Deutsche Bahn přestala odebírat nové vlaky od Bombardieru, důvodem jsou chyby v softwaru
Souprava IC2 pro Deutsche Bahn od Bombardieru. Foto: Deutsche Bahn
Výrobce železniční techniky Bombardier má další problém u svého velkého zákazníka. Společnost Deutsche Bahn (DB) přestala přejímat poslední sérii 25
Buď mi něco uniklo nebo se dívám špatně, ale během oběda jsem se vylezl podívat na perón a viděl jsem v hranatém rámečku u IC2 omezení na 160 km/h. Kde jste přišli k těm 200? Nebo série jezdící na jihu Německa se nějak liší od té, co jezdí Köln – Dresden? Případně opravte text článku.
Tady se úplně nabízí přímé srovnání IC2 s Traxx AC3 od Bombardieru a NIM expresů s E109.3 od Škody…kdo na tom bude ve výsledku nakonec líp? Problémy mají oba…
IC 2 s lokomotivou Traxx je na 160km/h. Škodovka na 200 resp.189km/h.
Takých desať by sa hodilo na trasu Bratislava – Košice, aspoň budú kratšie súpravy, nie ako tie dnešné 10 až 13 vagónové.
Nojo, je to pro každého…
Měli by víc nakupovat v Plzni. Tohle je pro Škodovku šance! (konec vtipu)
Ač už je to minulé tisíciletí, stejně se mi líbí peršing, který má všechnu automatiku ještě celou z diskrétních součástek.
Samozřejmě to oproti kompjútru taky může mít mouchy – nemohl by tu nějaký fíra udělat srovnání?
Minimálne v Bratislavskom depe vďaka tomu jazdil každý peršing každý mesiac inak. A blblo to tiež.
Základní nevýhodou takových systémů z diskrétních součástek, řekněme analog, je, že můžou mít úplně stejné chyby jako počítačové řízení (a taky že mívaly), ale na rozdíl od software se mnohem hůře odstraňují. Navíc je jejich funkcionalita limitovaná.
No zažil jsem dobu diskrétních součástek, teď zažívám počítače. Z diskrétních součástek udělat řízení na úropvní třeba Vectrona by se pomalu nevlezlo so skříně lokomotivy a poruchovost by byla obrovská. U PC je to jednodušší. Ale zase SW řešení poskytuje tolik „svobody“ že se píšou až neúčelné „slohovky“ a snado se v SW udělají chyby, které vyplynou na povrch jen v nejaké specifické situaci. Pak se to celý hryzně a je po srandě. Tj umožňuje to více funkcí, vazeb, souvislostí s tím, že to taky umožňuje více (i neočekávaných a kuriózních) chyb.
„Dodávka dalších vozidel nabrala velké zpoždění: všech 25 souprav mělo být hotovo do konce minulého roku, výrobce stihl pouze dodávku čtyř: dvě v srpnu, dvě v prosinci.“ – u DB má problém snad každý.
Ale kde, jen prostě pořídit drážní vozidlo není jako koupit mobil v e-shopu.
Chyby v softwaru se přece dají relativně snadno odstranit. Kde to vázne?
Opravou jedné softwarové chyby může vzniknout deset dalších.
Z vlastní zkušenost s lokomotivami Bombardier mohu konstatovat, že softwarové chyby jsou jejich specialitou. Na Traxxech 2 generace se vychytávají do teďka. Mašina však víceméně jezdí. Povětšinou jí krátký restart stačí. Ovšem verze 3 je na to nepoměrně hůře. To už se určitě nedá přirovnat k dětským nemocem. Po stránce mechanické či elektrické tam nejsou žádné poruchy. Ale hlášení chyb resp. závad, jež znehybní stroj je z 99-ti procent falešné a vyvolané pouze chybou v software. A i nepodstatné chybové hlášení vyvolá řetězovou reakci, jež mašinu znehybní. Výrobce sice na úpravách software pracuje, nicméně mi jeho přístup připadá tak nějak… Číst vice »
Jasně, takže zatloukat, zatloukat a zatloukat. 😃
Ne, nemažte to! Právě se tu objevil zdrojový kód kompletního správného softwaru pro Bombardier Traxx AC3!!!
😄
😀
Zkušenost praví, že úpravu třeba i jen na půl hodiny dalšího půl dne validuješ, pak půl měsíce píšeš lejstra a půl roku čekáš, až to projde hodnotitelem a dostaneš na to razítko…
Zkušenost praví, že úpravu třeba i jen na půl hodiny dalšího půl dne validuješ, půl měsíce píšeš lejstra a půl roku čekáš, až to projde hodnotitelem a dostaneš na to razítko…
Martin: A nebo jako práce s buzolou, děti.