Desítky miliard a tisíce kilometrů tratí. Vláda schválila plán zavádění ETCS
Lokomotiva s ETCS. Pramen: ČD - Telematika
Plán počítá s vybavením 4 800 kilometrů tratí do roku 2030 s náklady ve výši 47 miliard korun.
Plán počítá s vybavením 4 800 kilometrů tratí do roku 2030 s náklady ve výši 47 miliard korun.
„Technologií je již vybaveno přes 650 kilometrů tuzemských tratí.“
Co to znamená pro nás téměř laiky? Že :
1) když budu mít vlak s lokomotivou s ETCS, tak už dnes mohu projet 650 km tratí pod plným dozorem ETCS?
2) je tam namontovaná technologie, ale „mrtvá“ a funguje jen pár desítek zkušebních km tratě?
Platí bod 1.
Mám dotaz na sečtělejší… Jak to bude s lokálkovými vlaky, které část trasy pojedou po kolejích s výhradním provozem ECTS? https://zdopravy.cz/prehledne-kam-s-etcs-novy-system-mozna-odrizne-lokalky-od-koridoru-37102/ dle mapky na straně 37 plánu (odkaz v článku) bych řekl, že lokálky obsluhované RegioNovami nebudou vpuštěny na ten zbývající kousek kolejí, kde už bude platit „výhradní provoz ECTS“ viz např. vlaky z Veselí n. Moravou do Hodonína, kdy po roce 2025 RegioNovy/vagony 810 budou končit ve Strážnici… Podobně RegioNovy (a jiné vagony s dieselem) do Brna (přes Kyjov a Slavkov)… Tipuji, že RegioNova – z Veselí n. Moravou směr Brno – se po roce 2025 nedostane na Brno-Hlavní… Číst vice »
Lokálkové vlaky budou muset být vybaveny ETCS, tak je to zatím vymyšleno.
Jestli je to dobře nebo špatně to touhle odpovědí neřeším.
Díky za názor… Ještě upřesňující dotaz – jestliže „výhradně ECTS“ se bude týkat např. jen 0,5 km z celkové trasy, tak jak to bude? Myslím linku z Olomouce (přes Hlubočky) směr Bruntál, Krnov,… … Zhruba 0,5 km od „Olomouc-hlavní nádraží“ je zbytek linky (zhruba 140 kilometrů), kde „výhradně ECTS“ bude zhruba v roce 2035-2037 …
Nyní tu linku jezdí firma ČD s vagony typu 843, čili v roce 2025 těmto vagonům bude necelých 30 let.
http://sledovani.55p.cz/olomouc_831_2021/
Čili pro 30 kusů vagonů typu 843 se předpokládám nebude řešit ECTS na míru pro tento konkrétní typ… tj. ECTS v 843 hádám nebude
842 a 843 se tuším mají vybavovat.
Nevím. Je to možné… ECTS do vagonů RegioShark (30 kusů) prý bude stát necelých 13 milionů / ks.
Na zdopravy cz loni v říjnu avizoval člověk z představenstva ČD, že asi brzy skončí vagony typu 854… A stařičké vagony typu 560 a 460 asi taky skončí do roku 2025 – ve firmě ČD je nahradí Regio/InterPantery… A na jižní Moravě to budou červené Pantery pro Jihomoravský kraj.
https://zdopravy.cz/drahy-vyradi-vozidla-symbolizujici-nizkou-kvalitu-cestovani-jde-hlavne-o-kozenky-81553/
842 ano, 843 ne.
Nechápe to správně, protože pro Vámi uvedený případ platí text níže: Pro vjezdy vlaků ze zaústěné tratě, které nejsou pod dohledem ETCS, musí být: a) zajištěno stavebně technické oddělení vjezdových vlakových cest ze zaústěné tratě od obvodu s výhradním provozem ETCS, přitom oddělení musí být uplatněno pro všechny vjezdové vlakové cesty nebo b) konfigurací kolejiště a/nebo aplikovanými výlukami současných cest zamezeno ohrožení vlakem přijíždějícím ze zaústěné tratě bez výhradního provozu (a to včetně možného pokračování za konec vlakové cesty) jiného vlaku s oprávněním k jízdě nebo c) snížena rychlost vlaku na 40 km/h v souladu s pravidly pro jízdu vlaků… Číst vice »
Moc díky. Prosím po lopatě:
a) Přímý vlak z Veselí. n. Moravou do Hodonína (RegioNova) bude jezdit do kterého roku? Od 2025 předpokládám bude „výhraně ECTS“ Rohatec-Hodonín
b) Přímý vlak Olomouc (hlavní nádraží) – Bruntál (-Krnov, Ostrava-Svinov) bude jezdit do kterého roku? Předpokládejme, že vagon 843, který tam dnes jezdí, nebude mít ECTS? … Zhruba 500 metrů od nástupiště Olomouc-Hlavní nádraží bude „výhradně ECTS), předpokládám od roku 2025…
c) naopak si umím představit, že Vizovice-Zlín-Otrokovice bude odděleno od kolejí směr Břeclav-Přerov … tam si umím představit, že do Vizovic by RegioNova nemusela mít ECTS….
Zrovna Vizovice-Otrokovice by se měly modernizovat a elektrifkovat. Nevím, co přesně by tam mělo jezdit, i dvouvozový regiopanter mi připadá jako dost veliký, ale zase bach se nedivil, kdyby to dopadlo tak, že bude jezdit Regína Zlín-Vizovice a Interpanter na Brno přes Kroměříž (Po dokončení modernizace Přerov-Brno a Kojetín-Hulín, samozřejmě)
Všechno Vaše a)+b)+c) by mělo jezdit do cca. 2030 s omezením jen na V = 40 km/h na vjezdu do stanice, aniž by byly jiné vlaky současně vjezdem vaší Regionovy jakkoliv omezenovány. Po roce cca. 2030 by se ale musela pro zaústěnou trať buď změnit konfigurace stanice kolejově – což je dost nereálné vzhledem k ceně takového řešení, nebo se vyloučí ohrožené vlakové cesty pro případ, že by ta Regionova nezastavila před cestovým/odjezdovým návěstidle, ale jela dál a vjela do vlakové cesty vlaku s ETCS na hlavní trati – jinak řečeno, SW takové stanice musí být upraven tak, aby buď… Číst vice »
Děkuji.
No vida, je tady C) ani to nebolelo.
A) ať tam dají zvedací závoru a nazdar:-) Jaké problémy si uděláme. Takové je máme..
ETCS a koridory nic nového, hlavní tratě jsou s ETCS logické, ale který čert SŽ nakukal tu nevyváženou šílenost L1 LS Stop, to nechápu. Prodávají to jak ETCS, ale není to ETCS, ani ořezané. Když už, to tam fakt nemůže být balíza navíc a brzdná křivka, ať se to alespoň přiblíží 100 let starým systémům.
Taky nevím v čem je v roce 2021 poslat do vlaku datovým připojením na kolik km má ještě volno.. A on ať si napočítá brzdnou křivku..
Na co k tomu potřebujeme milion papírů a certifikací.
Nebo ať to alespoň na strojvedoucího řve..
Pane, Vy si to představujete jak hurvínek válku. Nic ve zlém.
A vy zas neinstalujete nic..
Doporučuju ke studiu MQ transakce. A průmyslovou automazici a k tomu ještě real-time os. Umět nainstalovat Windows nestačí.
Nevím co by na to mělo být zas tak realtime. Ten vlak dostane do nějakého bodu povolení. Dopředu.. Dál jet nesmí.
Jestli tam někdo bude používát OS je jeho věc ne..
A to datové připojení ty data vezme kde?
Papíry potřebujete na to, aby to bylo odzkoušené bezpečné.
Nehody jako ta u Domažlic jsou mimo tratě D3 vzácné.
ETCS je předražený moloch, který je ve skutečnosti povinný akorát na tratích TEN-T. Na všech ostatních by stačil jednoduchý autostop.
Mimochodem, v USA si jistá železniční společnost spočítala, že se vyplatí víc jednou za deset let zaplatit pár desítek tisíc USD pozůstalým, než utopit miliardu USD v zabezpečovacím zařízení.
A tak dneska s mobilním datovým připojením to není tak velký problém.
Nejsou tak vzácné na to, jak malý podíl železnice na dopravní trhu má.
Tak si spočítejte, kolik lidí zemře každý den na silnicích. A tam se taky řeší nějaký zabezpečení???
V rámci možností, jaké jsou, se řeší bezpečnost na silnicích jak to jen jde. I když, pravda, taková ta „živá dálnice“, kdy je infrastrukturní stacionárka v neustálém spojení s mobilkou v autech, se bohužel nějak neujala.
Tak si představte, že by železnice nepřepravovala dnešních 5-10% obyvatel a silnice zbytek, ale naopak na železnici by byl frmol zajišťující 90-95% dopravního trhu a silnice by dělala 5-10% – srážet by se tam ani neměl kdo… Naopak při současném nezabezpečnění dráhy by bylo 10x – 20x nárůst výkonu opravdu drsný, co se týče nehod…
Asi tak 2 lidi denně, vč. cyklistů sražených stromem a chodců, které zákeřně nabrala tramvaj na přechodu.
Jenže otázka zabezpečení stojí jinak. Nic jako Stéblová se na silnici nestalo. Tolik lidí v jedné bouračce prostě není. Zatímco dva vlaky proti sobě, to může být mrtvých z jedné nehody jako na silnici za celý rok.
Nehody autobusů s počty obětí v desítkách jsou v některých částech světa běžnou realitou, u nás stačí vzpomenout na Nažidla. To nemluvím o potenciálních dopadech nehod s ADR, které mohou mít devastující účinky na široké okolí, včetně otravy půdy nebo vody.
Stéblová už by se v této podobě neopakovala už jen kvůli pasivní bezpečnosti dnešních vozidel, pokud by tedy zrovna nešlo o nějaký zcela extrémní případ nostalgických vlaků.
Mě vyšlo, že se ETCS vyplatí až za 450 let…
Podle jakého vzorce?
Náklady na zavedení děleno velikostí odškodného pozůstalým.
Aha, takže ETCS nic jiného nepřináší, to je novinka. Skody na technice se také nepočítají.
Obávám se, že. cílem ETCS není snížit výdaje za odškodné.
Jiná věc je, že ERTMS je postaveno na technologiích z min. století a náhradu GSM-R je potřeba řešit velmi intenzivně. Někteří IM zatím ERTMS nedotčení to ani nechtějí do příchodu FRMCS moc rozjíždět.
Mohl byste se podělit která společnost něco takového spočítala? Nějaký zdroj? Protože při takovém přístupu (vědomé jednaní) se v USA nedoplatíte.
Ať se tady neklonují urban legends.
Konečně rozumná realistická odpověď. My budeme investovat miliardy do životů zachráněných v jednotkách počtů, ale že nám díky ETCS přestane fungovat na mnoha regionálních tratích přeprava osob, protože to bude finančně mimo realitu a naženeme tyto lidi do autobusů a individuální dopravy, kde nám jich ve svém důsledku díky tomuto zemře víc, je asi v pořádku. Alibismus současné celé EU !!!!!!
Pár desítek tisíc? Když za „zničení zdraví“ kouřením či pitím kokakoly chtějí desítky až stovky milionů za jednoho každého?
Která to byla? BNSF ani UP to není, AMTRAK taky ne, ti totiž jedou v tomhle:
https://railroads.dot.gov/train-control/ptc/positive-train-control-ptc
Ach ty volby…
Hašišbedny na peáži s výhradním provozem už v roce 2032, jestli jsem to vykoukal dobře.
Třeba na Slovensku…to je taky peáž… 😀
Pardon, na splítce.
Aha.. Sem myslel, že takový plán máme dávno schválený.
Auu, L1LS STOP, co to dopr.. je?
To byla jako snaha za každou cenu vymyslet zabezpečovač při kterém budou dál umírat lidi na železnici? A konečně se to povedlo?
Strčte si to někam a znovu, prosím, tenhle paskvil ze svých daní platit nechci.
To se dá naroubovat na TRS teď, a ne v tom topit miliardy aby to pak fungovalo naprosto stejně pod jiným názvem.
Bože, SŽ by asi potřebovala jiné vedení…
A vono to světe div se už několik let existuje, akorát se tomu říká VNPN (Výstraha při nedovoleném projetí návěstidla), je to výmysl (tehdy) SŽDC, ne Bruselu, a je to řekl bych na všech novějších JOPkách projektovaných od roku cca 2014, kde jsou na všech kolejových úsecích použity počítače náprav. Víc se mi chce velebnosti blejt z přístupu k novým stavbám, kde u právě plánovaných staveb se zásadně nebude budovat žádný VZ, protože podle plánu se na trati přece bude stavět ETCS. Takže několik let budeme na trati jezdit omezenou rychlostí kvůli chybějícímu VZ a zatěžovat ještě více strojvedoucí. A… Číst vice »
No právě, to není zapezpečovač, je to automatizovaný průserový lepič. Jako z nouze ctnost budiž, ale počítat s tím do budoucna pod jiným jménem?
Co se týče nových staveb, to souhlasím, ETCS by mělo být součástí stavby, ne extra stavba… Nebo , ne extra stavba za dlouho…
No prostě SŽ, není to dobré…
spis dodávky potravin za Hitlera
A jak to asi tak chcete udělat, techniku SŽ?
ETCS pro využití svých vlastností při správné funkci sice nepotřebuje zábrzdnou vzdálenost žádnou, ale dohodlo se, že tratě, které ani dříve zabezpečovač neměly (Praha – Lysá, Praha – Beroun), tak budou mít zábrzdnou 700 metrů. A LS nebo Mirel smíte používat pouze na zábrzdné 1000 metrů.
Tak co s tím?
Na tratích, kde LS je před rekonstrukcí se smí osadit i po ní. Z Poříčan do Kolína nebo z Brandýsa do ÚnO vám nikdo LS nebere.
Tak tak.
To radši LZB než takovýhle kočkopes.
A nestačí jenom upravit mirela, aby brzdil při ztrátě signálu stůj?
Čili po vzoru maďarského EVM? No to by se nabrzdil… K výpadkům kódu u nás (s dodatečným kódováním) dochází běžně.
Jiné to je ve státech bývalého SSSR, kde je LVZ typu ALS. Tam se kóduje o KO dopředu, takže k výpadkům kódu dochází jen výjimečně.
Tak X vteřin po ztrátě signálu.
Nemohu si pomoci, ale ETCS L1LS STOP mi přijde jako neskutečný paskvil! Cíl, že to má za minimální náklady umět interoperabilně zastavit alespoň vlak, který projede návěstidlo, beru. Ale pouze za předpokladu, že pro provoz na takové trati bude stačit nějaká „light OBU“ za „pár korun“ – něco na způsob švýcarského ETM. Chtít totiž po dopravcích, aby si pro provoz na takové infrastruktuře pořizovali „plnotučnou“ OBU (za odpovídající peníz), přičemž za ty prachy budou moci návěstidla vesele projíždět dál, to chce odvahu…
Pokud vím tak interoperabilita je povinná akorát u tratí TEN-T, tak nechápu proč se bazíruje na nutnosti interoperability lokálky do Dobříše.
Tak nějak.
Pochybuju že např. přes Krnov nebo přes Jeseník jezdí nějaké množství vlaků do Polska…
Tak to máte zastaralé informace. Interoperabilita se nám rozšířila nejprve z TEN-T na všechny celostátní tratě a později i na tratě regionální (a proto jsme si mimochodem vymysleli tratě místní)…
Možná se mýlím, ale nestojí ta myšlenka náhodou tak, že ten motoráček bude stejně muset mít „plnotučnou OBU“ kvůli vjezdu do uzlové přestupní stanice — a když už ji bude mít, tak na lokálce samotné můžeme zřídit lowcost liniový zabezpečovač, který s ní bude kompatibilní, a ne mít na tom motoráčku ETCS a ještě TRS či co k tomu. Není to tak?
Pokud se ovšem počítá s něčím takovým, tak by to mělo alespoň umět zastavit vlak PŘED návěstidlem. Za návěstidlem umí zastavit blbý mechanický autostop, na to není potřeba žádná elektronika.
Asi tak! Chtít po někom, aby si koupil OBU, se kterou to návěstidlo stejně profičí, to fakt ne-e…
Pokud je myšlenka právě taková, tak by to nejdřív chtělo propočítat, jak tomu po vybavení vozidel ETCS vyjde ekonomika, protože se taky může stát, že značnou část tratí, kde se plánuje ten L1LS STOP, nebude třeba vůbec vybavovat, protože tam už nikdo nikdy nic neobjedná (protože na to nebude mít). Jinak si myslím, že pro některé tratě by ta „varianta levného ETM“ využitelná byla. Pokud je to např. motorák z Chocně do Litomyšle, tak vjezd do Chocně se na to snad usmlouvat dá a za účelem stahování do depa se to holt bude muset za něco občas pověsit. Nicméně pro… Číst vice »
Jenže Vy: a) nemáte žádnou čtečku balíz dneska ofiko na prodej a za b) i kdyby byla, tak načte balízový telegram, ale ten musí přeložit stávajícímu vlakovému zabezpečovači na vozidle a dneska jsou vozidla, co mají pouze systém kontroly bdělosti (KBS) a žádný zabezpečovač nemají, čili ta low-cost čtečka by byla jenom takové těžítko zcela k ničemu. Leda, že by v ní bylo implementované nějaké – a je otázka jaké vůbec ? – funkční chování – že by to prostě byla komplexní krabice, ale to pak nejsme ve Švajcu, ale někde hledáme třetí cesty, které zatím nikdo nikde neprošlápl –… Číst vice »
Je to nesmyslně předražené, protože to dělají jen velcí hráči. Milion certifikací. Za 50 mld zmodernizujete min. 1000 Km jednokolejných tratí. Na co platit něco co je tak 4 krát předražené na vozidlové části. Buďto to půjde dolů.. Naprosto nesmyslné plány, protože jednokolejné Opava Ostrava. Praha Všetaty jsou v plánu 2035. Tedy nikdy. Tyto tratě není možné v normálním světě provozovat bez vlakového zabezpečovače v 21 století. Řeší se koridory. Které LS mají, nové stroje pod tím stejně nejezdí.. A jednokolejné tratě nemají nic. Toto se neřeší a řešit evidentně nebude v dohledné době. V 2035 stejně nebude současné etcs… Číst vice »
A kolik by mohl stát 1 km zdvoukolejnění, elektrifikace a implementace LZB?
To by mě taky zajímalo, jaká je cena na 1 km a vozidlo u PZB nebo LZB. PS německé staré šunky, co tady tahají ho mají. Takže zdarma.
Nad tím nemá smysl uvažovat. PZB či LZB je prostě v novoinstalacích mrtvolou.
Mrtvá je EU.
Protože vymýšlí tyhle ty nesmysly.
Jojo…v dohledné době bude na čase se ohlédnout po nějaké pohřební službě 😀
Sp. Kr. už je pryč, a Polsko s Maďarskem budou možná brzy následovat…
Zřejmě drobná chyba v textu – třetí odstavec, namísto „v případě L1 zastaví…“ má být „v případě L1 LS Stop zastaví nouzově pro projetí návěstidla“.
A jak to bude s parními lokomotivami?
Skončí. Už jen v muzeu jako statické objekty.
Buď instalace ETCS nebo tažené loko s ETCS, eventuálně provoz na tratích a vlečkách bez ETCS. Některé tratě se ETCS neosadí, protože na nich nebude provoz.
Třeba do Mošnova…
Tam se to dřív nebo později zarazí…
Tak zrovna do Mošnova asi ETCS spíš bude, když tam dělají nákladní terminál, který budou kupovat Rakušáci
Stačil by v soupravě řídící vůz, co má ETCS? Třeba na konci?
Ten kdo si je osadí ETCS tak bude jezdit. 🙂
Trochu vážně. Já bych navrhoval „ETCS historický vůz“, který by měl „lokomotivní“ ETCS počítač v sobě s přenosným ovládáním vyvedeným ke strojvedoucímu do kuchyně. Zároveň by tento vůz byl napojen na brzdové potrubí a to by v případě chyby nouzově vypustil. Ale…
Ale problém je prý v tom, že snímač balíz ETCS musí být v určité vzdálenosti od čela vlaku. Pak by možná stačilo aby snímač byl na lokomotivě a kabely by byly protaženy na historický ETCS vůz.
Nic, neberte to vážně, jen prostě hledám řešení.
Myšlenka krásná – až do dvou bodů…
1 – všechny vozy musí mít komunikační kabel, aby šlo číst balízy na opačné straně vlaku, tedy když jede „zpátky“.
2 – co během objíždění soupravy a jiného šíbování? Mašina „bez dozoru“? Nebo šíbovat jen tam, kde to může být ETCS u prdele?
Jinak jsem naprosto pro. Už dneska si tuším tahají extra vagón (pokud si dobře pamatuju, tak to bývá ten světle modrý hned za párou).
Nápad je to dobrý, sám už jsem na toto téma debatoval.
Bod 1: nikoliv, nejedná se o vratné soupravy.
Bod 2: ETCS nezabezpečuje posun, takže jakákoliv manipulace či objíždění je bez vlakového zabezpečovače.
1: Pokud nešíbuji i s vagonem s počítačem, tak potřebuji ten signál z balíz k němu nějak dostat a pak ještě zpátky do boudy k fírovi a ventilku. Takže jo, bude potřeba. Postavte si soupravu na Pacifiku do Bráníka s čelem do Čerčan a pak si představte manipulaci pro cestu zpátky a kde je celou dobu onen počítač.
No a jak že se to dělá s tendrem? Zůstane přece spojený s mašinou i během posunu.
Točny jsou téměř vyhubené. Tendry byly upravené tak, aby přes ně bylo aspoň něco vidět a zároveň se s jízdou tendrem napřed počítalo. Zkus to s Bai. Ze Čmeláka stojí výhled taky za prd, ale na tloušťku skla, které udělá vagon, to přeci jen nemá.
Myslíte, že by šlo na parní lokomotivu osadit ETCS s tím, že například nebude mít možnost sahat na provozní brzdu a trakci (což podle toho co vím ETCS dělá), ale bude pouze hlídat brzdnou křivku a při jejím překročení vypustí vzduch?
Myslím si, že by šlo mnoho věcí. Například osadit ETCS služební vozy k parním lokomotivám a požádat o výjimku z umístění balízy dále od skutečného fyzického čela vlaku. Strojvedoucí na páře nemá nic, kromě šroubovky a propojeného hlavního potrubí, vše kontroluje druhý strojvedoucí ve služebním voze. Ano, snímač balíz bude cca o dvacet metrů dále, což by ale neměl býz zcela zásadní bezpečnostní problém.
A složitější objíždění ve vratných stanicích? Budeme s nostalgií dělat tříminutové obraty???
Asi bych šíboval i vagón s počítačem.
Posun viz P. Šimral.
Tak máš takový vagon v čele, mašinu za ním a až pak zbytek soupravy… To není OK.
Nikoliv. Lokomotiva vyjede na vedlejší kolej i s vozem, zde ho nechá, po další koleji objede, najede na vůz a pak najede na soupravu. Pokud by tam byly pouze dvě koleje, pak lokomotiva vyjede za výhybku a schová se na vedlejší kolej, stádo tlačných volů přetlačí vůz za výhybku, loko najede, i s vozem objede a najede z druhé strany na soupravu.
Ruční posun v ceně zážitku…
Parní trakce na koridorech asi určitě tažená loko s ETCS, ale dokážu si představit jejich provoz na lokálních tratích ve vyloučeném režimu ETCS. Tzn. pára bez ETCS a s komunikací s dispečerem v povinných místech a při povinných úkonech, a ostatní provoz pod ETCS, ale zase s vědomím (rozkazem) vyloučeného provozu z ETCS a možného podmiňování jízdy dispečerem.
Nijak. Pokud si někdo chce dělat problémy, tak si je dělá. Kdo ne – v jiných zemích třeba dají podmínku 2 strojvedoucí v kabině. A vyřešené
Jen mě děsí český paskvil L1 LS Stop. Proč by ta light verze nemohla fungovat jako PZB, baliza u předzvěsti u vjezdu u odjezdu a když není volno tak jede podle brzdné křivky.
PZB odpovídá L1LS
Pokud vás L1LS bude nutit snížovat rychlost od předzvěsti s tím že může dojít k projetí navěstidl při minimální rychlosti pak ano, ale jestli bude možné projet kolem navěsti stuj plnou traťovou a zareaguje to v momentě minutí navestidla tak ne. Což z žádného textu nevyplývá jak to bude fungovat, nebo nikdo zatím neví jak to bude a teprve se ta light verze vymýšlí? Nebo to ma byt do dopraven D3 kde to má zamezit odjezdu bez povolení dirigujciho dispečera?
Někdo tu onehdá linkoval návrh a ten počítá s jednou proměnnou balízou u klacku, kde se “OBU” náhle dozví jestli je postaveno nebo ne a buď nebude dělat nic a nebo bouchne.
Používat ETCS jako autostop je celkem hardcore, hlavně pro dopravce.
A LZB taky?
Neodpovídá. LZB má brzdné křivky před návěstidlo, nesnaží se až po projetí což ma být činnost L1LS.
Ona v podstatě tak fungovat bude.
A když bude v ČR na všech )po nějaké přechodné době) hnacích a řídících modulech ETCS, tak proč by se mělo osazovat navíc PZB?
Ze by se měla osazovat PZB nikde nepíšu, jen že by to v principu mělo fungovat obdobně. Ideal by byl vynechat rovnáky na ohejbáky a aby kterykoliv strojvedoucí z EU mohl jet kamkoliv jako po silnici.
A co považujete tím rovnákem na ohejbák?
Nebude.. To je ta sranda..
podle jiného článku před nějakou dobou to vypustí vzduch až po projetí stůj. dřív to nebude delat nic. takže…je to předražená sracka na nic. kreteni z dlážděné ušetří a dopravce zacvaka normální mobilku
Tak to vypadá, že máme řešení pěkně zbabělé. Na lokálky se vymýšlí ptákoviny L1 LS Stop, což je nejhloupější implementace ETCS s minimem přínosů a obrovskými náklady. Kdyby se místo toho řešilo L3 mohli jsme být technologicky na špičce vývoje spolu se Švédy. Mohli jsme být ti, kdo L3 uspěšně dotáhne. Toto je promarněná šance.
Mohl jste se přidat a prosazovat L3 na české lokálky se smíšeným provozem. A ještě byste byl první na světě, kdo by to úspěšně realizoval.
Jak budete v L3 řešit celistvost (především) nákladních vlaků?
Celistvost nákladních vozû bych nepovažoval za nějvětší problém. L3 tu ještě nějakou dobu nebude a mezi tím se prosadí elektrický obvod po délce vlaku. Dlouhé nákĺadní vlaky to budou potřebovat, jestli chtějí jezdit rychleji. Kvůli ovládání brzd.
Ale než se to prosadí, tak se bude jezdit jak? L3 je z tohoto hlediska nepoužitelné.
ETCS L3 umožnuje celistvost vlaků potvrzovat fírou ve stanici. (Za cenu že trať je volná až ve chvíli, kdy je celistvost potvrzena.) Takže na to není potřeba nic než loko s ETCS. Na lokálce nevadí že bude trať obsazena o malinko déle respektive se nevyužijí dinamické oddíly. Na druhou stranu není potřeba dělat kabeláž, počítače náprav, kolejové obvody, návěstidla ani přepínatelné balízy. Stačí GSM-R a obyčejné nepřepínatelné balízy.
A čím to teda ten strojvedoucí potvrdí, jaký k tomu má ETCS vstup? Myslelo se na to při zadání?
Věřím samočinné brzdě. Pokud je v potrubí tlak, vlak je celý.
už byla situace, kdy strojvedoucí viděl na manometru tlak v potrubí a vlak se roztrhl.
Nebo taky ne. Tuším že kdysi bylo nařízení vypínat za jízdy u dlouhých nákladních vlaků druhý kompresor, aby se lépe poznal přetržený vlak. Dva kompresory totiž poměrně lehce dofukovaly to, co na druhém konci dlouhého vlaku utíkalo do vzduchu.
Poslední vagón zavěšený a nepřipojený na brzdu, prostě šlendrián od posunovače, a ten protože je šlendriásky přivěšen se urve…
Nemusí být jeden.
Až na toho pána, co si neotevřel kohouty a projel nejen stůj, ale i zarážedlo. Následně dal sám výpověď.
Zabezpečení by mělo být odolné vůči lidským chybám.
To už tady taky bylo. Nedávno. Bambula neotevřel kohouty, zkouška brzdy byla opravdu honem a po ujetí 30 km u předvěsti zjistil, že veze v soupravě vlastně náběžníky. Na budíku tlak je…
Tak ono by stačilo, kdyby na konci byl modul s GPS, datovým připojením případně odo.. že..
A bezpečnost?
A umí to L3?
A v tunelu … vítr fičí.
Kontrola Celistvosti nákladních vlaků se intenzivně testuje.
Nejdéle jsou asi Švýcarské SBB Cargo. Víceméně je to na principu multifunkčního automatického spřáhla. Po xx letech vývoje se do intenzivních zkoušek dostaly dva výrobci. Tento systém, spolu s drobnou úpravou vozů, zajištuje kontrolu celistvosti ale také např. zkoušku brzdy z lokomotivy. Ale je tam toho víc.
Automatické spřáhlo se v Evropě testuje už minimálně 30 let co jsem opustil školu. V reálu je to ještě více…
A stále nic. Ale věřím, že by se tam nějaká žíla, která by kontrolovala celistvost vlaku, v konektorech našla.
Netestuje. Dělaly se kdysi pokusy, u nás třeba se spřáhlem OSŽD, ale vše ustalo a znova se to začalo řešit až v posledních letech.
Hmm, Wilma?
https://en.wikipedia.org/wiki/End-of-train_device
Ať v materiálu hledám, jak hledám, tak v příloze 1 chybí info k tratím Domažlice – Horažďovice předměstí a Klatovy – Železná Ruda-Alžbětín. To zas na ministerstvu uspěchali zveřejnění, aniž by to prošlo důkladnou revizí.
Asi se telepaticky dozvěděli, že minimálně na Klatovy – Železná Ruda budou v TJŘ pouze Os, a to ještě v úseku Klatovy – Špičák.
Obdobně ale i Domažlice – Horažďovice. Tam budou Os, max. Sp.
10 mega za kilometr trati? To je víc než elektrifikace! Co je na tom tak drahé?
Co že je na tom tak drahé? Povinné zavádění a nedostatečná konkurence.
Ve chvíli, kdy to potřebují zprovoznit všichni a teď, nemá těch několik forem, které to dělají, sebemenší důvod jít s cenou dolů.
A ano, taky bych za ty prachy radši elektrifikoval.
překlep: firem
§4 Na to je předpis
§7 Cestující by to zneužili (teda v tomhle případě dopravci)
§2 Jinak to nejde
Přihoď ještě nulu nebo 2. Protože to u majority tratí bude znamenat hloubkovou rekonstrukci alá Mšenka.
Což ale s ETCS nijak nesouvisí. Ostatně na Mšence není…