Do Brna vlakem objížďkou. SŽDC na několik měsíců zavře hlavní koridor u Blanska
Railjet mezi Brnem a Adamovem u bílovických tunelů. Foto: České dráhy
Cestující mezi Prahou a Brnem čeká v roce 2021 a 2022 velké omezení provozu, během kterého dojde k prodloužení jízdních
Pamatuji před pár lety. Výluka mezi Brnem a Vyškovem. Úžasně časově vychytaná. V tom čase probíhala oprava jednoho jízdního pruhu na dálnici, po které jezdily výlukové autobusy. Ty nabíraly ve špičce zpoždění 2-3 hodiny, takže cestující stáli před nádražní budovou a netušili, kdy vlastně odjedou. Úžasná synchronizace.
No a nyní něco podobného čeká ty, kteří jezdí z Blanska do Brna. Jsou to tisíce lidí denně. A náhradní doprava po silnici Brno -Svitavy plus kolony v Brně, to bude masakr.
Nevěřím, že nejde/nešlo řešit jinak.
Trať z ČT na Brno by si zasloužilo modernizaci v rozsahu na parametry jako třeba nyní budovaného úseku Sudoměřice – Votice.
Zdravím všechny.. Vůbec to cestujícím, co jedou z Prahy na Brno a dál nezávidím .. Mám kliku že jezdím z práce domů do ČT. A dál na Brno nebo Ostravu nemám důvod jezdit. Snad se do ty doby stihne optimalizovat pár úseků na trati přez HB aby časový dopad byl co min . A četl jsem tu (nevím kdo to psal už) že uzel Třebová začne v 2021? Já doufám že už na konci příštího roku… I když se tu furt řeší co garážemi v ochranném pásmu a protihlukovka tak kdo ví. Třeba se začne až 2023…. Doufám že se… Číst vice »
U Třebové se aktuálně předpokládá 2022 nebo 2023.
Parovky, střídavina, nickolejný provoz… čeho se ještě dočkáme od našich novinářů?
Potřebujete vysvětlit nějaký termín? 🙂
Samozřejmě to nejsou termíny odborné, ale na železnici pouřívané.
Ta „objížďka“ přes H.B. je delší asi o 2km, kromě toho je to mnohem zajímavější trasa než přes Třebovou.
No jenže za Golčovým Jeníkovem se plouží vlak velmi dlouho 75 km/h, což je na dnešní dobu nepoužitelné
Však ale okolo toho Blanska je jezdí 70 také. Jen po lepším svršku.
A před Golčovým jeníkovem se na mnoha místech od pohledu málem rozpadá.
Jan
Rozpadá se co?
Vlak nebo trať?
🙂
Zřejmě jste po trati přes Golčův Jeníkov a Žďár léta nejel, protože tam v posledních asi dvou letech proběhla generální rekonstrukce – výměna kolejového lože i svršku, nové trakční vedení a zab.zařízení. A hlavně, cesta uteče jako nic, díky mnohem zajímavější krajině.
Nezájem. Kolikrát při pravidelných jízdách člověk hledí z okna? Místo dělání něčeho užitečnější nebo příjemného.
Ovšem jízdní doba je nejméně o 20 minut delší.
Nikoho nezajímá zajímavá trať, lidi by rádi cestovali alespoň trochu normálně ve 21.stoleti. Kochat se můžu někde na výletě na lokalce
Za cenu skoro Ejpovického tunelu, akorát bez něj, super…. (V nějakém dřívějším článku byla zmíněna i odhadovaná cena téhle akce)
Měli přidat tunel (kam přesně?), zaplatit víc a rozbitou trať nechat bez opravy? 🙂
Bylo by zajímavé /avšak nevím, jak reálně možné?/ vzít v úvahu „starou“ trať Praha – Přerov – Břeclav. Tady by vlaky Praha – Vídeň/Budapešť zvládly ujet úsek Praha – Břeclav za 3:10 – 3:15, což je jen malé navýšení, oproti Praha – Brod – Břeclav, kde to v celém úseku dle mého pod 3:50 nepůjde, což je navýšení velké. Brno – Břeclav by obsloužily s následnou návazností na Vídeň/Budapešť současní Panteři s přestupem v Břeclavi a úsek Praha – Brno přes Brod by vyřešily mezery v současném dvouhodinovém taktu, kdy by byl zachován současný dvouhodinový takt s tím, že by… Číst vice »
Dnešní rychlíky přes Brod jezdí za 3:41, 20 minut je pobyt ve stanici, 11x zastaví, takže podobnou dobu stráví brzděním a rozjezdem, to je ale pro staré rychlosti a nižší rychlostní profil, delší soupravy, rezervy pro přetíženou trať Třebovou, nemyslím že to bude pro Rj, který navíc nažene čas tím, že nezastaví v Pardubicích a Třebové, nějaké kritické..
Z Blanska denně jezdí na Brno odhadem 60 párů osobních vlaků. V každým vlaku je lidí na 2-8 autobusů. To chci vidět, jak to odvozí. Navíc, cesta autobusem trvá bez kolon a bez zajíždění do Adamova a spol. o 10 minut dýl, se zajížděním do Adamova a ve špičce i o hodinu dýl. Tuším defenestraci.
Nebylo by to dokonce rychlejší vozit na vlaky od Tišnova? Tolik autobusů centrum nemůže pobrat.
Myslím že ne. Max do Kuřimi, ale to už je jen o zanedbatelných pár minut rychlejší než rovnou do Brna, předpokládám točit to v krpoli u nádraží
Diletantsky zpracovaný článek vyvolává hloupé příspěvky. Škoda, seriózní zpravodajský server k dopravě by se hodil, ale zdopravy.cz představuje tímhle dílem jiné ambice. Jinak by si totiž autor dal tu práci a zmínil tu, že rozsah výluk a nickolejný provoz nesouvisí se stavem svršku, ale hlavně se stavem tunelů, u kterých zatéká ve vrcholu a se dvěma vícepolovými mosty před Adamovem. Oboje by šlo při jednokolejném provozu řešit dost těžko. Odkaz let minulých, kdy na komplexní modernizaci zřejmě nebyly prostředky, si vybereme nyní.
Dobrý den, děkuji za kritiku. Popisujete ideální stav, kdy SŽDC má po vzoru ŘSD připravené na internetu prezentace důležitých staveb, kde vysvětluje, proč se něco bude dít. Místo toho jsme svědky situace, kdy o tak zásadní akci napíše tři věty, že se to teprve chystá a veřejnost se nemá vzrušovat.
Dostal jste věty, které jste žádal. Nebylo by mi zatěžko napsat důvody stavby a výluk, ale na ně jste se nezeptal. Mimochodem je snadné najít k veřejné soutěži na projektovou dokumentaci také veřejné podklady, ve kterých je záměr projektu. I z něj byste mnohé vyčetl.
Děkuji za ochotu. Hlavně neudělat něco více, neinformovat proaktivně veřejnost, pak raději kritizovat v diskuzích.
Moje osobní pracovní náplň není v informování veřejnosti. Proaktivně informovat by mělo být výsadou vašeho webu. Pro příště nicméně ponaučení napsat i to, na co se tazatel vůbec neptal, protože daleko senzačnější bylo vytvořit tento článek a s kopou zbytečných komentářů.
Marek Cerman Informovat veřejnost máte zejména vy, jako investor. Když se stavěla Vde8, bylo v několila městech, zejména na nádražích prostory s Info pointem, kde byla velmi podrobná prezentace stav. díla a odborníci z řad investora a zhotovitele, odpovídaly na dotazy návštěvníků. Vy stavíte, modernizujete resp. konzervujete mocnářskou dráhu za evropské peníze ale informovanost je ptakticky nulová. Není snad jednou z podmínek přidélené dotace, informovat daňového poplatníka a občana evr. unie, co se postaví za jeho peníze? Apropo, kde najdu váš info point ke stavbám Vršovice-Hostivař nebo C&k nová muzeální dráha na Zličín? A v tom Brně, tam taky máte?… Číst vice »
Dám vám inspiraci, jak komunikuje nové stavby ŘSD. https://www.rsd.cz/wps/portal/web/mapa-projektu/!ut/p/a1/04_Sj9CPykssy0xPLMnMz0vMAfGjzOK9Pb09DZ2cDbzdjQ0MDRzNXFyNTX1CDAwMDIEKIoEKnN0dPUzMfYAiJhZGBp4uTh4u5pa-BgaeZsTpN8ABHA0I6Q_XjwIrwecCsAI8VhTkhkYYZDoqAgCJ8XUV/##/stavby/D6/d6-lubenec-obchvat?filters%5B%5D=StavbyRealizace Ke každému projektu, co chystají, jsou základní informace, mapa. Je to tak těžké vytvořit tři odstavce o celém projektu? Myslím, že by to zabralo méně času, než zkoumání zdejší diskuze. Máte pravdu, že v záměru projektu to je. Zapomněl jste popsat, kolik stránek to je a jak moc přehledně je udělán. Jste investorská organizace, která se uchází o peníze daňových poplatníků a uživatelů železnice. Daňoví poplatníci a cestující na železnici vás živí. Je opravdu velký problém informovat o chystaných projektech aspoň trošku detailněji, proč to děláte, proč to bude stát tolik,… Číst vice »
No je to těžké. Oni tak jezdit na konference do zahraničí, ale co tam dělají, to nevím. Asi se tam z těch stovek úředníků nenajde jediný nadšenec, který by to vytvořil, nebo vedoucí, který by to někomu zadal. Oni jsou státní organizace a tak NEMUSÍ. Zřejmě deficit slušného vychování už od školky. Pamatuji si před lety v Malaze na nádraží infopoint o stavbě VRT do Madridu – koukal jsem s otevřenou pusou – plánky, vizualizace, videa. Asi jinej gang…
Tak to shrneme. Poslal jste 6 dotazů k období a délce jednokolejných výluk a nickolejného provozu, upřednostňovaných vlacích během 1kolejných výluk, jeden nesrozumitelný dotaz k otázce soutěžení (čeho?) a k postrkům, které byly zodpovězeny. Žádný další nebo doplňující dotaz se nekonal. Osobně bych čekal, že ten záměr projektu, který má 30 stran a organizace výstavby je přehledně na 2 stranách, máte při kladení dotazů přečtený, je to záležitost 10 minut, ale to je pro seriózního novináře moc 🙂 Jinak jsem ten poslední, kdo by měl problém s tím, aby byla u interního systému, kde se vyplňují zásadní informace k jednotlivým… Číst vice »
Děkuji za odpovědi. Zajímavé, že odpovědi mi přišly včera odpoledne po několika urgencích a vy tvrdíte, že jste sepisoval v pátek večer (to neberte osobně, z minulých zkušeností tuším, že hlavní problém bude na odboru přeposílání). Jinak se omlouvám, že dotaz na soutěžení byl nesrozumitelný, po fázi projektu se obvykle soutěží realizace. Pokud jste takový nadšenec, jistě jste již svým nadřízeným navrhl, aby se takový systém vytvořil. Záměr projektu mám přečtený, psal jsem o tom ostatně už v červnu. Cílem bylo popsat, co cestující čeká. Ano, mohlo tam být více doplněno, proč. Nicméně stále nevím, co je v textu špatně.… Číst vice »
Jen bych rád (a opravdu bez ironie) podotkl, že si velmi vážím toho, že zde diskutujete.
Opravte si aspoň, když píšete o Brno – Adamov – Blansko, kolik stojí projekt. Chyba je asi jen sto milionů..
V textu je odkaz do registru smluv, kde je uvedena částka, která je ve smlouvě.
Ano, na polovinu projektu, když píšete o úseku Brno – Blansko..
Díky za upozornění, opravil jsem.
To je síla. Před kritikou ostatních by neškodilo se zamyslet sám nad sebou. Lidé jako Vy by se vůbec neměli pouštět do diskusí na netu. My ostatní se tu totiž chceme něco dozvědět, ne slyšet výlevy vašeho urazeneho ega.
Chápu. Ten článek má dokonalou informační hodnotu, jelikož si zvídavý autor vyptal vše, co neznal a co je k takovému článku potřeba napsat. A SŽDC pochybilo, že ho nenapadlo důležité informace přidat, protože jsou veřejně k dipozici jen půlrok. Bylo by mě ještě celkem jedno, že to přesně tak není, nebýt těch několika nesmyslných příspěvků, které tu nemusely být, kdyby článek nebyl odfláknutý. Lidi totiž stejně nejvíc zajímají důvody výluky, že nejde jen o výměnu kolejového roštu. A že jsou důvodem tunely a most už zaznělo nahoře. Jsem za tohle fórum rád, ale takové články mu reklamu nedělají a SŽDC… Číst vice »
Můžete to napravit, pane Cermane. Třeba na stránkách SŽDC. Ukažte mi, jak se to dělá. Děkuji.
Zdopravy.cz je sledovanější. Na zanechaný mail se můžete obrátit, až budete dávat dohromady další zprávu.
Vy máte nějaká data o návštěvnosti szdc.cz a zdopravy.cz? Já bych opravdu rád viděl, jak by vypadal ten článek v dokonalém pojetí od vás. Tak, aby byl plně srozumitelný pro běžného cestujícího. Na zanechaný e-mail se obracet nemohu, tím byste sám porušil interní směrnici, protože s tiskem může komunikovat pouze oddělení komunikace.
Ano, proto uvádím soukromý mail. Myslím, že tenhle osvědčený postup znáte.
Něco takového už zjevně existuje: https://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-projektu.html
Akorát to je celé z pohledu eurofondů, takže pro běžného občana poměrně nepoužitelné – spousta dat se vztahuje k projektu a ne k realitě.
Chápeme to tedy dobře tak, že jezdíme po zfušovaném koridoru? Jestli se dobře pamatuji, tak úsek koridoru z Brna do České Třebové stavěly ještě ČD, z toho vyplývá, že pokud budou nějaké problémy z kapacitou přes Havlíčkův Brod musí to být ČD, kdo půjde první z cesty.
Máte zřejmě na mysli tu část ČD, která už dnes vůbec s ČD nemá nic společného a jmenuje se SŽDC.
Může někdo laikovi srozumitelně vysvětlit, proč na kompletní výměnu železničního svršku potřebují cca rok jednokolejného provozu a čtyři měsíce úplné výluky? Nedávno jsem se v článku o „švestkové dráze“ dočetl, že „obří stroj“ vymění 175 metrů za hodinu – https://zdopravy.cz/svestkova-draha-zrychli-na-100-km-h-jizdni-doby-zkrati-o-tretinu-opravi-ji-obri-stroj-17448/ cituji: „Stroj má 35 náprav, z toho 12 hnacích. Jeho výkon při čistění štěrkového lože a současné souvislé výměně kolejového roštu je 175 metrů za hodinu. Kolos RU 800 S dokáže koleje současně obnovovat i čistit štěrkové lože, kompletně mění štěrk i pražce, aniž by se měnily kolejnice.“ Pokud je úsek dlouhý 17,5 km, tak ho RU 800 S vymění… Číst vice »
A jak vám ten stroj opraví železniční spodek a tunely?
Právě že o spodku ani o tunelech se v článku nic nepíše, proto ta otázka v předposlední větě mého předchozího příspěvku. Stěžují si výhradně na opotřebovaný a znečištěný svršek.
Co vím já tak, tak oprava tunelů byla tím prvotním impulsem ke stavbě.
Jo, tak potom to celé dává smysl (a Marek Cerman si to už s autorem článku v diskusi o kousek výš vysvětlili). Já ještě pamatuju (jako dítě) léta se táhnoucí rekonstrukci tunelů v 70. a 80. letech 20. století, aby se do nich vůbec vešlo trolejové vedení. Výhybny Hády a Jelení skok, dlouhé čekání na křižování a pak jízdu krokem skrz tunel ve výstavbě…
Páč makáme od 7 do tří… jako na silnicích!
Nechci vidět lokální provoz mezi Blanskem, Adamovem, Bílovicemi a Brnem. Ono stačí těch pár dnů, kdy SŽDC tu a tam dělá údržbu na trati a místo vlaku jezdí autobusy.
No budeme sklízet, že není konkurenceschopný Kolín, Havlíčkův Brod. Nevím, proč se tam neprojektuje lepší rovnější řešení. Byla by alternativa za koridor. A oprava koridoru bude muset přijít a bude to peklo.
Kladu si otázku, jak v rámci koridoru ta trať byla postavena, když vydržela pouhých 20 let ?
A není úchylné , když během jednokolejného provozu budou po trati jezdit pouze dálkové vlaky ? Co cestující z Blanska do Brna ? Jak odvozí ty davy cestujících ? Opravdu to nejde realizovat jinak ?
Protože je tam silný provoz a poloměry jak na lokálce? Ten úsek dělal problémy už Pernerovi a roto se první stavěla trať z Olomouce, stopa tedy odpovídá někdy období 1840-1850. Na trati kde to v kritickém úseku jezdí jak šaliny do Krpole se nízká životnost dá očekávat. Aby se situace změnila, muselo by se tam v těch vápencích vyvrtat několik nových tunelů a to je asi skoro nemožné. Takže buďme rádi že se třeba rozšíří počty kolejí v zastávkách, provede se peronizace a přibudou kolejové spojky.
Perner tuto trať nestavěl a ani trať v té době nesloužila jako hlavní spojení Prahy s Vídni. Tou se stala právě až po roce 2000.
Kdo to tedy byl? Nebo kdo to navrhoval? Dodnes jsem si myslel že to byl právě Perner. To že se jezdilo spíš přes Olomouc, by dávalo smysl, ale co si nějak pamatuji tak se první postavila méně náročná trať z Olomouce a pak se dodělávala ta z Brna.
Dle Wikipedie to stavěli nějací Italové (Brno-Třebová), Trat byla otevřena v roce 1849, Perner zemřel v roce 1845.
Perner ji částečně navrhoval a trasoval při hledání obecně trasy do Prahy. Italové stavěli tunely (jako že tunely stavěli na hodně místech). SteG Tuhle trasu používal jako hlavní z Vídně do Prahy po postavení tratě z Vídně do Brna přes Hrušovany. Přes Olomouc by nemohl konkurovat ÖNWB z tratí přes Znojmo a Jihlavu.
Trať byla postavena tak jak se v 90.letech stavělo všechno. Vzhledem k tomu jak jsme na to v devadesátých byli finančně, tak je zázrak že se tam vůbec něco stavělo.
Ale všechno to vlastně začalo tím „pádem tunelu“ někdy koncem 60. let minulého století, kvůli němuž se pak postupně asi 20 roků dával do jakéhos-takéhos pořádku celý úsek mezi Brnem a Blanskem, takže potom byl jakž-takž hotový a budování „koridoru“ mezi Brnem a Českou Třebovou bylo o cca 20 km kratší, a tedy i rychlejší (a levnější) – nebýt toho, kdo dnes ví a může skutečně jednoznačně a zodpovědně potvrdit, že by „koridor“ do Brna vedl přes Českou Třebovou a ne přes Vysočinu (i když to příliš pravděpodobné z dnešního pohledu také není)?
Myslím, že by asi bylo rozumnější odklonit po jiných trasách právě dálkové osobní vlaky, které v daném úseku nemají cíl, případně obdobnou část nákladních. Jenže dnešní „dopravní“ politika je bohužel přesně opačná. Co nejvíce přeprav na silnice…
„Kolejové lože je vlivem dynamických sil a spadem listí silně znečištěno“ – to snad lze řešit průběžně. Z článku chápu, že se v podstatě nejedná o žádnou modernizaci, ale pouze o komplexnější údržbu. Uzavření celé trati je fakt prasárna a pohrdání zákazníky.
Nevím co je za kompletní údržbu, když zmizí celé lože.
Zajímavé by bylo rovněž vědět, co v té době bude „rozkopáno“ na 230 a 250. Škoda, že v té době asi ještě nepoběží uzel Česká Třebová. Mohlo se využít, že toho přes ČT bude jezdit méně.
Tak uzel Třebová by se měl začít stavět v roce 2021, tak se to možná sejde
Přes HB by nemělo být rozkopané souběžně nic.
A co se do te doby přes Brod ještě stihne udělat Přibyslav-Pohled? a dále? Ten usek Světlá- Golčák je k uzoufání…., člověk si připadá jako by vlak tlačil. Co s tím?
Zrovna v úseku Světlá – Leština bych si byl ochoten počkat na lepší řešení, než je zabetonování současné klikatiny. Ta trať je totiž „makroskopicky“ docela rovná, jenom se vlní sem a tam, aby nemusela křížit Sázavku. Laickým pohledem mi přijde, že narovnat to by bylo opravdu hodně muziky za přijatelně peněz. Vlkaneč – Golčák bohužel řešení nemá, leda snad totální přeložku až někudy kolem Štrampouchu (se zachováním současné trati pro náklady kvůli sklonům).
V článku chybí informace, co se během té výlukové doby postaví/opraví. Je ta výluka opodstatněná, nebo jde jen o mrhání časem?
Kompletní oprava celého úseku. Devět kilometrů dlouhý úsek z Maloměřic do Adamova se klikatí podél řeky Svitavy, vlaky zde mohou jezdit maximálně rychlostí 80 km/h (90 pro vozidla s naklápěním). Úsek prošel naposledy velkou modernizací v druhé polovině devadesátých let. „Technický stav železničního svršku je s ohledem na směrové poměry a provozní zatížení na hranici životnosti, svrškový materiál je opotřebovaný a projevuje se špatná držebnost upevňovadel, což vyžaduje značné náklady na jeho údržbu. Zvyšuje se počet defektoskopických vad a únavových lomů. Kolejové lože je vlivem dynamických sil a spadem listí silně znečištěno, což má vliv na stability bezstykové koleje a… Číst vice »
Takže nám SŽDC opět ch*ije na hlavu a ani se to nesnaží vydávat za déšť 😠 Co je podle nic
pro provoz výhodnější a levnější, totální vyloučení na půl roku, nebo noční výluky? Dokud se tady bude tolerovat rekonstrukce stylem „no tak vytrháme koleje a 2 týdny před koncem termínu s tím začneme něco dělat“ tak se z těch s*aček nikdy nedostane… To už se ani nedá nazvat chucpe od nich, když kvůli (jinde) běžné údržbě zavřou páteřní koridor a nazývají to rekonstrukcí…
Rekonstrukce trati v nočních výlukách???
Takže chcete během nočních vyluk vyměnit kolejové lože? To si představujete jak?
Oni se v noci dělníci bojí vlkodlaků a loupežníků, nebo proč by se nemohlo v noci měnit kolejové lože? V opuštěném údolí není koho rušit, leda ovce. Už jsme v 21. století, takže existuje technologie, kdy se lože dá měnit i za tmy, viz rekonstrukce Úvaly-Běchovice. Nehledě na to, že k tomu kromě odhodlání a umělého osvětlení není nic navíc potřeba.
A budete tu práci dělat Vy? Nebo kdo? Myslíte si, že někdo bude dělat po nocích takovou namáhavou práci? No možná ano, když ji pořádně zaplatíte. Nevadilo by Vám, kdyby ta stavba nestála X Kč, ale 2 * X Kč?
Nevím, jestli to tady Bevelovi a běžným občanům ještě nedošlo, ale dnes už se tak nějak nepodbíjí a nemění kolejnice ručně.
No já neznám, jakými technologiemi se ta výměna bude provádět, každopádně předpokládám, že samotné stroje (tedy bez jakékoliv obsluhy) to nevykonají. Pak budete muset sehnat a zaplatit lidskou sílu. A já se tedy ptám, kde ty lidi vezmete a jak je zaplatíte. Nevím, jak Vám, ale mně se po nocích dělat skutečně nechce. Ale pokud se na to dobrovolně hlásíte, abyste šel příkladem… … A poslední věc. O jakém Bevelovi mluvíte?
Nevím jestli to pro Vás není novinka, ale noční práce je úplně běžná i u nás. Na západ od nás dokonce i u údržby a oprav silnic a železnic. Takže divení se nad tím, že by parta cca desítel lidí usela jít po určitou dobu na noční, aby desetitisíce lidí (pravděpodobně mnohem více za dobu opravy) nemuseli být na cestě o desítky minut déle, skutečně nechápu.
No tak je zkuste schválně sehnat a zaplatit. Potřesu Vám rukou, jestli se Vám to povede 🙂
A kolik toho uděláte během 8 hodinové výluky? Si to představujete jak Hurvajs válku.
Běžný občan (kterej bohužel vidí jen to v Čr a dál se nedostane) Naprosto běžně se to dělá. V tuto chvíly to probíhá na trati Schwarzenbek-Bergedorf (Hamburg-Berlin). Vůbec, běžná údržba jako výména vexle, broušení, svařováni nebo dráteníci robí hlavně v noci. Čištění Šchotterbett nebo kácení stromů se dělá 24/7. Kosení trávy přes den, za provozu. Bo zákazník za zpožděne ICE naůčtuje pálku DB netz a ktomu to co reklamují cestující. Za jednokolejnýho provozu a občasných nočních totálních výluk, se dělá svršek, spodek, odvodnění i trakční vedení z Bad Schandau do Pirny. Asi 50km od jara do letošní zimy. Trať Belin-Dresden… Číst vice »
On si bohužel nevidí ani na špičku nosu, jen udržuje při životě hloupá dogmata. Když jim teče do bot, tak se i v ČR dělá za tmy, naposledy třeba úsek Kolín-Čáslav, kde za tmy dělali i přejezdy.
Tak ono chce taky rozlišit práci v noci a noční výluku. Na noční výluce sem párkrát byl většinou jsme svařovali, ale moc se toho stihnout nedá. Práce v noci je něco jiného ale i tak je úplná výluka a krom toho jestli to chtějí stihnout za 5 měsíců tak s tím určitě počítají. A krom toho všichni zapomínaji , že přes noc nejedou lomy, betonárky a ani žádní jiní dodavatelé a stejně se čeká až vám to ráno přivezou….
To je sice hezké, ale nedá se srovnat zatížení Berlín-Hamburg procházející územím nikoho s osobní dopravou jezdící co hodinu. S těmi pár nákladními vlaky se to tam v noci dá hezky vyjezdit. Ale co Brno-Blansko? Úplně jiná úroveň zatížení. Přes den jedí vlaky pomalu každých 5 minut. Navíc, když se to při nultém provozu udělá rychle a najednou, ušetří se,. Ale musí se dělat 30 hodin denně a žádné prostoje
Aktivní železničář
Mezi Hamburkem a Büchenem projede +/- 650 – 700 vlaků.
Tak Němci si tam taky na tuhle práci přivedli sebrankou z celého světa, to já uase radši tu výluku
Já jsem myslel, že podle názoru slušnočechů si ta „sebranka“ jezdí pro dávky, a ne makat na stavbách…
Martinm
To je to. Araba hsem tam na stavvě ještě neviděl. Na stavbách se v Německu mluví občas Německy ale především Evropsky. To je guláš slovanských jazyků, řízlý cizím slovíčkem. 🙂
Je vidět, že jste se zřejmě nikdy nepohyboval na stavbě či rekonstrukce trati. Ono si řeknete že vyměnovat kolejový rošt jde i v noci ano jde to máte pravdu, v dnešní době jsou obnovovací vlaky…ale to není jen čistě výměna, to máte následné svaření, podbití a to obnáší docela dost práce pro lidi, kteří to musejí chystat… a dělat toto každou noc, aby přes den nebyla výluka doopravdy nedává smysl… Navíc věřte, že i těch pár dělníku je už otraveno z neustalých pracích o víkendu a v noci, a věřte, že i když jim nabídnete víc peněz, tak mnoha už… Číst vice »
D.D. Tak si sedněte do lokomotivy, jeďte do Hamburku nebo Duisburgu. Patrně uvidíte něco, co jste ani netušil. A až to budete v Česku vyprávět, patrně Vás nařknou z čarodějnictví a skončíte na hranici. Co se týče stavebních dělníků. Vše je o nabídce a poptávce. To je prostě trh. Ps. Platy. Chlap s hovnocucem má u nás na vesnici 35-40tis. Chlap s Harvestorem 40-50 tis. Šička,co umí s kůžou 22 tis. Navíc banda asi padesáti zedníků, strojníků a helfrů. Přes sezonu staví tady a od ledna do marca jsou na opačné polokouli (dřív JAR, teď austrálie a Novy Zeland). Kolik… Číst vice »
Tak levnější rozhodně je to vyloučit celé než 10 let nočních výluk
Já jsem ten dotaz pochopil tak, že pokud se vyměňuje lože, koleje a staví se nástupiště na relativně krátkém úseku 9 km, proč to má trvat dva roky, nebo je to myšleno tak, že rekonstrukce proběhne někdy v letech 2021 a 2022, ale nebude to celé dva roky. nebo snad ano?
Až na období od června do října 2022 (kdy se nebude jezdit vůbec) by tam měl vždy zůstat aspoň jednokolejný provoz.
Pane bože, když už to musí být, proč se to neudělá během jedné sezóny. Technicky to problém není, je to jen o organizaci.
Tož to by nebela taková švanda. Většina úseků D1 taky mohla být rychlejc a na 3 pruhy.
A bylo by vůbec možno sehnat takový dostatek stavebních kapacit, aby se to za jednu sezónu dalo stihnout všeechno (a zaplatit je, protože v tom případě by si firmy asi diktovaly mnohem vyšší ceny)?
Super, ve Vídni jim zbořili Südbahnhof a lidi jezdili z Meidlingu, aby se po pár letech omezení a odklonů vrátili na nové moderní nádraží s vysokorychlostní tratí pod městem. Tady rozese*ou Brno na kolik let, aby se cestující mohli vrátit na staré nádraží a starou pomalou trať, u které dojde max. ke snížení kapacity. Nevzpomínám si na jedinou rekonstrukci SŽDC, při které byla navýšená kapacita. Tedy krom zbytečných výhyben mimo stanice…
L.M. Poavažoval bych za normální v takové případě zásadnější opravu tratě přes Havklíčkův Brod (zrychlení, eventuálně zkapacitnění) a následně opravu tratě do Blanska. Vzhledem k předpokládané tvorbě mimoúrovňových křížení a mostů bych očekával, že se mosty začnou dělat jako první a ne poslední.
Zásadnější oprava trati přes Havlíčkův Brod právě probíhá.
Trať přes HavlBrod prochází už několik let rekonstrukcí, včetně zvýšení rychlosti.
Jj, to by mě zajímalo jestli do té doby zvládnou udělat tu přeložku trati u Čáslavi, to by hodně pomohlo.
Jelikož se tam teď vyměnil svršek, tak se dočkáme nějaké další opravy zase za 20 let. A přeložka dopadne asi tak jako u Jeníkova, tedy nijak…
No vzhledem k tomu, ze uz to ma uzemni rozhodnuti, tak bych rekl, ze to fakt postavi
Zdroj?
Chtěl bych vědět jak chcete navýšit kapacitu na trati která je prakticky vyrazena do skály na jedné straně a na druhé straně je silnice, řeka, města a světě div se další skála.
Mě přijde že tady lidi házejí rozumy od stolu a ani neví kde Dadamov vůbec je.
Snižuje a zvyšuje se kapacita (za plného/nějak omezeného provozu) i při zachování stejného počtu traťových kolejí způsobem zabezpečení/řízení provozu i množstvím a strukturou nádraží, výhyben a kolejových spojek.
Ono navýšení kapacity není tesání další traťové koleje do skály, ale hlavně taky prodloužení a rozšíření staničních kolejí. Nehledě na to, že kdyby tam nebyly 50-60 km/h výhybky, tak se taky provoz dostane úplně jinam. Ne jako dnes, kdy má ECčko +5 minut jen proto, že muselo přejet na vedlejší kolej.
Holt §1: Vždycky se to tak dělalo.
Žádnej neví co jsou Dadamov, žádnej neví, co je to Dadamsthal…
Navíc dneska by šly sehnat takové výhybky, že nebude muset vlak zpomalit o moc z traťové rychlosti.
Takové výhybky by se tam ovšem také musely vejít, a aby to mělo smysl, tak ve spojkách i včetně mezipřímých úseků pro příslušnou rychlost – a nejsem si jist, zda by to tam bylo všude možné.
Máte pravdu, na něco takového by to chtělo alespoň 260-300m, to tam za sebou není, maximálně tak 250, takže tak nanejvýš si to rozdělit a mít mezi dvojicemi výhybek oblouk. Pořád by to ale asi bylo lepší než současný stav, kdy se nedá někde od Maloměřic až po Adamov přejet mezi kolejemi.
Já bych to tam humanitárně vybombardoval, celé to tam srovnal se zemí a nechal postavil úplně nanovo (silnice, koleje, města, tunely, případně i říční přeložku či kanál).
Na D1 v tu dobu rekonstrukce ještě nebude u konce, bo se ještě bude rekonstruovat úsek 1 – most Šmejkalka (cca 24.km, u Senohrab). Jakýmsi kouzlem vypadl z přehledu úseků akce Rekonstrukce D1 (mám pocit, že se tady o tom před pár měsíci psalo).
Jo ale Šmejkalka nebude zásadně provoz omezovat, postaví se provizorní dvoupruhový most na který se převede jedna polovina dálnice a ten druhý směr pojede po jedné ze stávajících polovin. Budou tam tedy normálně široké pruhy, takže vás mírně „omezí“ jen snížení rychlosti, to ale nemá vliv na kapacitu
Sorryjako, opravdu věříte tomu co jste napsal? Jakou máte doposud zkušenost s Rekonstrukcí? Na jejím počátku se slibovalo něco podobného 🙂
Tak jak to opravdu je se i slibovalo, když pominu prodloužení termínů modernizace samozřejmě… Slibovalo se to, že se bude jezdit naprostou většinu času v režimu 2+2 v zúžených pruzích. Když se dělá jedna polovina dálnice tak jsou pruhy 3,15m a úzký 2,5m, tak jak bylo deklarováno. Zúžení do 1 pruhu je pouze vždy na 2-3 dny, když se mění režim dopravy kvůli změnám dočasného dopravního značení. Případná úplná uzavírka dálnice v případě demolice mostu nad ní probíhá vždy v noci ze soboty na neděli kdy je provoz minimální… To že řidiči neumí jezdit v úzkých pruzích, nebo se v… Číst vice »