Dobití za 15 minut. Na severu Německa začal pravidelný provoz bateriových vlaků, první na světě
Jednotka Stadler FLIRT Akku pro Šlesvicko-Holštýnsko. Foto: Erixx
Do poloviny příštího roku vyjede všech 55 jednotek.
Do poloviny příštího roku vyjede všech 55 jednotek.
A jak pravil ministr dopravy (Santa) Claus: „Děláme obrovský krok k místní dopravě bez emisí“.
A já říkám ano Santa Clausi, určitě, pozavírejte veškerou jadernou energetiku, nainstalujte pokud možno co nejvíce mazut- elektráren a můžete pak nadšeně oblbovat o ‚místních dopravách bez emisí‘ + při dobíjení během 15 minut nezapomeňte započítat to totálně zelené, bez-emisní hoření..
Pane bože, a to byste doufali že v Německu nebudou (až) takoví v*l*vé, no těžko odhadovat, zda překlep že do vlády pustí někoho podobného, nebo tam je právě proto..
Myslím, že u menších lokálních vlaků by ten akumulátorový pohon elektrickou energií dává smysl. Těžké akumulátory železným kolejím a kolům vlaků nevadí, je tam malý valivý odpor. Na střechách by mohly být fotovoltaické panely pro dobíjení za provozu. Po denním provozu dobití v depu.
Jasně, každopádně.
Vlak (příkladně) příkon
1.000.000W vůči
40.000W (nebo kolik byste tam nacpal) na střeše – přesně tedy těch 40kW za podmínek plná letní svítivost, správný úhel vůči slunci..
.. Myslím si, že něco podobného rozhodně „DÁVÁ“ smysl 🙂🙂
tak na těch 55 vlacích by to udělalo provoz dvou vlaků „beznákladový“, z pohledu elektřiny. To není málo
Tak schválně, kolik dáváte času tomu, než tahle taškařice skončí?
Tady to by fungovat mohlo, časem se to doladí a v případě Stadleru bych se nebál. Než dožijou baterky v tom vlaku, bude na každý menší zastávce solární panel, kde by je mohlo jít ještě použít (pokud se bavíme o Německu) a narozdíl od vodíkovejch autobusů by to jít mělo.
Jako že se vlak bude dobíjet ze solárů na každé menší zastávce? To hned tak někoho nenapadne.
A já mám pocit, že i ty horké zelené hlavy v EU začínají lehce vychládat.
Já to pochopil, že ty baterky budou k dispozici pro zabezpečení energie pro tu zastávku jako takovou.
taky by to třeba šlo,ale nesměly by být tak rychlé obraty
Němci jsou prostě Němci, ovládat všechno a parazitovat na všech. Jestlipak někdo uvádí, kolik se toho musí rozkopat a kolik se musí ‚přebrat‘ zeminy, aby bylo na jednu baterku? A na copak ty obrovské stroje jezdí? A jakoupak mají ty nafťáky spotřebu? To bude super, až tu budeme mít běžné blackouty jako v jistých amerických státech nebo zemích, kde jsou jen ‚ekologické‘ způsoby výroby elektřiny…. Větší zátěž na elektrickou síť a zároveň ukončení stabilních způsobů výroby elektřiny… Bohužel, tady v té skoro už totalitní Evropě už za chvíli nebudeme mít na výběr asi naprosto v ničem, a ještě přibývá pomatenců,… Číst vice »
To nejsou jen baterky. Kde se bere elektrika na tavbu železa. Z fofrníků asi ne. K pecím vedou kabely silné jako noha. A další a další věci. Zelení šílenci pak vidí až ten tiše svištící automobil, nebo vlak.
Něčím se začít musí, a jestli jsou u zrodu zrovna Němci, to nehraje roli. Zatím se bude řešit spíš návratnost investice, a jestli se „chytnou“ další dopravci. O ekologii se můžeme bavit až v budoucnu, kdy budou zdroje energie, jak zmiňujete, čisté. To může ale trvat generace, a není na místě hned vrhat vidle do hnoje 🙂
Lidí jako vy nechápou, že jde o čisté ovzduší v Evropě.
Dneska taky nikoho nezajímá devastace světa na ropu a uhlí. Ale EU jde o kvalitní život v Evropě (pokud se vezme to,co má přinést green deal). Takže to,že se někde odtěžit v Asii zemina EU asi netrápí, hlavně aby se netěžilo v Evropě 😉
Německo pozavírá komplet veškerou jadernou energetiku, vyrábí z uhlí, na moři mazut a… Jde jim o čisté ovzduší
… Tak tady soudruzi asi neudělali ani chybu, tohle je PROSTĚ DOKONALÉ 😂🤣🤭
„kolik se musí ‚přebrat‘ zeminy,“
Taky chodíte demonstrovat za „Uhlí patří pod zem“ ?
: – )
Ekonomické náklady budou krapet lepší když se natáhne drát k tomu přibude jakási návratnost se životností než když se vozí dalších 10 tun mrtvé zátěže na jednotlivém vozidle. PS: Jak veliké pojištění mají v případě kremace substrátu? (vtip)
Pravda, ty baterie nahoře hoří mooc hezky a doouho. Při nečekaném a rychlém vzplanutí substrát kremaci třeba ani neucítí :-))
hádám, že tam jsou LiFePo4 baterie. Nic jiného by nedávalo smysl kvůli ceně, nehořlavosti, životnosti a možnosti nabíjet do 100% bez výrazného vlivu na degradaci.
Sedadla jsou kromě barvy stejná jako např. u 811.
Když jim to provozně vychází, že se stihne dobít jízdou pod trolejí, tak asi OK. Odpadá potřeba mít vozidlo navíc, které čeká u nabíječky až se nabije.
Znal by někdo porovnání uhlíkové stopy té baterie při životnosti 10 let a všeho toho betonu na patky, ocele na sloupy a mědi na trolej při životnosti 30 let?
Ekonomické náklady už kdosi počítal, vyšlo to lépe pro baterie, když se jezdí každou hodinu a šul-nul, když se ve špičkách posiluje na 30min interval. Při celodenním intervalu 30 minut (nebo kratším) je výhodnější trolej.
„Ekonomické náklady už kdosi počítal, vyšlo to lépe pro baterie“ Podobné výpočty záměrně ignorují environmentální a jiné dopady těžby materiálů pro baterie a elektrické motory – tyto škody zatím dobrovolně kumuluje především Čína, jako formu tržní manipulace, s cílem získat monopolní postavení výměnou za poškození vlastního životního prostředí a zdraví mnoha lidí. Výpočty ignorují i zatím neznámé zátěže způsobené odpadem z použitých lithiových baterií – v praxi zatím neexistuje rozumná recyklace, a i když existovat bude, bude vždy z principu velmi drahá a energeticky náročná. Z těchto důvodů není možné počítat ani rozdíl v „uhlíkové stopě“, ať už tím myslíte… Číst vice »
„Podobné výpočty záměrně ignorují environmentální a jiné dopady těžby materiálů pro baterie a elektrické motory“ – proto se tomu taky říká ekonomické náklady a ne dopad na životní prostředí.
Proto se taky dopady na životní prostředí a společenské náklady nevyčíslitelné v penězích zahrnují pod pojem „externality“ a z ekonomických modelů se a priori záměrně vylučují. Jinak by totiž ekonomům nikdy nemohly vycházet ty výsledky, které si u nich korporát a politici objednávají. A proto taky mainstreamová ekonomie není věda, ale ideologie. Proto se většina mainstreamových ekonomů rozběsní do bílého žáru, když jim někdo řekne, že by bylo poctivější, kdyby se název jejich disciplíny doplňoval přívlastkem „politická“, aby bylo na první pohled jasné, že hájí nějaké zájmy. Zakladateli politické ekonomie Adamu Smithovi a jeho současníkům to jasné bylo a nikdy… Číst vice »
„Zatímco u zavedených technologií je dobře znám celý životní cyklus materiálů, v případě bateriové elektromobility znám není, a z aktivistických důvodů není ani snaha jej poznat“ – a tohle je vyloženě nepravda.
V tom případě jistě dokážete říct nebo se odkázat na popis toho, kolik stojí nakládání se starými lithiovými bateriemi a jejich recyklace, nakládání s výsledným toxickým odpadem, a co se bude dělat s odpadem z těžby vzácných zemin a kolik to bude stát včetně sociálních nákladů. Díky
vzácné zeminy hledejte u spalováků – tam se používá rhodium, palladium, platina.
Lithium je dost obyčejný prvek.
btw – vaše auto, nebo autobus, kterým jezdíte je sestaven z banánových a bramborových šlupek, že máte takovou starost o ekologii? I na ně musel být vytěžen primární materiál, tak jako teď pro baterie. A baterie se již recyklují, snad s 90+ výtěžností.
Otázka na závěr – jak recyklujete naftu?
A na co se asi tak ptám v odstavci nad citovanou větou?
Pak píšete: „záměrně ignorují environmentální“
A následně hodnotíte: „není možné počítat“
Tedy někomu vyčítáte že to nedělá, abyste nakonec napsal, že to není možné. Skvělá úvaha kruhem, která ale v ničem nepomohla.
Možná jste si nevšiml, ale ty fráze, které jste citoval, jsou uprostřed vět, které tvoří kontext. V prvním odstavci hovořím o ekonomické kalkulaci. V druhém o kalkulaci „uhlíkové stopy“. Jelikož i vy jste tato dvě témata rozdělil do samostatných odstavců, zjevně chápete, že jde o dvě různé věci.
Odpad z baterií jsou kovy, trochu lithia a nějaký separátor, který je asi spotřební. Recyklace už existuje a bude nabíhat s tím, jak se zvýší spotřeba baterií. Tesla tento rok v Texasu začala stavět továrnu na produkci lithia přímo pro baterie, bez polotovarů, které se sice běžně prodávají, ale je potřeba je stejně zpracovat pro výrobu baterií. Součástí té baterkárny bude zároveň i recyklační linka. Jak Musk dlouhodobě podotýká, reyckluje se materiál s daleko vyšší koncentrací lithia (a dalších cenných kovů) než má surová hornina v přírodě. Takže už z principu bude recyklace levnější a méně energeticky náročná než nová… Číst vice »
Tvrzení o recyklaci lithiových článků bylo mnoho, dříve než se aktivisté do bateriových řešení zamilovali. A tato tvrzení se nenaplnila, většina článků se prostě vyhazuje na hromadu, a ta malá část, která se recykluje, se recykluje jen pro kovy a to spálením ostatních materiálů… za vzniku toxických vedlejších produktů. Lithium se z článků nerecykluje téměř vůbec, a to právě proto, že těžba a rafinace je mnohem levnější – jelikož do jejich ceny nejsou zahrnuty prakticky žádné externality. Celý surovinový cyklus bateriové elektromobility je od začátku založen na ideologii, ne na faktech. Je to úplně stejné, jako když korporace ve 20.… Číst vice »
„Uhlíková stopa“ je blbost. Víceméně je to systém, který má velkým korporacím usnadnit greenbashing. Nic víc.
Baterky které budete nabíjet 15min. a životnost 10let?? Bezbřehý optimismus 🙂
Při současných technologiích dost sotva..
Natáhnout dráty by se jim nevyplatilo?
„..Děláme obrovský krok k místní dopravě bez emisí,“ uvedl ministr dopravy Šlesvicka-Holštýnska Claus Ruhe Madsen..“
No dle posledních údajů, výroba 1 kWh v D vyprodukuje cca 10x více CO2 než v F a tento údaj se velmi blíží „uhelnému ráji“ v PL.
Šlesvicko – Holštýnsko https://ee-sh.de/en/erneuerbare-energien.php
A co když někde mají točící se vrtule?
Tak potřebují zálohu na dobu, kdy nefouká. Od 16. do 18. je vidět docela velký propad v celém Německu.
https://www.agora-energiewende.de/daten-tools/agorameter/chart/today/power_generation/14.11.2023/20.11.2023/hourly
A že v jednom kraji vyrobí více, než kolik ročně spotřebují? To je sice hezké, ale když nefouká v celém Německu…
Ve Francii a v Jihočeském kraji, tam se jede počasí nepočasí, bez uhlí, bez CO2.
Ještě by nebylo marné zmínit Slovensko. Už jsou téměř na úrovni Francie, až zprovozní i Mochovce 4 tak budou v % výrobě elektřiny z jádra TOP 1 na světe.
Ještě dodám, že aktuálně teče z Francie do Německa 3,2 GW, to je Temelín a 2/3 Dukovan.
https://app.electricitymaps.com/map
Tak pořád lepší, než kdyby tam jezdil nafťák a muselo se přesedat. Výhoda je, že během životního cyklu ty CO2 v mixu asi půjdou dolů. Další stránkou je redukce dalších emisí, protože CO2 není všechno.
To nerozporuju.
Podíval jsem se ještě na Belgii, tam Francie posílá 3,4 GW a z Belgie do Německa teče 1 GW. Co vypnuli v atomu, to dovážejí, dalo by se říct s přimhouřením oka.
Ve Franci není žádné -asi-, tam uhlí produkuje méně než 0,5 % elektřiny.
Jestli by nebyla lepší kombinace trolej+diesel.
Ten přívlastek „bateriové“ – i když v textu vysvětlený – je zavádějící a v titulku to podle doplňku „první na světě“ vypadá, jakoby v Německu nikdy předtím žádná akumulátorová železniční vozidla nejezdila. (Kolik lidí si přečte jenom titulek?) Což je poněkud absurdní, protože zrovna Německo má více než stoletou tradici železničního provozu „na baterky“, od akumulátorových jednotek Wittfeld ještě z dob KPEV až po motorové vozy DB řady 515 ex ETA 150, které dojezdily koncem minulého století. A wittfeldy jezdily dokonce i ve stejném regionu, tj. na rovinatých tratích severního Německa.
Patrně tím prvenstvím bylo myšleno BEMU. Stejně jako u parciálních trolejbusů se nabíjení děje pod trolejí, tzn. dobíjením nevzniká žádný prostoj. (Nejen) tím se od Wittfelda liší.
Po přečtení článku mi to je jasné, já jenom zpochybňuju ten přívlastek „bateriové“ a „první na světě“ v titulku. Zvlášť s ohledem na to, kolik lidí dnes čte jenom titulky.
Jsem zvědav, jak z dlouhodobého hlediska to rychlonabíjení bude svědčit bateriím.
V Hradci autobusy nabijeji pres den rychle a pres noc pak pomalu, vcetne nejakych rekalibraci.
A prvni baterie dosluhuji ted po 10 letech. Takze by to snad meli byt ok.
A kolik stoji porizeni nove baterie? Nevite nahodou?
372 346 Kč
nikdo nebude kupovat novou baterii do starého busu. U MHD je průměrná životnost kolem 8 let.
Záleží kolik je ‚rychlonabijeni‘ ve kterém případě (jednou to může být 2-násobek, podruhé 10-násobek standardního nabíjení)
Každopádně díky za údaj dožití baterií MHD v HK.
Myslíš něco ve smyslu, že za rok budou zničeny a ty jsi nám to řekl už teď?
Tady bych věřil, že existují lidé co přesně vědí co dělají a mají to vyzkoušené.
Když se podíváte na veřejné zakázky v ČR a dáte do kontextu s vaší poslední větou..
Umístění baterek na střeše teda nic moc. Opírá se do toho sluníčko, takže budou rychleji degradovat. Lepší by to bylo pod podlahou. Vysoké těžiště asi taky nic moc pro odpružení/komfort jízdy.
A nastupovali by se do toho do Bdt třeba?
Pochybuji že by to šlo dostat dolů do podlahy.
V Msk budou jezdit nejdříve Ostrava Studénka Štramberk Veřovice co by S4+S8.
Po modernizaci 325 půjdou baterky dolů.
Podobně tomu bude na okružní lince S7.
Svinov Bohumín Karviná ČT Hnojník FM Kunčice Vítkovice Svinov a zpět. Po modernizaci 322 taky mohou baterky dolů.
No i tak jsem na ty BEMU u nás v Msk zvědav…
Ta okružní linka mi přijde jako strašně divná věc. Ale nezkusíš, nevíš, třeba to bude dobré.
Divné to je, ale zase se ta 322, jako testovací polygon, skoro až nabízí.
Ta okružní linka je jen snem hutníka Kohuta a diletantů na KODISu. Nepřinese vůbec nic, navíc bude krajně nespolehlivá. A asi vznikne další přestup ve F-M……
A do Veřovic to ještě dlouho nepůjde.
no ono mít všechno na střeše,to taky není žádná výhra!!
Je to nízkopodlažní jednotka, pod podlahou není místo na nic.
Sluníčko je sranda. Jsou to průmyslové baterie co dávají stovky ampér a proto jsou nuceně chlazené (často kapalinou, nevím jak v tomto případě).
Je tam kapalina.
V tom odkazovaném textu je uvedeno, že polovina baterií je na střeše a druhá polovina v podlaze.
Polovina baterií je za krajními podvozky pod podlahou. Proto má flirt BEMU o jedno okno delší vysokopodlažní část oproti EMU. Mimo jiné to má dost pozitivní vliv na jízdní vlastnosti díky snížení težiště jednotky. A battery packy jsou určitě chlazené, takže zrovna povrchovou teplotu dokáží snižovat docela dobře.
U první generace, kde bude potřeba víc zkoušet a opravovat, je rozhodně lepší mít baterie na střeše.
Ochrana před sluncem je trapně jednoduchá, a baterie na pouhých 80 km nejsou zas tak extrémně těžké.
semtam to toho bouchne strom…apod..
sníh,déšť..mráz..izolační stav …
V ceně elektrické jednotky se cena baterií nepromítá tak výrazně jako u elektromobilu, takže výměna baterií v rámci periodických oprav nebude pro dopravce až tak velká finanční rána.