Další zklamání z vodíkových vlaků. V Hesensku uvažují i o zrušení smlouvy
Jednotka Alstom Coradia iLint pro provoz v síti Taunus. Foto: RMV
Problémy s nedostatkem provozuschopných vozidel nezmizely ani dva roky po zahájení provoz.
Kdo by to byl řekl… proč myslíte, že v raketové technice se čistý vodík používá jen výjmečně – ale jen blbci se nejsou schopni poučit z minulosti
Aneb, zkuste to bez vodíku, milý Helmute.
Výhodou tohoto experimentu je, že naši movitější sousedé to odzkoušeli a my nemusíme zbytečně mrhat prostředky na v praxi těžko použitelnou technologii.
Skoro bych se s Vámi vsadil že si tím budeme muset projít taky. Uvidíme, kdyžtak na mě vzpomeňte (.-)
Naopak, my už najdeme na technologii s vychytanými mouchami.
Nekdo urcite zatim zkusit i kolobezky a nebo kola na vodik!
Taky bych ale radsi videl jen treba bateriovy vlaky a nebo aspon naftaky, co splni treba i tu EURO 6 normu.
Kdyby tak šlo udělat aby se nemusela elektrická energie neúčinně ukládat do nějakého média. Kdyby tak šla natáhnout prodlužovačka až do jaderné elektrárny. Oh wait…
Vypadá to, že Alstom chtěl obsadit trh s vodíkovými vlaky, tak rychle přišel s vlaky, ale bylo to ukvapené a zatím nemá zvládnutou technologii.
Ostatně vlaky na vodík nabízí i Stadler. Bylo k vidění na InnoTrans.
Tohle nemá s Green deal nic společného. Alstom prostě není schopen rozchodit vlaky, které dodal. Podle zprávy je viníkem výrobce, nikoliv poskytovatel paliva.
Ale SOUVISÍ to s tím že se nejezdí (což rozhodně kazí pověst technologii jako takové, i kdyby to „viselo“ třeba na pohonu dveří). Navíc tu byla silná touha nasadit „pokrokové“ vozy i když to byly neozkoušené prototypy, bohužel se cosik zadrhlo…
To by znělo věrohodně, pokud by se stejné faux-pax nestavaly i vlaky klasické koncepce. Ehm, dokonce i od českých výrobců. Alstom je obří korporát a podle toho to vypadá, když to vyžaduje akceschopnost (viz schvalování ETCS na TRAXXech).
U té linky do Brandoberndorfu by se přitom vyloženě nabízelo (když už tedy „na naftu ne-e“) mít bateriové jednotky, protože část tratě z Frankfurtu tím směrem je elektrizovaná, ostatně až do Friedrichsdorfu (část spojů jen do Bad Homburgu) jezdí frankfurtská S-Bahn. https://kursbuch.bahn.de/hafas/kbview.exe/dn/KB645_5_H_Taeglich_G24112023.pdf?filename=KB645_5_H_Taeglich_G24112023.pdf&orig=sS Takto přetrvává podivný kočkopes, kdy většina vlaků z Brandoberndorfu končí jízdu v Bad Homburgu a tam je potřeba přestup na S-Bahn. Jen 1h takt ve špičce jsou přímé spoje až do/už z Frankfurtu (a koukám, že jsem na to loni v srpnu měl docela štěstí – můj spoj byl řádně veden vodíkovým iLintem, i když ta šance tehdy… Číst vice »
Při této příležitosti jsem si vzpomněl na to, co asi dělají (a jak moc jsou využívané) ty dva vodíkové velocipédy, které za 400 tis. Kč pořídil Moravskoslezský kraj, coby „chytrý region“.
https://zdopravy.cz/moravskoslezsky-kraj-koupil-dve-vodikova-kola-jedno-vyjde-na-196-tisic-korun-154535/
Pan Unucka je u ledu. Snad i doslova. Osobně nemám nic proti vodíku. No snad nyní toto již definitivně i přes hlášky v podcastu od pana Stejskala žeje je na pár let mimo. Že je vodík u ledu na dalších x nejbližších let. Potřebujeme četnost spojů v JŘ. Ne něco osekaného v JŘ diky tomu že je vodík nyn prostě í drahý…
Unucky se (konečně) zbavili, tak ty zázraky nejspíš taky vyšumí do ztracena.
Sakriš. Myslel jsem, že nás čeká doba vodíková, tedy zelonovodiková a ono zatím nic.
Základní myšlenka je asi správná – při přebytku elektřiny (která by mohla mít i zápornou cenu) nějak kumulovat přebytek energie, například výrobou vodíku. Ovšem od myšlenky k prototypu a od něj k funkčnímu řešení, natož k praktickému využití je zkrátka daleko.
Bylo by lepší mít čisté zdroje, které produkují jen tolik, kolik je aktuálně potřeba.
No, momentalne mame obcasne zdroje energie, ktore produkuju ked svieti slnko alebo fuka vietor. Nie vzdy sa to stretava so spotrebou.
Napriklad 20.10. veterniky v Nemecku pokrivali spotrebu elektriny v Nemecku na 38.6% . O den neskor tie iste veterniky pokrivali uz len 27.5% spotreby, 22.10. 27%, 23.10. 10.9% , 24.10 nie su data, 25.10 12%, 26.10 – 15,2% .
Spíš jsem mířil na mnohem novější technologie (reaktory IV generace), ale je to boj s větrnými mlýny.
Když s reaktory je to opravdu složité. Zaprvé cena, která je astronomická. Za druhé problém s umístěním, protože lidi reaktor chtějí, ale ne nikde poblíž. Ke všemu to není udržitelná technologie, bohužel. I uran pro štěpení je vyčerpatelný zdroj a to překvapivě brzy (v měřítkách století). Už i sposta odborníků (i u nás) se staví na stranu toho, že stávající případně dobudovaná kapacita ve stávajících jaderkách ČR stačí a než rvát další peníze do technologie se složitou budocností, tak ty stovky miliard směřovat do rozvoje sítě, ukládání a obecně přípravě sítě na OZE. Vyhodnotit to neumím, ale je fakt, že… Číst vice »
Pokud by do toho životního cyklu jaderného paliva vstoupilo i jeho opětovné přepracování, tak jeho zásoba se pak zvýší na cca 800 let
To by bylo krásné. Ovšem technicky to je nerealizovatelné, vždy tam bude nutný nějaký nárazník záložních kapacit a úložišť (od kapacitorů po přečerpávací elektrárny) – a pak už jde jen o to, zda půjde o desetiny procenta výrobních kapacit, nebo o desítky procent výrobních kapacit. A když porovnáme instalovaný vs. skutečný výkon fotovoltaiky a větrníků, vychází takový nárazník spíše na 100 % jejich výrobní kapacity.
Větrná i FV elektrárna se dá při nepotřebě odpojit, nemusíte tu energii prodávat za zápornou cenu.
Je je škoda jí nevyužít pro něco užitečného.
To by jistě lepší bylo, ale takové zdroje (aktuálně) neexistují. Holt využívají přírodních zdrojů, kteréjsou cyklické. Na druhou stranu nepotřbují žádné palivo, čerpaná energie je zdarma (ve smyslu zdroje), takže se zase vyplatí uvažovat o způsobech ukládání.
Pokud propojíte takové zdroje na dostatečně velkém území a vyhodnotíte meteo z předchozích let, dopočítáte se, kolik potřebujete kapacit, jaký mix a kolik záložní kapacity. V Evropě to zatím nikdo neudělal (nebo se tím nepochlubil), Austrálie si to spočítala a teď do toho šlape.
Tuším, že do roku 2050 mají vybudovat 290 gigawattů kapacit z větrné a solární energie a zároveň rozšířit možnosti ukládání energie na více než 59 GWh. Aktuálně jsou trochu v předstihu.
Technický to dnes problém není. Jen ty elektrolyzéry jsou tak drahé, že následně musí fungovat 24/7 a pak už někde fungovat jen z té přebytečné elektřiny.
*nejde
Kromě toho vzniká též potřeba násobně většího úložiště vodíku (tlakových nádob). A končí to tak že pro jednoduchost a „plánovatelnost“ (což je u VHD docela důležitá vlastnost) elektrolyzér jede nonstop, a na zelenou elektřinu jen když zrovna je přebytek.
To by bylo hezké, také chci v případě přebytku elektřinu v nízkém tarifu za nula pro bojler.
to už dens můžeš mít, ve spotovém tarifu. Problém je, že záporná cena elektřiny bývá hlavně v létě, kdy není příliš velká spotřeba vody.
Tak si v létě nahřeju bojler a v zimě se budu koupat 🙂
(bojler velký třeba jak nádrž z čmeláka, to vydrží na 100 vykoupání, jen je třeba ho pořádně obalit izolací 🙂 )
Noo, nejste tak daleko od technického řešení. Švédové takto nahřívají něco přes 100 m3 písku na nějakých 600 st.C a uloží do něj zhruba 10 MWh energie. Což jako zdroj tepla pro RD bohatě stačí. V Čechách to nějaký týpek, co má firmu na TČ, udělal obdobně, akorát nahřívá na 90 st.C a taky prý dobrý.
I ty přebytky elektřiny jsou zatím příliš zřídkavé… to aby ten hydrolyzér několikanásobně předimenzoval a to ukládání vodíku „do zásoby“ aby počítalo s kapacitou v řádu týdnů… to se prodraží.
Furt se jedná o využití technologií z 19. století. Nikdo zatím nic lepšího nevymyslel.
Navíc to vypadá, že nejefektivnější řetězec je, přebytečný vodík spálit spolu se zemním plynem.
Už se ani moc neslyší říkat „Je to na baterky“ ve smyslu, že to funguje jenom občas.
Pokud to má vozit lidi, tak to musí jezdit spolehlivě jako … jako ten šmirgl v Brně. Protože „jede jako dráha“ tady platit přestalo.
Asi přijde nové úsloví …
Vodík hahaha
Nikoliv, vodík je jen Há – Há, neboli H2 🙂
Nepřilívá náhodou olej do ohně to, že vozidla vlastní objednatel, a ne dopravce? Na zkoušení nových věcí to asi není ten nejlepší model.
Proč by mělo? Kdyby patřila dopravci tak to objednavateli bude méně vadit? Nebo výrobce rozlišuje zákazníky? Na zkoušení nových věcí to je právě skvělý model, protože dopravxe není existenčně ohrožen a objednavatel obvykle mívá větší vyjednávací sílu.
Podle všeho to vypadá, že vodíkový pohon je dnes už téměř mrtvá technologie. Když vezmeme v úvahu chabou účinnost cyklu elektrolýza – palivový článek, problémy s bezpečným skladováním vodíku a s krátkou životností palivových článků a na druhé straně viditelný pokrok v oblasti baterií v posledních letech, tak ani není divu.
Jelikož nevíme, co s tunami jedovatých starých baterií a jak baterie rychle nabíjet, je budoucností spíše vodík, jen politici to zatím nepochopili.
Ten vodík se dá totiž ve velkém množství rychle tankovat, že 🙂
A stejně tu baterii potřebuje. Přičemž samotný vodíkový článek je taky sbírka zajímavých kovů.
Jestli teda 3násobek primární energie stojí za to. Osobních vozů na vodík v Německu letos prodáno 0 kusů.
Staré jedovaté baterie – to jsou ty olověné, které se v už elekromobilech vůbec nepoužívají?
Přičemž ty olověné se bez problémů recyklují.
To je omyl, i v elektroautě je olověná baterie na „startování“. Osobně se divím proč to používá i tesla a nahradil bych ji malým lithiem. Stejně je tam pouze pro cvaknutí relátkem „hlavní“ baterie a pro pár dalších drobností okolo (centrál, alarm….)
Tesla už nějaký rok používá Li-Ion i na tohle. Je to separátní hliníkový blok někde pod přední kapotou.
Jenže u vodíku je těch otazníků ještě víc.
On ten vodík ty baterie potřebuje taky. A v každým vozidle..
Pravda, sice menší… ale i tak se to ideologicky moc nehodí 🙁
Budoucnosti je liniova elektrizace.
Budoucnost… V některých státech je 100% elektrizace už teď, v jiných ještě výrazné procento chybí. No a v balkánských státech a i u nás chybí dvě třetiny, přestože se začalo začátkem minulého století.
Ale to se nebojte že by to politici nepochopili (že je to „pokroková“ technologie kde se na projektech, prototypech, zavádění a propagaci dá „odklánět“ o 106, obzvlášť když to jde z dotací které jsou na to fanatici ochotni „naházet“ v míře nemalé) ale pomalu začínají mít problémy s tím že to dopadá ještě hůře než se očekávalo, a jim chybějí hmatatelné výsledky…
Nepochopili spíš ti, co se nikdy nenaučili hospodařit. Ani s energií, ani s penězi.
Souhlas, jednoznačně. Zvlášť, když mám část trasy pod dráty, pak je to jasná volba.
Ono to celkem rozchodili u autobusů, ale i tam mezitím vyrostla zajímavá alternativa v podobě baterií.
Teoreticky by vodík mohl nějak fungovat u dálkových autobusů? Třeba elektrobus do Berlína už by to byly docela velké baterie, o nabíjecích časech ani nemluvě.
U vlaků mi osobně přijde jako podstatně lepší řešení postupná elektrifikace a BEMU na vedlejších tratích.
Nezatracoval bych vývoj baterií, mobilní telefony to táhnou dopředu samy o sobě. Kdysi byly nápady s palivovým článkem na metanol, že by se do telefonu dolévalo. Ech, kde to je.
V Rusku by měli v jednom kuse prázdnou „baterku“ 🙂
Už to vidím. V každém vlaku by byly místo zásuvek kohoutky s metanolem, aby si každý mohl cucnout. 😀
Zoufalá neschopnost tradičního Západoevropského výrobce.
Přitom v Polsku zvládá levný Solaris v pohodě vyrábět nejvíc vodíkových autobusů v EU.
Ale stejně o nic moc nejde, drahý a nepříliš vhodný vodík bude mít budoucnost spíš v chemické výrobě, maximálně u nejproblematičtějších dálkových kamionů, ale i tam to spíš vyhraje bioplyn nebo umělá paliva.
Umělá paliva vykoupí letectví.
Umělé palivo je především ekologický nesmysl. To už je daleko čistější nabíjet ty baterie.
Jenže baterie jsou řešení tak pro sportovní letadla. Jinak je to SAF nebo opět pokusy s vodíkem, které nejspíš skončí jako vždy.