžit.
Uhlí ??? Snad lignit !
Príde tam Gréta a „seřve“ ich na 2 doby 😀
Nácvik obnovy by měl být proveden na trati z Hrádku do Zittau …
To určitě když je pod tím kvalitní uhlí! Polák udělá vše proto, aby to mohl časem zavřít.
Tam se těží lignit. Žádné kvalitní uhlí v lokalitě není. Lignit tak nekvalitní, že ho nově postavený blok elektrárny zatím nedokáže spalovat.
Btw: o snaze posunout důl až na katastr obce Porajów resp. pod koleje slyším prvně od Vás. Osobně to považuji za nesmysl třeba vzhledem k silnici I/35, která by takovému posunu stála v cestě.
viz mapa https://mapy.cz/zakladni?x=14.8399048&y=50.8904871&z=14
Víte pane, ještě tak před rokem ta posunutá trasa byla dokonce zanesená na mapy.cz i s posunutým průjezdem Žitavou.
No, konečně.
A budou přímé vozy do Varšavy … ? 🙂
Asi na to nenarážíte, ale vtipné je, že v 90. letech fakt jezdilo lůžko Bogatynia – Varšava. Teda možná dříve, ale vím jistě, že taková obskurní relace opravdu existovala.
A jak by se z Varšavy dostali vězni do Bogatynie? Tam to bylo tak , že mírnější tresty si mohl někdo odsedět nebo podepsat šachtu v Bogatynia! Pokud to podepsal tak jel z Varšavy přímým vlakem do dolů jinak šel opravdu sedět.
Narážím … 🙂
Z toho by si mohli kraje a Sž vzít příklad.
Byly by nějaké příklady neprovozovaných tratí SŽ, které se charaktrem blíží těm obnovovaným ve Slezsku?
Třeba Loket- Horní Slavkov, tam kraj dlouhodobě trvá na osobní dopravě, Královice-Mladotice pro přímé spojení do Plzně a další…
Mnohem lepší pro většinu lidí je to, co má být od nového GVD. Týnec by to nevytrhnul opravdu ne e.
Ono i v Polsku se občas obnoví v osobce něco, co se potom zase „utlumi“ asi jako všude. S tím, co všechno se v Pk zavřelo, se ale naše „Straškovy“ opravdu nemůžou měřit.
Jako že by měly zrušit polovinu sítě a potom polovinu z těch zavřených obnovit, čímž bychom se dostali na čtvrtinu tratí minus? Tomu se jakékoliv návrhované úpravy u nás ani náhodou neblíží, tak pokud je tohle cíl, mělo by se toho zavřít naopak víc.
Z čeho? Že by SŽDC převedla na Kraj bývalou trať do Horního Jiřetína, ať si ji Kraj obnoví? Povšiměnte si prosím podobnosti s vedením po okraji povrchového dolu a do nikam.
pokud pod pojmem „nikam“ chápete město s 18 tis. obyvatel, tak bych chtěl vidět, kde žijete…
A kolik tisíc lidí z těch 18 tisíc bude chtít jezdit do Česka? Protože z Bogatynie to vede na hranice, což je pro naprostou většinu obyvatel toho města „trať do nikam“.
co to melete za nesmysly??? obnovuje se trať Zhořelec-Bogatyně, od kdy je Zhořelec na hranicích Česka??? Naopak, je to obnova tratě z Bogatyně do polského vnitrozemí (byť přes polsko-německé pomezí), s českem to nemá nic společného
pardon, ne tratě, ale provozu
Na té trati Zgorzelec – Bogytynia je také Zawidow odkud je zdí nákladní vlaky na naše Černousy. A z Bogatynie do Frýdlantu v Čechách dojdete v pohodě za hodinu pěšky nebo chytnete stopa. Asi to tam osobně neznáte.
nemáte pravdu,
1) Zawidow není na uvedené trati, ale na odbočce z ní,
2) jako roli v obnovování hraje to, že dojdete do Frýdlantu za hodinu nebo dojedete stopem??
ta část trati, kde se obnovuje provoz, nevede „nikam“ (jak psal Kocourek), ale do města s 18k obyvatel,
důvodem k obnovení rozhodně není potřeba vozit obyvatele ČR do ČR, ani obyvatele PL do ČR nebo naopak, ale doprava mezi polským vnitrozemím (z pohledu Bogatynie) a Bogatynie, proto byl komentář pana Libora irelevantní…
Aha mezinárodní doprava a turismus je nežádoucí?
V době Unie si tu Polsko hraje zase jen na svém písečku, to bych zakázal zákony EU.
v Brne či okolí, tipuju
Pokud myslíte Bogatynia tak ta má přes 20 000 liší se to v sezóně. V zimě je větší spotřeba uhlí než v létě díky topení.
ok vycházel jsem z WIKI, ale ten rozdíl přeci není nijak zásadní ne??
ten jiretin to je prodloužení koziny, ne?
ano, původně to vedlo až do Chomutova
Tady se bavíme o tratí propojující města s třiceti a dvaceti tisíci obyvateli. Nikoliv o trati, propojující obce podél tratě sotva s deseti tisíci obyvateli celkem. Navic obě města byla součástí jednoho okresu.
Kdyby radši zamakali na opravě trati so Zawidova, aby mohli jezdit přímé vlaky Liberec – Gorlitz
Proč by to měli platit polští daňoví poplatníci?
Asi protože tím budou jezdit taky?
Máte pravdu, já si zaměnil železniční tratě…. Moje poznámka na pana „fabec“, nedává smysl.
Prosím bylo by možné tu poznámku smazat, ať můj omyl negeneruje další zbytečné nedorozumění?
Děkuji.
Protože mezistátní smlouva, protože se jim za použití kolejí platí, protože to území Polsko po 2. světové válce získalo s podmínkou umožnění užití trati a se závazkem její údržby, protože by tam taky mohli mít zastávku, protože jsme to byli ochotni financovat a oni odmítli…
Uvedu na pravou míru – já si zaměnil železniční tratě… Tj. z mé strany to byl omyl.
Já myslím, že teď na tu peáž Poláci nesáhnou hodně dlouho kvůli kauze okolo dolu Turów. Prostě to bude další jejich pomsta na ČR.
Mělo to bejt součástí dohody. Zase někdo zapoměl asi.
trať do zawidowa není onou peazi. ale úsek za cernousy.
do Zittau to chtějí spravit na vlastní náklady Češi a Němci, jenže Poláci jsou tupí a neuměj to pochopit
Tuhle linku jsem myslel… Obecně – nejde o tupost, ale tvrdé byznys vyjednávání. Nějak takhle na jaře 1939 začínala vyjednávání německých socialistů (stylem ultimáta) o železničním spojením směr Východní Prusko (+Freie Stadt Danzig) … a o půl roku později se němečtí a sovětští socialisté potkali uprostřed Polska (v Brestu Litevském), na přehlídce k oslavě že dobyli a rozdělili si území Polska.. Prostě kvalita železničního spojení jako casus belli Nedělám si srandu. Fakt. Podobně jako když stalinské SSSR prodalo v 1935 svoji železnici ležící na výsostném čínském území … neboť si nepřáli válku s japonci (i vzhledem k tomu, že na… Číst vice »
Jakože bychom to, pokud by Poláci přistoupili na nabídku financování opravy oné tratě, společně s Němci využili jako záminku k invazi? To je hloupé i jako vtip. Prostě Polákům je ta trať ukradená, ale proč nedělat problémy sousedům když je ta možnost.
Pouze jsem popsal skutečné příklady z praxe … Podobně jako když v 1920 ČSR tlačilo na mírové konferenci ve Francii, aby získalo vesničku Poštornou kousek na jih od Břeclavi Takže po získání Poštorné (Dyjský trojúhelník až k soutoku Dyje a Moravy) bylo přesunuta trasa kolejí z Břeclavi do Bratislavy. Původně byly koleje vedeny tak, tak aby vlak z Vídně mohl pokračovat přímo z Břeclavi do Bratislavy (vlak z Brna či z Olomouce, musel počkat až lokotka se přesune na opačnou stranu vlaku). Po roce 1920 se koleje přesunuly na jih do katastru Poštorné, takže vlaky z Olomouc a z Brna… Číst vice »
Já Vám ten historický exkurz neberu, ale v tomto případě prostě není na místě. To poslední co my nebo Němci potrebujeme je další zanedbaná periferie. Jediné co po Polacích chceme je, aby dostali rozum. Bohužel jak nejen tento případ ukazuje, dohodnou to se na čemkoliv s polskými úřady je prakticky nemožné.
Zopakuji – netuším proč přesně nedošlo ke zlepšení… Nejvíc pravděpodobné bude „bordelistán“ v Polsku, ať už v rámci správcovské firmy nebo v rámci úředních postupů … A k této železniční lince coby „casus belli“ = je to dostatečně konkrétní cíl… Ale nějakým nepříjemným střetem to nemusí skonči… Pravděpodobně to skončí „ekonomický střetem“, po kterém se „mávnutím proutku“ povede to co se nedařilo desítky roků… Viz zásadní vylepšení podmínek, poté co jeden subjekt řekl, že ukončuje obchodní spolupráci…Ten, komu hrozil konec kšeftu konečně vyhověl požadavku na snížení ceny svých služeb na obvyklejší úroveň… viz o firmě pana Křetínského v kapitole „Slováci… Číst vice »
Asi to chce vzít hodně vodky, ale našinci by asi jednání nevydrželi a odpadli. Podplatit nebo nevím co u nich funguje.
Z Vídně do Bratislavy se jezdilo přes Marchegg a Děvínskou n.v. Do v vzniku Československa když jel někdo z Čech a Moravy do Bratislavy tak jel přes Vídeň. Draha z Břeclavi na Kúty byla obyčejná lokálka tak bylo jedno jak je zapojena do Břeclavi.
Pokud nesouhlasíte s mým tvrzení, že příčinou zájmu o pozemky jižně od Břeclavi (Poštorná) byla snaha o otočení kolejí do Bratislavy, tak klidně najděte jiný důvod proč na mírové konferenci ve Francii 1919 ČSR požadovala od Rakouska ony pozemky, na kterých posléze vyrosly přestěhované koleje z Břeclavi přes Kúty do Bratislavy. Přitom propojení už existovalo a) z železniční linky Břeclav – Přerov – Olomouc bylo propojení do slovenského města Holíč). b) A z linky Brno-Veselí nad Moravou existovalo propojení do slovenského města Skalica (přes Sudoměřice) Výstavba alternativního dálkového železničního napojení Brna přes Veselí n. Moravou (přes Vrbovce) byla dokončena až… Číst vice »
Vždycky jsme měl za to, že hlavní důvod byla železniční trať Břeclav – Znojmo
K tomu primárně potřebovala ČSR získat Valtice+Mikulov, tj. samotný Dyjský trojúhelník by nepomohl https://www.valka.cz/10365-Ceske-Rakousy-cesky-uzemni-zisk-ze-dne-31-07-1920 A krom toho železniční spojení Znojmo – Brno už existovalo, přes MoravskoKrumlovsko (Hrušovany n. Jevišovkou)… nechme stranou, že v dnešních podmínkách není konkurenceschopné pro dálkovou dopravu, takže ze Znojmo do Brna se jezdí po silnici Osobně si ale nemyslím, že dokážu odvodit jak přesně to vypadlo s přestěhovanými kolejemi jižně od Břeclavského nádraží směr Kúty, neboť na jaře 1945 se němečtí národní socialisté velmi tvrdě bránili (řeky byly rozvodněné a ani Rudá a ani rumunská armáda neměla ženijní vybavení neboť sloužilo během ofenzívy přes Odru směr… Číst vice »
Moej nevlastní babička mi popisovala, jak v Lanžhotě naháněli politruci vojáky do Moravy, kde šli/plavali s puškama nad hlavou, aby jim nenavlhly a něměčtí vojáci , kterým bylo často i méně než 17 roků je ostřelovali jak růže na pouti. Morava prý byla úplně rudá. Když pak Němci zdrhli, umřeli atp. a Rusové a Rumuni se dostali přes Moravu, Lanžhotské ženy potom zažily několik nepříjměných nocí, kdy přeživší ze sebe dostávali frustraci a stres znásilňováním, včetně starých ženských a úplně malých holek, které rodiče nezvládli schovat.
Pointou mého příspěvku bylo, že koleje na Bratislavu směrem jižně od břeclavského nádraží byly určitě vedeny na nějakých mostech a tyto mosty byly velmi pečlivě zničeny v rámci ARLZ jako příprava na boje na jaře 1945…
Tj. dnešní trasa z Břeclavi směr Kúty, Bratislava… nemusí odpovídat situaci ve 30.-tých letech…. Např. podél dnešní Bratislavské, (fabrika Molitan), ještě v 50. letech nestály budovy v dnešním rozsahu a dost pravděpodobně do těch míst nevedla vlečka… (dle letecké fotky z 1953)… Zástavba končila zhruba na Lanžhotské.
Já jsem si dost jistý, že most, kterém,u se říká Bratislavák byl na svém místě už před válkou (u jeho pilíře je řopík, který tam je právě kvůli němu), trasování se od zaústění z jihu v roce 1929 podle mě neměnilo.
Je to možné.
Nejsem místní. A prckové (ani mladší a ani starší) nejsou ve věku, aby zvládli delší výšlapy.
Během kterých nechám jejich zvídavé hlavičky lámat si hlavu, jak to tenkrát vyřešili naši předkové = jak by tutéž otázku vyřešili dnes tito prckové (bo, až dorostou do puberty, tak zájem se přesune do jiných oblastí, … kde rodiče moc platní nejsou)
Donutit Poláky k opravě trati by šlo, sice drsně, ale šlo ….
Ze strany Německa – dokud nepodepíšete smlouvu na opravu trati na vaše náklady nebo jí nepřevedete včetně pozemků na DB Netz nebo SŽ, zastavujeme provoz na všech železničních přechodech mezi Polskem a Německem … Ulitmátum, ale jinak se s Polskem jednat nedá …
Jak dlouho Vám trvalo vymyslet tuhle blbinu?
No když Vy tohle, tak já sem taky jednu podobnou hovadinu hodím: přerozchodovat úzkorozchodku až někam k bývalé stanici Zittau Süd, pak po německé straně hranice ke Kristýně a odtud po české straně hranice až k hrádecké stanici. :)))
Hm. Takový krok by jistě poškodil polskou ekonomiku. Ovšem německou úplně stejně. Takové sebepoškozující ultimátum by dal jen „píp“.
No v srpnu na tom úseku vyměnili pražce, kolejnice a vyčistli štěrkové lože. Ale rychlost nechali stávající. Takže to teď opět vydrží asi 20 let bez větší údržby…
Bude lépe když zaplatí pokutu za Turow v Bruselu než když si dají do pořádku svoje tratě?
A není jednodušší jet via Zittau ….
Přes Zittau se nedostanete na Luban a Jeleniu Góru. Z Liberce do Lubaně a do Jelení Góry by mohlo být náhradní spojení v případě problémů přes Harrachov.
Zgorzelec – Bogatynia vede přes Zawidow, respektivě jeho triangl Wilka částečně snesený. Jezdil tam jdysi vápenec z Berouna na odsíření až do elektrárny.
Můžu se zeptat zda-li železniční propojejí PL a ČR (nebo PL a SR) je částí nějaké širší lobbystické iniciativy? Tj. jsou plány i na další propojení?
Železniční propojejí Německo-Polsko řeší např. tahle lobbystická iniciativa
https://kolejdepl.wordpress.com/
P.S. Slovo „lobby myslím v neutrálním slova smyslu.
A co chcete dalšího propojovat?
Našlo by se možná něco, ale vzhledem k intenzitě dopravy na stávajících neočekávám nějaký horentní zájem.
Mě třeba vadí, že v Broumově (Otovicích?) do toho hodili vidle.
Z mého pohledu by byl zajímavý i třeba Náchod (je v civilizaci), ale tady je těleso hodně zastavěné.
Takové Głuchołazy fungují jen z české strany.
Kdybych věděl, tak se neptám… Proto jsem se ptal jestli je na obou stranách vzájemná dobrá vůle, která „promazává soukolí“ aby pro lidi vzniklo něco prospěšného, nepředraženého.
ty otovice jsou skoda. kvůli lomu. lepší po kolejích než autem.
Tohle je naprosto rozumné Dnia 25 czerwca ogłoszono, że nie wszystkie projekty wymienione w ustawie będą mogły być finansowane z zaplanowanych środków. Podczas gdy finansowanie projektu Berlin – Cottbus – Görlitz wydaje się być zabezpieczone, projekt Drezno – Görlitz – granica polsko-niemiecka został skreślony. Premier Saksonii zapewnił jednak, że zbadane zostaną alternatywne możliwości finansowania. Berlin – Görlitz – Liberec – Praha je ideální odklon pokud se rozvodní Labe nebo spadnou pískovce v Hřensku. Jenže Boleslav je město automobilů a tak Milovická spojka jen přes naší mrtvolu. Ve Všejanech žádnou dráhu nechceme….
Po saských zemských volbách v r. 2019 se poněkud změnil tým této regionální vlády… Původně spolu vládli křesťanští demokraté (a sociální demokraté (jako juniorní koaliční partner)… Nově do regionální (saské) vlády přibyli také zelení
Jen připomenu, že z Lužicka pochází nejen nynější regionální (saský) premiér, ale také jeho předchůdce Stanislaw Tillich … čili situaci s nadregionálním železničním spojením přes Zwickau i přes Görlitz znají „z první ruky“