Do pivovaru ve Velkých Popovicích se po dlouhých letech vrací vlaky
Pivovar Kozel ve Velkých Popovicích. Autor: Plzeňský Prazdroj
Vlečka do pivovaru ve Velkých Popovicích ožila po dlouhých letech opět provozem vlaků. První zkušební jízda se po opravě, která
Ještě zajímavost, osluha pivovaru v Popovicích byla poslední vršovický výkon, kde jezdila pravidelně čouda.
Když se vyplatí vozit lahve ze sklárny do Budvaru, proč by to nešlo do Popovic?
Protože kolej vlečky údajně nyní končí u vrat do areálu pivovaru a v areálu bylo prý po „odstavení“ vlečky z provozu její kolejiště kompletně vytrháno.
Vypadá to tak, podle mapy.cz někdy mezi roky 2006-2012 byla plocha původního kolejiště nově zalita asfaltem. Takže vlečka je skutečně teď jen atrakce pro návštěvníky bez produkčního využití.
Naivní dotaz, ale proč se suroviny a potom z nich vyrobené pivo po té vlečce nepřepravují? Já vím, že silniční doprava, ale zrovna pivovar mi přijde na obsluhu po železnici vhodný jako máloco…
Protože ty vlečky chybí jaksi na druhé straně? Navíc se to prostě nevyplatí… Sudy potřebují být odvezeny až do hospody.
No samozřejmě do hospody vozí pivo přesně ty kamiony, které naloží sudy v pivovaru a jedou tam bez překládky … 😀
Tomu fakt někdo věří, že tento způsob distribuce je ten hlavní a zásadní?
No jasně. Proto si taky každá hospoda musí objednat rovnou celej kamion piva. Když už, tak už! 🙂
Jinak svého času jezdil vlakem Staropramen z Prahy Radotína na Ostravsko. Jestli je to tak i dneska, netuším.
„Za bolševika“ se pivo vozívalo vlakem z Plzně a Prahy-Smíchova až do SSSR (pod letitým stálým číslem vlaku 57159) …
Na Ostravsko se pivo z Čech velmi pravděpodobně nevozí vůbec – o výrobu „Kozla“ se tam jistě dobře postarají v Nošovivích.
Copak sudy, myslel jsem hlavně flašky, když tak pěkně vozí třeba Mattonku.
Do zahraničí se klidně můžou sudy dopravovat po kolejích. Otázka je, jak velký export Kozel má a kam to pivo jde. Ale kamionem to asi holt vyjde tak jako tak levněji.
Proč jen do zahraničí? Proč ne do logistických skladů v krajích, kam ty kamiony reálně jezdí?
Do logistických skladů v naprosté většině nevedou koleje….
Jednoduchá odpověď. Když se tato vlečka stavěla, tak po cestách jezdily vozy tažené koni. Jediný způsob jak dostak do pivovaru hodně uhlí a odvézt pivo na delší vzdálenost, byl vlak. Dnes už je to zcela jiné, nehledě na to, že železnice není tak ekologická, jak se nám snaží namluvit. Doprava kamiony je i levnější.
Rozhodně nejsem ten, co fandí jen autům, dříve jsem na i na vlečce do Popovic jezdil jako fíra, ale dokážu to reálně zhodnotit.
Jinak řečeno: silniční doprava byla mezitím hodně vylepšená. (A neřečeno: železniční vyhoršená, a ve vyhoršeném stavu se udržuje, v poplatcích za použití znevýhodňuje.) Železnice má předpoklady být ekologičtější, ale konkrétně na velkopopovické vlečce si dokážu představit několik vagónků tažených postarší motorovou lokomotivou, která nadělá více čmoudu než těch odpovídajících několik aut.
Asi tak nějak. A jestli budou jednou jezdit elektrokamiony ať už na baterky, vodík, nebo s pantografy, jak to testovali ve Švédsku, tak padne argument, že železniční doprava je ekologičtější.
V elektřině samotné to kouzlo přece není. I ona se musí nějak vyrobit, případně skladovat.
Jistě, ale dá se vyrobit ekologicky i neekolgicky. Např. Norové naprosotu většinu vyrábí v hydroelektrárnách, tedy zcela ekologicky. Francouzi zase v jaderných elektrárnách, což je aspoň s nulovými emisemi (ekologie je v tomto případě poněkud sporná). Naopak mi ji ze dvou třetin vyrábíme v uhelných elektrárnách, tedy dost neekologicky. Kouzlo tedy není v elektřině, le ve způsobu její výroby.
A porad gumokol spotrebuje te energie nekolikrat vic, jestli to nevíte, pane Asdf
Vlaky na neelektrifikovaných tratích dokonce nejsou vůbec ekologické, pro srovnání Regioshark (údajně moderní motorák od pšonků) 150litrů/100km/120 sedících, vs. autobus Setra S 517 HD méně než 20 litrů/100km/60 sedících. Vlak spotřebuje cca 3,75x víc paliva na osobu.
těch 150 litrů mi přijde nějak moc i s ohledem na nižší valivý odpor a fakt, že vlak většinou nemusí překonávat taková převýšení jako autobus. Máte nějaký odkaz na relevantní zdroj?
Re. Asdf
Wikipedia :))
Na kopcovité trati Lužických hor Žralok zkonzumoval průměrně 156 litrů na 100 kilometrů.
„https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/tema/desiro-a-zralok–nemecka-klasika-versus-polska-moderna/-5468/19,0,,/“
Myslím, že v porovnání s autobusem, co se týče provozních nákladů a spotřeby paliva, by neobstála ani regionova, natož brejlovec, bardotka atp. Ekologičtější je pouze elektrický vlak/vůz.
Jeste jsem cetl cca pred 10 lety i porovnani nakladu mezi zeleznici ICE a letadly v Nemecku a prekvapilo me. ICE vychazelo pomerne mizerne. U letadla to bylo cca ekvivalent 2 litru normalniho benzinu na 100 km a sedacku (takze cca 60 Kc na 100 km). Kdyz si totiz vezmeme ceny letenek, fakt, ze letecka doprava samotna neni dotovana a v podstate nema dotovanou ani infrastrukturu (prazske letiste do statniho rozpoctu jeste plati) a je mnohem ekonomicky efektivnejsi (naplnenost letadel 80-90%), tak vlak vychazi fakt spatne. V tom hodnoceni bylo, ze se musely narvat miliardy do koleji, vlaky vozily vzduch… Číst vice »
Pro dopravní obslužnost jsou letadla ale neporovnatelný druh dopravy. Zato srovnávat efektivitu vlaků a autobusů lze jak pro místní, tak pro dálkovou přepravu. V ideálním stavu by se měly vzájemně doplňovat, bohužel je tomu často naopak – vzájemně si konkurují na stejných trasách mezi městy a venkov je zejm. přes víkend prakticky bez veřejné dopravy.
Vyvodit obecný závěr ze srovnání jednoho neúsporného vlaku s jedním neúsporným autobusem chce dost odvahy. Faktem je, že nějak přehnanou výhodu tady vlak nemá, ale ono to jde ruku v ruce se spoustou jiných věcí, co se po vlaku vyžadují a po autě nikoli. Proč asi…
Oprava: úsporným autobusem.
Drahe, pomale, neflexibilni.
Za tu pomalost a neflexibilnost může bůh ví co, ale nejvíc bych to hádal na zastaralost myšlení a technologie. Není mi jasné jak je možné že vlak vezoucí zhruba ekvivalent stejného počtu kamionů je tak moc ztrátový a k tomu aby se vyplatil musí být za mašinou alespoň kolem tisíce tun, nebo alespoň tak jsem to pochopil co se dá o tom, třeba i ve vztahu k trati přes Vysočinu, přečíst. Druhá věc je nutnost poznání, obsazení stanic personálem pokud se má křižovat (bohužel je dráha ve stavu C.K. mocnářství) nízké rychlosti atp. Nejspíš to spolu bude souviset, ale neřekl… Číst vice »
Asi jste nejel vlakem 30 let. Železnice již není dávno ve stavu C.K. Názory diskutujících jsou zajímavé, kdo nemá rád železnici argument jak je špatná si vždy vymyslí jako pohádku a kraje na ty pohádky rády slyší.
Váš komentář je můj vkus a možnosti poněkud „knížecí“ – ve smyslu úsloví o knížecích radách. Ale to nevadí. Jen abych si doplnil vzdělání: Co myslíte těmi „trojúhelníky“?
Ne, že bych s Vámi vysloveně nesouhlasil, ale čistě pro rovnováhu dodávám, že lidé, kterým železnice nahrazuje náboženství, si také dovedou vždy najít vysvětlení ve stylu, že železnice je nejlepší a jediným problémem je, že jí zlé okolí a špatný stát nepřeje.
Ale jel a jezdím s tím každý týden, ale nemůžeme brát stále jen hlavní tratě, ty nám jaksi obslouží jen malou oblast a na zbytku je to jak kde byly dotace, schválně si najděte mapu zab. zař. a podívejte se na kolika tratích je telefonní dorozumění, D3, na kolik stanic je řízeno dálkově kolik ne… A i když se situace zlepšuje, je pořád dost daleko od uspokojivé. Rychlosti, které se na tratích dají dosáhnout jsou také relativně nízké. To by nevadilo pokud by na těch tratích měla jezdit nákladka, ale jezdí po nich osobní doprava, která tak nemá šanci moc… Číst vice »
Váš komentář je můj vkus a možnosti poněkud „knížecí“ – ve smyslu úsloví o knížecích radách. Ale to nevadí. Jen abych si doplnil vzdělání: Co myslíte těmi „trojúhelníky“?
Předpokládám, že asi spojky tratí zaústěných do stejného zhlaví = „triangly“.
Ano, jak píše Železničář, trojúhelníky myslím jisté zapojení tratí, jenom bych doplnil že ne vždy do zhlaví stanice, ale v zásadě i na širé trati. Při procházení starých map jsem na několik narazil, eventuálně jsou místa kde by se přímo nabízely.