Do Brna dorazilo všech deset nových trolejbusů od Škody, všechny budou v provozu příští týden
Trolejbus Škoda 32Tr v Brně. Foto: DPMB
Jde o dodávku z rámcové smlouvy na 40 trolejbusů.
Jde o dodávku z rámcové smlouvy na 40 trolejbusů.
Někdo v některých příspěvcích objevil asi Ameriku.
Ano Škoda kupujete narozdíl od tramvají dle dohody od výrobců autobusů kompletní skelety. Poslední její kompletní trolejbus byla řada Tr21.
Je to výhodné pro výrobce i zákazníky. Šetří se tím náklady na náhradní díly. Možná se to zdá jednoduché, ale udělat vlastně z autobusu bez motoru a převodovky trolejbus není úplně legrace. Motory a regulace, software, kompletní kabeláž a instalace si Škoda dělá sama.
Trolejbusy patří do trakčních vozidel. Mnoho norem a předpisů je velmi rozdílných. Škoda za své výrobky také zodpovídá. Proto znak Škoda na karoserii…
Zajímal by mě proces výroby. To asi v Plzni koupí skříň od SORu, možná s kolama a osadí škodováckou elektrovýzbrojí. Ostatně skla, sedačky, pult řidiče i celá přední náprava mohou být taky od SORu zřejmě.
Což je velké překvapení, neboť takto se trolejbusy vyrabějí již počínaje 24Tr. Poslední trolejbus vyrobený od zakladu někým, kdo současně vyrobí i elektrovýzbroj, vyjel současně se zavřením vrat ostrovské továrny.
No nevím, sklo a penumatiky si kupovali i tehdy. To akorát Ford měl doly na železnou rudu.
Ale nebudem to rozpitvávat, nebo někoho napadne spojit přepravu ledniček a zeleniny a vozit zeleninu v ledničkách, kam tady ve vagoně zapojit prodlužku?
Zásuvku lze dodělat na lokomotivu a rozvést po jednotlivých vagónech podobně jako elektroinstalace v osobních vagonech.
Nechápu? Řeč je o tom, zda do Škodovky doputuje celá kastle SORky (což ano) a zda se do ní „pouze“ usadí trolejbusové komponenty (taky ano) a zda to je vše (ano je).Takto se ostatně „vyrábí“ u nás i TNS12, pročež se nejedná z našeho hlediska o výrobu, ale pouze kompletaci, a to navíc pouze dílčí. Samosebou že ta hotová kastle SORky je plná subdodavatelských výrobků, jako nápravy, skla, sedadla, infosystém, různé konstrukční celky jako třeba výpalky z nerezu atd, řídící jednotky nebo kabeláž. Takže ano, můžeme to pojmenovat tak, že ani v SORce se toho moc nevyrábí, neboť vše zmíněné… Číst vice »
V Ostrově to vše probíhalo obdobně jako dnes v té SORce (nebo obecně u jiného výrobce karoserie), jediný a pro účely dotazu podstatný rozdíl je v tom, že v té samé fabrice do karoserie nacpali i kompletní silovinu, a za tímto účelem to bylo již vyvinuto. Dneska se hotová kastle vykopne na dvůr, pak na trajler a odveze se přes půl republiky do Škody, kde tam namontují trolejbusové věci. Nutno říci, že se to za ta léta zlepšilo, finalní výrobek není takovej bastl jako byly 24/25Tr, např v případě třeba TNS už ze SORky byly natažené kabely k trakčnímu motoru… Číst vice »
Přesně tak to bylo myšleno. Jestli kastle trolejbusu je do určité fáze stejná pro bus i trolejbus, nebo jak to je. Ovšem chválím, protože unifikace nosné konstrukce může ušetřit značné finance. Samozřejmě hnací náprava s elektromotorem bude rozdílná oproti hnací nápravě s diferenciálem a kardanem pro naftový pohon.
Ale jestli tam je víc dílů od SORu než od Škody, pak by měla být značka trolejbusu SOR. Takto je to zavádějící. Otevřu článek o trolejbusu Škoda a vidím SORácký design.
To je o prodejci. Zcela stejnej vůz a jednou je to Trollino a jednou 26Tr. Pokud je Škoda finální dodavatel, tak tam bude logo Škody, pokud jen montuje a dodává výzbroj a finální dodavatel je Solaris, tak to bude Trollino.
SOR vyrábí svoje trolejbusy pod svojí značkou TNS, u 32Tr pouze prodal karoserii na dovybavení.
Že snad jenom Ford měl natolik velký vertikální koncern, že od jiných firem nakupoval naprosté minimum dílů. Ale i tak vozil části přes celá jezera, neboť zastával názor, že práce se má vozit lidem. Nejsme ve při.
A co Ekova? Vím, nebyla to dlouhá historie, ale trolejbus si také dělali sami včetně kastle.
Narážíme na to, jestli zákazník je schopen takovou malosériovou výrobu zaplatit. Třeba švýcarský Hess takto funguje, pro své švýcarské zákazníky.
Jeden zákazník tu byl a byl to ochotný zaplatit, ale jemu nabídli Temsu a Škodovka na ní prodělala na pokutách.
DPP, elektrobusy
Ta formulace, že zařazení těchto vozů umožnilo vyřadit nejstarší vehikly, tj 14Tr, není přesná. Jejich provoz byl ukončen nezavisle na tom již dříve, protože na prázdniny není prostě tolik vozů potřeba. Navíc, těch 14Tr bylo v provozu již jen na počet prstů jedné ruky. Aktuálním zařazením 7 kusů 32Tr se umožní něco jiného, totiž postupné vyřazovaní 21Tr, neboť byly zrušeny prohlídky na vozech 21Tr, vyjma těch, které jsou po GO nebo SO+ z roku 2018 a mladší. Prakticky se tedy nyní nacházejí ve stavu „na dojetí“ zejména second-handy 3051-3055.
„Patří k nejrozsáhlejším v České republice“? A kde je větší? Já myslím, že je v Brně úplně nejrozsáhlejší. Možná někde jo, ale nic mě nenapadá
Brno by mělo zcela jistě mít nejvice trolejbusů. Co do počtu linek a délky linek/sítě by to mohl být Zlín (a Otrokovice)…
Brno je největší tuzemský provoz snad ve všech vymyslitelných parametrech. Délka sítě ve Zlíně se Brnu zdaleka neblíží, je zhruba poloviční.
Dle Wikipedie (vždy Brno : Zlín) :
počet trolejbusů: 144 : 53
počet linek: 13 (+1 nostalgická) : 14
délka linek: 87.5 : 114
délka sítě: 54 : 33.5
dopravní výkon: 5.4 : 3.1 (vozokilometrů za rok)
Brno (a Šlapanice) není zrovna krátké spojení. Ale jestli ve Zlíně spojí linku 2 a 55, tak to asi bude nejdelší trolejbusová linka na západ od Černého moře.
Jestli, bude, možná…
Seznam to najde vždycky s přestupem. Ale dívám se pořádně a podle poznámky jedna těch 19 km skutečně jezdí vcelku, do Šlapanic je to poloviční (9,6 km) vzdálenost.
Takže ano, ve Zlíně mají delší trolejbusovou linku než v Brně.
Počtem vozů Brno suverénně vede. Nějakých 130. Druhé jsou myslím Budějce, ale tam je to velmi vyrovnané kolem cca 60. Nevím, jak stará je ta statistika
Druhá je Plzeň.
Máte pravdu
Zde přehled trolejbusových síti v ČR:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava