Dokument: Společné prohlášení Správy železnic a Agrární komory kvůli vysokorychlostním tratím
Vysokorychlostní trať. Pramen: Správa železnic
Agrární komora požaduje konstruktivní dialog ohledně trasování a stavby se zemědělci.
Jak se do toho pustí zemedelec tak je to v háji
Takříkajíc základní rozdíl je mezi rozmístěním obcí v tuzemsku, Francii, Německu … zejména v Čechách je historicky mnoho malých obcí (vesniček), často s několika desítkami obyvatel, takže volného prostoru kudy trasovat železnici s minimem oblouků, aby nezasahovala do pozemkových vztahů je docela problém …
Hustota osídlení je na západ od nás větší. Hlavně bývalé Západní Německo. Průměr-Obec o 350 obyvatel, katastr 1000 ha a na něm dalších 16 farem s počtem obyvatel 100. V nížině, údolích i horách. Takových museli při výstavbě první VRT Hannover – Würzburg, přetnout několikset.
Ano, museli je přetnout, protože měli jiné priority…
Průměrná hustota je asi větší, tam však mají větší sídla a tedy v menším počtu….to potom zbývá v krajině víc prostoru na trasování VRT.
Zrovna střední Čechy jsou typické hustotou malých sídel….
Asi jste si nevšimli, že VRTky jsou třeba i v Belgii, kde je barák u každého políčka
Aha, takže opět začínáme hledat problémy, proč to nejde?
Protože jsme v ČR…
Byl bych radši, kdyby stejně vehementně Agrární komora bojovala proti záboru kvalitní černozemě i v případě „neřízeného“ stavebního boomu prázdných a částo zbytných logistických parků, nákupních center a jiných velkých záborů, pro které by bylo daleko logičtější využít brownfieldy, staré fabriky či zemědělsky neobhospodařitelnou půdu.
—
Nebo by se možná i dalo aplikovat staré české „koho chleba jíš…“? 🤔🤔
Lepší by to bylo. Ale zkuste stavět na místě, kde po ratatatá zbyla, mírně přeháním, ekologická havárie a nevyřešené majetkové poměry. Přičemž lidi to zboží chtějí a … než aby pro něj jezdili do zahraničí jeden po druhém… Kamion zboží místo stovky lidí.
Sklady s potravinami budou teď na začátku léta víceméně prázdné kdekoliv v Evropě. Do sklizně je pár měsíců, pak se zase naplní.
Spíše by měla bojovat za šetrné a „inteligentní“ hospodaření na obdělávané půdě.
Současný trend vede pouze k devastaci půdy…
Myslíte to orání svisle a všude samá kukuřice a řepka?
Rozhodopádně souhlas!
Ale zánik těch nákupních center by část národa nepřežila, protože by neměla kde trávit víkendy…
Nechci teď urazit žádného zemědělce, ale… proč pro max. výšku zařízení na trati nenapíšou odhad v metrech? To by si to podle nich vidlák nepřebral, takže radši napíšou „vzrostlý strom“? A má to být jabloň, topol, nebo sekvoj?
Zemědělci se o sebe starají už třicet let a mají víc rozumu než 🙂 . Oni vědí co chtějí a kdyby to neklaplo tak přijdou na buben , při zpoždění i kráva blbě dojí a že se nejede neexistuje. Pole je jeho základní výrobní prostředek takže by se s nima měli bavit podle toho. I ten tvůj „vidlák“ pozná metry ale toto srovnání zvláště o počtu fabií atd vymýšlí někdo hodně zdatný.
Akorát že někteří mají stejný rozum, který požadovalo JZD…
Protože důležitější než přesná výška v metrech je právě fakt, že to nedominuje nad těmi vzrostlými stromy?
A když už jsme u té jabloně, topolu či sekvoje – Ty jsi jaký pražec? Dřevěný, ocelový či betonový? Anebo z jiného hlediska – běžný, výhybkový, nebo snad mostnice…?
Vite ono si to protireci, na jednu stranu to nema byt vyssi nez vzrostle stromy a na druhou stranu to nesmi tvorit barieru, cimz vlastne rikate, nestavte na pilirich a nestavte to na zemi…
Informace je běžně dohledatelná na internetu.
Normová – základní výška trolejového drátu 5,5 m nad temenem kolejnic; příhradové stožáry pro uchycení TV se vyrábí v délce 9-11 m …
Ergo kladívko, nejvíce 11 metrů ….
Protože trať v terénu nebude přesně stejně vysoko. Snažili se to především přiblížit. Někdy bude trať níž než terén (takže i jabloň může být nad) a někdy výš. Ale nad stromy bude dáha jen na mostě. Zhruba takovýhle most či vyššší: https://mapy.cz/s/bababezudu
Sekvoj vždyzelená je v ČR naprostý exot. To je jak měřit délku v anakondách.
Takových mostů bude hodně potřeba…
Splyne s krajinou? Takže žádné PH stěny ani ploty proti zvěři, které tříští krajinu? To asi těžko, co? I když určitě splyne lépe. než dálnice o šířce 25 m s ploty a PHS.
Mno při rozhledu z vrcholu kopce do krajiny bude drátěný plot to poslední, čeho si člověk všimne. A při pohledu z blízka zase to první, ovšem koleje v rářezu neuvidí vůbec. Velmi záleží na úhlu a dálce pohledu. Zajíc i liška tím plotem projdou. Prasat je přemnoženo, srnkám víc vadí řepka… Zbývají medvědi, jeleni, losi, krávy a koně. Nic z toho srazit nehcete, hrozí vykolejení. A pak ještě vlk a rys. Pro všechna velká divoká zvířata je potřeba udělat přechod. V případě tunelu od určité délky není co řešit. U dlouhé estakády (pro přechod zvěře se stavební šířka nazývá délkou… Číst vice »
ve všech ekologicky trochu cenných oblastech bude součástí EIA také rámcová migrační studie, která průchodnost trasy pro volně žijící živočichy bude zkoumat.
A udělají si u těch živočichů a kytiček bilanci?
Tedy pro koho je ten či onen druh predátorem (a pro koho je to predátor)
Vemte si holuby…
A nezapomenout na ty PHS nalepit samolepicí ptáky, aby si tam nějaký „záborníček křivý“ nebo jiná postradatelnost neubližovala…to by se ekologové zbláznili…
Takže, když při přípravě VRT projektanti navrhují řadu přemostění nebo podjezdů tak, aby byla zachována stávající prostupnost krajiny pro obyvatele i zvířata, zatímco na stávajících tratích se prostupnost liquiduje, tak VRT je jednoznačně lepší varianta. V takovém případě jsem pro udělat VRT i z tratí Martinice – Rokytnice, Rakovník – Mladotice a Děčín – Oldřichov … Ale vážně vzato: kecy o zachování stávající prostupnosti krajiny pro obyvatele i zvířata jsou jen lživé propagandistické kecy, to samozřejmě je prostě vyjma tunelů a mostů nemožné, dost na tom, když to bude naplánováno se zachováním aspoň jakési jakž takž prostupnosti … a když… Číst vice »
Bacha. VRT musejí být oploceny. Narozdíl od konvenčních tratí tak opravdu výrazně snižují prostupnost krajiny pro zvířata. A v praxi i pro lidi. Estakády jsou prostupné, ale zase nesplývají s krajinou. A ten hluk od čela VRV při rychlosti nad 200 km/h a sběračů je fakt velký. Kdo to slyšel, tak to potvrdí. Takže pro okolí není VRT žádná lábuž.
Potvrzuji , LGV Mediteraneé byla slyšet jak startující letadlo na Ruzyni …. U Orange
Nesouhlasim, moderni jednotky maji aerodynamicky tvar a zakryte casti, je slyset to ano, ale srovnat to s letadlem je uz moc…
14T je taky moderna, ale větší kravál než T3R.N…
Až u nás první dopravce začne používat vysokorychlostní vlaky, tak už to bude zcela jistě nová generace vlaků. Ta se bude vyznačovat nejen nižší spotřebou energie ale hlavně nižší celkovou hlučností. V současnosti má každý větší výrobce vysokorychlostních vlaků ve vývoji novou techniku.
Že by u nás jezdili ojetiny? Toho se nebojím, protože by bylo příliš drahé je upravovat na tzv. Bohemizaci.
A v čem by „bohemizace“ spočívala?
Že to bude obyčejná lokomotiva se skříní vz. x6x…
Akorát že max. rychlost bude 250 km/h, stanoviště strojvedoucího moderní…
Ve Francii jsou prakticky všude, v Německu sem tam,
[Hluk kolem VRT] … ale no tak! Možná a spíše jak kde.
Osobně jsem sledoval „cvrkot“ kolem VRT na jihu Itálie (300km/h): žádný zázračný hluk se nekonal, jen svist či „šum svistu“ 😁 a po krátkou dobu ve stylu „vžum a čau“. Jezdily tam jednotky AGV (italo), ETR 500 a 1000 (Fresciarosa) překvapivě velmi často (za sebou). Oproti nákladnímu vlaku s kovovými špalky a sem tam obutým vagonem to bylo „nebe a dudy“. Už z principu se na VRT běžně nevyskytují „hlučné vehikly“. 😆
Fakt neskutečné, jak zase začneme hledat problémy, proč to nejde. Každá liniová stavba je bariéra v krajině a proto se zároveň stavějí mosty, nebo propustky v místech, kde je to potřeba. Já jsem si teda nevšiml, že by měli lidé potřebu ve velkém šmatlat přes koleje koridorů, nebo přebíhat dálnice. Stávající silnice se napojí, maximálně si někde traktorista kousek na pole zajede, aby se nestavěl most ˇpřes každou polňačku. Ale to je asi tak všechno.
To je výborné…přes oplocenou trať nikdo přecházet nebude.
Akorát že na některých místech bude muset vzniknout estakáda…
No, tak propustnost krajiny pro lid je dnes omezena hlavně zemědělci
Hm, tak polem bych nějak prošel, ale tou dálnicí fakt ne. VRT je v tomhle stejná.
což je o více než polovinu méně než rozměry čtyřproudé dálnice
Je vidět, že to psal úředník. Kostrbatěji to napsat nešlo? 🙁
„což je méně než polovina šířky čtyřproudé dálnice“
Ano a úředník mohl také rovnou použít správný termit „čtyřpruhá“ – vždy na těch „čtyřproudých“ dálnicích hledám ty další dva proudy 🙂
Střídavý a stejnosměrný 😂😂
AC-blesk-DC ]:)
To už je jenom rozdíl mezi zažitým hovorovým označením a odbornou terminologií. A dovolím si hádat, že to sdělení je mířeno laické veřejnosti, která to chápe jako 4 pruhy.
Tak potok, reka ma take proud, v oceanech jsou proudy, a taky tam ryby neplavou brichem vzhuru kvuli elektrine…
Myslim, ze je to odvozeno od proudu aut, tedy proudeni, to me obcas zarazi mnohem podivnejsi veci… 😀
Taky jsem si říkal, proč nešlo prostě napsat „necelá polovina šířky“ (výšku to nemá a na délku je to vztaženo)…
S necelou polovinou by mohl mít někdo zase problém, viz x-pruhá/x-proudá nahoře.