Infrastruktura Železnice

Do Brna vlakem objížďkou. SŽDC na několik měsíců zavře hlavní koridor u Blanska

Railjet mezi Brnem a Adamovem u bílovických tunelů. Foto: České dráhy
Railjet mezi Brnem a Adamovem u bílovických tunelů. Foto: České dráhy

Cestující mezi Prahou a Brnem čeká v roce 2021 a 2022 velké omezení provozu, během kterého dojde k prodloužení jízdních dob o několik desítek minut a všechny dálkové vlaky se po letech vrátí na trasu přes Havlíčkův Brod.

Důvodem je chystaná modernizace koridoru v úseku mezi Brnem, Adamovem a Blanskem. Ten vede tak složitým terénem, že na několik měsíců zde bude muset být zaveden takzvaný nickolejný provoz. Detailnější příprava rekonstrukce už začala, zakázku na projekt v úseku Adamov – Blansko získalo sdružení Sudop Brno a Prodex za 111 milionů korun bez DPH, stejné sdružení vyhrálo i soutěž na projektování úseku z Brna-Maloměřic do Adamova za 98,5 milionů korun bez DPH.

Počítá se také s nickolejným provozem jehož rozsah však nejsme nyní schopni specifikovat. Projekční práce stále probíhají se snahou minimalizovat rozsah těchto výluk,“ řekl mluvčí SŽDC Marekl Illiaš. Nickolejný provoz znamená, že v úseku nepovedou několik měsíců žádné koleje a koridor bude nutné objet. Podle Illiaše by měla samotná modernizace začít v roce 2021 a pokračovat až do roku 2023.

Na začátku měsíce proběhla první schůzka mezi SŽDC, projektanty a zástupci dopravců, kde už padly první konkrétnější termíny. Ty zatím nejsou jisté, bude záležet hlavně na získání stavebního povolení.

Podle informací od dopravců by mělo dojít k omezení na jednokolejný provoz od července do prosince 2021 mezi Adamovem a Blanskem, od ledna do května 2022 je pak předpokládán provoz po jedné koleji mezi Brnem-Maloměřicemi a Blanskem. Od června do října 2022 by pak měly vlaky přestat jezdit úplně. Od listopadu 2022 do března 2023 by měl být jednokolejný provoz z Brna do Blanska.

Během jednokolejného provozu se na trať vejdou nejspíše jen vlaky dálkové osobní dopravy, regionální ani nákladní neprojedou. Během nickolejného provoz by měly vlaky jezdit přes Havlíčkův Brod, kam během omezení na jednu kolej budou přesměrovány i nákladní vlaky. Na této trase chystá SŽDC zavedení takzvané postrkové služby, aby nákladní vlaky projely bez problémů tratí se značným převýšením.

Osobní doprava mezi Prahou a Brnem zaznamenává v posledních letech velký rozvoj, ke kterému přispěla částečně i modernizace D1 a obavy cestujících z uvíznutí v koloně. V roce 2021 by měla modernizace již skončit.

Devět kilometrů dlouhý úsek z Maloměřic do Adamova se klikatí podél řeky Svitavy, vlaky zde mohou jezdit maximálně rychlostí 80 km/h (90 pro vozidla s naklápěním). Úsek prošel naposledy velkou modernizací v druhé polovině devadesátých let. „Technický stav železničního svršku je s ohledem na směrové poměry a provozní zatížení na hranici životnosti, svrškový materiál je opotřebovaný a projevuje se špatná držebnost upevňovadel, což vyžaduje značné náklady na jeho údržbu. Zvyšuje se počet defektoskopických vad a únavových lomů. Kolejové lože je vlivem dynamických sil a spadem listí silně znečištěno, což má vliv na stability bezstykové koleje a kvalitu geometrické polohy koleje,“ popisují stav autoři záměru projektu.

Ten počítá i s tím, že modernizací projdou zastávky Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou, dojde k vybudování nástupišť a dalších prvků. Rychlost se má zvýšit nepatrně, stále zůstane pod 100 km/h. Jízdní doba se má zkrátit o půl minuty.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
daniel
Host
daniel

Pamatuji před pár lety. Výluka mezi Brnem a Vyškovem. Úžasně časově vychytaná. V tom čase probíhala oprava jednoho jízdního pruhu na dálnici, po které jezdily výlukové autobusy. Ty nabíraly ve špičce zpoždění 2-3 hodiny, takže cestující stáli před nádražní budovou a netušili, kdy vlastně odjedou. Úžasná synchronizace.
No a nyní něco podobného čeká ty, kteří jezdí z Blanska do Brna. Jsou to tisíce lidí denně. A náhradní doprava po silnici Brno -Svitavy plus kolony v Brně, to bude masakr.
Nevěřím, že nejde/nešlo řešit jinak.

Johny
Host
Johny

Trať z ČT na Brno by si zasloužilo modernizaci v rozsahu na parametry jako třeba nyní budovaného úseku Sudoměřice – Votice.

Johny
Host
Johny

Zdravím všechny.. Vůbec to cestujícím, co jedou z Prahy na Brno a dál nezávidím .. Mám kliku že jezdím z práce domů do ČT. A dál na Brno nebo Ostravu nemám důvod jezdit. Snad se do ty doby stihne optimalizovat pár úseků na trati přez HB aby časový dopad byl co min . A četl jsem tu (nevím kdo to psal už) že uzel Třebová začne v 2021? Já doufám že už na konci příštího roku… I když se tu furt řeší co garážemi v ochranném pásmu a protihlukovka tak kdo ví. Třeba se začne až 2023…. Doufám že se… Číst vice »

a8n
Host
a8n

U Třebové se aktuálně předpokládá 2022 nebo 2023.

Thom
Host
Thom

Parovky, střídavina, nickolejný provoz… čeho se ještě dočkáme od našich novinářů?

Alibaba
Host
Alibaba

Potřebujete vysvětlit nějaký termín? 🙂
Samozřejmě to nejsou termíny odborné, ale na železnici pouřívané.

Ondra
Host
Ondra

Ta „objížďka“ přes H.B. je delší asi o 2km, kromě toho je to mnohem zajímavější trasa než přes Třebovou.

jan
Host
jan

No jenže za Golčovým Jeníkovem se plouží vlak velmi dlouho 75 km/h, což je na dnešní dobu nepoužitelné

Pepa z depa
Host
Pepa z depa

Však ale okolo toho Blanska je jezdí 70 také. Jen po lepším svršku.

jan
Host
jan

A před Golčovým jeníkovem se na mnoha místech od pohledu málem rozpadá.

X 1
Host
X 1

Jan
Rozpadá se co?
Vlak nebo trať?
🙂

Ondra
Host
Ondra

Zřejmě jste po trati přes Golčův Jeníkov a Žďár léta nejel, protože tam v posledních asi dvou letech proběhla generální rekonstrukce – výměna kolejového lože i svršku, nové trakční vedení a zab.zařízení. A hlavně, cesta uteče jako nic, díky mnohem zajímavější krajině.

Petr766
Host
Petr766

Nezájem. Kolikrát při pravidelných jízdách člověk hledí z okna? Místo dělání něčeho užitečnější nebo příjemného.

Radek Janata
Host
Radek Janata

Ovšem jízdní doba je nejméně o 20 minut delší.

Petr766
Host
Petr766

Nikoho nezajímá zajímavá trať, lidi by rádi cestovali alespoň trochu normálně ve 21.stoleti. Kochat se můžu někde na výletě na lokalce

J.K.
Host
J.K.

Za cenu skoro Ejpovického tunelu, akorát bez něj, super…. (V nějakém dřívějším článku byla zmíněna i odhadovaná cena téhle akce)

František
Host
František

Měli přidat tunel (kam přesně?), zaplatit víc a rozbitou trať nechat bez opravy? 🙂

Jan Soukup
Host
Jan Soukup

Bylo by zajímavé /avšak nevím, jak reálně možné?/ vzít v úvahu „starou“ trať Praha – Přerov – Břeclav. Tady by vlaky Praha – Vídeň/Budapešť zvládly ujet úsek Praha – Břeclav za 3:10 – 3:15, což je jen malé navýšení, oproti Praha – Brod – Břeclav, kde to v celém úseku dle mého pod 3:50 nepůjde, což je navýšení velké. Brno – Břeclav by obsloužily s následnou návazností na Vídeň/Budapešť současní Panteři s přestupem v Břeclavi a úsek Praha – Brno přes Brod by vyřešily mezery v současném dvouhodinovém taktu, kdy by byl zachován současný dvouhodinový takt s tím, že by… Číst vice »

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

Dnešní rychlíky přes Brod jezdí za 3:41, 20 minut je pobyt ve stanici, 11x zastaví, takže podobnou dobu stráví brzděním a rozjezdem, to je ale pro staré rychlosti a nižší rychlostní profil, delší soupravy, rezervy pro přetíženou trať Třebovou, nemyslím že to bude pro Rj, který navíc nažene čas tím, že nezastaví v Pardubicích a Třebové, nějaké kritické..

Jirka
Host
Jirka

Z Blanska denně jezdí na Brno odhadem 60 párů osobních vlaků. V každým vlaku je lidí na 2-8 autobusů. To chci vidět, jak to odvozí. Navíc, cesta autobusem trvá bez kolon a bez zajíždění do Adamova a spol. o 10 minut dýl, se zajížděním do Adamova a ve špičce i o hodinu dýl. Tuším defenestraci.

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

Nebylo by to dokonce rychlejší vozit na vlaky od Tišnova? Tolik autobusů centrum nemůže pobrat.

Petr766
Host
Petr766

Myslím že ne. Max do Kuřimi, ale to už je jen o zanedbatelných pár minut rychlejší než rovnou do Brna, předpokládám točit to v krpoli u nádraží

Marek Cerman
Host
Marek Cerman

Diletantsky zpracovaný článek vyvolává hloupé příspěvky. Škoda, seriózní zpravodajský server k dopravě by se hodil, ale zdopravy.cz představuje tímhle dílem jiné ambice. Jinak by si totiž autor dal tu práci a zmínil tu, že rozsah výluk a nickolejný provoz nesouvisí se stavem svršku, ale hlavně se stavem tunelů, u kterých zatéká ve vrcholu a se dvěma vícepolovými mosty před Adamovem. Oboje by šlo při jednokolejném provozu řešit dost těžko. Odkaz let minulých, kdy na komplexní modernizaci zřejmě nebyly prostředky, si vybereme nyní.

Patrik
Host
Patrik

Chápeme to tedy dobře tak, že jezdíme po zfušovaném koridoru? Jestli se dobře pamatuji, tak úsek koridoru z Brna do České Třebové stavěly ještě ČD, z toho vyplývá, že pokud budou nějaké problémy z kapacitou přes Havlíčkův Brod musí to být ČD, kdo půjde první z cesty.

Pavel Mráček
Host
Pavel Mráček

Máte zřejmě na mysli tu část ČD, která už dnes vůbec s ČD nemá nic společného a jmenuje se SŽDC.

Martin V.
Host
Martin V.

Může někdo laikovi srozumitelně vysvětlit, proč na kompletní výměnu železničního svršku potřebují cca rok jednokolejného provozu a čtyři měsíce úplné výluky? Nedávno jsem se v článku o „švestkové dráze“ dočetl, že „obří stroj“ vymění 175 metrů za hodinu – https://zdopravy.cz/svestkova-draha-zrychli-na-100-km-h-jizdni-doby-zkrati-o-tretinu-opravi-ji-obri-stroj-17448/ cituji: „Stroj má 35 náprav, z toho 12 hnacích. Jeho výkon při čistění štěrkového lože a současné souvislé výměně kolejového roštu je 175 metrů za hodinu. Kolos RU 800 S dokáže koleje současně obnovovat i čistit štěrkové lože, kompletně mění štěrk i pražce, aniž by se měnily kolejnice.“ Pokud je úsek dlouhý 17,5 km, tak ho RU 800 S vymění… Číst vice »

Martinm
Host
Martinm

A jak vám ten stroj opraví železniční spodek a tunely?

Martin V.
Host
Martin V.

Právě že o spodku ani o tunelech se v článku nic nepíše, proto ta otázka v předposlední větě mého předchozího příspěvku. Stěžují si výhradně na opotřebovaný a znečištěný svršek.

Martinm
Host
Martinm

Co vím já tak, tak oprava tunelů byla tím prvotním impulsem ke stavbě.

Martin V.
Host
Martin V.

Jo, tak potom to celé dává smysl (a Marek Cerman si to už s autorem článku v diskusi o kousek výš vysvětlili). Já ještě pamatuju (jako dítě) léta se táhnoucí rekonstrukci tunelů v 70. a 80. letech 20. století, aby se do nich vůbec vešlo trolejové vedení. Výhybny Hády a Jelení skok, dlouhé čekání na křižování a pak jízdu krokem skrz tunel ve výstavbě…

Thom
Host
Thom

Páč makáme od 7 do tří… jako na silnicích!

Michal
Host
Michal

Nechci vidět lokální provoz mezi Blanskem, Adamovem, Bílovicemi a Brnem. Ono stačí těch pár dnů, kdy SŽDC tu a tam dělá údržbu na trati a místo vlaku jezdí autobusy.

jan
Host
jan

No budeme sklízet, že není konkurenceschopný Kolín, Havlíčkův Brod. Nevím, proč se tam neprojektuje lepší rovnější řešení. Byla by alternativa za koridor. A oprava koridoru bude muset přijít a bude to peklo.

V.N.
Host
V.N.

Kladu si otázku, jak v rámci koridoru ta trať byla postavena, když vydržela pouhých 20 let ?
A není úchylné , když během jednokolejného provozu budou po trati jezdit pouze dálkové vlaky ? Co cestující z Blanska do Brna ? Jak odvozí ty davy cestujících ? Opravdu to nejde realizovat jinak ?

K.S.
Host
K.S.

Protože je tam silný provoz a poloměry jak na lokálce? Ten úsek dělal problémy už Pernerovi a roto se první stavěla trať z Olomouce, stopa tedy odpovídá někdy období 1840-1850. Na trati kde to v kritickém úseku jezdí jak šaliny do Krpole se nízká životnost dá očekávat. Aby se situace změnila, muselo by se tam v těch vápencích vyvrtat několik nových tunelů a to je asi skoro nemožné. Takže buďme rádi že se třeba rozšíří počty kolejí v zastávkách, provede se peronizace a přibudou kolejové spojky.

Martinm
Host
Martinm

Perner tuto trať nestavěl a ani trať v té době nesloužila jako hlavní spojení Prahy s Vídni. Tou se stala právě až po roce 2000.

K.S.
Host
K.S.

Kdo to tedy byl? Nebo kdo to navrhoval? Dodnes jsem si myslel že to byl právě Perner. To že se jezdilo spíš přes Olomouc, by dávalo smysl, ale co si nějak pamatuji tak se první postavila méně náročná trať z Olomouce a pak se dodělávala ta z Brna.

Martinm
Host
Martinm

Dle Wikipedie to stavěli nějací Italové (Brno-Třebová), Trat byla otevřena v roce 1849, Perner zemřel v roce 1845.

Alibaba
Host
Alibaba

Perner ji částečně navrhoval a trasoval při hledání obecně trasy do Prahy. Italové stavěli tunely (jako že tunely stavěli na hodně místech). SteG Tuhle trasu používal jako hlavní z Vídně do Prahy po postavení tratě z Vídně do Brna přes Hrušovany. Přes Olomouc by nemohl konkurovat ÖNWB z tratí přes Znojmo a Jihlavu.

Martinm
Host
Martinm

Trať byla postavena tak jak se v 90.letech stavělo všechno. Vzhledem k tomu jak jsme na to v devadesátých byli finančně, tak je zázrak že se tam vůbec něco stavělo.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Ale všechno to vlastně začalo tím „pádem tunelu“ někdy koncem 60. let minulého století, kvůli němuž se pak postupně asi 20 roků dával do jakéhos-takéhos pořádku celý úsek mezi Brnem a Blanskem, takže potom byl jakž-takž hotový a budování „koridoru“ mezi Brnem a Českou Třebovou bylo o cca 20 km kratší, a tedy i rychlejší (a levnější) – nebýt toho, kdo dnes ví a může skutečně jednoznačně a zodpovědně potvrdit, že by „koridor“ do Brna vedl přes Českou Třebovou a ne přes Vysočinu (i když to příliš pravděpodobné z dnešního pohledu také není)?

František
Host
František

Myslím, že by asi bylo rozumnější odklonit po jiných trasách právě dálkové osobní vlaky, které v daném úseku nemají cíl, případně obdobnou část nákladních. Jenže dnešní „dopravní“ politika je bohužel přesně opačná. Co nejvíce přeprav na silnice…

Miloslav
Host
Miloslav

„Kolejové lože je vlivem dynamických sil a spadem listí silně znečištěno“ – to snad lze řešit průběžně. Z článku chápu, že se v podstatě nejedná o žádnou modernizaci, ale pouze o komplexnější údržbu. Uzavření celé trati je fakt prasárna a pohrdání zákazníky.

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

Nevím co je za kompletní údržbu, když zmizí celé lože.

Martin
Host
Martin

Zajímavé by bylo rovněž vědět, co v té době bude „rozkopáno“ na 230 a 250. Škoda, že v té době asi ještě nepoběží uzel Česká Třebová. Mohlo se využít, že toho přes ČT bude jezdit méně.

Martinm
Host
Martinm

Tak uzel Třebová by se měl začít stavět v roce 2021, tak se to možná sejde

Marek Cerman
Host
Marek Cerman

Přes HB by nemělo být rozkopané souběžně nic.

Jur
Host
Jur

A co se do te doby přes Brod ještě stihne udělat Přibyslav-Pohled? a dále? Ten usek Světlá- Golčák je k uzoufání…., člověk si připadá jako by vlak tlačil. Co s tím?

Kuba
Host
Kuba

Zrovna v úseku Světlá – Leština bych si byl ochoten počkat na lepší řešení, než je zabetonování současné klikatiny. Ta trať je totiž „makroskopicky“ docela rovná, jenom se vlní sem a tam, aby nemusela křížit Sázavku. Laickým pohledem mi přijde, že narovnat to by bylo opravdu hodně muziky za přijatelně peněz. Vlkaneč – Golčák bohužel řešení nemá, leda snad totální přeložku až někudy kolem Štrampouchu (se zachováním současné trati pro náklady kvůli sklonům).

Laik
Host
Laik

V článku chybí informace, co se během té výlukové doby postaví/opraví. Je ta výluka opodstatněná, nebo jde jen o mrhání časem?

bkp
Host
bkp

Pane bože, když už to musí být, proč se to neudělá během jedné sezóny. Technicky to problém není, je to jen o organizaci.

svojsin
Host
svojsin

Tož to by nebela taková švanda. Většina úseků D1 taky mohla být rychlejc a na 3 pruhy.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

A bylo by vůbec možno sehnat takový dostatek stavebních kapacit, aby se to za jednu sezónu dalo stihnout všeechno (a zaplatit je, protože v tom případě by si firmy asi diktovaly mnohem vyšší ceny)?

L. M.
Host
L. M.

Super, ve Vídni jim zbořili Südbahnhof a lidi jezdili z Meidlingu, aby se po pár letech omezení a odklonů vrátili na nové moderní nádraží s vysokorychlostní tratí pod městem. Tady rozese*ou Brno na kolik let, aby se cestující mohli vrátit na staré nádraží a starou pomalou trať, u které dojde max. ke snížení kapacity. Nevzpomínám si na jedinou rekonstrukci SŽDC, při které byla navýšená kapacita. Tedy krom zbytečných výhyben mimo stanice…

noerf
Host
noerf

L.M. Poavažoval bych za normální v takové případě zásadnější opravu tratě přes Havklíčkův Brod (zrychlení, eventuálně zkapacitnění) a následně opravu tratě do Blanska. Vzhledem k předpokládané tvorbě mimoúrovňových křížení a mostů bych očekával, že se mosty začnou dělat jako první a ne poslední.

Kuba
Host
Kuba

Zásadnější oprava trati přes Havlíčkův Brod právě probíhá.

Grossák
Host
Grossák

Trať přes HavlBrod prochází už několik let rekonstrukcí, včetně zvýšení rychlosti.

Odpadlík
Host
Odpadlík

Jj, to by mě zajímalo jestli do té doby zvládnou udělat tu přeložku trati u Čáslavi, to by hodně pomohlo.

L. M.
Host
L. M.

Jelikož se tam teď vyměnil svršek, tak se dočkáme nějaké další opravy zase za 20 let. A přeložka dopadne asi tak jako u Jeníkova, tedy nijak…

Odpadlík
Host
Odpadlík

No vzhledem k tomu, ze uz to ma uzemni rozhodnuti, tak bych rekl, ze to fakt postavi

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

Zdroj?

Běžný Občan
Host
Běžný Občan

Chtěl bych vědět jak chcete navýšit kapacitu na trati která je prakticky vyrazena do skály na jedné straně a na druhé straně je silnice, řeka, města a světě div se další skála.
Mě přijde že tady lidi házejí rozumy od stolu a ani neví kde Dadamov vůbec je.

Vít Jůza
Host
Vít Jůza

Snižuje a zvyšuje se kapacita (za plného/nějak omezeného provozu) i při zachování stejného počtu traťových kolejí způsobem zabezpečení/řízení provozu i množstvím a strukturou nádraží, výhyben a kolejových spojek.

L. M.
Host
L. M.

Ono navýšení kapacity není tesání další traťové koleje do skály, ale hlavně taky prodloužení a rozšíření staničních kolejí. Nehledě na to, že kdyby tam nebyly 50-60 km/h výhybky, tak se taky provoz dostane úplně jinam. Ne jako dnes, kdy má ECčko +5 minut jen proto, že muselo přejet na vedlejší kolej.
Holt §1: Vždycky se to tak dělalo.

Žádnej neví co jsou Dadamov, žádnej neví, co je to Dadamsthal…

K.S.
Host
K.S.

Navíc dneska by šly sehnat takové výhybky, že nebude muset vlak zpomalit o moc z traťové rychlosti.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Takové výhybky by se tam ovšem také musely vejít, a aby to mělo smysl, tak ve spojkách i včetně mezipřímých úseků pro příslušnou rychlost – a nejsem si jist, zda by to tam bylo všude možné.

K.S.
Host
K.S.

Máte pravdu, na něco takového by to chtělo alespoň 260-300m, to tam za sebou není, maximálně tak 250, takže tak nanejvýš si to rozdělit a mít mezi dvojicemi výhybek oblouk. Pořád by to ale asi bylo lepší než současný stav, kdy se nedá někde od Maloměřic až po Adamov přejet mezi kolejemi.

Konstantin
Host
Konstantin

Já bych to tam humanitárně vybombardoval, celé to tam srovnal se zemí a nechal postavil úplně nanovo (silnice, koleje, města, tunely, případně i říční přeložku či kanál).

Honza D.
Host
Honza D.

Na D1 v tu dobu rekonstrukce ještě nebude u konce, bo se ještě bude rekonstruovat úsek 1 – most Šmejkalka (cca 24.km, u Senohrab). Jakýmsi kouzlem vypadl z přehledu úseků akce Rekonstrukce D1 (mám pocit, že se tady o tom před pár měsíci psalo).

PetrN
Host
PetrN

Jo ale Šmejkalka nebude zásadně provoz omezovat, postaví se provizorní dvoupruhový most na který se převede jedna polovina dálnice a ten druhý směr pojede po jedné ze stávajících polovin. Budou tam tedy normálně široké pruhy, takže vás mírně „omezí“ jen snížení rychlosti, to ale nemá vliv na kapacitu

Honza D.
Host
Honza D.

Sorryjako, opravdu věříte tomu co jste napsal? Jakou máte doposud zkušenost s Rekonstrukcí? Na jejím počátku se slibovalo něco podobného 🙂

PetrN
Host
PetrN

Tak jak to opravdu je se i slibovalo, když pominu prodloužení termínů modernizace samozřejmě… Slibovalo se to, že se bude jezdit naprostou většinu času v režimu 2+2 v zúžených pruzích. Když se dělá jedna polovina dálnice tak jsou pruhy 3,15m a úzký 2,5m, tak jak bylo deklarováno. Zúžení do 1 pruhu je pouze vždy na 2-3 dny, když se mění režim dopravy kvůli změnám dočasného dopravního značení. Případná úplná uzavírka dálnice v případě demolice mostu nad ní probíhá vždy v noci ze soboty na neděli kdy je provoz minimální… To že řidiči neumí jezdit v úzkých pruzích, nebo se v… Číst vice »