Deutsche Bahn skončí s klasickou naftou, nahradí ji biodiesel, vodík a baterie
Biodiesel pro provoz vlaků DB. Foto: Deutsche Bahn
DB využívá naftu vyráběnou ze zbytků a z odpadu.
DB využívá naftu vyráběnou ze zbytků a z odpadu.
Je spravné a jde vidět snaha jak zlepšit život a posunout . Dávám velký Like 👍
Aspoň toho bude víc na trhu ojetých vozidel pro nás (minimálně pro dceřinku DB) 🙂
Z těch „zelených“ paliv budou pěkně zaprasená čerpadla a trysky. Dílenským specialistům nezávidím.
budou smrdět, jak přepálené hranolky.
objem CO2 z bionafty je vyšší než ze standartní nafty. Takže je to podvod, založený na snaze to nějak vysvětlit za pomocí demagogických teorií… jdu blejt.
DB tvrdí, že se pohybuje v oblasti „biopaliv druhé generace“.
Co to je?
Surovinou je odpad nebo nepotravinářská biomasa.
Aha… https://www.ekoporadny.cz/faq/co-jsou-to-biopaliva-prvni-a-druhe-generace-jaky-je-mezi-nimi-rozdil.htm Fischer-Tropschovu syntézu taky nelze provozovat doma na dvorku… Ale hlavně: Ty druhy tzv. bioodpadu, které přicházejí v úvahu, pak budou chybět v přírodě, v lesích a na polích. Odpady z výroby palmového oleje… Klasický příklad greenwashingu. To je přece úplná absurdita. Navrhuju, abychom se bez palmového oleje obešli úplně, protože samo jeho jeho pěstování na místech vyklučených pralesů je vražda životního prostředí. Nemluvě o jeho škodlivosti pro lidský organismus. Je to mnohem horší zabiják cév než sádlo. Takhle by se dalo pokračovat, ale za posledních 30 let jsem takových diskusí zažil tolik, že už mě to unavuje. Je… Číst vice »
Nejsem nějaký zuřivý proponent biopaliv, nicméně využití skutečných odpadů typu fritovací olej, kafilérní tuk, nepotravinářské živočišké tuky, v delší perspektivě směsný komunální odpad, považuju za rozumné. V případě lignocelolózových odpadů asi navždy bude nejvýhodnějšší je rovnou spálit, než z nich velmi krkolomně vyrábět nějaké kapalné palivo.
S tím, jestli se něco dá dělat na dvorku nebo ne – v improvizovaných podmínkách můžete dělat leccos, ale nikdy nedosáhnete účinosti jako v průmyslové realizaci, nehledě na dopad na bezprostřední okolí.
Lignocelulózové odpady jsou neprávem zanedbávaný materiál s mnohem větším potenciálem než jenom jako palivo. Obsahují velký podíl polymerních vláknitých látek a v laboratoři už byly vypracovány postupy pro jejich využití jako suroviny pro výrobu konstrukčních a stavebních materiálů. Lze z nich vyrábět i krmiva a hnojiva. Ono je to všechno složitější: Ve světě dnes převládá sulfátová výroba buničiny a ta se dá zacyklovat tak, že z ní je odpadů minimum.
Těch „výrob na dvorcích“ bude s postupující deglobalizací a deindustrializací přibývat.
kecy, jde o oleje z ftiťáku.
To je tak, když někdo nerozumí slovu odpad.
Bionafta – díky primitivní technologii výroby MEŘO realizovatelné doslova v každé stodole – byla podobně jako různá paliva na bázi alkoholů nahrazující benzín původně zamýšlena jako svépomocné palivo pro sedláky využívající vlastních přebytků a/nebo odpadů. Sami si měli rozhodovat o tom, jestli a do jaké míry ji budou vvyužívat. Nikdy se neměla stát náhradou fosilních paliv v takovém rozsahu, jak to teď vidíme, a už vůbec ne předmětem komerčního a dotačního šílení. Bohužel pro ty sedláky se nenašli výrobci pohonných jednotek, které by to dokázaly bez následků spalovat; dráty v Evropě už vedou do každé pastoušky, takže stacionární diesely (zatím?)… Číst vice »
co takhle natáhnout dráty? Mohli by tak napájet ekologicky, když se tak chlubí soláry a větrníky 😉 pokud to ta jejich ekosít utahne, když vypli i atom.
Hmm…to neutáhne možná ani teď.
A kdyby se jim odejmuly dráty z ČR, tak jsou vyřízení…
A to říká kdo?
Příroda. Solární elektrárny jsou závislé na slunečním svitu, větrné zase na větru. A oboje jsou závislé na počasí a denní době. A stabilní zdroje-pro elektrický provoz železnice nezbytné -si sami Němci likvidují
.
Viděl jsem autobus na bionaftu a majitel klel jak šakal – nafta (řepka) nebyla mastná. 3x proplách nádrž a stejný , tak autobus prodal. Jak to „zamává“ s motory?
Obvyklým způsobem – budou zničené za polovinu doby…
Transcentrum běžně jezdilo na bionaftu včetně starých Karos, zejména proto, že ji zaměstnanci nekradli.
Čistě teoreticky, až vypustíme dost CO2 a teplota vzroste a bude to tady na Zemi a ovduším jako třeba v období Jury, tak se zase objeví dinosauři?
LOL!!!!!!!!
Nevím, když tak se na ně budeme do Číny létat koukat…
Spíš dojde k tomu, že přijde klimatický katastrofa, která vyhubí podstatnou část života na Zemi a po ní bude následovat nová doba ledová.
🤣🤣🤣
No nevím, jak se na takové palivo budou tvářit vstřikovače.
Ale nezatracoval bych to, každé euro neposlané do ruska se počítá.
A kromě friťáku se dá „rafinovat“ i plast:
seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fotky-palestinci-vyzrali-na-draha-paliva-z-plastu-delaji-naftu-215229
zajímalo by mně,co jde tedy z výfuku,když je to o 90 procent méně co2 a výkon zustal.
Z výfuku jde to samé. Rozdíl je v tom, jak si nastavíme bilanční rámec. Při HVO je surovina rostlinný olej, který do sebe vzdušný CO2 zabudoval, když „rostl“ vloni. Zatímco ropa do sebe CO2 zabudovala před miliony let.
Z vyfuku to samy. Ale nejde jeste spousta vedle z likvidace tech zbytku, jako kdyby je nechali hnit bez uzitku a naftu dal delali z ropy…
Nikdo neřeší oxidy dusíku, nikdo neřeší nanočástice polétavého prachu PM 2.5 s obsahem karcinogenů z otěru pneumatik a brzdového obložení… Tohle všechno změna paliva neřeší.
Jasně, že neřeší, někdo tvrdil, že jo? Teda kromě toho otěru z pneumatik, ten mívaj vlaky celkem malej.
Že by lidi úplně přestali kamkoli jezdit a cokoli kamkoli vozit je utopie, se kterou se počítat nedá. Úplně stoprocentně čistý technologie na všechny dopravní potřeby zatím nemáme, nebo je nereálný je nasadit okamžitě všude. Z tohoto pohledu mi dávaj jako překlenovací smysl i „jen“ relativně čistší technologie. Což bionafta druhý generace do části vlaků klidně může být.
Z historie je známo, že změna výrobního způsobu nastala vždy až ve chvíli, kdy byly k dispozici odpovídající technologie; ty si pak víceméně samy vynutily i změnu společenského uspořádání. (To je to okřídlené „doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamení“. Objev metalurgií a pěstování obilí způsobily zánik zájmu o technologii zpracování pazourku a výroby kamenných sekeromlatů, ale taky vznik otrokářského a asijského výrobního způsobu…) Dnes se poprvé v historii lidstvo pokouší o opačný postup, což silně připomíná zapřahání vozu před koně. Průmyslová společnost v obou svých dosud vyzkoušených formách je produktem fosilních zdrojů. Ústup od nich, ať už živelný nebo řízený,… Číst vice »
Jsem zvědav, o kolik % se pak zlepší různé ukazatele čistoty ovzduší nad různými kouty Německa (ostatně, proto se to celé dělá, že). 🙂
Berte v potaz, že změna může odpovídat jen změně emisí v podilu, které odpovídají jejich podílu na celkových emisích. A změna nafty na bionaftu se provádí za účelem snižování podílu emisí CO2 z fosilních zdrojů.
Ale dotaz byl na znečištění, ne na CO2
Myslíte jak na těch křižovatkách, jak jim tam po úpravách ty zplodiny naopak vzrostly?
Vodík je slepá ulice.
Spalováním vodíku vzniká pouze neškodná pára. Nevím co je na tom slepého.
A vodík se vyrábí jak?
K jeho výrobě je potřeba, mimo jiné, i elektrická energie, která se vyrábí jak?
– v jaderných, plynových, uhelných, vodních elektrárnách
– a když fouká, tak i větrných elektrárnách
– a když svítí slunce tak i solárních elektrárnách.
Jde o to, že např. „zelené“ Německo má energetický mix úplně jinak namíchaný, než třeba takové „uhelné“ Polsko.
A ta vaše „neškodná pára“ má totiž „ošklivý neekologický fuj-komín“ schovaný na začátku procesu v nějaké elektrárně, třeba zrovna uhelné.
O energetické náročnosti výroby vodíku a jeho účinnosti při použití v dopravě by mohl poreferovat někdo znalý z oboru.
Ono je ale lepší mít ten komin 300 m vysoko a x km daleko. Než přímo pod nosem ve městě.
Tohle už tady taky všechno bylo. 300 m vysoké komíny to rozptýlí do větší vzdálenosti, což dobře známe ze 70. – 80. let, kdy takové komíny v severočeské pánvi zařídily likvidaci lesů kyselými dešti od Jizerek až po Jeseníky.
To zařídily oxidy síry. Kde dnes najdete neodsířenou hnedouhelnou elektrárnu?
CO2 se z atmosféry nějak ztrácí?
No…ono mezi kouřem z uhlí a tím ze dřeva je rozdíl…
EROEI. (Přítel Google poradí.)
Z jedné fyzikální jednotky energie vložené do zpracování ropy na dieselové palivo získáme cca 20 jednotek energie využitelné pro pohon. EROEI = 20.
Pro vodík je EROEI = 0,13, tj na získání 1 jednotky energie uložené ve vodíku je nutno vynaložit cca 8 jednotek energie při výrobě vodíku některou z klasických syntéz (parní reforming…); pro výrobu tzv. zeleného vodíku (elektrolýzou vody využívající např. fotovoltaiky) EROEI = 0,5.
A podrobněji viz třeba tady:
https://www.transitionengineering.org/pop_the_hydrogen_bubble
Nějaké další dotazy?
Zbytečně se vyčerpáváte popisem současné výroby vodíku. V budoucnu nalejete vodu do auta a pojedete. Pokrok nezastavíte.
Já věděl proč se mi všude po garáži povalují prázdné plastové kanystry. Na vodu budou…..
Nedělejte si z něj srandu, on vymyslel perpetuum mobile!
Pardon, z ní
Takhle mě utěšují ve věci řízené termonukleární reakce nějakých 65 let, vlastně od chvíle, kdy jsem se naučil číst: Celá ta léta ji budeme průmyslově využívat už za 50 let…
vodní pára je ale taky skleníkový plyn, a dokonce horší než CO2
Vodní pára je horší skleníkový plyn než CO2
https://skepticalscience.com/arg_vapor_cz.htm
K tomu je ovšem potřeba říct i to b). Srozumitelný a objektivní výklad je třeba tady:
https://utheraptor.art/2021/09/30/sklenikovy-efekt/
Podstatné je, že množství vodní páry v atmosféře nezávisí na činnosti člověka, ale jenom na teplotě atmosféry. (Snad tu není nutno potřeba vysvětlovat cirkulaci vody v atmosféře, takové banálnosti jako kdy a proč prší nebo základní pojmy jako rosný bod.)
No…ono až to někde vybouchne…