Infrastruktura Železnice

Poláci začali s obnovou lokálky u českých hranic, vlaky mají vyjet v roce 2023

Zahájení obnovy tratě Gryfów – Świeradów. Foto: FM profil městského úřadu Mirsk
Zahájení obnovy tratě Gryfów – Świeradów. Foto: FM profil městského úřadu Mirsk
Provoz na trati skončil v roce 1996, stavební firma nyní začala s likvidací vegetace a původního svršku.

Polsko pokračuje v kříšení některých regionálních tratí, na kterých již skončil provoz. Zatím posledním takovým příkladem je trať Gryfów – Świeradów v Dolnoslezském vojvodství v polském podhůří Jizerských hor.

O zahájení prací informovala na svém facebookovém profilu radnice v Mirsku. Jde zatím o první etapu, u které je investorem dolnoslezská správa silnic a železnic (Dolnośląska Służba Dróg i Kolei – DSDiK).

Během této etapy firma za čtyři měsíce odstraní vegetaci a zbytky staré infrastruktury za 1,7 milionů zlotých. Samotná stavba a obnova trati je naplánována na další etapu, přijde na zhruba 45-60 milionů zlotých. Vojvodství počítá s obnovou provozu do roku 2023.

Vlaky na této trati jezdily do roku 1996, jde o celkem 18 kilometrů dlouhou trať. V minulosti vedla železnice také z Mirsku do českých Jindřichovic pod Smrkem.

Dolnoslezské vojvodství na počátku roku oznámilo, že formálně převzalo do své správy další tratě, na kterých chce obnovit provoz. Šlo o bezplatný převod z polské obdoby Správy železnic PKP SA.

Nově pod DSDiK patří trať z Mysłakowic do Karpacze, horského střediska pod Sněžkou. Jde o zhruba osm kilometrů dlouhý úsek. Díky tomu by mělo dojít k obnovení pravidelných vlaků z Jelenia Góra – Karpacz. Vlaky do Karpacze naposledy jezdily na začátku tisíciletí.

Z národního programu obnovy chce dolnoslezská vláda získat až 100 milionů zlotých na obnovu tratí do Karpacze i Kowary. V plánech je i jejich elektrizace.

PKP převedla na Dolnoslezské vojvodství již 12 tratí o délce 136 kilometrů. Další na předání jsou ještě tratě, Wojcieszów Górny – Nowy Kościół, Gryfów Śląski – Ubocze, Tomkowice – Marciszów a Kamienna Góra – Jelenia Góra.

Odebírat
Upozornit na
guest
76 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk

V divokých devadesátých letech minulého století se v Polsku rušily lokálky a regionální tratě jak na běžícím pásu. Dnes se to ukazuje jako chyba a Poláci se to snaží aspoň částečně napravit. Osobně se těším na zprovoznění trati Jelenia Góra-Karpacz, která vede nádhernou krajinou, do které byla citlivě vsazena a dokonale s ní ladí. Navíc je obdivuhodným technickým dílem. Podobně tak trať z Radkowa do Nowej Rudy v sousedství našeho Broumovska, ale ta není na pořadu dne a asi ještě dlouho nebude, pokud vůbec někdy bude..

Nasranej

V Polsku mají víc rozumu jak u nás.

Lech Malý

Podívejte se na ilustrační obrázek, to je typický stav polské vedlejší trati.

Nikdo

Vic ? Když u nás za 30 let se zrušilo asi polovinu lokálek

VTT

Mám pocit, že Poláci jsou zase před námi. Myslím tím to, že mají funkční mechanismus, jak převést lokální tratě na vojvodství, která si sama určí, kterou trať zachovají. U nás je to tak, že stát „musí“ udržovat koleje všude, kam je před 100 lety položili. A i když tam jezdí šukafon s pěti lidmi, tak zrušení neprojde, protože by se hned spustil řev, jak nám z Prahy chtějí rušit tratě. V Polsku by si kraj vybral, jestli tam provoz chce, ale musel by si něco připlatit i za infrastrukturu. Přeneseno do našich poměrů: mně by přišlo rozumné, když ÚK chce… Číst vice »

Jaaaa

Ale ne, je to jen ostuda SŽ, a stejně tak i PKP SA.

Gwann

kraj má v průměru příjmy do 10mld. z toho platí krajske školy, ZDO, opravy krajských silnic a jejich údržbu (hlavně sníh) a nějakou kulturu aj. zdravotnictví jde obvykle bokem, vyjma investic, ale na ty jsou často dotace. pokud kraje nedostanou víc peněz, je vámi navrhovaný model nemozny

Qěcy

Ono je to i o rozpočtovém určení daní. Kraje prý mají oproti státu velmi omezený rozpočet. Proto co v dopravě zvládne financovat stát. to kraje vůbec zvládnout nemusejí. Nevím, nedokážu to vyhodnotit. Ale je faktem, ze silnice ve správě krajů jsou v průměru v daleko horším stavu, než dálnice a jedničky.

hank

„Kraje prý mají oproti státu velmi omezený rozpočet.“

To „prý“ si škrtni. I tak to bude velice mírné vyjádření stavu. Zdejší samospráva v provedení krajů je výsměch a parodie na samosprávu. 12 hnojišť pro co největší počet kohoutů v politice. 12 penězovodů pro kluky, kteří spolu mluví. Jiný význam to nemá.

Honza D.

Jen dotaz – budou trať do Karpacze progresivně elektrizovat 25 kV 50 Hz? 😁

-TR-

Poláci změnu trakční soustavy neplánují, bude se jezdit na 3 kV DC i v dalších letech.

AdamK

Wątpliwe. Plany elektryfikacji napięciem 25 kV/50 Hz mają dotyczyć tylko Kolei Dużych Prędkości (KDP) – ale czy tak się stanie? – to tylko plany. PKP IC planuje zakup wielosystemowych loków z dopuszczeniami na PL, CZ, SK, H, D, A. Nowe wytyczne dotyczące zakupu nowego taboru wymagają że musi być wyposażony (lub ma być łatwo przygotowany) do 2 systemów (jak w CZ).

Pitrys

I jak CMK?

AdamK

Były plany elektryfikacji CMK i tras Warszawa – Poznań – granica (Berlin), Warszwa – Gdańsk (i ewenttualnie Szczecin – Wrocław – Opole – Katowice – Kraków) napięciem 25 kV/50 Hz (jeszcze bardzo długo przed KDP), ale wtedy nie mieliśmy taboru 2 systemowego (i związanych z tym problemów). Takie szatkowanie/wtrącenia lini o innym napięciu jest kłopotliwe. W CZ czy SK problem rozwiązano dzieląc kraj na „pół“. Widać to w CZ czy SK – 3 różne typy taboru – tylko 3kV/DC, tylko 25kV/50Hz, wielosystemowe – dodatkowa praca manewrowa na stacjach stykowych. Zresztą nasze EU/P07, EP09, ET41 poruszają się tylko w północno-wschodnich CZ… Číst vice »

Pitrys

Na CMK ma być 250 km/h, 3 kV= jest za malo…

AdamK

Nie tylko CMK ma być na 250 km/h, podobnie Warszawa – Poznań – granica (Berlin). Niestety duże prędkości wymagają dużych mocy, a jedyną logiczną rzeczą jest zwiększenie napięcia (przy tym samym prądzie i przekrojach przewodów), jedynie trzeba dawać lepsze izolatory. A wracając do tematu – dopóki wojsko intensywnie korzystało z kolei a także dopóki będą kopalnie to jeszcze opłaca utrzymywać infrastrukturę. Przykład – KWK Anna w Pszowie – praktycznie ponad połowa trasy nie istnieje – rozkradli złomiarze szybciej niż miało to zrobić SRK. Podobnie z trasą kolejową Wodzisław – Godów – Jastrzębie. Takich tras jest mnóstwo. U was w CZ… Číst vice »

Dopravak

Současné PL má „štěstí“, že už si fází vysvětlovačů zbytnosti VHD a asfaltázitorů za každou cenu, prošlo…..a teď se snaží zachránit co jde (byť odstrašující případy se taky dají najít, to zas ne že ne)

Georg

obavam se, ze si prifukujete ojedinelosti do pribehu, ktery tam chcete videt, ale ktery tam neni. k „zachranit co jde“ ma tohle opravdu daleko.

Riki

Já se těším až se povozím 🙂
V sobotu jsem si výletem prošel víc jak třetinu naší slavné Kozí dráhy, která je prakticky schopna až na nějaké malé úseky k opravě provozu do Telnice, ale u nás by raději cyklostezku. Vím, byl tu řádek, že kraj chce na podzim nějaký ten vláček.
Tak za mne držím polákům palce ať se dílo zadaří.
A hlavně poláci to využijí ! O to se nebojím, že by tím nikdo nejezdil.

Miroslav Zikmund

Spíše by měli opravit „peážní“ trať z Hrádku do Žitavy a současně udělat peron v Porajówu.

Frantisek

To se vylučuje? Ostatně to asi nebude prioritou pro samotné vojvodství, že…

Rese16

Ale investovat do infrastruktury za jejichž používání vybírají docela nemalé poplatky by bylo slušnosti a dokonce vice než žádoucí, aby se tam konečně daly zavést pravidelné připoje do Zhořelce a Drážďan. Ze strany DB Netz a koordinátora veřejné dopravy ZVON byly potřebné kroky dávno udělaný. Dokonce přestavba žst. Žitava byla zrealizována tak, aby šlo přestupovat do všech směrů vždy v celé hodině.

Marcel Štancl

Tam je zajímá jen uhlí a pokud možno všechny vypudit, aby mohli těžit.

Miroslav Zikmund

Do jisté míry ano, protože pro Polsko nemá „peážní“ trať žádný význam ….Bohužel po druhé světové válce se vytyčily hranice bez ohledu na trať. Na rozdíl od vytyčování státní hranice po I. válce (KBD, Břeclav – Znojmo)…..

Petr Šimral

Mirku. A kudy vedla po oddělení od Rakouska trať Břeclav směr západ???

Gwann

přes tehdy ještě dolnorakouske valticko.

V.N.

Vzhledem k dnešní situaci ohledně dolu Turow bych spíše čekal vyklopené nákladní auto s hnojem na kolejích , než opravu tratě…

medical_examiner

Myslíte si, že mají bratři Poláci zájem vozit k nám to uhlí?
Natož po lokálce?

Elb

Jsou tam nějaké plány, nebo je vše při starém?

mezera

Chápu polské sousedy že to nemají potřebu opravovat. Oni tam polští dopravci nejezdí. Ani to není napojeno na polskou železniční síť. Spíš mne mrzí, že opravu nechtějí povolit nám ani němcům. Mám pocit, že též nesoulasí s odpodejem. Je špatně, že poláci zde hrají úplně mrtvého brouka.

Jaaaa

Přesně tak. Nejsevernější trať v ČR taky vůbec nepatří SŽ ale DB. A funguje to.

Zas jen Poláci dělají problémy, jako vždycky.

Honza D.

Vy na nás Turów, my na vás Porajów. 🤣

Jan Svoboda

Absolutní souhlas. V současné době by asi nebylo od věci, v souvislosti s problémem těžby v Turowě, tlačit na polskou vládu, aby trať opravila.

Lech Malý

Jak to, že polská Správa železnic PKP SA může bezplatně převést majetek na vojvodství? Co na to její věřitelé? Co zákony?

Gwann

PKPSA was created by an Act of the Polish National Assembly, which excludes it from the commercial bankruptcy regime. The company may only be resolved by national law, which will result in its assets and liabilities being transferred to the state or to a state-designated entity

vice v:
https://www.fitchratings.com/research/international-public-finance/fitch-affirms-polskie-koleje-panstwowe-sa-at-bbb-outlook-stable-03-02-2021

přečtěte si to.
rozdíly oproti CD a.s. asi najdete

Jiří Kocurek

Jestliže se jedná o tratě, tak spíš srovnávat se Správou železnic. Asi by se musel změnit zákon, aby SŽ mohla převést majetek na státem zřízené instituce (kraj, obce).

Kubrt

Je to možné i dnes.

Kubrt

SŽ také může převést bezplatně státní majtek na obec nebo kraj (poté co se nenajde kupec).

stanik

Je otázkou, jak by obec nebo kraj byly schopné se o provoz starat a postarat. V ČR je pár podobných zkrachovanců právě z tohoto důvodu. Česko není sasko se svojí Lužickou železnicí. Příklad polského hospodaření na regionální železnici je …………, 1996 -2021 je jen pár let kdy se příroda starala- a výsledek je vidět.

Kubrt

Jistě, železniční trať je pro majitele zátěž a při představě, že „moje vesnice“ by uvažovala o „záchraně“ nějaké železnice, považoval bych to obrovský risk a zátěž pro obecní rozpočet a vůbec fungování obce. Psal jsem to čistě jako konstatování, že taková možnost existuje i v ČR.

Olda

Myslím, že může i bez hledání kupce. Jen nevím zda napřímo (samozřejmě za splnění nějakých podmínek), nebo do toho musí zainteresovat Úřad pro věci majetkové státu, nebo jak se to přesně jmenuje… Starý moudro ve smyslu: „Když se nechce, je to horší než když nemůžem“, či: „Komu chcem pomůžem, komu nechcem nemůžem“, zřejmě v různých modifikacích platí nadále.

medical_examiner

A musí to ta obec vlastnit?
Nemůže to obratně odpálkovat nějakému soukromému nadšenci?

Gwann

při odprodeji/predani bývá povinnost to iks let udržovat sjízdné. což je zvlášť absurdní u drah, kde to dobrá správa už léta sama nezvládala…

nevím zda další prodej mají povoleny a zda by se takto snadno dalo one odpovědnosti zprostit.

Alibaba

SŽ je především správce státního majetku, takže ji to musí zpravidla posvětit (převody a prodeje) vláda.

Jaaaa

Je to tak, každou nemovitost.

Jiří Kocurek

Ještě by se Dolnoslezské vojvodství mohlo hecnout a převzít ten kousek u Pojarówa. Když se nedokáža domluvit Praha a Varšava, tak místní by se domluvit mohli.

Frantisek

Jo. A taky napojit Heřmanice přes Bogatyni směrem na Žitavu, my bychom připojili Frýdlant…

Kalanis

Tohle spíš voní trasou Mirsk – Nové Město pod Smrkem – Frýdlant. Heřmanička má smůlu na díru jménem Turów.

Gwann

ale zase by to byl moc hezky most přes tu šílenou díru

medical_examiner

Myslíte až tam bude v budoucnu jezero?

Adamgolias

Je to pravděpodobně. Dno je níž než hladina Nisy , dešťová steka do díry a spodni voda se tam stahuje už nyní. Jen asi nemůžeme čekat rekultivace jako např v reichu u Chotěbuze ( Lužické jezerní krajina) . Tam se Němcům podařilo vytvořit funkční krajinu , jejíž celky symbioticky ziji již nyní a dokážu si představit za par desetiletí ,,začlenění,, do krajiny jako to je ( s nadsazkou) okolo Třeboně. Tento kraj je pro Poláky apendix a až to vyrabuji , peníze tam posílat nebudou . To spise soukromí investoři až jim dojde jaky rekreační potenciál místo muze mít (… Číst vice »

Pája

Nebo trajekt? Tedy přívoz…😃

Kalanis
Gwann

bez ohledu na jezero nejezero…hrozí hloubka 300m a takové pilíře by byly vskutku unikátní.

mezera

Možná kdyby přes Pojarów jezdil dopravce s registrací v Polsku. A kdyby ten polský dopravce chtěl tam postavit (obnovit) zastávku, možná i obnovit vlečku. Pak by ten polský dopravce od vlády snad získal dotaci na ten železniční úsek i souhlas s investováním dotace tam do trati.

Oldřich Sládek

…a ještě tu o Modré Karkulce.

Vlado99

1. Když tam bude zastávka, Poláci přijdou o poplatky za peáž. To se nikdy nestane.
2. Obnovit vlečku? Do toho cvokhausu co tam zbudovali?

Kalanis

1) Dohodnout se se starostou Pojarowa a Dolnoslezským vojvodstvím, vzít panely vyhozené z českých staveb (třeba Černošice) a přes víkend tam udělat na pankáče vedle šraněk perón. A začít zastavovat.
2) Varšava hezky projevila názor, co si o tomhle kousku Polska myslí.

Jegorić

Další kousek kolejí podél Kwisy by měl být rekonstruován v úseku Zebrzydowa – Zaháň. Začít by se mělo příští rok, dokončeno má být 2026 (v režii ministerstva obrany, je tam vojenský prostor).

Olda

Jj, vím, že je to trochu šotoušství, ale… Ale místo těch pšonků s motorovými pilami bych tam tak viděl tak ET 89. I s tím zatrolejováním na těch zbytcích stožárů… Ale… Doufejme, že se jim dílo zadaří.

Pája

ET89 je (byl) Krakonoš ?

Kubrt

Ano.

Kubrt

Diskutovaná trať elektrifikovaná nebyla, fotka zřejmě pochází někde od nádraží Gryfów (elektrifikované bylo, v rámco hlavní tratě do Hirschbergu).

Winchester1873

Když jsem obrázek viděl, tak první co mě napadlo že to je pozůstatek toho co nestihla Rudá armáda rozebrat a odvézt jako válečnou kořist. ( podobně jako v případě kořenovské zubačky)

Olda

Díky, díky… Tak dobrej nejsem, abych měl v merku, co bylo s té soustavy slezkých železnic pod napětím a co ne… Škoda, chtělo to více poslouchat. Občas se dědek rozpovídal právě o německé straně a vzpomínal na svoje působení u DRB. Jenž než klukovi došlo, co těmi výrazy skutečně myslel a o které realitě hovořil, tak nějak byl fuč… Škoda, to si fakt člověk uvědomí až s lety…

Kubrt

Já to taky z hlavy nevím – ale samozřejmě mě taky zaujaly ty sloupy na fotce a našel jsem patřičnou mapku, abych se ochytřil. A pak jsem si přečetl tvůj koment, tak jsem se podělil se zjištěním 🙂

pavonel

Celkem hezké počtení o elektrizaci Slezských železnic: http://home.tiscali.cz/cz399521/index.htm

Pája

To je ono, nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem to četl. Děkuji za osvěžení paměti 👍

Majkl

Moc pěkný odkaz. Potěšil

Gwann

tak, a ještě propojit s Jindrichovicemi

-TR-

Čas ukáže, zda to má smysl. Počkal bych na vyhodnocení poptávky po vnitrostátní přepravě na území Polska, v případě, pokud si trať cestující najde, o odbočce do Česka by šlo uvažovat.

Martin

Ekonomice Frýdlantu by to jistě pomohlo, zase na druhou stranu těch turistů je už všude až dost. Dříve člověk vylezl na Smrk a byl tam skoro sám, dnes je to díky lanovce na Stóg Izerski Václavák, včetně dam v lodičkách a o hluku ani nemluvím.

Frantisek

Mohli by jezdit taky jen do Frýdlantu, ne všichni nutně do hor. A návaly nahoře bude mít patrně na svědomí spíše lanovka než samotný vlak v údolí.

Winchester1873

Dokud se nezatraktivní také oblasti v nižších polohách a budou zemědělci dál zatvrzele držet nekonečné hony a monokultury, kde jedinou dělící linií je hlavní silnice a remízkem montovaná hala. Pak budou bohužel všechny hory jak Václavák.

pohledem realisty

Tam je nejspíš aktuálně nejpodstatnější to slovo „Zdrój“ v názvu Świeradówa = snaha učinit na slezské straně turisticky dostupnější a návštěvnicky ještě atraktivnější i podhůří Jizerských hor, protože Szklarska Poręba s okolím už je asi hodně přetížená. Frýdlantský výběžek ani hned pod Smrkem asi za příliš atraktivní pro Poláky zatím asi ještě považován není – i Češi jej ostatně ještě pořád berou spíše jako „výspu civilizace“, zejména když Poláci hned za kopcem rabují uhlí.